Ukrajina odstartovala zásadní globální proměny

22. květen 2014 | 09.41 |

Během uplynulých dvou dní došlo ke dvěma zásadním událostem, které signalizují odstartování dynamických proměn současného světa v rozsahu, který spíše tušíme, než si jej jsme schopni představit. Jde o výrazné oslabení dolaru (s těžko odhadnutelnými důsledky) a posílení surovinové spolupráce Číny a Ruska (jako základu spolupráce v dalších oblastech a s dalšími zeměmi mimo tzv. euroatlantickou zónu), viz:

http://rt.com/business/160124-vtb-bank-china-currencies/

http://www.novinky.cz/ekonomika/336909-gazprom-podepsal-dohodu-o-dodavkach-zemniho-plynu-do-ciny.html

To, že k těmto událostem došlo, bylo nepřímo ovlivněno i děním na Ukrajině. Podle mého názoru sice události na Ukrajině sehrály určitou roli spouštěcího mechanismu, především však tyto dvě události a další, které budou následovat, jsou projevem krize toho, co nazývám "základním globálně sdíleným ideovým paradigmatem vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad".

K tomu poznámka: Vím, že ten pojem je hrozný, ale když chceme pojmenovat to, co není na první pohled vidět a co je dosud nepojmenovaným fenoménem, nejde to jinak. Podrobněji dávám výklad toho, o co jde, v článku, na který jsem se již vícekrát odvolal, viz:

http://radimvalencik.

pise.cz/617-71-112-hra-co-prinesl-20-9-13-superafera-100.html

Jak fungují jádra vyjednávání vlivu a jak se v nich prosazuje stávající základní globálně sdílené ideové paradigma velmi dobře popsal, byť i mimoděk, před několika dny K. Schrazenberg, viz: ""Rád bych prostřednictvím pana předsedajícího upozornil pana poslance Foldynu, že nasedl falešným informacím. Já jsem nikdy nepodporoval bombardování Srbska. Naopak, to si dobře pamatuju, těsně před tím, než to začalo, bylo zasedání Trilateral Commision ve Washingtonu a tehdy byli tři, bohužel pouze tři přítomní, kteří se postavili proti plánu zahájit bombardování Srbska. To byl, budete se divit, Henry Kiessinger, byl to nynější ministr zahraničí Království švédského Karl Bild a potom jsem byl já v té diskusi. Je něco jiného, když ta válka proběhla a Srbsko ztratilo nadvládu nad Kosovem a nebyla nejmenší naděje možnosti, že by ji získalo zpátky, že jsem uznal Kosovo jako nezávislou zem. Ale bombardování Srbska jsem opravdu nepodpořil. Děkuji mnohokrát.", viz:

http://martinprokes.blog.idnes.cz/c/410283/Ustoji-Karel-Schwarzenberg-tento-skandal.html

Vzhledem k tomu, že nás čeká poměrně bouřlivý vývoj, je čas položit si otázku, k jakým proměnám starého základního ideového paradigmatu bude docházet a v co tyto změny mohou vyústit.

K tomu poznámka: Pokusil jsem se o to při přípravě článku, který uveřejním s rámci seriálu o reformách až 29.5.2014 na svém blogu. Zítra (23.5.2014) uveřejním úvodní materiál (s názvem "Jaké reformy a proč (107): Výstupy z konference" o přípravě podzimní konference a monografie) k šestidílné sérii nazvané "Jaké reformy a proč (108): Nové - ad 1. - 6. téma", bude možno najít na:

http://radimvalencik.pise.cz/archiv/

Dnes (jako "ochutnávku") uveřejňuji velmi důležitou část z toho, co připravuji. Snažím se o odhad změn, kterým bude globální ideové paradigma vyjednávání vlivu procházet. Předznamenávám, že je to první pokus se všemi nedostatky. Rád uvítám připomínky a doplnění (včetně těch, které mě pomohou některá tvrzení formulovat srozumitelněji). Zde je příslušný text:

Období (v tuto chvíli již necelých) čtyř následujících let bude zajímavé zejména tím, že bude docházet ke zcela zásadní proměně základního globálně sdíleného paradigmatu vyjednávání vlivu. O tom starém, které je v současné době v krizi a které se zvrhlo ve snahu překrývat to, o co jde vyvoláním konfliktů (a to v co nejvíce oblastech a co nejvíce je vystupňovat), jsem hovořil v předcházejícím pokračování. Touto svojí degenerací (zpronevěřením se původní roli vytváření konsensu) celá globální hierarchie jader vyjednávání vlivu postavená na starém základním ideovém paradigmatu uvolnila prostor, který bude z různých stran postupně obsazován jinými typy paradigmat různého druhu. Již není lze vytipovat některé základní charakteristiky toho, co bude postupně převládat oproti starému globálnímu paradigmatu:

1. Důraz na dlouhodobost zejména z hlediska surovinového zabezpečení států. - Uvidíme, jak fenomén dlouhodobého uvažování zdrojového zabezpečení ekonomik států ovlivní vytváření představ o charakteru ekonomického růstu.

2. Hledání způsobu obnovy autority státu. Současný vývoj ukázal, že některé významné státy (včetně USA) ztratily schopnost provádět státní politiku jako takovou. Státní aparát se stal kořistí zájmových skupin (toho, co nazývám "zprivatizované enklávy zpravodajských služeb, které prorostly s podhoubím struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad). A reprezentace státu plní jen roli jakéhosi fíkového listu, není schopna ani sebereflexe svého postavení. - Uvidíme, jaké řešení se najde. Bylo by naivní domnívat se, že vliv struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad lze zcela eliminovat. Jednotlivé reprezentace státu, které si uchovají svéprávnost, budou muset najít způsob životaschopného konsensu, který nebude oslabovat autoritu státu. Vliv států, jejichž reprezentace nebude schopna zajistit autoritu státu jako státu, bude upadat. Důležitá bude míra teoretické reflexe podstaty, mechanismů fungování a příčin vzniku struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

3. Výše uvedené proměny starého globálního paradigmatu budou probíhat v podmínkách poměrně dynamických změn geopolitického vlivu většího množství států a finančních center. - Uvidíme, do jaké míry se v těchto hrách budou či nebudou reprezentace jednotlivých států obracet k autoritě vědy a vědy o společnosti zvlášť.

4. Významnou roli bude hrát přístup k řešení sociální otázky. Zde se setkáme s různými alternativami. - Uvidíme, jak se více i méně vyspělé země vypořádají s otázkou zabezpečení vzdělanosti, péče o zdraví, udržitelností penzijního systému. Do jaké míry hledání odpovědí v této oblasti povede k pochopení role odvětví produktivních služeb jako zdrojového odvětví ekonomiky. Rovněž tak bude zajímavé sledovat, do jaké míry řešení sociální otázky půjde cestou averze k majetku jako takovému, a do jaké míry bude identifikován jako hlavní zdroj problémů investování do společenské pozice (vedoucí k sociální segregaci, potlačující rovnost příležitostí k nabývání a uplatnění lidského kapitálu).

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.35 (31x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Ukrajina odstartovala zásadní globální proměny tomas 01. 06. 2014 - 00:22