K příspěvku N. Petrů Předávání znalostí jako cesta úspěšné nástupnické strategie v rodinných firmách (REFORMY (259) Petrů: Dynastický lidský kapitál) viz:
uveřejněném v rámci přípravné diskuse k 18. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání proběhla podnětná a užitečná výměna názorů (kéž by takových bylo více a vyskytovaly se častěji):
O. Černík:
Zajímavá reflexe v sektoru rodinných firem s důrazem na znalostní management. Jak je známo ve srovnání s ostatními evropskými (SRN, Francie cca 60%), ale i mimoevropskými zeměmi (USA 96%), zůstává rodinné podnikání v České republice nedoceněno. Bude zajímavé, jaká doporučení autorka na konferenci formuluje a předloží. Vlastnictví rodinného podniku je ve všech podobách spojeno s problémem odpovědnosti a iniciativy jak se tím zabýval ve svém magnum opus Rakušan Ludwig von Mises. Hlavním atributem podnikatele jakožto majitele rodinného podniku je jeho vysoký stupeň odpovědnosti, který je bezprostředně spojen s podstatou soukromého vlastnictví. Této odpovědnosti se majitel podniku nemůže zbavit tak jak je tomu například u manažerů podniku. Manažeři podniku se na rozdíl od majitelů podniku mohou zbavit odpovědnosti za ztráty, které podnik utrpí případným ztrátovým hospodařením ze strany manažerů. Manažer podniku tak může být hnán k odpovědnosti za relativně malou část celkových ztrát, protože se ztráta netýká jeho vlastního majetku atd. Plno důvodů proto tak v ČR zdravě nepodnikat.... Uvědomění si "vlastnictví" podniku s sebou nese určitá práva a odpovědnosti
N. Petrů:
Děkuji za komentář. Faktem je, že popsaných příkladů z podnikání rodinných firem v ČR je málo. Ke generační výměně dochází, lze dohledat různé články především v návaznosti na projekt AMSP Rodinné podnikání nebo soutěž Rodinná firma roku, něco se najde i na Youtube.... Pravdou je, že v praxi rodinných firem se \"maká\" a na nějaké psaní není čas. Našla jsem několik zajímavých inspirací - např.: