REFORMY (251) Černík kriticky k Mertlovi

7. říjen 2015 | 07.00 |

Ke čtyřdílné sérii článků Jana Mertla Sociální modely, kooperativnost a rozvoj lidského kapitálu, kterou jsem uveřejnil v rámci seriálu o reformách, přišly dva odkazy od Ondřeje Černíka (na první J. Mertl stručně reagoval). Příslušné materiály uveřejňuji již proto, že podporuji výměnu názorů, i když je ostrá.

Texty O. Černíka jsem jen mírně upravil z důvodu větší srozumitelnosti, přičemž jsem vynechal některé pasáže, které obsahovaly osobní, ale nikoli odborné sdělení (a z odborného hlediska byly tudíž nevýznamné). A naopak – tučně jsem zvýraznil ty pasáže, které považuji za významné a přínosné. V závěru se pak vyjadřuji k tomu, co považuji za nejdůležitější.

Zde jsou první dva díly čtyřdílné série, na které O. Černík reagoval:

http://radimvalencik.pise.cz/2768-reformy-246-mertl-socialni-modely-1.html

http://radimvalencik.pise.cz/2769-reformy-247-mertl-socialni-modely-2.html

První reakce O. Černíka byla spíše paušálně odsuzující:

"Sociologické blábolení, ze kterého se čtenář nic nedoví. Další sociální inženýr na světě. Připadá mi z uveřejněného úvodu, retro jako když člověk vytáhne skripta nebo odbornou publikaci z doby normalizace. Je vidět, že sociální věda ač bez paradigmatu ušla v českých podmínkách "mílový krok". Ostuda, ztráta času... Ten člověk zjevně neví, co bylo slovem lidský kapitál kdysi míněno. Stačí mít text vysokoškolsky upraven, s citacemi a hle plytký, článek je na světě. Myslím si, že chicagští liberálové Milton Friedman (mino jiné otec slova lidský kapitál), Fridrich A. von Hayek, Herbert A. Simon či George J. Stiegler, kteří zastávali SPOLEČNÝ názor, že dokonale konkurenční trh je nejlepší cestou k efektivní alokaci zdrojů a lidský kapitál tomu napomáhá."

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/2768-komentare.html#541312

J. Mertl odpověděl:

"Bohužel, tyto reakce jsou klasickou ukázkou ortodoxního liberálního přístupu k analýzám, bohužel v tomto případě včetně znevažování autora. Myslím, že by bylo naopak dobré odbornou debatu oprostit od podobných, navíc osobně orientovaných výroků. V době normalizace jsem opravdu nepublikoval...."
Viz: http://radimvalencik.pise.cz/2768-komentare.html#541312

Na stručnou odpověď připravil O. Černík obsáhlejší prezentaci svého pohledu na danou problematiku:

"Dnes se vyjádřím ke komentáři, Jana Mertla, tedy plytkého příspěvku o sociálních modelech. Vážený autor si vybral téma nešťastně, sám ho špatně identifikoval, což je viditelné i z dnešní druhé uveřejněné části. Vybral si téma sociálních modelů, na které díky svému užšímu znalostnímu penzu nestačí, či opatrně kalkuluje, jak z něho za cenu publikovaného článku vybruslit. Jednu z věcí, kterou bravurně ovládá, jsou složité verbální teoretické konstrukce, kterým se naučil nejspíše od často jím odkazovaného (ne však citovaného) Karla Engliše.

Tento žák Albína Bráfa, který byl celý svůj život přesvědčeným liberálem, s výrazným akcentem na sociální politiku, na tzv. solidaristické jádro státní finanční politiky atd. Známý je jeho záměr o znovuzavedení kapitalismu v ČSR publikovaný v Rudém právu 25.4.1947, za který byl silně perzekuován.

Tedy tvrzení, které je v rozporu s Mertlovou reakcí, ve které mně vytýká ortodoxní liberální přístup. Žádný takový přístup neznám ani nezastávám. Je vidět, že autor příspěvku je "stržen davy" současné české společnosti, která pranýřuje vše, co je liberální. Nic proti tomu nemám, ale pak necitujte pane Mertle a nepůjčujte si do svých slátanin jména liberálů a nepřekrucujte jejich myšlenky.

Jediné rozumné, co mě k tomu napadá, je fakt (což lze vysledovat z dvou částí uveřejněného textu), že jim jejich autor nerozumí. Ohání se tu slovem analýza, přitom je zajímavé, že v abstraktu nemá o analýze ani slovo. Jaký přístup analýza volí, jaké výstupy uvažuje, jaké dopady atd. Obecně teoretická metoda-analýza je dekompozičně rozkladová metoda. Moje chápání analýzy, jako myšlenkového postupu, kdy daný celek je dekomponován na jednotlivé části (resp. prvky). Cílem analýzy je vysvětlit daný problém detailním prozkoumáním jeho složek. Analýza by neměla postrádat výzkumný předmět a výzkumné cíle. Plus by neměla chybět analýza zkoumaných prvků předmětu s ohledem na výzkumné cíle. To zde samozřejmě chybí.

J. Mertl je prostě plácal. Používá zde pojmy jako: teleologický přístup, postuláty zcela nesmyslně a pouze v nepodložených teoretických konstrukcích. Další pasáž z příspěvku: Je zřejmé, že tři základní sociální modely (liberální, konzervativní a univerzalistický) kopírují strategie, které lze vysledovat v analyzovaných hrách ve společnosti (Osborne, 2004). V J. Mertlem uváděné knize profesora na universitě v Torontu Martina J. Osborne, který s kolegou z hebrejské university v Jeruzalemu herním teoretikem profesorem Arielem Rubisteinem, napsali nejprve knihu A Course in Game Theory a zkrácená verze je zde jako zdroj literatury použitá: An introduction to game theory Oxford University Press. Vůbec NIC o nějakých hrách ve společnosti není. Už vůbec ne, že by byly nějaké herní strategie ve společnosti v tomto díle analyzovány.

Další blábol je o friedmanovském metodologickém individualismu: V tomto směru je metodologický individualismus omezený proto, že pomíjí nutnost nastavení sociálně-ekonomických systémů tak, aby tyto interakce podporovaly, umožňovaly a prohlubovaly, ideálně na dlouhodobé bázi (kurikula, absolventské sítě, dispenzární a preventivní péče a podobně). Pokud to selhává, dochází k fragmentaci systémů, selhávání dlouhodobých interakcí a celkově suboptimálním výsledkům systému.
Doporučuji dílo Karla Engliše, kde podal kritickou analýzu rakouské školy v práci Erkenntnistheoretische Kritik der österreichischen Wertlehre v roce 1933 při obšírné polemice s Oskarem Morgensternem. Tím Oskarem Morgensternem, který spolu s géniem Johnem von Neumannem napsali knihu Theory of Games and Economic Behavior a dali základ teorii, o které si zde vymýšlíte.

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/2769-komentare.html#541368

K tomu několik poznámek:

- Každá diskuse je přínosná. Čím více se oprostí od sdělování osobních hodnocení, tím více je schopna sdělovat myšlenky.

- V každé diskusi je určitým nebezpečím skutečnost, že to, co sděluje druhý, vnímáme prizmatem vlastního pohledu. Abychom se vyhnuli nebezpečí povrchního vnímání toho, s čím přichází ten druhý, stojí zato pečlivě analyzovat vybrané momenty a na nich doložit správnost vlastního vidění. Jakmile se ke všemu vyjadřujeme příliš paušálně, vzniká nebezpečí, se místo toho, aby diskuse přispěla k rozvoji poznání, si z ní každý odnese jen posílení averze k tomu druhému.

- Střetání liberálních a sociálních prvků je tradiční "frontovou" linií většiny diskusí. Měli bychom toto střetání chápat spíše jako vyvažování pohledu na realitu, jako hledání optimální cesty, která zpravidla nevede přes jednostranné pohledy na věc. To není o "kompromisnictví", ale o tom, jaká je samotná společenská realita. V tomto smyslu je např. přínosná Černíkova charakteristika K. Engliše, který se o takové vyvažování pokusil.

- Při interpretaci role teorie her v chápání společenského vývoje je potřeba skutečně dávat pozor. Je nutné vycházet z toho, jaké nástroje této teorie skutečně známe a umíme používat, jinak si můžeme dělat neoprávněné iluze o tom, co dokáže. Nebo naopak – podcenit možnost jejího využití tam, kde by bylo velmi přínosné.

A ještě konkrétně:

Vše, co jsem výše uvedl, si dovolím ilustrovat na jedné z myšlenek, se kterou J. Mertl přichází (je v samotném závěru druhého dílu série):

"Stále více lidí touží především získat tzv. pasivní příjem – tedy příjem, který trh práce obchází a získává aktiva z jiných zdrojů, především z trhu kapitálu a spekulativních obchodů. A jsou ve výhodě oproti příjemcům mezd, protože jejich příjem je nezávislý na jejich osobní aktivitě a hodnocení zaměstnavatelem. Samostatným problémem jsou tzv. "zbyteční lidé" – nezaměstnaní a za daných požadavků na pracovní sílu i nezaměstnatelní."

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/2769-reformy-247-mertl-socialni-modely-2.html

Upozornění na problém "pasivního příjmu" je velmi užitečný postřeh. Všimněme si, jak se rozdíl mezi tím, u koho převažuje spíše liberální myšlení a u koho převažuje spíše sociální myšlení, projeví právě u tohoto problému:

- "Liberála" hned napadne "pasivní příjem obcházející trh práce" v podobě různých sociálních dávek, které si nátlakovým způsobem nárokují určité sociální skupiny či určitý typ lidí.

- "Sociála" naopak napadnou "střihači kupónů" či rentiéři všeho druhu.

A jak problémy spojené se snahou obcházet pracovní trh a dobývat pasivní příjem řešit? K tomu je právě potřeba vyvážený pohled. Nepochybně je část sociálních dávek funkční, právě tak, jako optimalizace portfolia aktiv, z nichž jejich vlastník pobírá rentu plní (či za určitých podmínek může plnit) produktivní funkci při alokaci zdrojů.

Proto – odlišné pohledy: Ano. Ale poctivě se dobírat na konkrétních problémech vyvážených a funkčních řešení.

(Pokračování mou reakcí na 3. část série J. Mertla)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář