Jaké reformy a proč (117) Aktuální kontext reforem

2. červen 2014 | 08.00 |

J. M. napsal komentář k mému článku "Jaké reformy a proč (115): Zaorálek a spol.", který jsem napsal 31.5.2014. Poděkoval jsem mu a vzápětí přidal další část, která bezprostředně souvisí s aktuálním kontextem reforem, o které jde. Nejdříve uveřejňuji oba komentáře od J.M.:

Základní chyba, kterou Západ ve vztahu Rusku (aktuálně na pozadí ukrajinské krize) dělá, je že odmítá – či přímo není schopen – připustit, že to, co z perspektivy Západu vypadá nějak, může z perspektivy Ruska vypadat zcela jinak. Můžeme s ním polemizovat, ale měli bychom ho brát vážně, protože popírání, zesměšňování a zakazování nemůže vést k ničemu jinému, než k nemožnosti domluvy a ke konfrontaci, kterou si přinejmenším Rusové nepřejí, ale cítí se k ní být povinováni, protože vlastní pozici vnímají jako čistě defenzivní. Ruský pohled, přinejmenším pohled ruský politických elit, objasňuje kremelský prominent S. A. Karaganov:

Celý svět se mezitím změnil. Dovolte mi připomenout, že naši západní přátelé kromě mnoha dalších příležitostí, kde také změnili svoje původní stanovisko. Rusko bohužel vícekrát vidělo, jak se nakládá se sliby učiněnými Západem jemu nebo jeho spojencům, nebo třetím stranám. Vezměte si vám jistě blízký příklad – rozšiřování NATO. Nejdřív nám při sjednocení Německa říkali, že nebudou posouvat svou sféru vlivu na východ od východního Německa, potom, když se začalo mluvit o přijetí některých zemí do NATO, jsme se snažili Západ přesvědčit, ať to nedělají. Na to nám odpověděli, že vlastně nemáme právo protestovat. Tentokrát jsme řekli, že máme právo protestovat – a sice železnou pěstí. Svým způsobem je to vyjádření nedůvěry za to, co všechno nám říkali, jak nám dokonce posledních dvacet a více let lhali. Jsou lidé, kteří se cítí ohroženi Ruskem proto, že se touží cítit ohroženi Ruskem, a proto, že doufají v dodatečnou pomoc a benefity od svých bohatších sousedů na Západě. Vím, že v mezinárodní politice vyslechl už hodně slibů [Vladimír Putin, pozn. red.], například o vytvoření společného prostoru EU-Rusko se mluvilo už na petrohradském summitu před jedenácti lety. Ta věc by mimochodem bývala vyřešila i problém Ukrajiny. Nakonec byl Putin odmítnut.

Nasbíral vícero zkušeností s různými západními partnery, kteří nikdy neplnili sliby. Řekl bych, že jim prostě nevěří. Má pro to spoustu dobrých důvodů. Jeho nedůvěra k nim je totální. Nemyslím, že by Rusko mělo nějaký přehnaný zájem o smírné zakončení. Protože celá léta vždycky, když se pokusilo o appeasement se Západem, bylo nakonec nějak podvedeno.

zdroj: http://tribun.name/2014/05/06/rozumet-rusku/#more-927581

Poté, co jsem mu poděkoval za doplnění, napsal další komentář, který považuji za velmi důležitý:

Přidám ještě něco, třeba se to bude hodit. Podívejme se na posloupnost událostí v jednání EU s Ukrajinou:

- Summit Ukrajina – EU byl svolán, aby Ukrajina podepsala Asociační dohodu.

- Ukrajinci vyjednávali až do posledního možného dne.

- Poslední Evropou nabízená verze dohody byla ale pro Ukrajinu nepřijatelná.

- Ukrajinci nedostali ani nějaký vzdálený příslib zrušení vízové povinnosti.

- Ukrajinské zboží mělo do neurčené doby zůstat mimo hranice EU, protože prý neodpovídá Evropským standardům. (Stejné to bylo s ČR, leč my jsme to přijali a trh pro zboží z EU otevřeli bez jakékoli kompenzace ze strany EU - pozn. Jezevec.)

- Zboží z EU mělo mít okamžitý plný přístup na Ukrajinský trh.

- Ukrajina má volnou hranici s Ruskem. Rusko, které se chce bránit přívalu bezcelního evropského zboží, pohrozilo, že v takovém případě zavře své dosud otevřené hranice s Ukrajinou. A závislost Ukrajiny na obchodu s Ruskem je pro Ukrajinu kritická, zvláště nesmí-li její zboží do Evropy.

- Ukrajina před vypuknutím nepokojů stála před bankrotem.

- Hospodářská pomoc Ukrajině? Nějaká náhrada za ztracený Ruský trh? Ze strany EU žádná - EU nabídla půjčku ve výši 620 milionů eur. Ukrajina ale potřebuje mnohonásobně tolik. Za těchto okolností nechce Ukrajinská vláda asociační dohodu podepsat a přerušuje rozhovory.

- A v této situaci nabídlo Rusko Ukrajině okamžitou pomoc ve výši 15 miliard eur a okamžité snížení cen plynu..

- U nás se to prodává tak, že na Putinův nátlak Ukrajina svévolně zavrhla asociační dohodu s EU a prezident ji zavlekl zpět do područí Moskvy. (Nebylo to spíše tak, že to byla nevůle EU poskytnout Ukrajině jakoukoliv hmatatelnou pomoc a spěch s uzavřením dohody ještě před evropskými volbami, co donutilo Janukovyče přerušit rozhovory s EU, které z pohledu Ukrajiny nevedly nikam a přijmout Putinovu nabídku?)

Kdosi, jmenovitě EU, tady hodně zpackal.

Odkaz na článek a komentáře k němu:

http://radimvalencik.pise.cz/1350-komentare.html#511528

Druhý komentář mě přivedl k myšlence, že bude dobré na podzimní konferenci Lidský kapitál a investice do vzdělání (pracovní část této konference) zařadit samostatný blok "Aktuální kontext přípravy, prokomunikování a realizace komplexu reforem". Hlavním důvodem je alternativa, před kterou stojíme:

- Buď se podaří využít reakce na selhání současného eurounijního vedení k racionálnímu hledání východisek ze současné složité situace. – V tom případě bude nutné jít cestou těch správných reforem, jinak totiž budeme znovu a znovu upadat do starých chyb.

- Nebo převládnout zkratkovitá hodnocení situace a jejich příčin. – Pak nás čekají hodně velké problémy.

Druhý ("ekonomický") komentář k tomu, co přecházelo současnému dění na Ukrajině je významný z řady důvodů:

- Ilustruje, jak je důležité monitorovat dění a pamatovat si, jak se události odvíjely.

- Konkretizuje obsah toho, co asi myslel L. Zaorálek, když říkal: "Připadá mi, že jsme si neuvědomili velikost problému, před kterým stojíme, a Rusko do toho vpadlo."

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/1350-jake-reformy-a-proc-115-zaoralek-a-spol.html

- Nastoluje otázku, kdo si jen "neuvědomil velikost problému" začlenění Ukrajiny do eurounijního prostoru a kdo záměrně spustil proces, který nyní vede ke stupňování konfrontace, proč tento proces spustil, jaké sleduje cíle.

Podrobněji v dalším pokračování, kde si řekneme něco i o možnosti použít v této oblasti teorii her.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře