REFORMY (296) Kajzar: Cestovní ruch/3

22. listopad 2015 | 07.00 |

V návaznosti na 18. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a na přípravu monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" uveřejňuji na pokračování velmi významný příspěvek P. Kajzara, který pojímá cestovní ruch jako jedno z odvětví produktivních služeb v kontextu ostatních funkcí tohoto odvětví. Doplňuji jej svými poznámkami (pro snadnější odlišení modře).

Ke konferenci, která se rychle blíží (bude 28.11.2015, zájemci jsou srdečně zváni) uveřejňuji formou odkazů nejdůležitější údaje:

REFORMY (203) Informace o konferenci LK 2015

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2637-reformy-203-informace-o-konferenci-lk-2015.html

0001pt;line-height: normal;page-break-after:avoid">REFORMY (99) Odkaz na monografii

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2316-reformy-99-odkaz-na-monografii.html

Třetí část příspěvku P. Kajzara:

Cestovní ruch jako jedno z odvětví produktivních služeb - III. část

Patrik Kajzar

3.  Výchovně vzdělávací funkce

Mezi výchovně vzdělávací aktivity patří zejména poznávání odlišných kultur a seznamování se s jejich historií a tradicemi jiných národů, překonávaní předsudků o jiných národech, vnitřní obohacování se. Snaha porozumět jazykům jiných národů vede k interkulturnímu vzdělávání, ke kterému nepřispívá pouze samotný pobyt v zahraničí (či jiná interakce s cizí kulturou), ale i to, jak si zážitek vyložíme, co pro nás znamená, jak mu rozumíme a s jakými emocemi ho prožíváme. Zjednodušeně můžeme interkulturní vzdělávání vyjádřit následující rovnicí: (Pojerová, 2009).

Interkulturní vzdělávání = zážitek + vzdělání/výchova + emoce

S interkulturním vzděláváním je také spojena kulturní inteligence, kterou můžeme charakterizovat jako schopnost člověka efektivně přizpůsobit se novým kulturním zvykům. Kulturní inteligence se skládá z několika částí, mezi které patří např.: (Kajzar, 2011)

  • Znalostí - kulturní inteligence představuje znalosti o jiné kultuře, ale také znalosti o své vlastní kultuře a pochopení toho, co a jak to ovlivňuje individuální chování. Člověk s kulturní inteligencí může tyto znalosti identifikovat a přizpůsobit své chování a postoje jiné kultuře,
  • Motivace - kulturní inteligence se skládá také z motivace k učení se o jiné kultuře, jakož i ochotu a schopnost změnit své vlastní mentální procesy a postoje k jiné kultuře.
  • Dovednosti - kulturní inteligence se skládá z řady dovedností, které napomáhají pochopit a prostředky k dorozumívání se mezi jednotlivými kulturami. To zahrnuje jak prostředky komunikační, interpersonální, empatie a vztahu k budování schopností, z nichž všechny jsou považovány za klíčové faktory pro úspěšnou interakci mezi lidmi z jiné kultury.
  • Chování - chování je neodmyslitelnou součástí kulturního inteligence, které je však často hluboce zakořeněné v charakteru člověka, je to jedna z nejtěžších věcí ji změnit.  Být schopen interpretovat situaci a použít vhodné chování, má zásadní význam pro úspěšnou mezikulturní interakcí.

Součástí interkulturního vzdělávání je také osvojení si jazyka místních obyvatel. Investování do lidského kapitálu formou získání nových jazykových znalostí, patří mezi důležité výzvy cestovního ruchu. V této souvislosti mluvíme zejména např. o studiu v zahraničí, avšak v poslední době taktéž o mobilitě mladých dobrovolníků. Ve vyspělých zemích se mobilita všeobecně podporuje díky jejímu přínosu jednotlivcům i celé společnosti. (Pojerová, 2009) Jazyk se nejlépe učí v místě pobytu, proto se doporučuje cestování za účelem osvojení si jazyka a komunikačních dovednosti. V místě pobytu je důležitá komunikace v každodenním životě. Cizí jazyky jsou důležité nejen pro zaměstnance pracujících v oblasti cestovního ruchu (delegáty, animátory, průvodce cestovního ruchu apod.), ale také pro turisty. Proto by mělo být hlavní motivací turistů také osvojit si jazyk obyvatelstva v místě pobytu ve vybrané destinaci.

Interkulturní komunikace je pravděpodobně důležitější dnes, než v jakémkoli jiném období lidských dějin. Jedním z hlavních důsledků tohoto trendu je, že budoucí úspěch v navazování kontaktů s místním obyvatelstvem, bude stále více záviset na schopnosti jedince efektivně a vhodně komunikovat a přizpůsobit se místní kultuře.

4.  Vědecko-informační funkce

S vědecko-informační funkcí cestovního ruchu jsou spjaty zejména informační a komunikační technologie a kongresový cestovní ruch. Informační technologie se staly velice využívaným nástrojem strategického a operačního managementu, tj. řízení organizace cestovního ruchu. Své uplatnění mají informační a komunikační technologie také z marketingového hlediska, kdy řada subjektů cestovního ruchu využívá těchto technologií k propagaci svých služeb (produktů). Informace představují konkurenční výhodu na trhu, a proto je pro subjekty cestovního ruchu nezbytné využít potenciálu informačních a komunikačních technologií, které jim tuto výhodu na trhu mohou zajistit. Rozvoj technologií však neovlivňuje pouze nabídku cestovního ruchu, ale i poptávku, která je stimulována díky rychlému šíření informací pomocí informačních a komunikačních technologií, resp. Internetu. (Šrot a Kříž, 2006)

V kongresovém cestovním ruchu je hlavním předmětem zejména organizování kongresů, konferencí, sympozií, seminářů, výstav a veletrhů. Pro výraz kongresový cestovní ruch se také používá oznaĉení M.I.C.E. (meetings, incentives, congresses, conventions, events, expositions). Tato forma cestovního ruchu se vyznaĉuje zejména tím, že úĉastníci cestují do kongresových míst za úĉelem výměny vědeckých a odborných poznatků, informací a zkušeností. (Starostová, 2012) Pro kongresový cestovní ruch je zapotřebí disponovat speciální materiálně technickou základnou, mezi které patří např. přednáškové sály i menší jednací místnosti, včetně místností pro organizační zajištění a pro večerní slavností setkání. Důležité je mít také zajištěné technické vybavení pro jednání na kongresech, jedná se např. flip-chart, televizor, video, počítač, dataprojektor, internet, WiFi i eventuálně tlumočnické zařízení. S organizací kongresového cestovního ruchu je spojena řada služeb. Jedná se např.:

  • o přepravu účastníků kongresu, ubytování, stravování,
  • dále se jedná např. o směnárenské služby, vyplnění volného programu prohlídkou místa pobytu, kulturních, přírodních památek,
  • večer se konají společenské akce formou recepce, rauty, banketu apod.

Kongresový cestovní ruch má mimořádně významnou roli při nabývání sociálního kapitálu, a to i z hlediska prolamování různých komunikačních bariér mezi příslušníky různých kultur.

(Pokračování zítra)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář