REFORMY 2015 (4) Náměty J. Mertla (zdravotnictví)

První náměty na to, odkud kam jít v letošním roce v rozpracování konceptu komplexních reforem zaměřených na řešení současných problémů jsem dostal od Jana Mertla.

Jan Mertl píše:

V souvislosti s články na blogu, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/2028-reformy-2015-1-uvod-k-letosnimu-serialu.html

a zveřejněním Monografie navrhuji pro další roky následující témata výzkumu na VŠFS:

1. Review českého zdravotnického systému (projekt IGA + dílčí výstupy do konferencí a časopisů)

2. Vliv destabilizace rodinných a mimopracovních sociálních struktur a individualizace života na sociálně-ekonomický rozvoj

3. Vazby pracovních příjmů a kvality života – lze při stávajících relacích práce, mezd a životních nákladů vést kvalitní život jen při příjmech z trhu práce ?

4. Vzdělání a zdraví v současné společnosti – jak financovat, jaký je věcný obsah těchto pojmů a jak konstruovat kvalitní vzdělávací a zdravotnický systém (a jak to poznat)

5. Peníze a sociální rozvoj – proč tištění peněz (quantitative easing) nevede k blahobytu? Jak racionálně upravit peněžní toky, aby sloužily rozvoji národního hospodářství?

K tomu podrobněji:

1. Review českého zdravotnického systému (projekt IGA + dílčí výstupy do konferencí a časopisů)

Základní modely organizace zdravotnictví a charakter českého zdravotnictví. Vývoj zdravotnického systému. Aktéři zdravotnického systému. Soustava správních a řídících orgánů; stewardship koncept.

Úloha neziskových organizací a samosprávných celků. Financování zdravotní péče, veřejné zdravotní pojištění, alternativy. Soubor statistických ukazatelů užívaných ve zdravotnictví.

Síť zdravotnických zařízení a jejich financování v ČR. Léková politika. Reformy českého zdravotnictví v kontextu evropské integrace.

2. Vliv destabilizace rodinných a mimopracovních sociálních struktur a individualizace života na sociálně-ekonomický rozvoj

V minulosti byl sociálně-ekonomický rozvoj těsně spjat s rodinnými a mimopracovními vazbami, též nepeněžní ekonomikou a sociálním kapitálem. Peníze sloužily k pořízení toho, co svépomocí nešlo vyprodukovat. V současné době dochází pod heslem individualizace k rozvolnění těchto vazeb, k ekonomizaci života, monetizace většiny transakcí. Jak v těchto podmínkách nastavit sociálně-ekonomické systémy?

3. Vazby pracovních příjmů a kvality života – lze při stávajících relacích práce, mezd a životních nákladů vést kvalitní život jen při příjmech z trhu práce?

Hypotéza: pracovní příjmy už nejsou určujícím faktorem životní úrovně většiny populace. Faktorem ekonomické prosperity jednotlivce je možnost dosáhnout na "pasivní příjem" – tedy nepracovního charakteru. To mění paradigma sociálních systémů i trh práce.

4. Vzdělání a zdraví v současné společnosti – jak financovat, jaký je věcný obsah těchto pojmů a jak konstruovat kvalitní vzdělávací a zdravotnický systém (a jak to poznat)

Co to je dnes vzdělání a zdraví? Jde ještě o znalosti, dovednosti a well-being, nebo spíše o sociálně-selektivní systémy pro různé části populace? Jak se k tomu má dostupnost a ekvita?

5. Peníze a sociální rozvoj – proč tištění peněz (quantitative easing) nevede k blahobytu? Jak racionálně upravit peněžní toky, aby sloužily rozvoji národního hospodářství?

Za J. M. Keynese fungovala ekonomika tak, že fiskální či monetární expanze (resp. za Friedmana) měla přímý vliv na HDP a blahobyt – to byla podstata tehdejších modelů. Proč se dnes oboje vyčerpává?

(Pokračování)