Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
REFORMY (205) K akci "akademiků" I.
O reálných podmínkách v odborné sféře pro přípravu a prokomunikování skutečných reforem (tedy ne těch, kterými je pod záminkou "nutných úspor" tunelována společnost shora) vypovídá probíhající akce spojená s peticí "akademiků".
Tomu, kdo průběžně, trpělivě, s využitím teorie i kritického myšlení sleduje současný vývoj, mohlo být od počátku zřejmé, že:
1. Část akademické obce byla do této akce vtažena s jediným cílem – obrátit ji proti Zemanovi.
2. Vůbec není důležité, kdo stál u zrodu petice (nepochybně v té chvíli dobře míněné), ale kdo otevřel prosto je její zneužití formou organizační podpory a intenzivní medializací. Naprosto stejným způsobem, jako tomu bylo v jiných protizemanovských taženích.
0pt;mso-fareast-language: X-NONE;mso-bidi-font-weight:bold">3. Hlavním důvodem petice je zbavit vrcholovou reprezentaci naší země schopnosti uvědomovat si a hájit zájmy země v dramatických turbulencích, kterými procházíme a které nás (ještě větší) čekají. (Tj. vtáhnout naši zemi prostřednictvím servilní politické reprezentace do špinavých globálních her, které rozehrály určité skupiny ovládající administrativu zemí EU a USA.)
A byla jasná ještě jedna věc, kterou záměrně uvádím odděleně. Totiž to, že přestává fungovat řízení osob prostřednictvím in-side informací a že celá akce skončí fraškou.
Jak to, že se určitá část akademické aféry zachovala, tak jak se zachovala? Zde je potřeba uvědomit si širší kontext. Zcela nezávisle, a aniž bych ještě tušil, že se objeví nějaká petice, jsem 16. srpna 2015 napsal článek o "Paradoxu "ztracené angažovanosti" ve společenských vědách", viz: https://radimvalencik.pise.cz/2626-reformy-199-teorie-verejneho-sektoru-i.html
Tj. o tom, že čím více narůstají reálné problémy, tím více se podstatná či převažující část akademické obce před požadavkem na jejich teoretické uchopení skrývá. Tento jev lze doložit a také ho ve zmíněném článku dokládám.
A najednou "angažovaná" petice. Typický projev nesaturované potřeby angažovanosti části poctivých akademických pracovníků. Ti tvoří největší část signatářů a svým způsobem je chápu. Čím více ovšem někdo mlčí, neangažuje se, tím více ztrácí schopnost rozeznat, co je skutečná angažovanost a co jen hra na angažovanost, do které je člověk (v tomto případě akademik) vtažen s úplně jinými cíli, než si on sám představuje. Pro tyto lidi mám pochopení a svým způsobem je lituji.
Horší část signatářů představují ti, co jsoupro svou kariéru (vyplývající z pocitu ukřivděnosti, nedocenění, závisti), ti, jejichž hlavní mindrák je v tom, že nerozumí kumštu (tedy tomu, co je věda a jak se dělá věda), schopni vytušit a rozpoznat špinavou hru a sloužit jí. Instinktivně. Aniž by si to třeba uvědomovali. Oni se prostě takto naučili sloužit a přinášelo jim to vždy úspěch. A také dostávají prostor, aby mohli poučovat druhé, sdělovat svá moudra, aby patřili k těm "vyvoleným". Tyto lidi asi nikdy nebudu mít rád.
A pak jsou tu ti, kteříjsou napojeni na zdroj in-side informací poskytovaných těmi, co rozehrávají globální špinavé hry, kteří jsou tímto poskytováním in-side informací řízeni a prostřednictvím kterých se ovlivňuje a organizuje situace v akademické sféře (včetně např. dlouhodobého paralyzování výzkumů, které by byly angažované ve směru orientace na řešení současných problémů). Svým způsobem jsou to agenti těch sil, které rozehrávají špinavé globální hry s cílem překrýt jedno svinstvo ještě větším svinstvem. Většina z nich si ovšem to, že jsou agenty, neuvědomuje. K těmto lidem mám neutrální postoj.
Pochopitelně, že mezi uvedenými typy "akademiků" existují přechodné stavy, resp. že v každém z nás akademiků je kousek nebo větší kus jednoho, druhého či třetího. Jde také o to, jak se s tím každý z nás dokáže vyrovnat.
A nyní to, co jsem zmínil odděleně jako čtvrtý bod. Co mohlo být každému jasné. Současný typ řízení lidí in-side informacemi obecně a v akademické sféře zvlášť selhává. To proč i jak tento proces probíhá a jak se projevuje, jsem podrobně popsal před měsícem v článku "Řízení osob pomocí in-side informací", viz:
https://radimvalencik.pise.cz/2565-rizeni-osob-pomoci-in-side-informaci.html
Proto petiční akce rychle vyšumí do ztracena a ti z akademiků-signatářů, kteří si uchovali určitou sebereflexi, se z ní poučí a příště budou možná prozíravější. Jde totiž o skutečnou angažovanost. A ta se neobejde bez komplexní reflexe současnosti a přípravy skutečných reforem.
Příloha: První část článku "Uprchlíci probudili akademiky?" ze 17.3.2015, ve kterém je stručný rozbor petice "akademiků"
Pozorně jsem přečetl petici našich akademiků k uprchlíkům. Obecně dobré, konkrétně mám rozpaky. Dovolím si je se vší upřímností vyjádřit formou stručných poznámek k modrému (akademickému) textu:
"Jsme vědci a vědkyně, akademici a akademičky, výzkumní pracovníci, studenti a studentky vědeckých oborů, lidé, jejichž základní schopností i hodnotou by mělo být kritické myšlení, schopnost nazírat problémy nezaujatě, pracovat s informacemi, rozeznat fakta od hypotéz a nedopouštět se manipulací."
K tomu: Skvělé. Dlouho jsem čekal, než se tento profesní typ ke své zodpovědnosti přihlásí. Konečně. Doufám, že od nynějška to bude ke všem kriticky významným otázkám současnosti. Že "vědci a vědkyně, akademici a akademičky, výzkumní pracovníci, studenti a studentky vědeckých oborů" (stručně budu používat pojem "akademici") nebudou "za bukem" a budou používat kritické myšlení.
"Jsme znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu. Radikalizace společnosti skrze strach je podle nás jedno z největších nebezpečí, které nám v souvislosti s imigrační krizí hrozí. Toto téma musí být předmětem diskuze, ta však musí být vedena s chladnou hlavou a na základě faktů."
K tomu: Rovněž skvělé. Především je třeba odpovědět na otázku, proč mají normální či obyčejní lidé (jak se to říká) strach? Mají ten strach zbytečně, nebo to má i nějaké jiné příčiny? Co na to akademici, lidé kritického myšlení?
"Cílem této výzvy není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace. Cílem této výzvy není agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům. Cílem této výzvy je důrazně se vymezit proti tomu, jakým způsobem je v naší zemi rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost - dopřáváním sluchu extremistickým hnutím, šířením překroucených i zcela lživých zpráv, které posilují paniku, jež ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi, diskriminaci i k násilí z nenávisti. Vadí nám, že politici a média, místo toho aby prokázali charakter a zodpovědnost, často mlčí a dávají tak šíření strachu a nenávisti prostor, a mnohdy se ho dokonce aktivně účastní v honbě za sledovaností či popularitou."
K tomu: Fajn. Celkem souhlas. Chtělo by to ovšem aspoň něco stručně o tom, jaká "skutečná rizika plynoucí z imigrace" hrozí. Proč o tom nikde není ani slovo? To má normální či obyčejné lidí (neakademiky) uklidnit?... A jinak – no přece známe naše "politiky a média". To je poprvé, co selhávají?
"My, zde podepsaní vědci a vědkyně, pracovníci akademických a výzkumných institucí, jsme velmi znepokojeni prudkým nárůstem xenofobie ve společnosti. Mnozí politici i média užívají rétoriku strachu z cizinců a lhostejnosti k jejich utrpení, dříve považovanou za extrémní a nepřijatelnou. O imigrantech, lidských bytostech, se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali. Cizinci žijící v Evropě jsou vykreslováni jako pátá kolona, podvodníci a zločinci. Muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy, bez ohledu na jejich skutečné názory či nepřebernou rozmanitost náboženských směrů, které vyznávají. Dennodenně se z našeho údajně holubičího národa ozývají hlasy přející té či oné skupině cizinců smrt. Nic z toho neodpovídá realitě a neodráží ani tak skutečnou migrační krizi, jako nemoc naší vlastní společnosti, která ztrácí lidskost a zdravý rozum."
K tomu: Tyto pasáže by vyznívaly mnohem přesvědčivěji, pokud by se hovořilo i o "skutečných rizicích plynoucích z imigrace". Proč o tom není ani slovo. Tady bych položil dvě otázky:
- Je v rozporu s duchem petice, pokud budu srovnávat ty, kteří utíkají před Islámským státem, ale jaksi nejeví zájem o boj s ním, s našimi "utečenci" do Francie, Británie i Sovětského svazu, kteří chtěli bojovat a také bojovali proti fašismu?
- Jak se chovat k těm uprchlíkům, kteří doložitelně odmítají náboženskou toleranci, případně dokonce i naše zákony? Proč nejsou formulována alespoň v obecné rovině kritéria, na základě kterých by ve vztahu k uprchlíkům stát využíval ty nástroje moci, které má k dispozici?
(Pokračování reflexe kauzy petice "akademiků")