Jaké reformy a proč (131): Financování OPS VIII

16. červen 2014 | 08.00 |

Financování odvětví produktivních služeb VIII

Úvodní poznámka: Na pokračování a s vloženými rozšiřujícími dodatky zveřejňuji pracovní verzi příspěvku na konferenci, která se uskuteční v září. Představuje ucelený výklad takového financování odvětví produktivních služeb, které umožní tomuto odvětví postavit se na vlastní ekonomický základ a odstartovat změny vedoucí k posílení role tohoto odvětví v ekonomice.Toto je poslední díl série.

4. Závěr

Žijeme v době narůstání problémů i konfliktů, které mají nejrůznější příčiny. Jejich společným základem je skutečnost, že setrvačný vývoj naší civilizace narazil na přirozené bariéry dané povahou světa, ve kterém žijeme. Překonání těchto bariér a nalezení cesty k řešení problémů vyžaduje, jak jsme se snažili ukázat, změnu charakteru ekonomického růstu. Ta je nejen nutná, ale - což je zvlášť důležité - i možná. Tuto změnu lze popsat, definovat a pojmenovat různě. Podle našeho názoru je její nejvýznamnější charakteristikou výrazný vzrůst role produktivních služeb, tj. služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu (vzdělání, péče o zdraví apod.).

K prosazení této změny je nutné reformovat systémy sociálního investování a sociálního pojištění (financování vzdělání, péče o zdraví, penzijní systém). Tak, aby ve společnosti působily mechanismy, které vytvářejí zpětnou vazbu mezi ekonomickými efekty produktivních služeb a zdroji jejich financování. Je důležité, aby byly minimalizovány či zcela vyloučeny přerozdělovací institucionální zásahy. Takové mechanismy lze vytvořit využitím HCC založených na přenesené cena a zprostředkovaném uplatnění principu přenesené ceny. To umožní, aby se odvětví produktivních služeb postavila na svůj vlastní ekonomický základ a aby působením konkurence vedlo k výraznému zvýšení jejich efektivnosti, Efektivnost v tomto případě znamená kvalitnější a současně produktivnější život lidí.

Jakkoli se zdá, že ekonomický růst nemůže být exponenciálně dynamický a současně trvale udržitelný, analýza průmyslové revoluce (zrodu průmyslu, růstu jeho role v ekonomice) a jejího srovnání s výrazným růstem role odvětví produktivních služeb ukazuje, že může. A to dokonce se vzrůstající dynamikou procentuálních přírůstků.

Považujeme rozpracování problematiky změn souvisejících s překonáním setrvačného charakteru vývoje, konkrétně pak formou vzrůstu role odvětví produktivních služeb, za aktuální a hodné širokému odbornému zájmu. Jednotlivé země mají různé výchozí podmínky. Může docházet k odlišným názorům na řadu otázek. Přesto či právě proto by se řešení problémů v námi tematizované oblasti mělo odehrávat s využitím mezinárodní spolupráce.

Acknoweldge: Zpracování a publikování článku je financováno z prostředků projektu specifického výzkumu Reformy systémů sociálního investování a sociálního pojištění, problematika jejich přípravy a realizace řešeného na VŠFS v roce 2014-2015.

K tomu: Chvála Trauteberka


V těchto dnech zveřejňuji sérii článků o odvětví produktivní spotřeby. Doposud jsem uveřejnil tři díly:

http://radimvalencik.pise.cz/1365-jake-reformy-a-proc-121-financovani-ops-i.html

http://radimvalencik.pise.cz/1366-jake-reformy-a-proc-122-financovani-ops-ii.html

"Chvála Trautenberka" se vztahuje ke III. dílu který uveřejním zítra (11.6.2014).

Sérii chci ji zakončit něčím důstojným. Tak připojuji svou úvahu o rozdílu mezi těmi, kteří disponují inovačními schopnostmi (schopností přesahu stávajícího, tj. schopností přijít s inovací nebo se podílet na jejím prosazení), a těmi, kteří vidí svoji perspektivu jen v dobývání pozic:

- První nové pracovní příležitosti vytvářejí, druzí si ani nedokážou představit, že někdo může druhým pomoci tím, že přijde s inovací.

- První spoléhají na své schopnosti, druzí používají podrazy, podlézavost uplácení.

- První vytvářejí atmosféru týmovosti a pospolitosti (vědí, že to nejdůležitější je nutné prosazovat společně), druzí atmosféru rivality, nesnášenlivosti konfliktů (domnívají se, že k tomu, aby se jeden prosadil, musí být druhý likvidován či alespoň odstavem).

- První hýbou společností dopředu, druzí způsobují její ztrnulost.

- První si snadno dovedou představit, jak se rozvoj lidských schopností mění v produktivní sílu rozvoje společnosti, jak jsou lidské schopnosti důležité a jak obtížné je jejich nabývání, druzí si to, k čemu by mohly být lidské schopnost, nedovedou ani představit.

Čtenář jistě pochopí, že v dalším textu jde o nadsázku. Ale ne tak docela.

S odstupem času si uvědomuji jakou paseku v hlavách dětí i dospělých nasekal totalitní seriál "Krkonošské pohádky", o kterém se bez naprostého pochopení toho, o co jde, píše i ve Wikipedii:

"Zápletky jednotlivých dílů jsou založeny na prakticky stejném principu: Chamtivý a zlý Trautenberk se pokusí na úkor svého velkého a mocného souseda Krakonoše získat nějakou výhodu. Za to je Krakonošem vytrestán. Do svých plánů Trautenberk obvykle zangažuje své sloužící, kteří jen neradi splní jeho příkazy a které proto pak Krakonoš netrestá. V seriálu se prakticky nevyskytují epizodní postavy, jedinou výjimkou je sojka, která Krakonošovi pravidelně donáší informace o Trautenberkových plánech."

Viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Krkono%C5%A1sk%C3%A9_poh%C3%A1dky

Věc se má úplně jinak. V pohádce vystupují následující osoby:

- Neúnavný, vytrvalý a odvážný inovátor schumpeterovského typu - Trautenberk. Vymýšlí, jak pěstovat léčivé byliny, ryby a jinak kultivovat chudý kraj, jak vytvářet pracovní příležitosti.

- Podlézavý reprezentant veřejné správy - Hajný. Zbabělý a toužící se zavděčit mocnějšímu, aby si uchoval svou funkci.

- Zdegenerovaná dělnická třída reprezentovaná Kubou, neschopná vlastního rozhodnutí, nepříliš výkonná a ochotná podrazit kdykoli toho, kdo ji zaměstnává a živí.

- Sojka bonzačka-estébačka, které dělá přímo potěšení udávat kohokoli, kdo přijde s něčím novým.

- Bezohledný ochránce stávajících pořádků Krakonoš nadaný nedotknutelností a neomezenou mocí okresního tajemníka KSČ, který nenese naprosto žádnou zodpovědnost za svá rozhodnutí a který je přímo posedlý likvidací jakéhokoli projevu svobodného myšlení, invence, snahy zlepšit lidem život apod. Jeho perverzní zálibou je pouštět hrůzu na lidí, kteří chtějí něco dokázat. (Úplný opak relativně osvíceného okresního tajemníka KSČ v Okrese na severu, který sice sám nic moc neumí, ale snaží se kvalifikované inovátory aspoň podporovat.)

- Jediná další částečně pozitivní figura je Hančí. Ta si uvědomuje, kdo vytváří skutečné ekonomické zázemí pro její rodinu. V důsledku nekritické zamilovanosti ke Kubovi (to se ženám někdy stává; proboha - kam dala oči?) není schopna se od něj citově odpoutat a najít si partnera mnohem vhodnějšího pro ekonomicky zdravý rodinný život (Trautenberk, to je aspoň chlap - i to břicho má, jak se patří).

Příběhy pak skutečně (jak se píše ve Wikipedii) jsou založeny na stereotypu: Trautenberk přijde s inovací, která by mohla lidem v chudém kraji zlepšit život. Estébačka Sojka ho udá. Okresní tajemník Krakonoš přijede zjednat pořádek. Hajný i Kuba jsou strachem bez sebe. Hančí si myslí svoje, ale má svého milovaného Kubu. Trautenberk si zachová důstojnost a nadále se snaží přijít s dalšími inovacemi.

Můžeme se pak divit, že když tento večerníček ovlivnil celé generace, přihlásily se k němu i ty polistopadové (vyhrál anketu), že tak málo spoléháme na své vlastní poctivě nabyté schopnosti, na své vzdělání, na kritický a samostatný úsudek a že podle svých dispozic napodobujeme Kubu či Hajného, mlčíme k nešvarům a podlézáme mocným? "Krkonošské pohádky" zlomily náš národ víc než všechny VUMLy, PŠM, Poučení z krizového vývoje a další nástroje ideové moci dohromady.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (131): Financování OPS VIII ondrey 16. 06. 2014 - 23:43