Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

jkaleta: "V diskuzi nad výroky J. Kalety bych rád osvětlil o co pohledem ekonoma jde. Myslím si, že to kolegovi Kaletovi není zcela zřejmé. V diskusi o možnostech snižování nerovnosti je užitečné rozlišovat mezi dvěma pojetími nerovnosti a dvěma typy politiky, které nerovnost omezují."

Možná je skutečně třeba ozřejmit, o co ekonomům jde. Pokud jde o diskuzi o snižování nerovnosti, pak to rozhodně není ekonomická diskuze, ale politická. Vidím tady předpoklad, že rovnost je něco dobrého a nerovnost je špatná. Stejně tak je důležité si definovat, co je to produktivita.
Pokud nestojím za nic, pak rovnost je lepší, než nic. Pokud ale stojím za hodně a jsem budoucí Bill Gates, tak chci nerovnost, chci mnohem víc, než ostatní, protože je to tak lepší pro všechny. Rozhodně bych byl raději chudý ve světě, kde je Bill Gates bohatý, než bohatý ve světě, kde jsou lidé jako Bill Gates chudí.

Naopak bych řekl, že nerovnoměrnost je dobrá, pokud produktivní služby dostávají hodně peněz a neproduktivní služby málo peněz. Jenže nikdo předem nepozná, co je produktivní a co není. Proto jediný způsob, jak toho dosáhnout, je nechat každého, ať si nese své zisky a ztráty. (což je přesný opak veřejného sektoru, který veškeré ztráty přesouvá na ty nejchudší)

Mluvit o životní úrovni bohatých je irelevantní, to je soukromá věc každého. Jsou i bohatí, co žijí skromně. Bohatství bohatých je průmyslový zdroj, který vytváří pracovní místa a jiné sociální zázemí pro chudší. Jakmile vláda bude tyto "chamtivé" lidi danit ve snaze snížit jejich životní úroveň, oni pouze zhorší zázemí, které poskytují dělníkům. Nakonec utrpí nejvíc střední a nižší třída, tedy já.

Zároveň vláda nemá potřebné know-how, kontakty, distribuční sítě a poptávku, aby bohatství vytvářela sama, dokáže pouze bohatství konfiskovat a tím narušovat jeho vytváření. Následný nedostatek bohatství pak slouží jako záminka k růstu vlády a ještě větší konfiskaci a neefektivitě. Ve veřejném sektoru je neefektivita a rozbujelost naprosto neodvratná. Lidé se nemohou zdanit do produktivity o nic více, než si mohou stoupnout do kýblu a vytáhnout se za rukojeť sami nahoru, jak říkal Winston Churchill. A představa, že stačí trocha produktivity a trocha danění, vede historicky ke zchudnutí všech.

Daně nebo existence veřejného sektoru by neměly vůbec patřit do ekonomické diskuze, protože jejich metody jsou zcela neekonomické, pouze mocensky-politické. Ani sebevětší lidská moc nemůže přinutit lidi, aby se chovali ekonomičtěji, protože nelze definovat, co je pro koho v jaké situaci ekonomické a co ne.

Jedna z metod zakrývání ztrát je HDP. HDP je čistá abstrakce, pod kterou se schová cokoliv, obvykle státní výdaje. Státní výdaje nejsou ekonomický růst, ale čistá ztráta, kterou nikdo z občanů nechtěl, a pokud chtěl, tak by stejnou službu býval dokázal poskytnout mnohem úsporněji a kvalitněji. Stát má veškeré své projekty předem zaplacené předchozím výběrem daní.

Ekonomický růst je založen na projektech, které nemají předem své jisté. Tyto projekty soutěží o peníze na volném trhu a skrze tyto alternativy peníze teprve nabývají na hodnotě - zvyšují svou kupní sílu. Vzniká poptávka po penězích a lidé hledají zaměstnání, nebo vytváří další projekty. Rovnost příjmů nebo nominální množství peněz je skoro irelevantní, hlavní veličinou v ekonomii je kupní síla. A kupní sílu zvýší pouze soukromý sektor.

Pokud lidé mají zájem o zdravotní pojištění, pak si ho koupí. Pokud na něj nemají peníze, pak si na něj vydělají. Jen je třeba, aby si na to měli kde vydělat. Občané nejsou nesvéprávní idioti a nepotřebují předem zajištěné služby od vlády. Vláda jsou pouze další občané, kteří nejsou o nic chytřejší a schopnější, obvykle mnohem méně, a jediný rozdíl oproti smrtelníkům v soukromém sektoru je u nich předem zajištěný plat.

Zároveň se musím ohradit proti označování této cesty za "americkou". Amerika je světové zadlužené impérium s obřím sociálním státem a ohromným množstvím nařízení. Sociální programy pro svobodné matky, černochy, chudé a negramotné vedly k navýšení a utvrzení jejich problémů. Zároveň tam stále probíhá válka proti drogám, která přeplňuje věznice (největší na světě) a víc černochů je ve vězení, než kdy bylo v otroctví. O neustálém válčení jako vládním programu pro mladé nezaměstnané ani nemluvě.

Pro lidi jako pan Černík je vězení zřejmě ideální instituce, kde jsou si všichni rovni, mají zajištěnou práci, ubytování, jídlo, zdravotní péči a dokonce vzdělání. Inu proč ne, některá vězení jsou velmi dobře organizovaná a pohodlná, například švédská. Problém ale je, že vězení si na sebe nevydělá, ale vždycky se rozroste a pohltí produktivní nevězně.

Řešením je uvědomit si, že veškeré patologické nerovnosti na trhu produkují vládní zásahy a nikoliv trh sám. Trh je velký stroj na vyrovnávání nerovností. Pokud má ale vláda absolutní moc do trhu libovolně zasahovat, pak se trh logicky změní na stroj na přesouvání vládních zásahů na ty nejslabší. Vláda je hluboce antiekonomická a antisociální instituce, i když vynakládá velké prostředky (školství) aby ji lidé viděli jinak.

ondrey: Myslím, že kolega J. Kaleta nevkročil do do nového týdne zrovna produktivně. V příspěvku nešlo o nerovnost příjmovou (tedy nějaké kolegou Kaletou kritizované socialistické egalitářství),ale funkci sociálně tržní ekonomiky v níž má Radimem Valenčíkem diskutovaná zdravotní péče a penzijní systém své místo.Jako ekonom by jste měl připustit, že námi ekonomy podporovaný laissez faire má své chyby a proto vznikly i sociálně tržní ekonomiky. Jelikož mi připadá, že máte velmi chatrné znalosti o její funkci.Narozdíl od Vašich (dle mého odhadu) spíš neoklasických názorů, po změně paradigmatu a následné marginalistické revoluci stále jako institucionalista nerozděluji politickou ekonomii, takže Vaše zdůvodnění,že je to otázka politická mi nestačí. Co se týče ekonomických modelů ač jsou mi třeba ty teoretické monetaristické velmi blízké (hlavně ty kde Milton Friedman porovnával existující způsoby vlády s vzorovým volným trhem), víme že fungují jen v omezených podmínkách.V reálném světě selhávají.Dále Vám vysvětlím přirovnání k americké cestě,jak vám asi není známo,že od zhruba 60.let mají všechny průmyslové státy všeobecný a vládou poskytovaný systém zdravotní péče.Vyjímkou jsou USA, kde zdravotní péče zůstavá ve značné míře v soukromých rukách. Zde se projevujete jako deprivant:"Pokud lidé mají zájem o zdravotní pojištění, pak si ho koupí. Pokud na něj nemají peníze, pak si na něj vydělají". To že když jsou lidé nemocní,tak si na to nevydělají a jsou v tržní ekonomice diskriminováni vám asi při napsání těchto slov nedocvaklo.
To co nazýváte řešením je názor z roku 1970-80 od té doby ekonomie notně rozšířila hlavní proud např. o důležitost historie a instituci,důležitost myšlenek a znalostí,regulace a vytvoření konkurence monopolům, boj s asymetrickými informacemi,rozvoj psychologie (nejsme racionální ricardovské kalkulačky) a sociálních impulsů (dáváme přednost férovému chování před utilitarismem),omezit korupci a vliv struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad atd.

jkaleta: Sociálně (anti)tržní ekonomiky nevznikly proto, že by laissez faire ekonomika měla své chyby a někdo se je racionálně pokoušel opravit. Vznikly, protože šlo o násilnou manipulaci ze strany vládních struktur (např. Bismarckovo umění umlčet umírněné socialisty a rozdělit je od radikálů a měšťanů) a později o vytrvalou propagandu kominterny.

Laissez faire nemá chyby, protože laissez faire jako objekt neexistuje, existuje svobodné pole pro dobrovolné společnosti, firmy a svazy všeho druhu, včetně velmi sociálně solidárních, mezi kterými probíhá pestrá kombinace spolupráce, soutěže, experimentování, inovace, růstu a kreativní destrukce.

Toto je zdrojem veškerého bohatství národů a nic jiného. Ne přírodní zdroje, ne vojenská moc, ne loajální obyvatelstvo, ne propracovaný systém. Švédsko i Spojené státy vybudovaly své bohatství svobodným trhem, avšak při první příležitosti se státy rozhodly toto bohatství využít k vlastnímu neproduktivnímu růstu a postupně zničit svobodu, která to bohatství vytvořila.

Politická otázka je otázkou tam, kde jsou používány politické metody, tedy mocenské donucování (třebaže důsledky jsou ekonomické, což je účel). Pokud se lidé zorganizují a vyberou vlastní peníze, je to ekonomika. Pokud se lidé zorganizují a vyberou cizí peníze (obvykle po rozdrcení odporu majitelů), je to politika.

Vláda nemůže učinit zdravotní péči levnější a dostupnější o nic více, než může zákonem přikázat, aby všichni byli bohatí a zdraví, nebo aby voda tekla do kopce a pečení holubi létali lidem do úst. Zákon je pouze názor, podepřený zbraní a na ekonomickou realitu nemůže mít pozitivní vliv, pouze neutrální nebo negativní. (např. policejní bezpečnost je dobrá, ale trh by ji dokázal poskytnout stejně nebo lépe, než stát a bez morálních kompromisů)

Za všemi instancemi tzv. tržních selhání lze nalézt státní zásahy. Stát však lživou propagandou prohlašuje tyto krize za důsledky "divokého trhu" a používá je k prosazení dalších státních zásahů, tak se cyklus točí do nekonečna. Výjimkou není ani drahota amerického zdravotnictví. Zdravotnictví je zdánlivě soukromé, ale výuka lékařů a licencování je silně regulováno (což nejsou tržní nástroje, ale mocenské, politické). Vzniká nedostatek doktorů a tedy narůstá jejich cena.
http://mises.org/blog/how-government-regulations-made-healthcare-so-expensive

Ano , samozřejmě, že nemocní lidé si nevydělají na zdravotní péči. Od toho jsou zde osvětoví aktivisté jako pan Valenčík nebo já, aby vzdělali národ v úskalích života a pomohli národu vybudovat finanční gramotnost. Finanční gramotnost znamená vážit si odložené spotřeby, spoření v bezpečných (zajištěných) fondech a pojištění proti nemoci a úrazu.
Banky dnes lidem tlačí neskutečná svinstva a já rád pomohu zájemcům k vytvoření portfolia, kam když ty peníze uloží, tak je taky dostanou jistě zpátky (na rozdíl od státního důchodového systému). Tahle morálka a disciplína je pokladem občanské společnosti, který stát zničil a vytěsnil svojí obří mašinérií sociálního systému, který neměl být nikdy víc, než Bismarckův trik k uplacení socialistů. Rozhodně nic udržitelného.


Když už jsme u té osvěty, taky bych se (v principu) nebál ani monopolů. Monopoly na volném trhu dosáhly svého postavení službou zákazníkům. To zákazníci jim dali moc a mohou jim tu moc kdykoliv odebrat. Na volném trhu padají i giganti, viz nedávný příklad firmy Nokia. A nebo Google, který ví, že v internetovém prostředí jakoukoliv mezeru zaplní velmi rychle konkurence a proto je levnější a užitečnější, než konkurence.
http://mises.org/library/myth-natural-monopoly
To jsou ale příklady ze světa IT, který je poměrně svobodný od státních zásahů a privilegií, protože IT je velmi citlivá oblast. IT se pokazí a zastará, pokud se jakkoliv reguluje, proto jej státy většinou nechávají na pokoji, v porovnání se vším ostatním průmyslem.
Špatná pověst monopolů je výsledkem nezasloužených a násilně vynucovaných státních privilegií, regulací, zákonů, licencí, copyrightů a tak dále.


Taky bych netvrdil, že my lidé jsme ricardovské racionální kalkulačky. Ekonomie není filosofie ani psychologie, je to věda o médiu k vyrovnávání nákladů. Potřebujeme pouze velmi zjednodušený model člověka jako vstup, do kterého můžeme zadat jakékoliv vlastní preference. Abeceda má taky jen 26 písmen, ale dokáže přenést city i dojmy. Nerad míchám prostředek s cílem a filosofií a psychologií se zabývám samostatně.

V jednom předchozím článku (ještě při formování monografie) jsem napsal, že pokud jsou jakékoliv obecně přijaté zásady, pak stát je porušuje ze všech nejvíc. To není utilitarismus, ale logický morální argument, že všichni lidé jsou jedni lidé a to, co dělá stát sám, by přivedlo jakéhokoliv jiného člověka do vězení. Je tu dvojí metr a zbraň namířená na nás.

ondrey: Mě vaše reakce stačí,u mě jste na poli neobeznámený neoklasik (70-90léta) s několika osobitými (dle mého míněnívětšinou zcestnými) přístupy.Použiji von Hayekova slova s problémem a velkou obtíží strávit to, co už o ekonomii víme. Od aktivisty se moc osvěty nedočkám,je jich plný svět a plácaji výroky a hypotézy jako vy a dost lidí jim tleská jen za to,že se něčím zabývají. Ti si je za to i platí a oni tuto osvětu šíří dál. Uvažujete jako ekonomové za nástupu Ronalda Reagana,když vystřídal Jimmyho Cartera. I vy se popálíte a začněte uvažovat rozumě nepožívat hloupé výroky:sociálně (anti)tržní ekonomiky,Laissez faire nemá chyby,zdraví národa je ekonomie. Trochu mi připomínají jednoho otce zakladatele,který dovedl zemi k rozpadu do protektorátu, bojoval za ekonomiku bez přívlastků. Hlásil že ekonomie je alfou a omegou všeho. A potom v roce 1997, co ČNB pod vlivem probíhající měnové krize bránila fixní kurz po měnové restrikci (zvýšila povinné minimální rezervy a zvýšila úrokové míry,banky stáhly miliardy z oběhu) ji začali utíkat investoři a nakonec zavedla floating, tak rigidní chování zakladatele tržní ekonomiky při jeho nedostačné (proč do trhu zasahovat,vždyť máme růst jen s vysokou inflací) fiskální politice vedlo k učebnicovému zadrhnutí a následné recesi.Vaše relativizování mi přijde u člověka poznávajícího normální, členění a škatulkování...když se vyhýbáte psychologii, asi vám nic neříkájí behavioristicky orientované přístupy v ekonomii atd. Vydržte ve vašem usilí a zabývejte se dále filosofii, obzvláště tou, co opustila adorování metafyziky a naučila se kriticky myslet.

jkaleta: OK, nemáte argumenty... A míchat do toho ČNB je mimo téma, ČNB existuje, protože stát vybírá daně v korunách, takže jsme rukojmí koruny a proto musí ČNB korunu regulovat.

To, co máme teď, není volný finanční trh, je to bojiště státních tiskáren na peníze (americká cesta do Zimbabwe), s jejichž zásahy se musí ostatní centrální banky nějak vyrovnávat a proto jsou v tomto úzkém kontextu užitečné.

Vězni daňového úřadu jsme pořád, ale aspoň nás ČNB manuálně povytáhne za řetězy nahoru, když se zvedne hladina kurzu, abychom se hned neutopili, když už se nemůžeme bránit sami.
Lepší by ale bylo přestat vybírat daně a nechat lidi, ať používají měny (a školy) dle svého uvážení. Bude chaos asi týden, během kterého vznikne trh.

Psychologii se nevyhýbám, jsem zastánce subjektivně-psychologické rakouské školy ekonomie. Ale psychologicky jsme na tom špatně, stát lže o důvodech ekonomických krizí (kterých je sám příčinou) a hledá viníky tak, aby rozšířil svou vlastní moc. Zároveň školství náhodou směřuje k tomu, že lidé neumí myslet a kriticky analyzovat. Kritika znamená možnost odepření poslušnosti a to nelze vyučovat v povinném školství, kde je poslušnost absolutní.

Vybírání daní je v logickém rozporu s právem na majetek. Nemůžeme prohlásit, že všichni mají právo na majetek, pokud zrovna není v dohledu zaměstnanec daňového úřadu, to je protimluv. Nemůžeme prohlásit, že soukromé vlastnictví platí, a zároveň platí právo na sociální zajištění v LZPS, placené porušováním soukromého vlastnictví. To psali lidé, co neovládají základy logiky. Navíc existují tvrzení, že majetek mohou vlastnit "osoby" typu stát, které fyzicky vůbec neexistují a používat je pro blaho "veřejnosti", která taky vůbec fyzicky neexistuje.
To je potom jenom jiná forma sedmi přikázání na zdi stodoly na Orwellově farmě zvířat, která mohou vládnoucí vrstvy napsat libovolně a pak libovolně upravovat.

jkaleta: Jenom tak to shrnu, není problém,
- že systém není dostatečně sofistikovaný (zpětné vazby podílu zásluh v odměňování, vzájemné kontroly, sociální investice, apod.),
- nebo že jsou v něm vzájemně se kryjící skupiny.

Skupina založená vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (nepokradeš) činí početně více než dvě třetiny národa, liší se jenom mírou účasti, často ani nemají jinou možnost (kromě zanechání obhajoby systému).
http://www.bezpolitickekorektnosti.cz/?p=29438

Psychologie praví, zábrany a projekce problémů jsou sice nepříjemné, slouží ale k tomu, aby zakryly něco mnohem nepříjemnějšího.

ondrey: Pořád dokola,vylezte z machovské,dogmatické,beraní kukly...ČNB v roce 1997 je uvedena jako příklad, kdy měla vláda Václava Klause jednat (Vy obhajujete, že trh se uvolní a vyčistí sám, to sice sám učebnicově nespíš zvládne,ale jak a zajakých ztrát, jestli vám neříka nic důvěra v trh(pro kterou je psychologicky každý měsíc zásadní),systém atd,tak nemá těmito rozmluvami smysl ztrácet čas) a změnit fiskální politiku (jako adept na ekonoma by jste měl vědět,že nezabere ze dne na den), aby se dostala ze slepé uličky do který se díky měnové restrikci a popsané asijské krize s vlivem na českou měnu ČNB dostala. To demostruji na konkrétním příkladu,který se ve Vámi neoklasicky obhajované ekonomice bez přívlastků v ČR reálně stal. Vy by jste to nechal..a otce privatizátora (který jak je známo sám nic nevymýšlí a používá myšlenky někoho jiného, k čemuž se normalně čestně přiznává) to stálo politickou funkci,takže by se ČR načekala na M.Zemana (který si např. dovolil šáhnout do důchodového účtu a dalších zásahů).Tady se roztahujete rozumy a osvětou, tak se zeptejte doc. Valenčíka, co dal Karel Marx ekonomii, krom teorie nadhodnoty, hlavně analýzu, že průmyslový kapitalismus se od Smithova tržního LIŠÍ.O tom vy samozřejmě jako zarytý antimarxista nemáte ani páru! To samé když tu urážíte dalšího "velkého" Němce Otto von Bismarcka a skoro nic o tom zase nevíte! Vámi prezentovaná tržní ekonomika v 19.století byla na dně (viktoriánská VB i v té době nicotné US) a začala je dohánět a předehnala je německá smíšená ekonomika.Bohužel s vládní reprezentací a císařem klonící se k militarismu myslející si ještě v Belle Époque. Proto si kancléř mohl dovolit nechat zavést první důchodový systém a přidat se k socialistům a ty tak ovlivnit. K tomu poznámku,spousta naivních nevzdělanců si myslí, že němečtí vojáci bojovali do 8.května 1945 z nějaké lásky k nacismu.Byla to jejich povinnost a Němci pro ni smysl mají, ale hlavně každému vojáku bylo řečeno, že když desertuje, nebo se vzepře NEBUDE mu vyplácena po válce penze.Což mnozí zažili u svých rodičů z první světové, že tuto penzi dostávali i v době hospodářské krize.
Koncept smíšené ekonomiky funguje dnes i v USA,VB takže Vaše neoklasické sny nalité pseudoliberální nalévarnou asi Herberta Heisslera,či jeho kolegů) jsou úplně mimo.Ricardovské postupy,které tu na těchto stránkách neustále propagujete a systém logických modelů založených na ZJEDNODUŠENÝCH předpokladech,které v reálném světě většinou neplatí. Idealismy stylu vztah nabídky a poptávky se nemění,pokud tak neučiníme sami,všichni mají shodné informace,kupující a prodejci jsou tak malí,že jejich konání nemůže ovlivnit cenu zboží. Tak se podívejte kolem sebe, co tam denně jíte za smradlavé,obarvené pečivo a chleby,co jsou za pár dní plesnivé. Takže Vaše neoklasická cesta je tak na půtky na akademické půdě nic víc..je krátkozraká a selhává...nikdo nepredikuje,co bude dál atd.
Až se začnete ještě montovat do struktur založených na vzájemném krytí porušování všeobecných pravidel. Tak zde jste zase úplně mimo. Tyto struktury nemají vůbec zájem aby penetrovaly 2/3 vašeho národa, těm přes jádra vlivu stačí cca 5% populace.Ale to už je asi na Vás moc.Pak nevím kde a ským osvětu šíříte a hlavně o čem, chováte se jako M.Topolánek,který neustále citoval George Orwella,jelikož v době, kdy se dostal k moci vyšel jako audiokniha a on na něj teprve narazil..takže jsme to jako od Vás slyšeli neustále. Byl to taky rychlokvašený neoklasik s osvětou vedoucí do pekel.A kde je...přeji vám delší cestu na poli zlepšeních...

jkaleta: Ekonomii toho dal Karel Marx málo, jeho ekonomický výzkum byl založen na špatně sebraných datech a žádná z jeho předpovědí se pokud vím nenaplnila, právě naopak. Mluvil jsem o tom s panem Valenčíkem a určitou hodnotu bych viděl v jeho kapitole o vývoji civilizace. Ale příchod socialistické, "bezrozporné" společnosti je podle samého Marxe závislá na poctivém dodržování kapitalismu. Státní moc a státní zásahy by byly návratem do feudálních dob. Podle svých účinků v praxi znamenají například majetkové daně totéž, jako by veškerý majetek vlastnil stát a my jsme jej pouze pronajímali...
Kdybychom dodržovali kapitalismus beze státu, pak by dnes z průmyslu bylo totéž, co je dnes zemědělství - něco, čemu se věnuje jen pár procent obyvatelstva.

19. století nebylo žádným volnotržním kapitalistickým rájem, možná s výjimkou amerického vnitrozemí, kam zpočátku tolik nedosáhla chapadla z Washingtonu. Víme, že čeští podnikatelé museli žádat o povolenky k podnikání císařpánovy úředníky ve Vídni a v okolních zemích na tom Němci, Francouzi a Britové snad nebyli o tolik lépe, sem tam se udržely pozůstatky cechovního a merkantilistického systému. Bylo to pouze zlepšení oproti feudalismu pro některé vrstvy obyvatel. O mezinárodním volném obchodu bylo lze těžko mluvit, i přes Ricardovu a Fergusonovu práci.

Co bylo nebo nebylo komu vládou vypláceno po válce, mne nezajímá, když mohlo jít o vládou natištěné peníze. Tisk peněz není žádná ekonomická prozíravost.

Smíšená ekonomika "funguje" jen za cenu skrytých nákladů, které se v USA projevují nutností neustálého válčení, soustavného zadlužování, ochuzení a vykořisťování mladé generace, narušením rodin (svobodné matky) a různými kombinacemi téhož. Na stejné problémy zašel starověký Řím, falšováním obsahu zlata v mincích, kterými se mimo jiné platili žoldnéři k vojenským výpravám (případ USA).

Zjednodušené, zobecněné předpoklady ve světě platí. Důvodem jejich zdánlivé neplatnosti je státní manipulace, která převrací situaci o 180 stupňů. Díky tomu ceny během našich životů pomalu rostou, místo aby soustavně klesaly, jak by správně měly ekonomickým růstem. Dalším příkladem jsou svobodné matky, které si pořizují víc dětí, protože je to ekonomicky výhodné - dostanou na každé dítě peníze od státu. To je něco, co nemá v ekonomii obdoby, dítě je ekonomické pasivum, ne aktivum! Ekonomicky žijeme ve světě, kde voda teče do kopce a slunce zapadá na východě a neoklasické teorie zdánlivě neplatí, ale to pouze za cenu ekonomického nerůstu a pravidelných krizí a válek.

Ty smradlavé a obarvené potraviny vyrábějí firmy, které dostaly dotace a licence od státu, protože si je mohly dovolit i se splněním různých euronesmyslů. (Babiš a spol.) A potraviny vypěstovali zemědělci, kteří dostávají peníze aby pěstovali, a víc peněz, aby nepěstovali. Nic z toho není kapitalismus.

Promakané plány pana Valenčíka by z ČR učinily docela dobré slušovické JZD, ale na jak dlouho? A dobré v porovnání s čím? Se svobodným trhem spíš ne. To, co přispívatelé do monografie sebrali, jsou věci, které by lidé na soukromém trhu znali a používali a překonali sami od sebe. Najali by si přispívatele do monografie jako konzultanty, nebo kteroukoliv jinou firmu na management. Ty odborné věci opravdu nejsou těžké. Těžké je uvědomit si, že daně jsou znárodňování, vláda je sovět a evropské dotační programy jsou pětiletky.