Radim Valenčík

Doufám, že na pracovní části konference Lidský kapitál a investice do vzdělání bude to nejdůležitější, s čím přišel J. Habermas, samozřejmostí, kterou není třeba nijak zvlášť rozvádět:

K 85. narozeninám velkého německého filozofa J. Habermase vyšla v Německu jeho biografie. Na ni kvalitní recenzí uveřejněnou v Česképozici.cz reagovala T. Matějčková. Uveřejňuji ji celou. Nejdůležitější zvýrazňuji tučně a to vůbec nejdůležitější červeně. Pro jistotu uvádím i na tomto místě:

"dialogu se otvíráme, až když se vystavujeme druhému a jeho pravdě. To je také okamžik, kdy musíme umět snést zkušenost, že se naše cesty rozcházejí a že cesta ke shodě bude složitá. Habermas nepropadá naivní představě, že by se obtíže řešily komunikací – mnohdy platí přesný opak. Čím více komunikace, tím více neshod. Opracovávání těchto neshod – jak jinak než komunikaci – je tou nejobtížnější cestou k domluvě a zároveň jedinou, která je v demokracii legitimní."

Habermasovu životní dílo je o roli komunikace. "Generování a opracování neshod formou komunikace" by mělo být přirozeným základem jakéhokoli vztahování se člověka ke společenské realitě:

- Při hledání smyslu bytí a žití.

- Při vytváření prostředí skutečných přátel.

- Při zaujímaná postojů k aktuálním otázkám.

- Při společenské angažovanosti.

- Při hledání cesty k řešení závažných společenských problémů.

(Apod. – určitě je toho víc.)

Doufám, že "generování a opracování neshod" bude jedním ze základních rysů pracovní části konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Proto její přípravu a průběh organizuji tak, jak ji organizuji, viz např.:

radimvalencik.pise.cz/...

A proto také využívám příležitosti a připomínám dílo J. Habermase (které patří k nejkorektnějším, nejvíce humánním, nejvíce propracovaným filozofickým dílům současnosti).

K tomu ještě jedna aktuální poznámka:

Současná doba vyostřuje řadu sporů, ukrajinská krize je jedním z nich. V takových sporech (a patrně jich bude víc a budou se týkat stále více základních životních otázek) se krystalizují protichůdné tábory, které se nechávají sytit nenávistí. S tím je nutné počítat. Za úplně zbytečné a dokonce škodlivé však považuji, když někteří diskutéři na Facebooku odhlašují ty, s nimiž nesouhlasí. Přirozenou součástí člověka by mělo být, aby si vyslechl i druhý názor. To neznamená, že musí brát vážně každou urážku, vulgaritu, hloupost, zabejčený stereotyp apod. Ale současně by měl mít schopnost podrobit svůj vlastní pohled (o jehož správnosti je přesvědčen) kritické reflexi, testem zauvažování nad korektně zformulovaným názorem či námitkou ze strany druhého, současně i využít každé příležitosti k tomu, co J. Habermas nazývá "opracování neshod". Ostatně – ti, co ztratili schopnost komunikovat, se sami přirozeným způsobem dostanou do úplné izolace a budou pro smích ostatním, když se z komunikační pasti nedokážou vybabrat. Chce to vůči nim trochu velkorysosti a nadhledu, opakovaně jim dát šanci. I to je poselství vyplývající z Habermasova "dlouhého" životního díla, cenného mj. tím, že byl u všech větších diskusí posledních desetiletí.

[ Pokračování článku ]

- Při hledání smyslu bytí a žití.

- Při vytváření prostředí skutečných přátel.

- Při zaujímaná postojů k aktuálním otázkám.

- Při společenské angažovanosti.

- Při hledání cesty k řešení závažných společenských problémů.

(Apod. – určitě je toho víc.)

radimvalencik.pise.cz/...

A proto také využívám příležitosti a připomínám dílo J. Habermase (které patří k nejkorektnějším, nejvíce humánním, nejvíce propracovaným filozofickým dílům současnosti).

K tomu ještě jedna aktuální poznámka:

[ Pokračování článku ]

V následujících (předpokládám že čtyřech, toto je třetí z nich) článcích se vrátím formou několika poznámek k nejvíce diskutovaným problémovým okruhům v rámci červencové diskuse k přípravě podzimní konference Lidský kapitál a investice do vzdělání, viz:

radimvalencik.pise.cz/...

Nejvíce diskutované problémové okruhy byly následující:

1. Může být ekonomický růst velmi (exponenciálně) dynamický a současně trvale udržitelný?

2. Proč potřebujeme průběžný a současně plně zásluhový penzijní systém?

3. Je mechanismus přenesené ceny založený na smlouvách o lidském kapitálu (HCC) opravdu vhodný?

4. Jaké jsou příčiny vyhrocujících se problémů současné doby a jak souvisejí s reformami, které by měly posílit roli odvětví produktivních služeb?

(Možná, že v průběhu zpracování těchto okruhů někdo navrhne ještě některé další, nebo mě nějaké další napadnou.)

Postupně se k nim vyjádřím. Dnes:

Ad 3. Je mechanismus přenesené ceny založený na smlouvách o lidském kapitálu (HCC) opravdu vhodný?

Připomenu základní charakteristiky mechanismu přenesené ceny:

Za službu umožňující navýšení, uchování či uplatnění lidského kapitálu platí ten, komu byla tato služba poskytnuta, jejímu poskytovateli, a to:

- Až z toho, kolik mu tato služba vynese (tj. jedná se o případ investičního financování).

- Podle toho, jak je příslušná služba oceněna na těch trzích, kde se projeví její efekty (proto ji nazýváme přenesenou cenou, přenáší ocenění z příslušných trhů).

- S využitím efektu portfolia (snížení rizika), protože za stejných podmínek je uzavírána s velkým počtem těch, kterým byla služba poskytnuta (a plní tedy i určitou pojišťovací, resp. solidární funkci mezi těmi, kteří příslušnou službu využijí lépe a těmi, kterým takový efekt nepřinese).

Přímé využití přenesené ceny se nabízí při financování vysokého školství. Každý platí až po skončení vysoké školy, přímo příslušné vysoké škole (její organizační jednotce), předem stanoveným procentem ze svého příjmu, závazek je neúročený. Vysoká škola je pak zainteresována na dlouhodobém uplatnění svých absolventů, vybavuje je i po skončení studia nejnovějším poznatky - ať již převzatými či původními. Může být však využito např. i v oblasti financování startovních bytů či v oblasti motivace k pořízení dětí a jejich řádné výchově.

Nepřímé využití přenesené ceny souvisí s rolí produktivních služeb při prodloužení horizontu produktivního uplatnění člověka na profesních trzích.

[ Pokračování článku ]

"Ukrajinská armáda vyhlásila ve čtvrtek na východě Ukrajiny jednodenní příměří. Nizozemští a australští experti a mezinárodní pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se tak poprvé po téměř týdnu snažení mohli dostat na místo pádu malajsijského letounu."

Celé viz: novinky.cz/...

Toto je část zprávy uveřejněné na Novinky.cz, tak to bude asi pravda. Z toho je jasné, kdo bránil vstupu mezinárodní inspekce. A jak dlouho. Proč asi? A proč nebyl na ukrajinskou vládu vyvinut dostatečný tlak? Proč se ti, co mohli na ukrajinskou vládu vyvinout účinný tlak, přidali k těm, do bránili vstupu mezinárodních vyšetřovacích týmů na místo katastrofy?

[ Pokračování článku ]

novější článkystarší články

vypnout mobilní verzi

Radimvalencik | Radim Valenčík