Zbytek letošní dovolené jsem trávil v okolí Chrudimi. Užíval jsem si to. Jednak "na plný úvazek" s vnoučaty, jednak domov člověk vychutná nejlépe po návratu z ciziny.

Švanda dudák by prý mohl vyprávět. Já takový světoběžník nejsem.

Jedním  z nejzajímavější míst v okolí je rozsáhlý skanzen Veselý kopec umístěný v nádherné přírodě. Podle

V logice věci zařazuji do seriálu tento dříve publikovaný článek

Žádný problém ekonomiky Řecka se dosud nepodařilo vyřešit. Žádný problém spojený se spalácením řeckého dluhu se též nepodařilo vyřešit. Už vůbec se nepodařilo řešit nápravy politiky

Zbytek letošní dovolené jsem trávil v okolí Chrudimi. Užíval jsem si to. Jednak "na plný úvazek" s vnoučaty, jednak domov člověk vychutná nejlépe po návratu z ciziny.

Švanda dudák by prý mohl vyprávět. Já takový světoběžník nejsem.

Jedním  z nejzajímavější míst v okolí je rozsáhlý skanzen Veselý kopec umístěný v nádherné přírodě. Podle

Zbytek letošní dovolené jsem trávil v okolí Chrudimi. Užíval jsem si to. Jednak "na plný úvazek" s vnoučaty, jednak domov člověk vychutná nejlépe po návratu z ciziny.

Švanda dudák by prý mohl vyprávět. Já takový světoběžník nejsem.

Jedním  z nejzajímavější míst v okolí je rozsáhlý skanzen Veselý kopec umístěný v nádherné přírodě.

Na závěr třídilné minisérie o možnostech zvýšení efektivnost univerzitního vzdělávacího procesu na bázi využití absolventské sítě ukážu na některé překážky, na které realizace rozumných a zdánlivě bezproblémových kroků naráží.

Podnětem pro úvahy tímto směrem se stala nejvýznamnější letošní akce, kterou pořádá Vysoká škola finanční a správní – setkání všech, co jsou s touto univerzitou spřízněni (Open Party Společenství škol), ve Žlutých lázních v pondělí 31. srpna odpoledne, viz:

https://www.vsfs.cz/?id=1013&z=590

(Budu tam také. Nejpozději od 14 hodin někde kolem velké šachovnice.)

Tato akce, které se účastní několik tisíc lidí, symbolizuje orientaci naší univerzity na vytváření absolventské sítě, která umožňuje celoživotní spolupráci mezi "mateřskou vysokou školou" a těmi, které připravila na profesní dráhu. Zde jsou obrovské rezervy ve zvýšení efektivnosti univerzitního vzdělávacího procesu ve smyslu uplatnění "produkce" univerzit na profesních trzích.

Laskavě prosím čtenáře, aby nehledal nějak zvlášť promyšlený přehled. Ten může vzejít ze širší diskuse na dané téma.

Včera jsem v obecně teoretické rovině naznačil některé možnosti zvýšení efektivnosti univerzitního školství. A to souvislosti s nejvýznamnější letošní akcí, kterou pořádá Vysoká škola finanční a správní – setkání všech, co jsou s touto univerzitou spřízněni (Open Party Společenství škol), ve Žlutých lázních v pondělí 31. srpna odpoledne, viz:

https://www.vsfs.cz/?id=1013&z=590

Tato akce, které se účastní několik tisíc lidí, symbolizuje orientaci naší univerzity na vytváření absolventské sítě, která umožňuje celoživotní spolupráci mezi "mateřskou vysokou školou" a těmi, které připravila na profesní dráhu. Zde jsou obrovské rezervy ve zvýšení efektivnosti univerzitního vzdělávacího procesu ve smyslu uplatnění "produkce" univerzit na profesních trzích.

Počasí a nálada skvělé. A HOUBY! Vše vyšlo, jen se nás málo sešlo (celkem jen osm - ale velká spokojenost). Dokonce jsme našli víc než kilo hub! (Budeme sledovat jejich cestu ze stromu až na pánvičku.)

Foto 1: Jsme na místě. Se vší opatrností (je dost sucho) rozděláváme malý ohýnek a budeme opékat buřty.

Foto

Počasí a nálada skvělé. A HOUBY! Vše vyšlo, jen se nás málo sešlo (celkem jen osm - ale velká spokojenost). Dokonce jsme našli víc než kilo hub! (Budeme sledovat jejich cestu ze stromu až na pánvičku.)

Foto 1: Kouzelná studánka. Prý se z ní nemá pít. Ale voda je dobrá. Kdysi byla považována za léčivou a proto v Malé Chuchli vznikly lázně.

Foto

Počasí a nálada skvělé. Vše vyšlo, jen se nás málo sešlo (celkem jen osm - ale velká spokojenost). Dokonce jsme našli víc než kilo hub! (V dalších pokračováních budeme sledovat jejich cestu ze stromu až na pánvičku.)

Foto 1: Cesta zeleným tunelem podél břehu Vltavy do Malé Chuchle.

Foto

Počasí a nálada skvělé. Vše vyšlo, jen se nás málo sešlo (celkem jen osm - ale velká spokojenost). Dokonce jsme našli víc než kilo hub! (V dalších pokračováních budeme sledovat jejich cestu ze stromu až na pánvičku.)

Foto 1: Skály v Podolí - hned na začátku cesty krásný výhled.

Foto

Žádný problém ekonomiky Řecka se dosud nepodařilo vyřešit. Žádný problém spojený se spalácením řeckého dluhu se též nepodařilo vyřešit. Už vůbec se nepodařilo řešit nápravy politiky současné euroreprezentace a jejích pasáků ve vztahu k Řecku, v důsledku

V logice věci zařazuji do seriálu o reformách i tento příspěvek:

Podtitul: Petice = skupinově konfromní způsob reakce na frustraci plynoucí ze ztráty angažovanosti společenských věd

Zbytek letošní dovolené jsem trávil v okolí Chrudimi. Užíval jsem si to. Jednak "na plný úvazek" s vnoučaty, jednak domov člověk vychutná nejlépe po návratu z ciziny.

Švanda dudák by prý mohl vyprávět. Já takový světoběžník nejsem.

Mile mě překvapilo muzeum Keltů v zámečku v Nasavrkách.

Foto 1: Úplně náhodou a neplánovaně jsme se připletli do oslav 130. výročí

Podtitul: Petice = skupinově konfromní způsob reakce na frustraci plynoucí ze ztráty angažovanosti společenských věd

O reálných podmínkách v odborné sféře pro přípravu a prokomunikování skutečných reforem (tedy ne těch, kterými je pod záminkou "nutných úspor" tunelována společnost shora) vypovídá probíhající akce spojená s peticí "akademiků".

Akce nebyla tak nevinná jak by to mohlo vypadat na první pohled. Jsou v ní věci, které bych také okamžitě podepsal:

Dávám to do rámečku.

Jenže to, co by každému skutečnému akademikovi, ale také každému normálnímu člověku mělo být svaté, je podáno tak, aby u toho, kdo se ztotožnil s textem, vznikl pocit nadřazenosti, pocit, že když petici podepsal, je něčím lepším než ti druzí, ti obyčejní. Ti co podléhají strachu a xenofobii.

A tak se stalo, že i mě jeden z těch, kterých si velmi vážím a které považuji za nadějnou budoucnost naší společenské vědy, obvinil z xenofobie. Za použití pojmu "migrační války". A to už je nebezpečné. Tento pojem je legitimní. Použil jsem ho již v roce 1994 v předmluvě ke své knize a před čtyřmi měsíci v článku "Začala válka s použitím migračních zbraní", viz:

https://radimvalencik.pise.cz/2273-zacala-valka-s-pouzitim-migracnich-zbrani.html

A je naprosto legitimní řídit se tím, co je v rámečku a klást si otázky:

- Je současný migrační příval víceméně náhodný, nebo je to výsledek cílené akce, která mohla být připravena některými silnými globálními vlivovými skupinami s cílem destabilizovat EU, oslabit její postavení, vtáhnout ji do různých geopolitických her a překrýt řadu lumpáren, které se dějí?

- Byla likvidace režimu Kaddáfího, se kterým existovaly konkrétní dohody o omezení migrace, jen krátkozrakostí a nekvalifikovaností, nebo šlo o záměr ze strany části těch, kteří dobře věděli, o co jde a jaké to bude mít důsledky?

- Je stejný postup se stejnými důsledky v řadě dalších zemí, které byly destabilizovány, podobností čistě náhodnou?

Atd. Některé z odpovědi na tyto otázky jsou v kompetenci vědy a testovatelné prostředky vědy, některé spadají do kompetence zpravodajských služeb. Ale jsou to otázky, které si je potřeba klást a podrobit kritickému myšlení s oporou vědy.

Když už někdo někoho za pouhé použití slova "migrační válka" obviní, že je xenofobní, tak to je "ztráta chladné hlavy", tak to je "zneužití svobody slova k očerňování". Projev zárodku nabubřelosti, touhy kádrovat a následně sloužit zlu. Projev toho, co v sobě musí slušný člověk rozpoznat a potlačit.

Dlužno dodat, že s příslušným člověkem jsem si to poměrně rychle vyjasnil a že nespadl do pasti "zapouzdřenosti", který vzniká ze zárodků pocitu nadřazenosti.

Příloha: Druhá část článku "Uprchlíci probudili akademiky?" ze 17.3.2015, ve kterém je stručný rozbor petice "akademiků"

"Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita."

K tomu: Pokud mají akademici kritické myšlení a používají je, tak by měli vědět, že si od politiků moc slibovat nemohou. Ale apel na ně nemůže škodit. Pokud nebude vyslyšen (nejen v tomto případě, měli by se akademici trochu "pochlapit" a používat svůj rozum, co dělat s krizí současné euroreprezentace. Zcela a plně vítám tuto pasáž: "skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita". S jedinou výjimkou, kterou jsem uvedl výše: Jak se chovat k těm uprchlíkům, kteří doložitelně odmítají náboženskou toleranci, případně dokonce i naše zákony?

"Apelujeme na média, aby si uvědomila svou nesmírnou moc nad názory společnosti. Informujte pravdivě a s chladnou hlavou, nešiřte vykonstruované senzace a paniku. Svoboda slova patří k tomu nejcennějšímu, co máme. Užívejte ji zodpovědně a citlivě. Historie učí, že strach plodí nesvobodu. Svoboda slova, zneužitá ke lži a očerňování nevinných, zabíjí sebe samu."

K tomu: Kde jste žili dodnes, vážení akademici (osobně – Honzo Sokole)! Vždyď dnes máme jen svobodu medinální manipulace a svobodu mediálních štvavých kampaní. Zdaleka nejen proti uprchlíkům, ale především proti našim občanům. To jste se teď probudili?

"Především ale prosíme veřejnost, každého jednoho z vás, tedy nás, o opatrnost v soudech a kritický pohled na svět! Své názory musíme stále znovu konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem. Jen tak nepodlehneme primitivním pudům a zůstaneme důstojnými bytostmi obdařenými svobodnou vůlí. Nenechme se manipulovat podvodníky, kteří do nás zasévají falešné důvody ke strachu a sklízejí jeho plody jen k vlastnímu užitku, ať jsou jím hlasy ve volbách či sledovanost médií. Nevěřme každé senzaci. Pamatujme, že čím více je zpráva šokující či děsivá, tím dále bývá od pravdy. Ověřujme si informace, které utvářejí naše názory – mnohdy stačí několik kliknutí na internetu, abychom odhalili lži, tvářící se jako spolehlivé zpravodajství."

K tomu: Návod dobrý, konečně. A vyzní to důvěryhodně, pokud se tím vy sami, akademici, budete řídit ve všech otázkách, které rozhodují našem současném žití a přežití. Proto (půjčím si vaše slova) "prosím každého jednoho z vás o opatrnost v soudech a kritický pohled na svět!". Doufám, že jste si vědomi vašeho vlastního závazku, když jste výzvu podepsali. Abych se nemusel někdy v budoucnosti (třeba i ne tak vzdálené) ptát – kde jsou naši akademici?

"Neodvracejme se od cizího neštěstí! Je naivní a nebezpečné myslet si, že se můžeme uzavřít před světem a ignorovat jeho problémy. Naopak, čím aktivněji pomůžeme s jejich řešením, tím méně na nás v budoucnu dopadnou."

K tomu: I zde "prosím každého jednoho z vás"- "neodvracejme se od cizího neštěstí!". A to i v případě našich lidí, těch, kteří poctivě pracují. Jakmile narazíte na nějaké příkoří, využijte svůj akademický kredit.

"Zajímejme se o dění ve světě, snažme se porozumět skutečným příčinám zla a hledejme způsoby, jak mu společně čelit."

K tomu: Tady bych se chtěl optat, a to velmi důrazně: Vy, kteří jste to podepsali, se touto otázkou zabýváte? Prověřujete svým kritickým myšlením zpravodajství medií z více zdrojů a s využitím vlastního rozumu? Víte, kdo, jak a proč destabilizoval Sýrii, Libyi? Jaké závěry jste z toho vyvodili a jak jste je veřejně prezentovali?

Zbytek letošní dovolené jsem trávil v okolí Chrudimi. Užíval jsem si to. Jednak "na plný úvazek" s vnoučaty, jednak domov člověk vychutná nejlépe po návratu z ciziny.

Švanda dudák by prý mohl vyprávět. Já takový světoběžník nejsem.

Jeden z prvních výletů jsem si udělal na Sečskou přehradu a hrad Oheb. Dnešní poslední pokračování věnované Sečské přehradě

Zbytek letošní dovolené jsem trávil v okolí Chrudimi. Užíval jsem si to. Jednak "na plný úvazek" s vnoučaty, jednak domov člověk vychutná nejlépe po návratu z ciziny.

Švanda dudák by prý mohl vyprávět. Já takový světoběžník nejsem.

Jeden z prvních výletů jsem si udělal na Sečskou přehradu a hrad Oheb.

Foto 1: Jedna ze zvláštností

Zbytek letošní dovolené jsem trávil v okolí Chrudimi. Užíval jsem si to. Jednak "na plný úvazek" s vnoučaty, jednak domov člověk vychutná nejlépe po návratu z ciziny.

Švanda dudák by prý mohl vyprávět. Já takový světoběžník nejsem.

Jeden z prvních výletů jsem si udělal na Sečskou přehradu a hrad Oheb. (Tím dávám odpověď na otázku, kterou

Na začátku příštího roku Katedra veřejné ekonomie ESF MU uskuteční 20. mezinárodní konferenci na téma:

CURRENT TRENDS IN PUBLIC SECTOR RESEARCH

Konference se bude konat 21. a 22. ledna 2016 v univerzitním centru Šlapanice. Podrobněji viz:

Zbytek letošní dovolené jsem trávil v okolí Chrudimi. Užíval jsem si to. Jednak "na plný úvazek" s vnoučaty, jednak domov člověk vychutná nejlépe po návratu z ciziny.

Švanda dudák by prý mohl vyprávět. Já takový světoběžník nejsem.

Jeden z prvních výletů jsem si udělal na naši slavnou přehradu kousek od Chrudimi. Pozná ji určitě každý. Kdysi tam byl mezinárodní pionýrský

Na začátku příštího roku Katedra veřejné ekonomie ESF MU uskuteční 20. mezinárodní konferenci na téma:

CURRENT TRENDS IN PUBLIC SECTOR RESEARCH

Konference se bude konat 21. a 22. ledna 2016 v univerzitním centru Šlapanice. Podrobněji viz:

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Věnuji pár příspěvků cestě po Istrii.

Pozorně jsem přečetl petici našich akademiků k uprachlíkům. Obecně dobré, konkrétně mám rozpaky. Dovolím si je se vší upřímností vyjádřit formou stručných poznámek k moderému (akademickému) textu:

"Jsme vědci a vědkyně, akademici a akademičky, výzkumní pracovníci, studenti a studentky vědeckých oborů, lidé, jejichž základní schopností i hodnotou by mělo být kritické myšlení, schopnost nazírat problémy nezaujatě, pracovat s informacemi, rozeznat fakta od hypotéz a nedopouštět se manipulací."

K tomu: Skvělé. Dlouho jsem čekal, než se tento profesní typ ke své zodpovědnosti přihlásí. Konečně. Doufám, že od nynějška to bude ke všem kriticky významným otázkám současnosti. Že"vědci a vědkyně, akademici a akademičky, výzkumní pracovníci, studenti a studentky vědeckých oborů" (stručně budu používat pojem "akademici") nebudou "za bukem" a budou používat kritické myšlení.

"Jsme znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu. Radikalizace společnosti skrze strach je podle nás jedno z největších nebezpečí, které nám v souvislosti s imigrační krizí hrozí. Toto téma musí být předmětem diskuze, ta však musí být vedena s chladnou hlavou a na základě faktů."

K tomu: Rovněž skvělé. Především je třeba odpovědět na otázku, proč mají normální či obyčejní lidé (jak se to říká) strach? Mají ten strach zbytečně, nebo to má i nějaké jiné příčiny? Co na to akademici, lidé kritického myšlení?

"Cílem této výzvy není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace. Cílem této výzvy není agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům. Cílem této výzvy je důrazně se vymezit proti tomu, jakým způsobem je v naší zemi rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost - dopřáváním sluchu extremistickým hnutím, šířením překroucených i zcela lživých zpráv, které posilují paniku, jež ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi, diskriminaci i k násilí z nenávisti. Vadí nám, že politici a média, místo toho aby prokázali charakter a zodpovědnost, často mlčí a dávají tak šíření strachu a nenávisti prostor, a mnohdy se ho dokonce aktivně účastní v honbě za sledovaností či popularitou."

K tomu: Fajn. Celkem souhlas. Chtělo by to ovšem aspoň něco stručně o tom, jaká "skutečná rizika plynoucí z imigrace" hrozí. Proč o tom nikde není ani slovo? To má normální či obyčejné lidí (neakademiky) uklidnit?... A jinak – no přece známe naše "politiky a média". To je poprvé, co selhávají?

"My, zde podepsaní vědci a vědkyně, pracovníci akademických a výzkumných institucí, jsme velmi znepokojeni prudkým nárůstem xenofobie ve společnosti. Mnozí politici i média užívají rétoriku strachu z cizinců a lhostejnosti k jejich utrpení, dříve považovanou za extrémní a nepřijatelnou. O imigrantech, lidských bytostech, se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali. Cizinci žijící v Evropě jsou vykreslováni jako pátá kolona, podvodníci a zločinci. Muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy, bez ohledu na jejich skutečné názory či nepřebernou rozmanitost náboženských směrů, které vyznávají. Dennodenně se z našeho údajně holubičího národa ozývají hlasy přející té či oné skupině cizinců smrt. Nic z toho neodpovídá realitě a neodráží ani tak skutečnou migrační krizi, jako nemoc naší vlastní společnosti, která ztrácí lidskost a zdravý rozum."

K tomu: Tyto pasáže by vyznívaly mnohem přesvědčivěji, pokud by se hovořilo i o "skutečných rizicích plynoucích z imigrace". Proč o tom není ani slovo. Tady bych položil dvě otázky:

- Je v rozporu s duchem petice, pokud budu srovnávat ty, kteří utíkají před Islámským státem, ale jaksi nejeví zájem o boj s ním, s našimi "utečenci" do Francie, Británie i Sovětského svazu, kteří chtěli bojovat a také bojovali proti fašismu?

- Jak se chovat k těm uprchlíkům, kteří doložitelně odmítají náboženskou toleranci, případně dokonce i naše zákony? Proč nesjou formulována alespoň v obecné rovině kritéria, na základě kterých by ve vztahu k uprchlíkům stát využíval ty nástroje moci, které má k dispozici?

"Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita."

K tomu: Pokud mají akademici kritické myšlení a používají je, tak by měli vědět, že si od politiků moc slibovat nemohou. Ale apel na ně nemůže škodit. Pokud nebude vyslyšen (nejen v tomto případě, měli by se akademici gtrochu "pochlapit" a používat svůj rozum, co dělat s krizí současné euroreprezentace. Zcela a plně vítám tuto pasáž: "skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita". S jedinou výjimkou, kterou jsem uvedl výše: Jak se chovat k těm uprchlíkům, kteří doložitelně odmítají náboženskou toleranci, případně dokonce i naše zákony?

"Apelujeme na média, aby si uvědomila svou nesmírnou moc nad názory společnosti. Informujte pravdivě a s chladnou hlavou, nešiřte vykonstruované senzace a paniku. Svoboda slova patří k tomu nejcennějšímu, co máme. Užívejte ji zodpovědně a citlivě. Historie učí, že strach plodí nesvobodu. Svoboda slova, zneužitá ke lži a očerňování nevinných, zabíjí sebe samu."

K tomu: Kde jste žili dodnes, vážení akademici (osobně – Honzo Sokole)! Vždyď dnes máme jen svobodu medinální manipulace a svobodu mediálních štvavých kampaní. Zdaleka nejen proti uprchlíkům, ale především proti našim občanům. To jste se teď probudili?

"Především ale prosíme veřejnost, každého jednoho z vás, tedy nás, o opatrnost v soudech a kritický pohled na svět! Své názory musíme stále znovu konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem. Jen tak nepodlehneme primitivním pudům a zůstaneme důstojnými bytostmi obdařenými svobodnou vůlí. Nenechme se manipulovat podvodníky, kteří do nás zasévají falešné důvody ke strachu a sklízejí jeho plody jen k vlastnímu užitku, ať jsou jím hlasy ve volbách či sledovanost médií. Nevěřme každé senzaci. Pamatujme, že čím více je zpráva šokující či děsivá, tím dále bývá od pravdy. Ověřujme si informace, které utvářejí naše názory – mnohdy stačí několik kliknutí na internetu, abychom odhalili lži, tvářící se jako spolehlivé zpravodajství."

K tomu: Návod dobrý, konečně. A vyzní to důvěryhodně, pokud se tím vy sami, akademici, budete řídit ve všech otázkách, které rozhodují našem současném žití a přežití. Proto (půjčím si vaše slova) "prosím každého jednoho z vás o opatrnost v soudech a kritický pohled na svět!". Doufám, že jste si vědomi vašeho vlastního závazku, když jste výzvu podepsali. Abych se nemusel někdy v budoucnosti (třeba i ne tak vzdálené) ptát – kde jsou naši akademici?

"Neodvracejme se od cizího neštěstí! Je naivní a nebezpečné myslet si, že se můžeme uzavřít před světem a ignorovat jeho problémy. Naopak, čím aktivněji pomůžeme s jejich řešením, tím méně na nás v budoucnu dopadnou."

K tomu: I zde "prosím každého jednoho z vás"- "neodvracejme se od cizího neštěstí!". A to i v případě našich lidí, těch, kteří poctivě pracují. Jakmile narazíte na nějaké příkoří, využijte svůj akademický kredit.

"Zajímejme se o dění ve světě, snažme se porozumět skutečným příčinám zla a hledejme způsoby, jak mu společně čelit."

K tomu: Tady bych se chtěl optat, a to velmi důrazně: Vy, kteří jste to podepsali, se touto otázkou zabýváte? Prověřujete svým kritickým myšlením zpravodajství medií z více zdrojů a s využitím vlastního rozumu? Víte, kdo, jak a proč destabilizoval Sýrii, Libyi? Jaké závěry jste z toho vyvodili a jak jste je veřejně prezentovali?

Na začátku příštího roku Katedra veřejné ekonomie ESF MU uskuteční 20. mezinárodní konferenci na téma:

CURRENT TRENDS IN PUBLIC SECTOR RESEARCH

Konference se bude konat 21. a 22. ledna 2016 v univerzitním centru Šlapanice. Podrobněji viz:

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Věnuji pár příspěvků

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Věnuji pár příspěvků cestě po Istrii.

Na začátku příštího roku Katedra veřejné ekonomie ESF MU uskuteční 20. mezinárodní konferenci na téma:

CURRENT TRENDS IN PUBLIC SECTOR RESEARCH

Konference se bude konat 21. a 22. ledna 2016 v univerzitním centru Šlapanice. Podrobněji viz:

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Věnuji pár příspěvků cestě po Istrii.

Do bouřlivého dění nečekaně zasáhl K. Schwarzenberg výroky, které svědčí o tom, že při hledání cesty ze slepé uličky je nutné zohlednit a využít i existenciální motivy chování člověka, který je zdánlivě plně zapouzdřen v rámci skupinové konformity. Zde je druhý z dvojice článků týkajících se této kauzy:

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Věnuji pár příspěvků cestě po Istrii. Jsem zde

Do bouřlivého dění nečekaně zasáhl K. Schwarzenberg výroky, které svědčí o tom, že při hledání cesty ze slepé uličky je nutné zohlednit a využít i existenciální motivy chování člověka, který je zdánlivě plně zapouzdřen v rámci skupinové konformity. Zde je první z dvojice článků týkajících se této kauzy:

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Věnuji pár příspěvků cestě po Istrii.

Ve čtvrtek dne 3. prosince 2015 proběhne v Českých Budějovicích konferenceDemokracie versus Totalita peněz v 21. století, kterou pořádá Hnutí za Přímou Demokracii, z.s. spolu sVysokou školou evropských a regionálních studií, o.p.s., se sídlem v Českých Budějovicích.

Referáty budou průběžně uveřejňovány na webových adresách

www.hzpd.cz

www.vsers.cz

Akci považuji za významnou a přeji jí hodně zdaru, protože nabízí příležitost ke zvýšení angažovanosti společenských věd u nás.

Připravuji na konferenci příspěvek, v dnešním pokračování seriálu o reformách uveřejňuji pracovní podobu některých vybraných pasáží tohoto příspěvku:

Anatomie součaného historického excesu a hledání cesty z krize

(o koncepci a komunikaci)

Radim Valenčík

Motto: "Hotový recept dnes nemá nikdo, a co je horší, nikdo ho ani příliš vážně nehledá; spíš všichni pasivně čekáme, co nám bůh (nebo matka příroda, chcete-li) nadělí."

(L. Pán, L. Štítkovec: Několik slov úvodem)

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Věnuji pár příspěvků cestě po Istrii. Jsem zde

Všímejme si, co kdo říká. Doba poskytuje mimořádnou příležitost udělat si představu o tom, jak funguje současná moc. Jakým způsobem jsou "slabší nátury" ovládány. A doba si také vyžaduje, abychom mechanismy moci pochopili, pokud máme prosadit alternativu, která nám umožní společně přežít.

Součástí komplexní a konzistentní koncepce, která dává odpověď na otázku, o co dnes jde a co dělat, musí být i následující blok:

Reflexe

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Věnuji pár příspěvků cestě po Istrii. Jsem zde

Před několika dny jsem napsal sérii článků provnávajících koncept tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce" s konceptem změny srovnatelné s průmyslovou revolucí spojené se zrodem společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách. Dnes zařazuji druhý ze dvou článků, které volně navazují na uvedenou pětidílnou sérii:

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Věnuji pár příspěvků cestě po Istrii. Jsem zde

Před několika dny jsem napsal sérii článků provnávajících koncept tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce" s konceptem změny srovnatelné s průmyslovou revolucí spojené se zrodem společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách. Dnes zařazuji první ze dvou článků, které volně navazují na uvedenou pětidílnou sérii:

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Věnuji pár příspěvků cestě po Istrii. Jsem zde

Příspěvek do diskuse o tom, jak funguje současná moc, poslal Josef Rak. Uveřejňuji je trochu formulačně upravený:

Před několika dny jsem napsal významnou sérii článků provnávajících koncept tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce" s konceptem změny srovnatelné s průmyslovou revolucí spojené se zrodem společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách. Uveřejnilk jsem jej i mimo seriál o reformách vzhledem k aktuálnosti (probíhá diskuse na toto téma). Dnes zařazuji do seriálu pátou, poslední část z pětidílné série.

Část 5: Hra typu TITANIK a paradox NENAŽRANOSTI

Teorie her rozlišuje a pojmenovává nejrůznější typy her. V širším povědomí jsou hry typu "Vězňovo dilema", "Manželský spor", "Tragédie společné pastviny"...

Dominantní hrou, která se hraje dnes u nás (mám na mysli EU v širším globálním kontextu, nikoli jen ČR) je hra typu "Titanik". Hlavní význam "Čtvrté průmyslové revoluce" (ať už si to její autoři či její hlásné trouby uvědomují či nikoli) spočívá v tom, že napomáhá kamuflovat fakt toho, že se v současnosti tato hra hraje a že se jedná o hru, které jsou podřízeny všechny ostatní hry.

Vždy když jedu do Slovenského ráje se z auta kousek za Trenčínem dívám na zajímavé skály vlevo od dálnice, když míjím Ilavu. Letos jsem měl poprvé hodinku času, a tak jsem se tam vyjel podívat. Nečekal jsem, že Vršatské Podhradie (jak se to místo jmenuje) bude tak krásné a zajímavé. Překvapil mě i počet turistů.

Z dálnice je to necelých 10 kilometrů a asi deset minut autem. Přímo ve skalách

"Jestliže část Sýrie a Iráku je obsazena islámským státem, tak ti lidé se neptají po nějakém sociálním systému, ale jdou tam, kde si zachrání holý život. Těchto lidí je nejvíc a nejsou to ekonomičtí uprchlíci."

"Umíme a musíme rozlišit, kdo je kdo, kdo chce naši pomoc využít, a kdo ji chce zneužít."

Syšíte, resp. čtete správně. To řekl jeden z nejslušnějších, nejkvalifikovanějších a nejlépe informovaných lidí z řad našich vrcholových politiků – bývalý ministr vnitra a poslanec za ČSSD, nyní senátor František Bublan. Od 14. minuty pořadu Události komentáře ve středu 5.8. ve 22.00 na ČT 24.

Tato argumentace nesedí z několika důvodů:

1. Jak je možné, že tyto "oběti" Islámského státu se vracejí jako bojovníci za Islámských stát? A nejsou to výjímky, které potvrzuji pravidlo. To naše, europodmínky recyklují oběti Islámského státu v bojovníky za Islámský stát?

2. Dost mě chybí vyjádření naší domácí reprezentace občanů muslimského vyznání, kterým by se jednoznačně distancovali od Islámského státu a jeho zločinů, které migrační vlnu vyvolaly. Neměli bychom takové stanovisko vyžadovat?

3. Přinejmenší je zde hodně velký rozdíl s vyjádřením Kurdů u nás i jiných zemí EU a i s jejich reálným bojem. Jenže právě k masakrování Kurdů nejen Islámským státem, ale i našim spojencem v NATO – Tureckem – současná euroreprezentace dala zelenou!

4. Chovají se tzv. urchlíci před Islámským státem tolerantě k jiným náboženstvím či lidem upřednostňujícím vědecké poznání světa? Hlasí se k hodnotám multikulturálního soužití?

5. Shrnuto, podtrženo: Jsou "uprchlíci" naši partneří v boji proti Islámskému státu, nebo spíše nositelé toho typu ohrožení, které reprezentuje Islámský stát? (Rád uvítám kvalifikovanou rozpravu na toto téma.)

Před několika dny jsem napsal významnou sérii článků provnávajících koncept tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce" s konceptem změny srovnatelné s průmyslovou revolucí spojené se zrodem společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách. Uveřejnilk jsem jej i mimo seriál o reformách vzhledem k aktuálnosti (probíhá diskuse na toto téma). Dnes zařazuji do seriálu čtvrtou část z pětidílné série.

Část 4: O investičních příležitostech spjatých s rozvojem schopností člověka

Koncept "Čtvrté průmyslové revoluce" vidí jen to, že informační technologie umožňují podstatným způsobem (ba přímo radikálně) zvýšit substituci práce technologiemi, tj. nahradit práci a vytvářet volný čas. Systémově však selhává v následujícím:

- V pochopení obsahu toho, čím se liší ty (staré) formy práce, které lze nahradit, od těch (nových) forem práce, které jsou "nenahraditelné", které jsou specificky lidské.

- V odpovědi na otázku, jakou formou se mohou specificky lidské, nenahraditelné formy práce (to, co Marx nazývá všeobecnou prací) rozvíjet, jakou roli v tom hraje volný čas, jak volný čas působí zpětně na ekonomiku jako největší produktivní síla.

- V identifikování bariér, které za současného stavu brání využití možností přeměny volného času (času pro plný, svobodný rozvoj schopností) v nejproduktivnější faktor ekonomického růstu.

Vždy když jedu do Slovenského ráje se z auta kousek za Trenčínem dívám na zajímavé skály vlevo od dálnice, když míjím Ilavu. Letos jsem měl poprvé hodinku času, a tak jsem se tam vyjel podívat. Nečekal jsem, že Vršatské Podhradie (jak se to místo jmenuje) bude tak krásné a zajímavé. Překvapil mě i počet turistů.

Z dálnice je to necelých 10 kilometrů a asi deset minut autem.

Před několika dny jsem napsal významnou sérii článků provnávajících koncept tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce" s konceptem změny srovnatelné s průmyslovou revolucí spojené se zrodem společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách. Uveřejnilk jsem jej i mimo seriál o reformách vzhledem k aktuálnosti (probíhá diskuse na toto téma). Dnes zařazuji do seriálu třetí část z pětidílné série.

Část 3: Jak to Marx ve skutečnosti myslel

Vpředcházejícím článku jsem prezentoval dva texty:

- Jeden z článku "Kapitalismus končí" uveřejněný v "Britských listech",

viz: https://blisty.cz/art/78195.html

(ten účelově interpretoval či spíše prznil to, co K. Marx říká).

- Druhý je původní Marxův text z jeho "Rukopisů "Grundrissů"".

Dnes nejdříve připomenu nejdůležitější formulace v prvním textu a pak v druhém textu, tak aby byla co nejvíce zřejmé odlišnost. Pochopení této odlišnosti je významné pro pochopení současné doby.

Nejdůležitější pasáže z textu interpretujícího Marxe, tj. toho z "Britských listů" (modře):

• hlavní rolí lidí je dohlížet na stroje
• hlavní produktivní síla jsou informace
• rozhoduje stav společenských znalostí, organizace a znalosti
• znalosti jsou samostatnou výrobní silou
• informace jsou hmotné, software je stroj, cena úložného prostoru, šířky pásma, zpracování informací klesá exponenciální rychlostí,
• informace ukládány a sdíleny v něčem, co se bude jmenovat "všeobecný intelekt" - bude to mozek všech lidí na Zemi propojený sociálními znalostmi, kdy mají všichni lidé prospěch z každého upgradu
• informační ekonomika je ta ekonomika, v níž dnes žijeme

Nejdůležitější pasáže z původního Marxova textu (zeleně):

• rozhodující je všeobecný stav vědy a pokrok techniky, čili na aplikaci této vědy ve výrobě
• člověk je ve vztahu k výrobnímu procesu samému spíše dozorcem a regulátorem
• to, co platí o strojích, platí rovněž o kombinaci lidských činností a rozvoji lidských styků
• dělník už nevsouvá mezi sebe a objekt jako mezičlánek modifikovaný přírodní předmět; nyní jako prostředníka mezi sebe a neorganickou přírodu, jíž se zmocňuje, vkládá přírodní proces, který přeměňuje v průmyslový
• osvojování jeho vlastní všeobecné produktivní síly, jeho pochopení přírody a její ovládnutí díky jeho jsoucnu jako společenského organismu
• jde svobodný rozvoj individualit
• umělecké, vědecké atd. vzdělávání individuí díky času, který se pro všechny uvolnil, a díky prostředkům, které byly vytvořeny
• překonávání překážek samo o sobě je uskutečňováním svobody
• skutečně svobodná práce, jako např. činnost hudebního skladatele, je současně zatraceně vážná záležitost, která si vyžaduje nejintenzívnější vypětí
• je to práce vědeckého charakteru a současně všeobecná práce, není to úsilí člověka jako určitým způsobem vycvičené přírodní síly, nýbrž jako subjektu, který se ve výrobním procesu nejeví v čistě přírodní, přirozeně vzniklé formě, nýbrž jako činnost řídící všechny přírodní síly
• úspora pracovní doby je totožná s rozvojem produktivní síly
• jde rozvíjení produktivní síly a schopnosti k výrobě; a tedy i schopnosti a prostředky požitku, tato schopnost znamená rozvoj nějaké individuální vlohy, produktivní síly
• úspora pracovní doby se rovná růstu volného času, tj. času pro plný rozvoj individua, který zase působí zpětně na produktivní sílu práce jako největší produktivní síla

Text interpretující Marxe vidí to, o co dnes jde, velmi povrchně. Proto říká, že "ke konci kapitalismu" v podstatě už dochází, a to přirozeným technologickým vývojem, přechodem k informační společnosti, "čtvrtou průmyslovou revolucí".

Marxův text velmi konkrétně ukazuje neomezené možnosti rozvoje lidských schopností, jejichž základem je schopnost vykonávat "všeobecnou práci", tj. schopnost vzájemně zprostředkovat, uvádět do vzájemné podmíněnosti přírodní (i společenské) procesy na základě poznání a pochopení jejích zákonitostí. Za určitých společenských poměrů je úspora pracovní doby toho typu práce, která má podobu jen vycvičené přírodní síly, cestou k tomu, aby člověk mohl svobodně rozvíjet svoji schopnost všeobecné práce, kterou pak zpětně působí na ekonomiku jako největší produktivní síly.

O jaké společenské poměry jde? O poměry, ve kterých svobodný rozvoj každého jednotlivce je podmínkou svobodného rozvoje každého jiného jednotlivce, vzájemně se podporující svobodný rozvoj individualit.

K tomu máme ještě hodně daleko. Jedním z hlavních problémů společenských poměrů [které dosud znemožňují efektivní fungování ekonomiky ve smyslu Marxem předvídané možnosti přeměnit úspory pracovní doby (ve smyslu "starého typu práce") v rozvoj schopností člověka jako základu všeobecné práce ("nového typu práce"), která se stává největší produktivní silou] je investování do společenské pozice. Smyslem tohoto investování je omezit možnost využití investičních příležitostí, kterými disponují jiné ekonomické subjekty, a tím zvýšit výnos z vlastních investičních příležitostí. V oblasti tohoto investování probíhá velmi intenzivní konkurence. Investování do společenské pozice má zpětnou vazbu na příjem, přičemž vítězové ve hrách spojených s pozičním investováním zvyšují hodnotu svých investičních příležitostí, zatímco ti, co v těchto hrách prohrávají, nemají možnost své investiční příležitosti využít. To vše má zásadní důsledky na proměny mezilidských vztahů a společenských vztahů vůbec, na povahu sociálního kapitálu. Je tím omezována vertikální mobilita a prohlubována ekonomické segregace.

Problém investování do společenské pozice je o to větší, že v konkurenci o získání prostředků pro toto investování dochází ke stále většímu porušování obecně přijatých zásad. Rozbujely se struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Ty penetrovaly do institucionálního systému a podřídili si jej. Současně s tím se propojily se strukturami založenými na pozičním investování a vedly k tomu, že dochází k prudkému poklesu ekonomické efektivnosti společenského systému.

Co dělat?

Pokud se máme ze současné situace dostat a využít možnost perspektivního vývoje, o kterém hovoří K. Marx, musíme mít ucelenou koncepci pochopení toho, o co v současné době jde. Ta by měla být dostatečně komplexní a tudíž mít určité parametry (moduly). K tomu viz:

https://radimvalencik.pise.cz/2541-co-chybi-hnuti-syriza-budeme-to-mit-my-a-vcas.html

Náš tým se o takovou koncepci pokusil, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/2316-reformy-99-odkaz-na-monografii.html

Vždy když jedu do Slovenského ráje se z auta kousek za Trenčínem dívám na zajímavé skály vlevo od dálnice, když míjím Ilavu. Letos jsem měl poprvé hodinku času, a tak jsem se tam vyjel podívat. Nečekal jsem, že Vršatské Podhradie (jak se to místo jmenuje) bude tak krásné a zajímavé. Překvapil mě i počet turistů.

Z dálnice je to necelých 10 kilometrů a asi deset minut autem.

Vždy když jedu do Slovenského ráje se z auta kousek za Trenčínem dívám na zajímavé skály vlevo od dálnice, když míjím Ilavu. Letos jsem měl poprvé hodinku času, a tak jsem se tam vyjel podívat. Nečekal jsem, že Vršatské Podhradie (jak se to místo jmenuje) bude tak krásné a zajímavé. Překvapil mě i počet turistů.

Z dálnice je to necelých 10 kilometrů a asi deset minut autem.

Před několika dny jsem napsal významnou sérii článků provnávajících koncept tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce" s konceptem změny srovnatelné s průmyslovou revolucí spojené se zrodem společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách. Uveřejnilk jsem jej i mimo seriál o reformách vzhledem k aktuálnosti (probíhá diskuse na toto téma). Dnes zařazuji do seriálu druhou

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

Před několika dny jsem napsal významnou sérii článků provnávajících koncept tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce" s konceptem změny srovnatelné s průmyslovou revolucí spojené se zrodem společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách. Uveřejnilk jsem jej i mimo seriál o reformách vzhledem k aktuálnosti (probíhá diskuse na toto téma). Dnes zařazuji do seriálu první část z pětidílné série.

Část 1: Setrvačné myšlení v přelomové době

Jedním se současných hitů, které mají vysvětlit, o co jde v současné době, je myšlenka tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce". Jejím zastánce je např. současný německý ministr financí Wolfgang Schäuble, němečtí sociální demokraté ji vložili do svého Hamburského programu, čeští sociální demokraté zahájili programovou diskusi k přípravě voleb v roce 2016, 2017 a chystají se německé kolegy následovat.

Ve stručnosti lze myšlenku "Čtvrté průmyslové revoluce" charakterizovat takto:

"První průmyslová revoluce propukla koncem 18. století a odehrávala se ve znamení manufaktur, které využívaly energii vodních toků a páry. Druhá proběhla na počátku 20. století. Charakterizovaly ji pásová výroba, využívání elektřiny a spalovací motory. Třetí revoluce odstartovala v 70. letech minulého století s příchodem mikroprocesorů, využitím počítačů a auto matizací jednotlivých výrobních linek. Čtvrtou průmyslovou revoluci představují kyberneticko-fyzikální systémy, díky kterým vzniknou "chytré továrny". Inteligentní zařízení převezmou některé činnosti, které dosud vykonávali lidé. Počítá se s metodami strojového vnímání, autokonfigurace a autodiagnostiky, a s počítačovým spojením strojů a dílů."

Celé viz: https://byznys.ihned.cz/c1-64009970-prumyslova-revoluce-4-0-za-10-let-se-tovarny-budou-ridit-samy-a-produktivita-vzroste-o-tretinu

Otázce tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce" se budu věnovat v sérii několika následujících článků. V nich se pokusím doložit následující tvrzení:

1. Koncept tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce" je projevem setrvačného myšlení v přelomové době.

2. Je plytký a nekomplexní. Všímá si jen některých vnějších a nepodstatných jevů, nesnaží se uchopit všechny podstatné aspekty současné doby a ani k tomu není vybaven.

3. V současné době probíhá mnohem zásadnější zlom, který je srovnatelný s původní průmyslovou revolucí, patrně jde však o změnu mnohem zásadnější. Připomeňme si, že průmyslová revoluce zrodila průmysl jako zcela nový fenomén, naprosto zásadním způsobem přeměnila celou společnost za dramatických a někdy i drastických společenských převratů, kdy staré, to co se přežilo, snažilo uhájit svá privilegia proti novému, nastupujícímu.

4. Nejde o vylepšování staré ekonomické základny, ale o zrod nové ekonomické základny společnosti. A to mimo oblast průmyslu, tak jako průmysl vznikl mimo oblast zemědělství.

5. Teoretickým jádrem a hlavním úskalím pochopení toho, o co jde, všemi "udržovateli setrvačného myšlení" je otázka úlohy volného času, což bezprostředně souvisí s pochopením toho, co jsou lidské schopnosti. (Zdá se to být triviální, ale není – ten, kdo si osvojil návyky místo skutečných schopností, velmi obtížně chápe, co to skutečné lidské schopnosti jsou.)

6. V důsledku svých zásadních "konstrukčních" nedostatků bude koncept "Čtvrté průmyslové revoluce" spíš zneužit k matení, ke kamuflování reálných problémů a jejich příčin, k ideovému sterilizování politických sil a politických subjektů, ke zvýšení míry dezorientace lidí. Otázkou je jen to, v jaké míře se jej tímto způsobem podaří zneužít.

Na první polovinu z 12 otázek, které jsme zformulovali na pracovním setkání k otázce řeckého dluhu, viz: