REFORMY (66) Shrnutí úvodní diskuse 1

Jak jsem slíbil, pokusím se o určité shrnutí příspěvků do úvodní diskuse k přípravě letošní ročenky "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb 2015", která proběhla k následujícím tezím:

https://radimvalencik.pise.cz/2080-reformy-20-vychozi-teze-2015.html

Nejdříve obecné poznámky:

1. Okruh podnětů, které jsou obsaženy v dosavadních příspěvcích, je velmi široký. Na úvod diskuse to není na škodu. Důležité je, aby "vykrystalizovala" nejvýznamnější témata. A k tomu je vhodné vzít v úvahu úvodní teze (viz odkaz výše). Z tohoto hlediska oceňuji zejména příspěvky M. Blahouta, K. Hušnera a J. Červenky. Nejde o to nechat se tezemi nějak svazovat či predeterminovat jimi své názory, ale využít je alespoň jako referenční rámec pro výměnu názorů či případnou polemiku.

2. Mnohem více než loni se v diskusních příspěvcích objevuje problematika vztahu mezi teorií a praxí, a to v nejrůznějších podobách - od skepse týkající se možnosti něco ovlivnit až po konkrétní náměty, jak dosáhnout účinnějšího spojení teorie s praxí. Zde bych připomněl dva důležité momenty:

- Zaměření teorie v oblasti zkoumání společnosti na problematiku reflexe vztahu praxe (toho, co se děje a o co jde) a teorie samotné považuji za naprosto zásadní podmínku její vědeckosti. V tezích jsou této problematice věnované dva poslední body z celkových osmi, což mj. svědčí o tom, jakou vážnost této problematice přikládáme.

- Za specifický a nepředpokládaný nový moment pro práci v tomto roce považuji nastolení problematiky otevírání startovních oken pro prokomunikování a dotažení přípravy komplexních reforem, které umožní vyvést současný globální vývoj ze slepé uličky. Jde o to, že v několika oblastech (zejména pokud jde o Ukrajinskou krizi a Řeckou krizi) budeme mít příležitost ukázat význam teorie (a to právě té, kterou se zabýváme a v té podobě, v jaké ji předkládáme). Budeme svědky řady kritických okamžiků, které bychom měli umět předvídat, prokazovat na nich nosnost našeho přístupu a následně je i využít.

K tomu poznámka, kterou záměrně dávám menším písmem: Pro názornost s trochou nadsázky i přídechem humoru bych použil příměr se známou scénou z filmu "Jára Cimrman ležící, spící", když český klasik vede spor s Maroldem o hranici realismu v umění. Podobným způsobem bych nastolil otázku, kam až lze zajít v oblasti vědy v otázce vědeckých předpokladů její realizovatelnost? Domnívám se, že hodně daleko a že věda, která se poctivě s využitím potenciálu, který má a který může svým rozvíjením získat, není bezmocná i ve složitých dobách. Příklad predikce, monitorování a metodiky využití startovních oken pro prokomunikování a dotažení přípravy komplexních reforem je onou hranicí vědeckého realismu, která to dokumentuje.

Nyní už k jednotlivým příspěvkům do úvodní diskuse

Příspěvky uvedu v pořadí jejich zveřejnění na mém blogu s odkazy na celý materiál. Snažím se z každého příspěvku vybrat to nejdůležitější (mj. i proto, aby měl čtenář zájem seznámit se s celým příspěvkem) a současně to, co souvisí s problematikou vztahu teorie a praxe. Vždy uvedu jména autora příspěvku, ocituji a okomentuji nejvýznamnější část jeho příspěvku.

Jan Mertl

"řešení uvedených problémů  je v praxi velmi obtížné, protože teorie k tomu sice řekne "jak to má být" a třeba i jednotlivé varianty vědecky analyzuje, ale praxe si jede po úplně jiné rovině a výsledky v podobě kultivace příslušných sociálně ekonomických systémů se bohužel nedostavují...

...žádoucí vývoj a jeho nastartování je mimo rámec možnosti ovlivnění vědou...

Přesto věřím, že většina lidí stále chce mít dobrou práci, dobré lidi kolem sebe, být zdravá, vzdělaná a rozumně optimistická...

Sociálně ekonomické problémy asi bude muset vyřešit revoluce nebo válka. Jinak to nevidím.Modely jsou dobré na konference, v praxi si jimi nikdo neřídí."

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/2122-reformy-37-diskuse-mertl.html

V pohledu J. Mertla mně chybí právě to zaměření teorie na problematiku vztahu teorie a praxe, o kterém jsem hovořil. Odsud i jeho skepse.

Společenským kataklyzmatům (jako je válka či živelná revoluce, resp. vzpoura) lze předejít právě tehdy, pokud využijeme teorii nejen k navržení toho, "jak by to mělo být", ale též:

- K vypracování realistické pozitivní vize, která dává odpověď, proč se děje to, co se děje, a jaká je perspektiva.

- K predikci krizových jevů, resp. predikci, monitorování a metodiky využití startovních oken pro prokomunikování a dotažení přípravy komplexních reforem.

A to v kontextu problematiky krize základního globálně sdíleného ideového paradigmatu vyjednávání vlivu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/2070-reformy-16-cteci-prizma-soucasneho-deni.html

Za velmi pozitivní považuji následující zmínku J. Metla: "Přesto věřím, že většina lidí stále chce mít dobrou práci, dobré lidi kolem sebe, být zdravá, vzdělaná a rozumně optimistická." Existenci normálních lidí ve výše uvedeném smyslu si musíme neustále uvědomovat. Nelze spoléhat ani na politiky ani na vědce (tím spíše ne umělce a jiné celebrity, které jsou davu nabízeny za účelem manipulace s ním). Podaří se jen a jen to, co bude průběžně jako reálné a nutné vstřebáno vědomím normálních lidí.

Nebude to jednoduché, protože myšlení lidí je nikoli náhodou vystavována nejrůznějším konfrontacím, systematický snaze normálního člověka vystrašit a zastrašit, znepřátelit jej s jinými apod.

(Pokračování další částí shrnutí ohlasů)