Jeden z mých největších úlovků z kazašké Karagandy, kde se mi poštěstilo pobývat (a učit). Úplně opuštěný Gorbačov (hlubinný důl na černé uhlí), na kterém již nikdo nepracuje. Asi to nebyl dobrý nápad, pojmenovat důl po někom, kdo je živý. I kult má mít své meze. Tady je příslušné foto:
Zrovna, když dávám tento příspěvek na svůj blog, poslouchám briefing s B. Obamou v Petrohradu. Nějak moc slov a k tomu, o co jde především (předložení důkazů, které by mohly být projednány v Radě bezpečnosti OSN), ani jedno z nich. Pro nás to byl kdysi Míša Hovorka, jak jsme M. Gorbačovala laskavě přejmenovali, od kterého jsme hodně čekali, ale kromě slov kolem dokola k věci ani jedno z nich. Že by se historie opakovala znovu? Ovšem Míša nedostal ani Nobelovu cenu míru, ani neměl tolik krve na rukou. Nějak se nám ten svět posouvá. To jsem zvědav, co s tím budete dělat.
Další úlovky, resp.zážitky publikuji v rámci seriálu "Zápisky z Karagandy", viz: