Jaké reformy a proč (127): Financování OPS IV

12. červen 2014 | 08.00 |

Financování odvětví produktivních služeb IV

Úvodní poznámka: Na pokračování a s vloženými rozšiřujícími dodatky zveřejňuji pracovní verzi příspěvku na konferenci, která se uskuteční v září. Představuje ucelený výklad takového financování odvětví produktivních služeb, které umožní tomuto odvětví postavit se na vlastní ekonomický základ a odstartovat změny vedoucí k posílení role tohoto odvětví v ekonomice.

3. Odvětví produktivních služeb a nový typ ekonomického růstu

Nejobecnější příčinou současných problémů je to, že doposud nedošlo k přeorientaci stávajícího setrvačného vývoje směrem ke společnosti produktivních služeb, tj. společnosti, kde těžištěm ekonomiky jsou produktivní služby spojené a nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. Ekonomický růst může být současně exponenciálně dynamický a trvale udržitelný, resp. dokonce musí být exponenciálně dynamický, aby byl trvale udržitelný. Základem tohoto typu růstu jsou produktivní služby. Rozhodující podmínkou přechodu k ekonomice produktivních služeb je zainteresovanost subjektů působících v oblasti produktivních služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu; vytvoření zpětných vazeb mezi efekty produktivních služeb a financováním těchto subjektů, může podstatným způsobem přispět k vyšší dynamice ekonomického růstu, pozitivním změnám jeho charakteru a zvýšení kvality života lidí. K prosazení nové ekonomiky, tj. ekonomiky produktivních služeb, je nutný komplex vzájemně provázaných reforem v odvětvích sociálního investování a sociálního pojištění (zejména vzdělání, péče o zdraví a penzijního pojištění).

Na včasné teoretické přípravě reforem v oblasti systémů sociálního investování a sociálního pojištění, následné realizaci těchto reforem zcela zásadním způsobem závisí možnost dalšího bezkrizového, bezkonfliktního a bezporuchového vývoje společnosti, který předpokládá zásadní zvýšení role produktivních služeb jako těžiště takového ekonomického růstu, který může být jak rostoucí měrou dynamický, tak i trvale udržitelný.

Neschopnost vytvořit si realistickou představu o možnosti exponenciálně dynamického trvale udržitelného růstu je gnoseologickou příčinou vzniku a šíření představ o katastrofickém či silovém řešení problémů spojených s existencí nepřekonatelných bariér růstu (formou reglementace spotřeby, omezení počtu obyvatelstva apod.). Tyto představy následně zvyšují intenzitu pozičního investování, jehož důsledkem je ekonomická segregace a oslabování institucionálního systému společnosti působením struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Návazně pak dochází k deformování reforem v oblastech systémů sociálního investování a sociálního pojištění, zneužívání jejich objektivní nezbytnosti k aktivitám poškozujícím společnost. Proto se nyní budeme věnovat vytvoření představy o možnosti exponenciálně dynamického a současně trvale udržitelného ekonomického růstu na bázi role odvětví produktivních služeb.

Ekonomika založená na produktivních službách umožňuje ekonomický vývoj, o kterém lze (s určitým zjednodušením) říci, že je současně exponenciálně dynamický a současně trvale udržitelný. Jinými slovy - přechod k ekonomice založené na produktivních službách otevírá nový prostor pro dynamický růst. Není tedy nutná restrikce spotřeby ani boj o zdroje, jde o změnu charakteru potřeb. Jde o uspokojování potřeb spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností člověka. S takovým uspokojováním potřeb, které zpětně působí na ekonomický růst jako nejvýznamnější produktivní síla.

K tomu poznámka: Uvedená problematika velmi úzce souvisí s tím, co nazývám základní globálně sdílené paradigma vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím struktur založených na vzájemném krytí. V dohledné době se k této problematice pokusím vyjádřit podrobněji. Nyní je stručný nástin toho, o co jde. Jde o to, že reálnou moc v našem světě nemají nějací skrytí zákulisní hráči, kteří rozehrávají nějaké perverzní hry, kterých jsme svědky. Lidé (včetně vrcholných představitelů moci) spíš vstupují do her, které rozehráli a které jsou mnohdy již mimo jejich kontrolu, jako figurky ovládané samotnou logikou hry. Pokud bychom přece jen hledali, kde je soustředěna moc, pak o ní lze říci asi toto:

1. Dění je ovlivňováno především strukturami (klientskými sítěmi, mafiemi) sestávajícími se z lidí, kteří na sebe něco vzájemně ví a následně se na základě toho vzájemně vydírají, ale i kryjí a protěžují.

2. Tyto struktury v jejich rozvinuté podobě vyrostly z pozičního investování. V situaci, kdy jsou konkurencí vytříďováni hráči, kteří nejsou sto v pozičním investování obstát, začnou se někteří hráči dopouštět porušování obecně přijatých zásad (nejrůznějšími formami), aby si prostředky k pozičnímu investování (udržení se ve hře tohoto typu) obstarali. Někteří jsou odhaleni a vypadnou ze hry o moc, jiní začínají vytvářet afinity založené na vzájemném vydírání, ale i krytí a protěžování. Dominantní afinity jsou v systému propojené s pozičním investováním a vyrůstající z pozičního investování, přerůstají v afinity založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a propojují se s "privatizovanými" enklávami zpravodajských služeb (které de facto přestaly být součástí státu, protože stát nad nimi ztratil kontrolu).

3. Struktury založené na vzájemném krytí si vytvořily mechanismy kooperace a koordinace svého vlivu prostřednictvím průběžného vyjednávání vlivu v rámci základního globálně sdíleného ideového paradigmatu, viz:

Koncept, ze kterého vychází analýza a komentování událostí, se opírá o vymezení toho, co jsou struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, jak tyto struktury vznikly a vyvinuly se v globálně provázaný systém, jak si podřídily zpravodajské služby (formou privatizace jejich enkláv), jak penetrovaly institucionální systémy jednotlivých zemí a jaké mají lokální modifikace. Pro fungování těchto struktur jsou mimořádně významná jádra vyjednávání vlivu, přičemž k vyjednávání vlivu dochází v rámci určitého globálně sdíleného základního ideového paradigmatu. To je založeno na následujícím:

- Prosazování silových řešení doslova "za každou cenu".

- Pěstování obrazu nepřítele a výroba reálného nepřítele (právě uplatňováním silových řešení).

- Používání dvojího metru k demonstrování moci a možnosti využívat in-side informace při ovlivňování chování osob.

- Kontrola chování osob v oblasti politické reprezentace vlastní země i ostatních zemí (jejich monitorování, výroba kompromitujících materiálů, vydírání, protěžování i "měkké" řízení formou poskytování in-side informací, přičemž to poslední je bezprostředně spojeno s prosazením silového řešení za každou cenu).

Právě takovéto základní ideové paradigma totiž umožňuje efektivně zastírat a překrývat činnost struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad působících v globálním i lokálním měřítku.

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/617-71-112-hra-co-prinesl-20-9-13-superafera-100.html

4. Toto základní globálně sdílené paradigma je dnes v krizi, modifikovalo se ve snahu o permanentní stupňování konfrontací. Stávající mechanismy udržování konsensu selhávají a budou selhávat stále více.

5. Lze těžko odhadnout, co se bude dít dále, pokusil jsem se o to např. v:

http://radimvalencik.pise.cz/1336-ukrajina-odstartovala-zasadni-globalni-promeny.html

6. Každopádně jeden z faktorů, který podporuje vyostřování situace, je představa, že fatálně směřujeme k tomu, co lze nazvat "bojem o udržitelnost". Tato představa podporuje vyostřování konfrontace. Proto je velmi důležité ukázat, že další vývoj nemusí mít podobu boje o zdroje a další předpoklady udržitelného růstu. Že jde především o změnu charakteru růstu. Pozitivní vize tohoto typu je v ideových střetech, které nás při hledání nového paradigmatu čekají, nesmírně důležitá.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (127): Financování OPS IV ondrey 12. 06. 2014 - 23:39