Radimvalencik | R2017/050/M: Odcházení Obamy - díl 2.

S odstupem několika málo dní, když jsem porovnával model s tím, co se odehrává v poslední době, se mně zdá, že dochází k plné destrukci centra globální moci. Pokusím se příčiny, průběh a projevy této destrukce popsat v několika následujících bodech:

1. Centru globální moci, které vzniklo propojením struktur založených na pozičním investování a struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, se nepodařilo vynutit si dodržování určitých zásad (nepřekračování určitých mezí), pokud jde o to, kam až lze zajít ve snaze ze strany marginálních hráčů dostat se mezi "vyvolené".

2. Hlavní příčinou patrně bylo to, že v důsledku rychlé degenerace systému se okruh těch, kteří měli šanci zachránit se v rámci "vyvolených", poměrně rychle zužoval, což části "marginálních vyvolených" ("tj. kandidátů na vyvolené") docházelo a projevili určitou snahu o nalezení reformního, tj. nikoli-katastrofického řešení. To se nepodařilo prosadit, respektive bylo způsobem fungování centra globální moci odvrženo. (Svou roli patrně sehrál i generační aspekt, resp. neschopnost centra globální moci zvládnout přirozenou generační výměnu.)

3. Okruh "vyvolených" se rychle zužoval a současně izoloval, role "marginálních vyvolených" byla při zajištění fungování centra globální moci stále více nahrazována rolí "slouhů" a "slouhů slouhů", kteří byli a jsou vyráběny tím, jak stále ještě poměrně autonomně fungují jádra vyjednávání vlivu na principu demonstrativního používání dvojího metru, vytváření obrazu nepřítele a in-side informací s využitím efektu skupinové konformity.

4. Vznikla nestabilní situace, kdy žádné racionální řešení již není možné "shora" (ze strany izolované, přestárlé, neschopné reflexe ani sebereflexe skupiny "vyvolených") prosadit. Jsme svědky toho, jak globální moc selhává, dochází k jejímu rozpadu. (U nás v EU to vidíme velmi dobře, protože zde už neexistují žádní "vyvolení", ale jen "slouhové" a "slouhové slouhů".)

5. Centrum rozpadající se a degenerující moci po té, co zjistilo, že již a) není schopno efektivně kontrolovat dění; b) není schopno vlastní obměny, reagovalo na svůj rozpad vysláním signálu ke globální destrukci, a to v následujících směrech:

- Pokusit se za každou cenu vyprovokovat globální střet s Ruskem za požití všech typů zbraní.

- Vypěstovat ISIS jako nákazu primitivního militantního náboženství schopného destruovat většinu zemí světa.

- Destabilizovat dosud fungující infrastruktury a institucionální systém EU vyvoláním a usměrňováním masívních migračních vln.

6. Zde je důležité si uvědomit, že tomto případě již nešlo o "plán B", ale o spuštění mechanismu destrukce a autodestrukce s jediným cílem – překrýt to, co se odehrálo. Překrýt to, jak centrum moci zdegenerovalo, jaké škody napáchalo. "Vyvoleným", kteří se izolovali od reálného dění šlo vlastně jen o to, aby překrytím toho svinstva, které napáchali, ještě větším svinstvem utekli sami před sebou. – Ale ani to se jim již nepodařilo. Již nedisponují ani reálným vlivem k tomu, aby vyvolali dostatečně devastující destrukci a autodestrukci.

7. To, k jakým tragédiím ještě dojde, nyní závisí jen a jen na tom, jak rychle bude lidem docházet, co s vlastně děje.

Sbohem Obamo! Bylo to špatné a bylo toho moc

Tři rekordy zla – tak by též bylo možné pojmenovat úvahu o Obamově odcházení.   

Za prvé: Ještě nikdy v historii USA se nestalo, aby ti, co používají rozum a sledují dění, měli takové obavy z toho, co americký prezident v posledních dnech svého účinkování ještě napáchá za škody a zda to vůbec přežijeme. Odcházení amerických prezidentů bylo vždy důstojné. Tentokráte ne. Obama se snaží hrotit situaci, páchat škody, provokovat katastrofu všude, kde jen jde. Kope přesně jako chcípající kobyla. O jeho duševních kvalitách (z morálního i racionálního aspektu) svědčí to, že jeho akce jsou propočítány na to, že protivníci se budou chovat stejně, jako by se choval on sám. Právě to mu ovšem nevychází a to dává naději, že to nějak přežijeme.

Za druhé: Ještě nikdy se v USA nestalo, aby se americký prezident stal tak snadno ovladatelnou figurkou v rukou těch nejtemnější struktur moci. Každá společnost je více či méně pročervavělá strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Každá společnost má problémy s tím, že bohatí bohatnou, chudí chudnou, že v důsledku toho dochází k větší či menší ekonomické segregaci. V každé společnosti dochází k propojování obého a taky k tomu, že na tomto základě se propojují zpravodajské a finanční instituce, které se společnost snaží ovládat špiclováním, vydíráním, směrováním finančních toků. Ale v každé společnosti působí i různé protiváhy, mezi které patří i role politických reprezentantů. Ti zpravidla dělají politiku možného, ale snaží se největším excesům bránit. V případě amerických prezidentů jsou odvážnější ve druhém svém volebním období, kdy již mají více zkušeností, kdy mohou více vyložit karty na stůl a realizovat část svých předsevzetí. I američtí prezidenti v sobě uchovávají kousek lidské hrdosti spojené s vizemi lepší společnosti, pro kterou něco udělají. Obama je první výjimkou. Zesračkovatěl (omlouvám se za toto slovo, ale slušnější výraz by nevystihl tak dobře podstatu toho, k čemu došlo). Obama se těm nejhorším strukturám zla plně podřídil, nechal se jimi ovládnout tak, že tato rakovina společnosti v USA vyhřezla do viditelné podoby. A Obama se ukázal jako nahý v trní, ubohý slouha současné globální moci, která zdegenerovala, rozpadá se, ale kope kolem sebe jako ta chcípající kobyla. (K tomu, jak funguje současná globální moc, viz poznámka za článkem.)

Za třetí: Ještě nikdy nestalo, aby americký prezident před očima světové veřejnosti tak potupil americký národ. Říci Američanům, že zvolili špatně, protože se nechali zmanipulovat nějakými hackery, prý z Ruska, no to je trochu moc. Američané si váží své svobody a svého práva volit. Mají právo získávat informace, sdělovat své názory a jsou schopni vytvářet si vlastní názor. Samozřejmě jsou i částečně manipulovatelní vládní propagandou a jako každý národ (tím spíše velký národ) mají tendenci propadat iluzi národní výlučnosti. Ale že by volili podle toho, co jim někdo naservíruje zvnějšku? Že by nedokázali rozlišit, co odpovídá jejich zkušenostem a co je výmysl? Že by museli čekat na nějakého Deus ex machina z Ruska? Že by americký národ byla hovádka manipulovatelná zvenku? A navíc je uráží ten, kdo je před touto manipulací neuchránil, ale teď o ní ví všechno? No to je hodně silná káva. Tady už chcípající kobyla nejen kolem sebe kope, ale i v baudelairovském stylu rozmetává výkaly vycházející nekontrolovatelně z jejích vnitřností.

Poznámka:

K tomu, jak vznikla současná globální moc, jaké jsou mechanismy jejího fungování a jak zdegenerovala, podrobně více zde:

radimvalencik.pise.cz/...

Rozpad současné moci probíhá přesně podle tohoto scénáře (napsal jsem 25. května 2016 a každý může porovnat prognózu s realitou):

radimvalencik.pise.cz/...