Jaké reformy a proč (122): Financování OPS II

7. červen 2014 | 08.00 |

Financování odvětví produktivních služeb II

Úvodní poznámka: Na pokračování a s vloženými rozšiřujícími dodatky zveřejňuji pracovní verzi příspěvku na konferenci, která se uskuteční v září. Představuje ucelený výklad takového financování odvětví produktivních služeb, které umožní tomuto odvětví postavit se na vlastní ekonomický základ a odstartovat změny vedoucí k posílení role tohoto odvětví v ekonomice.

2. HCC a přenesená cena

V odvětvích spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu lze  využít HCC. Mezi tato odvětví patří především vzdělání a péče o zdraví, lze do nich zahrnout i výchovu v rodině, zabezpečení bydlení mladým rodinám, kulturu, některé oblasti relaxačních a rekreačních aktivit, lázeňství, pracovního poradenství apod. Ekonomické efekty, které v těchto odvětvích vznikají, mají podobu urychlení profesního uplatnění, dosažení lepšího profesního uplatnění, prodloužení zenitu i horizontu produktivního uplatnění, viz následující schéma:

0001pt;text-align:justify;line-height:normal">

Obecný modele HCC (návazně specifikovaný na jednotlivé oblasti produktivních služeb) založený na přenesené ceně a zprostředkovaném využití přenesené ceny (viz dále) umožňuje ukázat, jak ekonomické efekty vznikající v daných odvětvích prostřednictvím mechanismů (a tudíž nikoli prostřednictvím rozhodnutí různých subjektů působících v institucionálním systému) slouží jako zdroje financování těch subjektů, které se o ně zasloužily (poskytovatel produktivní služby, uživatel produktivní služby, příp. zprostředkovatel), a jak jsou rozděleny podle podílu těchto subjektů na jejich dosažení. Přenesená cena je kontrakt, při kterém nabyvatel produktivní služby:

- platí až z toho, co mu produktivní služba vynese,

- podle toho, kolik mu vynese,

- přímo tomu, kdo mu ji poskytl.

Umožňuje diverzifikaci rizika současně s financováním investice do lidského kapitálu z budoucích výnosů. Prostřednictvím ní lze financovat např. vysokoškolské vzdělání, ale třeba i startovní byty mladých rodin či imigrantů.

Dodatek: Neustále se setkávám - a asi ještě dlouho budu setkávat - s tím, že u někoho "ztratím veškeré sympatie" tím, že neustále propaguji "školné na vysokých školách". Přiznám se, že nevím, jak se tomuto nařčení bránit, takže zkusím dodat několik poznámek, které možná umožní někomu lépe pochopit, o co jde:

1. Navrhuji splácení neúročeného závazku přímo té vysoké škole (nebo její organizační jednotce), která vzdělávací služby poskytla. (Je to jakési "succes fee" příslušné vysoké školy, podíl na úspěchu jejích absolventů.) Vzhledem k tomu, že je placen až z příjmu absolventa a jen v případě, že tento příjem překročí statisticky vyčíslený průměrný příjem v dané zemi, přičemž i jeho procentuální výše je regulována, nemůže absolventa sociálně ohrozit. Nebude představovat žádnou zátěž ani pro ty, co budou na mateřské dovolené, nemocní apod.

2. Pro vysoké školy to budou peníze "navíc", stávající financování jako základ nového systému bude zachováno. Smysl zavedení "přenesené ceny" v této oblasti je zejména v tom, aby motivoval vysokou školu k poskytování co nejkvalitnějšího vzdělání. V motivovaném systému i po odvodu bude mít velká většina absolventů větší reálný příjem, než ve starém demotivujícím systému. (Prostě - začneme vytvářen novou společnost a je nejvyšší čas.)

3. Setkávám se s velkým množstvím námitek, které jsou zpravidla zcela "mimo", tj. ten, kdo je vznáší, si vůbec nedal práci pochopit to, co navrhuji.

4. Existují i relevantní námitky - např. že tento návrh sice není sociálně diskriminující méně majetné (spíše naopak, vytváří reálnou rovnost příležitostí, pokud jde o přístup ke kvalitnímu vzdělání), ale uvolňuje psychologickou bariéru proti školnému a může být při realizaci zneužit. - Ano. Takovým zneužitím by bylo např. zavést systém jako systém úročených a státem dotovaných bankovních půjček. Tomuto nebezpečí lze čelit jedině tím, že nejen tento prvek podpory odvětví produktivních služeb, ale celý komplex reforem v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění bude zaváděn s plným pochopením toho, o co jde,na základě co nejširšího prokomunikování toho, o co jde, s veřejností. Ono to ani jinak není možné. Právě proto jsem odstartoval přípravu čtyř navazujících konferencí, na kterých počítám s co nejširší participací těch, kteří si alespoň trochu uvědomují, že jinak to asi nepůjde.

5. Obdobné námitky a "zabejčenost" čekám i v dalších otázkách, např. v oblasti pochopení toho, že nelze jít jinou cestou než cestou důsledně zásluhové složky průběžného penzijního systému. Jinak nebude žádná skutečná solidarita, žádná jistota pro lidi a hlavně žádná změna ekonomického systému směrem k "ekonomii pro člověka".

6. Asi bych to měl snazší, pokud bych se choval konjunkturálně a nepíchal do vosího hnízda, nedělal si nepřátele, neprovokoval... Jenomže pak bych nebyl schopen najít to řešení, které má šanci něco pozitivně ovlivnit. Pokud někdo takové reálné zná, rád si ho prostuduji. Pokud bude mít větší šanci, rád ho podpořím.

P.S.: K těmto poznámkám mě vyprovokoval zejména tento komentář na Facebooku:

Ilja Shurim: "Pane valenčík, s tou přirozenou pravicovou mantrou o placení školného jste si to u mne přirozeně podělal. co dalšího přirozeného budete přirozeně navrhovat? vždyť i válka je přece přirozená z přirozeně agresívní podstaty člověka. a z jistých (zajisté) přirozených politických směrů a větrů. ostatně, austrálie je zřejmě přirozená levicově orientovaná země. ale vám ani levicová austrálie nestačila, vy jste samozřejmě své návrhy ještě levicově vylepšil. jelikož úplně netuším, jak moc levicově, tak je nebudu chválit. ostatně, vámi vyzvedávaný matějů, no to už aby jsme se postavili správně na hlavu. (a stali se tak nějak přirozeně australany)"

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře