(71.19) Hra: Co přinesl 19.6.2013 – Superaféra VII

23. červen 2013 | 08.00 |

Dne 19.6.2013 ODS nominovala Němcovou na post premiéra. Nebyla to událost nejvýznamnější (jde o plácnutí do vody), ale nejkomičtější. Zdá se, že tato strana chce, aby demonstrovala, co je to skupinová konformita (omezenost) v učebnicově průzračné podobě.  Dokumentuje to i vystoupení M. Němcové v pořadu Události a komentáře 19.6. (doporučuji shlédnout i s odstupem času celé), viz:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/213411000370619/video/

A aby toho nebylo dost, TOP ústy M. Kalouska rozumnost tohoto návrhu zpochybnila s tím, že je potřeba, aby zůstala předsedkyní Poslanecké sněmovny:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/231925-kalousek-kandidatura-nemcove-svedci-o-personalni-vyprahlosti-ods/

Bude to asi proto, že tato skvělá žena vydala D. Ratha bez toho, aby si prostudovala jeho vyšetřovací spis (čímž otevřela cestu k tomu, co se dnes odehrává), zatímco v případě P. Nečase již předem avizovala, že jej ODS nevydá, aniž by pochopitelně měla příslušný materiál, kterým by bylo zdůvodněno trestní stíhání k dispozici.

Mnohem významnější z toho, co se odehrává, je však spor o to, co je a co není normální. Tragédii podstatné části ODS i TOP je totiž to, že stále ještě považuje za normální to, co normální není. K tomu 18.6.2013 přinesla media některé zahraniční ohlasy, z nichž cituji z článku "Žumpa na Vltavě. Bavoři si neberou s Českem vůbec žádné servítky":

Bavorský deník Mittelbayerische Zeitung hodnotí současné dění na české politické scéně s nekompromisní tvrdostí. V článku s titulkem "Politická žumpa na Vltavě” nazývá české politické praktiky vzorovým příkladem morální bídy postkomunistických států prorostlých korupcí kořenící v nástupu kariéristů k moci na počátku 90. let, mezi které řadí i bývalého premiéra a prezidenta Václava Klause. - "Bída postkomunistických států: technokraté obsadili pole politiky. Jde o moc a osobní obohacení, nepotismus, propojování s ekonomickými elitami a vládu korupce. Česko je vzorovým příkladem, i když má ze své první republiky Tomáše Garriguea Masaryka dobré demokratické základy," píše Mittelbayerische Zeitung. - Navázat na ně se podle deníku pokusil po sametové revoluci Václav Havel, všechny idealisty na jeho straně ale odstavili kariéristé jako Václav Klaus.

- "Ten jako šéf ODS a premiér vyvolal všechny tyto přízraky, kterých se poté jako prezident nedokázal zbavit. Slovo ,politik‘ se stalo nadávkou," konstatuje regionální list vycházející v Řezně. - Nečase označuje za "politického odchovance radikála Klause" a považuje za nepravděpodobné, že by nevěděl o tom, že ústřední postava nynější aféry, vedoucí premiérova sekretariátu Jana Nagyová "vábí" rebelující poslance na lukrativní posty. - "Klaus musel také jako premiér odstoupit, protože do jeho strany proudily nezákonné peníze. Jako prezident zase ukradl při státní návštěvě v Chile pero. Jelikož byla tato krádež nafilmována, vymluvil se Klaus lží, že to pero dostal jako dar," líčí Mittelbayerische Zeitung bývalého prezidenta.

Ani Zeman není čistý, země ale má šanci

I politická kariéra současného prezidenta je dlážděna skandály, tvrdí list a připomíná kontroverzní privatizaci mosteckých dolů, kvůli níž musel Miloš Zeman ještě před nástupem na Hrad vypovídat i na policii. "Má česká demokracie ještě šanci?" klade si Mittelbayerische Zeitung otázku a odpovídá: "Ano." "Země má solidní ústavu a navzdory všem politickým vlivům i funkční justici. Co našim sousedům chybí, jsou politici, kteří myslí méně na své obohacování a více na obecný prospěch," uzavírá bavorský list.

The Economist: Kam až klesla politická kultura

Britský týdeník The Economist si všímá toho, jak je možné, že se vůbec vede nějaká debata o tom, zda odměna tří poslanců lukrativními posty za podporu vlády představuje korupci. To podle listu ukazuje, jak hluboko česká politická kultura klesla. - Cituje poslance za ODS Marka Bendu, podle něhož o korupci nejde. "Museli bychom politiku zrušit nebo za posledních 20 let podat stovky, možná stovky tisíc žalob, pokud se počítají obce a regiony," řekl Benda.

http://www.novinky.cz/domaci/305295-zumpa-na-vltave-bavori-si-neberou-s-ceskem-vubec-zadne-servitky.html

K tomu poznámka: Není důležité, že obdobné skandály (dokonce i větší) bylo možné zaznamenat i Velké Británii a dokonce v Bavorsku a že vývoj u nás je komentován způsobem, kterým je oslabována česká pozice. Důležité je, že na nás je, abychom se vyrovnali s tím, že v určité sféře bylo po dlouhou dobu považováno za normální to, co normální není.

Dlouhou dobu se v určitých sférách považovalo za normální to, co normální není. Bezprostředně to souviselo s fungováním a vývojem struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Mezi těmito strukturami vznikají jádra vyjednávání vlivu (rozdělení "teritorií" a výnosů z nich, rozhodování o způsobu reagování na indiskrece, koordinování aktivit při uplatňování vlivu). Vyjednávání vlivu se řídí globálně sdíleným a lokálně modifikovaným základním ideovým paradigmatem. Pokud lze něco pozitivního dosáhnout, tak právě určitého posunu současného základního ideového paradigmatu, které je se přežilo a selhává. V této oblasti může dojít k určitým pozitivním změnám a tyto změny můžeme podstatným způsobem ovlivnit. Taková příležitost se v dějinách nenaskýtá tak často. K tomu je ovšem potřeba mít dobrý teoretický koncept. V našem případě (zde a nyní) je mimořádně významné mít dobře popsán formou konceptu, příp. i modelu fenomén skupinové konformity (omezenosti). Pro zdokonalení tohoto konceptu nabízí současný vývoj řadu podnětů. Mj. i učebnicově průzračnými ilustracemi toho, jak tento fenomén ovlivňuje chování lidí, a to i těch v nejvyšších státních pozicích. Pokusím se o to nejbližších dnech (doufám, že i s pomocí těch, co občas zavítají na můj blog).

Jeden z příkladů:

K tomu formou komentáře k článku "Obávám se o duševní zdraví premiéra Nečase", viz:

http://radimvalencik.pise.cz/348-komentare.html

jsem se pokusil dát některé podněty a vhodně mě doplnil, zejména pokud jde o prameny popisující uvedený jev bloger (jak se sám označuje) jezevec-mrzout:

Informace k lepšímu pochopení pohnutek vládních činitelů a poslanců:

http://elyna.wz.cz/index.htm

http://vimeo.com/40997949      (Hadi v oblecích, heslo fhmovie)

http://www.youtube.com/watch?v=vZSjJ4QKjls           (Koukolík, Vzpoura deprivantů)

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=17940&fb_ref=article-bottom&fb_source%20=group                               (Portrét psychopata)

V rámci seriálu Teorie her jako bojové umění jsem se rovněž touto problematikou několikrát zabýval, viz, např.:

http://radimvalencik.pise.cz/120-thbu-skupinova-konformita-20-1.html

http://radimvalencik.pise.cz/121-thbu-skupinova-konformita-20-2.html

http://radimvalencik.pise.cz/122-thbu-skupinova-konformita-20-3.html

Podle mého názoru je však nutné nejen popsat příslušné psychologické faktory, ale i mechanismy toho, jak může člověk vlivu skupinové konformity (omezenosti) podlehnout, nebo naopak jak se může z tohoto vlivu vymanit.

Úvodní poznámka k vytvoření konceptu na bázi teorie her:

Poprvé jsme se takový koncept pokusili vytvořit s kolegou v článku Petr BUDINSKÝ, Radim VALENČÍK:

"Redistribution Systems and Contextual Games" uveřejněném v časopisu ACTA VŠFS 3/2011, viz:

http://www.vsfs.cz/periodika/acta-2011-03.pdf

(plný text, nejdůležitější schéma je na s. 217).

Dnes již je tento koncept překonán, článek však dobře dokumentuje určitou úroveň poznání.

Stručná charakteristika konceptu, o který jde nyní:

1. Základem je dilema hráče vtaženého či vtahovaného do určité hry, kdy má dvě možnosti:

- Podlehnout skupinové konformitě, považovat za normální to, co normální není.

- Vymanit se z toho, aby skupinové konformitě podlehl.

(Jsou to jeho dvě strategie.)

2. V základní hře proti němu stojí hráč specifického druhu - to, co lze nazvat jádro vyjednávání vlivu vycházejícího z působení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (pokud se podaří vytvořit vhodný koncept, umožní to jádro vyjednávání vlivu zviditelnit, odhalit, jak funguje).

3. Základní hra se hraje jako hra s opakování, tj. hráč je příslušnému dilematu vystavován opakovaně, přičemž se mění parametry výplat (otázka je jak a jak tuto změnu výplat popsat).

4. Jádro vyjednávání vlivu, které lze v základní hře považovat za druhého hráče, může hájit setrvačnou pozici a podporovat stávající typ skupinové konformity, nebo reagovat ústupkem na snahu hráče vymanit se z ní a změnit paradigma, na kterém je skupinová konformita založena. Jsou to dvě strategie druhéhohráče.

5. Situaci v každém kole hry můžeme popsat maticí – dva hráči (jeden z mnoha hráčů ve struktuře založené na vzájemném krytí versus jádro vyjednávání vlivu jako druhý hráč); dvě strategie, kterými disponuje každý hráč (neměnit paradigma, na kterém je skupinová konformita založena, změnit paradigma, na kterém je skupinová konformita založena); výplatní matice resp. dvoumatice (výplatu každého hráče při každé kombinaci strategií bude tvořit více složek, které je nutné identifikovat, definovat, popsat a kvantifikovat).

6. Dále je nutné popsat, co a jak se mění, když se hra hraje opakovaně, a jak se mění vnější parametry hry.

7. Kontextem hry je proměna jádra vyjednávání vlivu, kdy za určitých podmínek dojde k výměně těch, kteří se snažili udržet základní ideové paradigma, za ty, kteří jsou nositeli nového paradigmatu.

Čím lepší koncept a případně i model vytvoříme, tím lépe pak budeme moci popsat takové jevy jako:

-Vytváření iluzí o sobě a své nepostradatelnosti v rámci struktury založené na vzájemném krytí.

- Duševní zapouzdřování, kdy člověk postupně ztrácí schopnost vidět alternativní možnosti.

- Přeměna hráče, který je schopen samostatně se rozhodovat ve figurku, se kterou je manipulováno (buď někým a nebo  do svého vidění světa zapouzdřenou skupinou).

- Fenomén původního zaháčkování, kterým je hráč vtažen do hry, ve které se mění ve figurku.

Popis toho, co se odehrává, prostřednictvím aparátu teorie her a prakticky zaměřených konceptů, které z ní vycházejí, umožňuje lépe pochopit roli různých psychických i skupinových faktorů a "nastavit zrcadlo" těm, kteří jsou pod vlivem skupinové konformity (omezenosti). A to jak preventivně (aby se do her, v níž se stávají figurkami, nenechali vtahovat), tak i následně (aby se z takových her dokázali vymanit s co nejmenšími ztrátami). Dnešní dění k tomu poskytuje mimořádnou příležitost.

Velmi uvítám odbornou pomoc (nebo aspoň laické kibicování): Pokusím se nastínit, v jakém směru lze koncept popisující to, co se odehrává, vytvořit, resp. zdokonalit. Připomínky, náměty, úvahy či přímo zdokonalení konceptu či modelu (jak na to jít) prosím dát formou komentáře k článku O co dnes jde a co lze ovlivnit na mém blogu, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/371-o-co-dnes-jde-a-co-lze-ovlivnit.html

Budu jej průběžně doplňovat tím, co se mně podaří v oblasti teorie dále dosáhnout.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře