COVI-kávička 29.12. ČR +10811 USA +186296. Co dál?

Česká republika:   +10811 nových případů. Podle očekávání vyskočilo oproti minulému týdnu téměř o 3 tisíce, a to při znatelně menším počtutestů!

USA +186296 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko se drží na hraně. Francie velmi příjemný a nikoli sváteční výsledek.

Británie přes 41 tisíc, velký problém.

Izrael téměř 6 tisíc, je v tom znovu?

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Rizika vakcínování (tj. nejen vakcinace, ale všeho, co s tím souvisí):

Následující článek jsem napsal a uveřejnil na svém blogu před 16 dny (13. prosince). Už tehdy jsem se rozhodl, že do seriálu covi-kávička zařadím až s odstupem času, v době, kdy se u nás začne vakcínovat a kdy vypuknou bouřlivé diskuse. Připojuji poznámky týkající se největších rizik, které vakcínování přináší. Ne, Nejsou spojena s riziky, která nese ten, kdo se nechá očkovat. Individuální riziko je velmi nízké, či spíše zanedbatelné. Mnohem větší jsou rizika celospolečenská, příp. globální:

1. Riziko přílišného spoléhání na vakcínu a podcenění nutnosti obezřetného a ohleduplného chování. Vakcína může pomoci, ale její efekt nebude takový, jaký si slibujeme, neztrácejme trpělivost a nemysleme, že jakmile je tu vakcína, budeme si moci hned vše dovolit. Tak to bohužel nebude.

2. Riziko překrytí fází zklidnění viru. K tomu, abychom se naučili koexistovat s virem, je důležité naučit se porozumět tomu, za jakých podmínek probíhá jeho zklidnění. Vakcinace může fáze zklidnění překrýt a ztížit hledání optimální strategie ve vztahu k viru.

3. Riziko upnutí se na vakcínu a následné beznaděje. To považuji za poměrně nízké, ale přesto existuje. Očekávání části veřejnosti jsou příliš velká, a pokud dojde k výrazně nižší efektivnosti či pokud budou efekty jen krátkodobé, může se začít šířit beznaděj se všemi nebezpečnými důsledky.

4. Riziko zneužití rozhodování o přístupu k vakcíně ke geopolitickým a komerčním hrám. To je snad největší riziko. Ve hře jsou obrovské finance (větší než při dostavbě Dukovan či Nord Streamu 2). Údaje o efektech vakcín mohou být (resp. určitě budou) z hlediska soupeření zemí i lobby v nich manipulovány. To vše může mít nepředvídatelné důsledky.

Původní text o vakcíně (odišuji barvou):

Pozorně sleduji diskuse ve veřejném prostoru k otázce očekávané role vakcíny. Moje stanovisko vychází především z toho, že epidemie COVID-19 se velmi odlišuje od toho, co jsme doposud poznali. SARS-CoV-2 má prostě jinou logiku chování. A už v dubnu jsem upozorňoval na to, že jsme teprve na počátku celého příběhu. V době, když se už někteří přiznávali k tomu, že to nemohou "vydržet". Budeme muset.

Stále ještě o našem viru víme málo a stále jsme na začátku cestu. U nás jsme si ji podstatně prodloužili tím, že pod tlakem "Karlových mostů" a netrpělivců jsme si vypěstovali zvlášť nebezpečné a "supersetrvačné" portfolio nákazy. Přitom jsme měli dvakrát příležitost být z toho venku. V červnu a v září. Převážila hloupost, arogance, slabost, ale také tlak z pozice globální moci na naši zemi.

Nyní však unavenost z epidemie (kterou, tedy tu unavenost, bychom si ovšem neměli dovolit) vede k "čekání na Godota". Viděl jsem tu hru v roce 1971, v době, kdy ještě doznívaly poslední dozvuky zlatých let šedesátých, ve skvělém provedení v brněnské Redutě. Geniální Beckett se trefil i do dnešních dnů. Někteří vidí spásu ve vakcíně. Dokonce i někteří bývalí chřipečkáři či popírači, kterým už došlo, že epidemie koronaviru není žádná legrace.

Pozor abychom to nepřehnali na druhou stranu! I pokud vše proběhne hladce (o čemž pochybuji), efekt se nedostaví tak brzy a nebude takový, jaký mnozí očekávají. Střízlivě uvažující odborníci na tuto skutečnost upozorňují celkem oprávněně. Může dokonce dojít k tomu, že situace se ještě zhorší.

Osobně jsem rád, že nejsme "průkopnickou" zemí (dost na tom, že jsme "forpatrola" v počtu nárůstu nákaz, mrtvých a "rozvolňování") a že zkoušení ve velkém začalo s různou vakcínou paralelně v několika významných zemích prakticky současně. Pro nás určitý čas zachovat se s rozvahou.

Zrovna dnes jsem byl na FB vyzván, abych se "jednoznačně" k otázce vakcíny vyjádřil. Napsal jsem otevřeně, jak to vidím: "Poznání reality opravdu není o hlasování. Mám velké pochybnosti o vakcíně a z jiného důvodu, než se většinou uvádí. A také jsem rád, že nejsme první zemí, kde se s masovou vakcinací začíná. Pokud se chceme ubránit zlu a změnit něco k lepšímu, pak je nutné trpělivé hledání pravdy a ne vyvolávání animozit "my a oni". Tím jakákoli manipulativní moc rozloží jakýkoli pokus o nápravu."

Nejvíce se obávám, že vakcína místo ke zklidnění přispěje ke zdivočení portfolia nákazy, které vyvolává onemocnění. Podrobně jsem to zformuloval zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8741-co-nas-ceka-ve-vakcinacni-lazni-ci-kotli.html

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty a podklady k diskusi na tomto semináři:

J. Šulc komplexně o COVID-19/3

Poslední letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky přineslo vynikající pojednání J. Šulce "Úvahy o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 v kontextu s českým národním zájmem", viz:

https://www.vupsv.cz/casopis/forum-socialni-politiky-6-2020/

(Časopis už je vytištěn a prodává se, z komerčních důvodů plná internetová verze se dává až cca po půl měsíci.)

Pojednání je významným příspěvkem k tomu, jaká bude Ekonomie a ekonomika v době postkovidové", tj. bezprostředně se týká tématu připravovaného workshopu.

Podrobný úvod jsem zveřejnil ve své "covi-kávičce" zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8761-covi-kavicka-25-12-cr-4363-usa-193030-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8763-covi-kavicka-26-12-cr-2669-usa-99840-co-dal.html

Pojednání J. Šulce zveřejňuji na pokračování. Připojuji k němu i svůj komentář. Podrobný úvod k celé sérii je zde:

Úvahy o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 v kontextu s českým národním zájmem – 3. část

Jaroslav Šulc

Až dosud se problematika koexistence ekonomického růstu a jeho dopadů na životní prostředí řešila zaváděním/zpřísňováním "zelené" legislativy. Do té se (v zásadě nekontrolovatelně) promítaly jak přirozené a zcela legitimní obavy lidí (zejména mladších, ekologicky více citlivých generací), tak většinou velmi účelově se chovajících populistických hnutí, stran a organizací. Jen málokdy jsou vektory ekonomického růstu a ochrany životního prostředí souladné – většinou je tomu naopak.

Protože politické reprezentace bez rozdílu prakticky vždy čelily rozpočtovému omezení, tento střet ekonomie a ekologie se až dosud "řešil" velmi pragmaticky, téměř krátkozrace primitivně – často vymisťováním ekologicky exponovaných oborů mimo "hájená" území vyspělých zemí. A to buď do periferních oblastí anebo rovnou do zemí, kde je ekologická (a nejen ta) legislativa mnohem méně přísná resp. hůře vymahatelná.

S podobnou logikou – nevynakládat více nákladů, než je nezbytně nutné – byly z řady vyspělejších zemí v horizontu především posledních čtyř dekád vymisťovány také obory náročné na jednoduchou lidskou práci, které se z těchto důvodů nevyplatilo doma automatizovat či robotizovat. I přes mírně zvýšené přepravní náklady tato prostorová (často mezikontinentální) restrukturalizace příslušných fází výrobního procesu vedla ke krátkodobě celkově sníženým nákladům, což byla vcelku univerzálně používaná cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti a k posílení tržní pozice konkrétní firmy. Navíc v souběhu s dobrým zvládnutím sofistikovaných účetních operací či "kreativním" využitím rozdílných daňových zákonů a daňových rájů^[1] to vytvořilo prostor dokonce i k nepřehlédnutelnému profitu z přílivu dividend do metropolí (a recipročně k odlivu tolik potřebného kapitálu z méně vyspělých zemí).

Ekonomická stránka globalizace zatím systematicky předbíhala všechny její stránky další, především sociální, politickou, environmentální – a v neposlední řadě i bezpečnostní. 

Oč atraktivnější se v krátkém čase z hlediska nákladů resp. růstu ziskovosti jevilo třeba plošné vymísťování "nepohodlných" oborů mimo vlastní teritorium, o to – a často fatálně – se tato praxe ukázala být dražší a zhoubnější spolu s nástupem Covid-19.  

Globální trh v jeho neoliberální podobě, tudíž se záměrně chabou regulací, navíc s absencí vnímání rizika plynoucího z minimální teritoriální rozmanitosti^[2], tak v průběhu pouhé necelé půldruhé dekády v tomto ještě docela mladém  století opakovaně selhal: Poprvé za globální finanční krize 2008 – 2009 a nyní v roce 2020 – a dnům koronakrize zjevně není konec. Zdá se, že v dosavadní konfiguraci tento model (včetně všech souvislostí) již není zjevně pro budoucnost – bez enormních rizik dalších, možná už fatálních kolapsů – nejspíš vůbec použitelný a je čas hledat odolnější^[3].

K tomu ode mne:

Velmi důležitá část, která ukazuje na významný trend, se kterým můžeme a měli bychom počítat. Nepochybně dojde k procesu lokalizace výrob (produkce nejen základních spotřebních statků, ale i energií přímo na místě, ve stále menších regionech či lokalitách). Klíčovou roli sehrají nanotechnologie, 3D a 4D technologie, zabudování fotovoltaických zdrojů přímo do stavebních materiálů, využití geotermálních zdrojů apod. To bude doprovázeno multiplikovaným poklesem dopravních nákladů (zejména nákladů na produkci a provozování dopravních technologií).

Jednou z klíčových otázek bude:

Je to úplně opačná otázka, než jak si ji v rámci zaslepeného setrvačného vidění klade současná globální moc. Ta ji vidí takto:

Jak co nejdříve a s nejmenším odporem udělat člověka zbytečným – buď ho uvěznit do "levného konzumu" s využitím možnosti vytváření fiktivní reality, nebo prostě "redukovat stavy" lidské populace, a to humánně sterilizující sexuální revolucí uctívající "zvláštnosti", nebo drastičtěji vzájemným vybíjením na základě náboženských či etnických konfliktů, případě vyvoláním globální válečné katastrofy. ("Detaily" se dojednávají v rámci NWO.)

O "předzpěvácích" vize "translidské společnosti" napsal podrobně čtyřdílný seriál Jan Campbell, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/8755-campbell-o-zlomove-dobe-a-historicke-roli-vakciny.html

P. S.: Měli bychom s funkčním modelem (tj. schopným sdílení) naší vize přijít dříve, než se NWO dohodne na té své, ze které může vzejít jen globální katastrofa.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)