REFORMY (188) 4. průmyslová revoluce? Omyl/3

5. srpen 2015 | 07.32 |

blog ›

Před několika dny jsem napsal významnou sérii článků provnávajících koncept tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce" s konceptem změny srovnatelné s průmyslovou revolucí spojené se zrodem společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách. Uveřejnilk jsem jej i mimo seriál o reformách vzhledem k aktuálnosti (probíhá diskuse na toto téma). Dnes zařazuji do seriálu třetí část z pětidílné série.

Část 3: Jak to Marx ve skutečnosti myslel

Vpředcházejícím článku jsem prezentoval dva texty:

- Jeden z článku "Kapitalismus končí" uveřejněný v "Britských listech",

viz: https://blisty.cz/art/78195.html

(ten účelově interpretoval či spíše prznil to, co K. Marx říká).

- Druhý je původní Marxův text z jeho "Rukopisů "Grundrissů"".

Dnes nejdříve připomenu nejdůležitější formulace v prvním textu a pak v druhém textu, tak aby byla co nejvíce zřejmé odlišnost. Pochopení této odlišnosti je významné pro pochopení současné doby.

Nejdůležitější pasáže z textu interpretujícího Marxe, tj. toho z "Britských listů" (modře):

hlavní rolí lidí je dohlížet na stroje

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"">hlavní produktivní síla jsou informace

rozhoduje stav společenských znalostí, organizace a znalosti

znalosti jsou samostatnou výrobní silou

informace jsou hmotné, software je stroj, cena úložného prostoru, šířky pásma, zpracování informací klesá exponenciální rychlostí,

informace ukládány a sdíleny v něčem, co se bude jmenovat "všeobecný intelekt" - bude to mozek všech lidí na Zemi propojený sociálními znalostmi, kdy mají všichni lidé prospěch z každého upgradu

informační ekonomika je ta ekonomika, v níž dnes žijeme

Nejdůležitější pasáže z původního Marxova textu (zeleně):

rozhodující je všeobecný stav vědy a pokrok techniky, čili na aplikaci této vědy ve výrobě
člověk je ve vztahu k výrobnímu procesu samému spíše dozorcem a regulátorem
to, co platí o strojích, platí rovněž o kombinaci lidských činností a rozvoji lidských styků
dělník už nevsouvá mezi sebe a objekt jako mezičlánek modifikovaný přírodní předmět; nyní jako prostředníka mezi sebe a neorganickou přírodu, jíž se zmocňuje, vkládá přírodní proces, který přeměňuje v průmyslový
osvojování jeho vlastní všeobecné produktivní síly, jeho pochopení přírody a její ovládnutí díky jeho jsoucnu jako společenského organismu
jde svobodný rozvoj individualit
umělecké, vědecké atd. vzdělávání individuí díky času, který se pro všechny uvolnil, a díky prostředkům, které byly vytvořeny
překonávání překážek samo o sobě je uskutečňováním svobody
skutečně svobodná práce, jako např. činnost hudebního skladatele, je současně zatraceně vážná záležitost, která si vyžaduje nejintenzívnější vypětí
je to práce vědeckého charakteru a současně všeobecná práce, není to úsilí člověka jako určitým způsobem vycvičené přírodní síly, nýbrž jako subjektu, který se ve výrobním procesu nejeví v čistě přírodní, přirozeně vzniklé formě, nýbrž jako činnost řídící všechny přírodní síly
úspora pracovní doby je totožná s rozvojem produktivní síly
jde rozvíjení produktivní síly a schopnosti k výrobě; a tedy i schopnosti a prostředky požitku, tato schopnost znamená rozvoj nějaké individuální vlohy, produktivní síly
úspora pracovní doby se rovná růstu volného času, tj. času pro plný rozvoj individua, který zase působí zpětně na produktivní sílu práce jako největší produktivní síla

Text interpretující Marxe vidí to, o co dnes jde, velmi povrchně. Proto říká, že "ke konci kapitalismu" v podstatě už dochází, a to přirozeným technologickým vývojem, přechodem k informační společnosti, "čtvrtou průmyslovou revolucí".

Marxův text velmi konkrétně ukazuje neomezené možnosti rozvoje lidských schopností, jejichž základem je schopnost vykonávat "všeobecnou práci", tj. schopnost vzájemně zprostředkovat, uvádět do vzájemné podmíněnosti přírodní (i společenské) procesy na základě poznání a pochopení jejích zákonitostí. Za určitých společenských poměrů je úspora pracovní doby toho typu práce, která má podobu jen vycvičené přírodní síly, cestou k tomu, aby člověk mohl svobodně rozvíjet svoji schopnost všeobecné práce, kterou pak zpětně působí na ekonomiku jako největší produktivní síly.

O jaké společenské poměry jde? O poměry, ve kterých svobodný rozvoj každého jednotlivce je podmínkou svobodného rozvoje každého jiného jednotlivce, vzájemně se podporující svobodný rozvoj individualit.

K tomu máme ještě hodně daleko. Jedním z hlavních problémů společenských poměrů [které dosud znemožňují efektivní fungování ekonomiky ve smyslu Marxem předvídané možnosti přeměnit úspory pracovní doby (ve smyslu "starého typu práce") v rozvoj schopností člověka jako základu všeobecné práce ("nového typu práce"), která se stává největší produktivní silou] je investování do společenské pozice. Smyslem tohoto investování je omezit možnost využití investičních příležitostí, kterými disponují jiné ekonomické subjekty, a tím zvýšit výnos z vlastních investičních příležitostí. V oblasti tohoto investování probíhá velmi intenzivní konkurence. Investování do společenské pozice má zpětnou vazbu na příjem, přičemž vítězové ve hrách spojených s pozičním investováním zvyšují hodnotu svých investičních příležitostí, zatímco ti, co v těchto hrách prohrávají, nemají možnost své investiční příležitosti využít. To vše má zásadní důsledky na proměny mezilidských vztahů a společenských vztahů vůbec, na povahu sociálního kapitálu. Je tím omezována vertikální mobilita a prohlubována ekonomické segregace.

Problém investování do společenské pozice je o to větší, že v konkurenci o získání prostředků pro toto investování dochází ke stále většímu porušování obecně přijatých zásad. Rozbujely se struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Ty penetrovaly do institucionálního systému a podřídili si jej. Současně s tím se propojily se strukturami založenými na pozičním investování a vedly k tomu, že dochází k prudkému poklesu ekonomické efektivnosti společenského systému.

Co dělat?

Pokud se máme ze současné situace dostat a využít možnost perspektivního vývoje, o kterém hovoří K. Marx, musíme mít ucelenou koncepci pochopení toho, o co v současné době jde. Ta by měla být dostatečně komplexní a tudíž mít určité parametry (moduly). K tomu viz:

https://radimvalencik.pise.cz/2541-co-chybi-hnuti-syriza-budeme-to-mit-my-a-vcas.html

Náš tým se o takovou koncepci pokusil, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/2316-reformy-99-odkaz-na-monografii.html

V dalším pokračování se budu podrobněji zabývat tím, co jsou to investiční příležitosti spojené s rozvojem schopností člověka, což umožní ještě přehledněji a zřetelněji ukázat jak možnosti, které se dnes otevírají, tak i povahu a sílu bariér, které využití těchto možností brání.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu