Jaké reformy a proč (121): Financování OPS I

6. červen 2014 | 08.00 |

Financování odvětví produktivních služeb I

Úvodní poznámka: Na pokračování a s vloženými rozšiřujícími dodatky zveřejňuji pracovní verzi příspěvku na konferenci, která se uskuteční v září. Představuje ucelený výklad takového financování odvětví produktivních služeb, které umožní tomuto odvětví postavit se na vlastní ekonomický základ a odstartovat změny vedoucí k posílení role tohoto odvětví v ekonomice.

1. Úvod

Myšlenka financovat jednu z forem produktivních služeb - terciární vzdělání - formou HCC byla poprvé formulována v roce 1955 M. Friedmanem (The Role of Government in Education). Ještě před tím, než napsal Teorii spotřební funkce (vydanou v roce 1957), kde formuluje myšlenku produktivní spotřeby, tj. spotřeby umožňující nabývání a uchování lidského kapitálu.

Od šedesátých let minulého století do současné doby jsme svědky řady pokusů uplatnit tuto myšlenku v praxi v různých obměnách s různými výsledky. Za nejzdařilejší byl považován delší dobu australský systém HECS, po určitou dobu se nadějným stal systém MyRichUncel v USA. V souvislost s navržením, zdokonalením a analýzou fungování těchto systémů vzniklo velké množství odborných prací, ze kterých mezi teoreticky nejvýznamnější patří práce N. Barra, B. Johnstonea, M. Pallaciose, H. Vossensteyna. Poslední ze jmenovaných podstatným způsobem upřesnil pojem HCC a pokusil se rozšířit jeho uplatnění i na oblast financování péče o zdraví. V ČR se uvedenou problematikou v teoretické rovině zabývá zejména V. Urbánek, A. Veselý, M. Kalous, B. Slintáková. Problémy systémů založených na HCC ukazují, že v této oblasti je potřebné postoupit v teoretické analýze a modelování HCC podstatně dál.

Předkládaný článek vychází z práce týmu, který úspěšně řešil již tři navazující projekty GA ČR - Efektivnost investic do lidského kapitálu (2003-2005), Investice do sociálního kapitálu a efektivnost (2006-2008), Teorie redistribučních systémů (2009-2011).

Určitým způsobem (formou hledání základního teoretického modelu) vstupuje i do kontextu bádání významných českých týmů soustředěných kolem R. Richty (zejména 60. léta), Y. Streckové (zejména 80. léta), M. Potůčka (v současné době), jejichž pozornost byla zaměřena na roli lidského potenciálu v ekonomických procesech. Teoretické závěry jsou konfrontovány s výsledky mezinárodního výzkumu dospělých OECD PIAAC a mezinárodního výzkumu SHARE.

Oproti dosavadním přístupům:

- Upřesňujeme o jaké HCC jde (klíčovou roli zde hraje pojem přenesené ceny).

-  Rozšiřujeme využití HCC na oblast zprostředkovaného využití přenesené ceny (tj. tam, kde se efekty produktivních služeb projevují např. prodloužením horizontu produktivního uplatnění).

- Prokazujeme souvislost mezi perspektivním směrem ekonomického vývoje spojeného s růstem role produktivních služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu.

- Vytváříme obecný model uvedeného typu HCC, který umožní v případech všech typů produktivních služeb vytvořit zpětnou vazbu mezi jejich ekonomickými efekty (a oceněním těchto efektů na různých trzích) a jejich financováním (resp. ověřit hypotézu, zda se jedná o dostatečně obecný princip).

- Na základě modelu HCC a zdokonalení metod analýzy dat podstatně přesněji oceňujeme efekty produktivních služeb (zejména v oblasti vzdělání a zdraví).

V článku formulujeme základní charakteristiky HCC založených na přenesené ceně, ukazujeme jejich význam pro zvýšení role odvětví produktivních služeb. Návazně pak ukazujeme, jak růst role produktivních služeb ovlivní ekonomický růst.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře