Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Jsem zde po čtvrté a cítím se už skoro jako doma.

Zpracovávám další sérii fotek z dovolené v Istrii. Ty, na které jsem teď narazil, zveřejňuji v předstihu. Jsou z vinného sklepa hned vedle penzionu v Truške. Ekologiícké vinohrady a výroba vín RODICA, viz:

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

V tomto

Část 5: Hra typu TITANIK a paradox NENAŽRANOSTI

Teorie her rozlišuje a pojmenovává nejrůznější typy her. V širším povědomí jsou hry typu "Vězňovo dilema", "Manželský spor", "Tragédie společné pastviny"...

Dominantní hrou, která se hraje dnes u nás (mám na mysli EU v širším globálním kontextu, nikoli jen ČR) je hra typu "Titanik". Hlavní význam "Čtvrté průmyslové revoluce" (ať už si to její autoři či její hlásné trouby uvědomují či nikoli) spočívá v tom, že napomáhá kamuflovat fakt toho, že se v současnosti tato hra hraje a že se jedná o hru, které jsou podřízeny všechny ostatní hry.

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Na chvilku přerušuji (a v nejzajímavějším) povídání

Část 4: O investičních příležitostech spjatých s rozvojem schopností člověka

Koncept "Čtvrté průmyslové revoluce" vidí jen to, že informační technologie umožňují podstatným způsobem (ba přímo radikálně) zvýšit substituci práce technologiemi, tj. nahradit práci a vytvářet volný čas. Systémově však selhává v následujícím:

- V pochopení obsahu toho, čím se liší ty (staré) formy práce, které lze nahradit, od těch (nových) forem práce, které jsou "nenahraditelné", které jsou specificky lidské.

- V odpovědi na otázku, jakou formou se mohou specificky lidské, nenahraditelné formy práce (to, co Marx nazývá všeobecnou prací) rozvíjet, jakou roli v tom hraje volný čas, jak volný čas působí zpětně na ekonomiku jako největší produktivní síla.

- V identifikování bariér, které za současného stavu brání využití možností přeměny volného času (času pro plný, svobodný rozvoj schopností) v nejproduktivnější faktor ekonomického růstu.

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Na chvilku přerušuji (a v nejzajímavějším) povídání

Začnu provokativním tvrzením: V případu Ratha vůbec není důležité, zda něco ukradl nebo ne.

To není obhajoba Ratha, ale to je OBŽALOBA těch, co ho "dostali".

Nejnebezpečnější, nejperverznější a nejzhoubnější je používání dvojího metru jako nástroje moci.

A to bez ohledu na to, zda jde o oblast politiky či geopolitiky. Používání dvojího metru plodí tu nejnebezpečnější nekontrolovatelnou moc. Kdokoli se s používáním dvojího metru jakoukoli formou smiřuje, nese zodpovědnost za následná strádání, která to přinese. Takovou "mírnou formou" tohoto smiřování může být i názor: "Třeba Rath kradl málo či alespoň méně než ostatní. Ale přece jen asi kradl (bral úplatky, což je totéž). A tak je dobré, že byl potrestán."

Názor velmi nebezpečný, když si uvědomíme, v jaké míře byl dvojí metr doložitelně uplatněn:

- Bleskurychlé rozhodnutí o zbavení imunity.

- Prostorové odposlechy.

- Šaškárna s povolením účasti Ratha na jednání orgánů Poslanecké sněmovny, které se ho týkalo (imunitního výboru, pléna): opatření přesahující ta, která se dostala kanibalovi Hannibalovi.

- Nelogické, neúměrné a dokonce protiprávní prodlužování vyšetřovací vazby.

- Další nejrůznější manipulace, o kterých se mi ani nechce hovořit.

- Mediální masáž veřejnosti.

Část 3: Jak to Marx ve skutečnosti myslel

Vpředcházejícím článku jsem prezentoval dva texty:

- Jeden z článku "Kapitalismus končí" uveřejněný v "Britských listech",

viz: https://blisty.cz/art/78195.html

(ten účelově interpretoval či spíše prznil to, co K. Marx říká).

- Druhý je původní Marxův text z jeho "Rukopisů "Grundrissů"".

Dnes nejdříve připomenu nejdůležitější formulace v prvním textu a pak v druhém textu, tak aby byla co nejvíce zřejmé odlišnost. Pochopení této odlišnosti je významné pro pochopení současné doby.

Nejdůležitější pasáže z textu interpretujícího Marxe, tj. toho z "Britských listů" (modře):

• hlavní rolí lidí je dohlížet na stroje
• hlavní produktivní síla jsou informace
• rozhoduje stav společenských znalostí, organizace a znalosti
• znalosti jsou samostatnou výrobní silou
• informace jsou hmotné, software je stroj, cena úložného prostoru, šířky pásma, zpracování informací klesá exponenciální rychlostí,
• informace ukládány a sdíleny v něčem, co se bude jmenovat "všeobecný intelekt" - bude to mozek všech lidí na Zemi propojený sociálními znalostmi, kdy mají všichni lidé prospěch z každého upgradu
• informační ekonomika je ta ekonomika, v níž dnes žijeme

Nejdůležitější pasáže z původního Marxova textu (zeleně):

• rozhodující je všeobecný stav vědy a pokrok techniky, čili na aplikaci této vědy ve výrobě
• člověk je ve vztahu k výrobnímu procesu samému spíše dozorcem a regulátorem
• to, co platí o strojích, platí rovněž o kombinaci lidských činností a rozvoji lidských styků
• dělník už nevsouvá mezi sebe a objekt jako mezičlánek modifikovaný přírodní předmět; nyní jako prostředníka mezi sebe a neorganickou přírodu, jíž se zmocňuje, vkládá přírodní proces, který přeměňuje v průmyslový
• osvojování jeho vlastní všeobecné produktivní síly, jeho pochopení přírody a její ovládnutí díky jeho jsoucnu jako společenského organismu
• jde svobodný rozvoj individualit
• umělecké, vědecké atd. vzdělávání individuí díky času, který se pro všechny uvolnil, a díky prostředkům, které byly vytvořeny
• překonávání překážek samo o sobě je uskutečňováním svobody
• skutečně svobodná práce, jako např. činnost hudebního skladatele, je současně zatraceně vážná záležitost, která si vyžaduje nejintenzívnější vypětí
• je to práce vědeckého charakteru a současně všeobecná práce, není to úsilí člověka jako určitým způsobem vycvičené přírodní síly, nýbrž jako subjektu, který se ve výrobním procesu nejeví v čistě přírodní, přirozeně vzniklé formě, nýbrž jako činnost řídící všechny přírodní síly
• úspora pracovní doby je totožná s rozvojem produktivní síly
• jde rozvíjení produktivní síly a schopnosti k výrobě; a tedy i schopnosti a prostředky požitku, tato schopnost znamená rozvoj nějaké individuální vlohy, produktivní síly
• úspora pracovní doby se rovná růstu volného času, tj. času pro plný rozvoj individua, který zase působí zpětně na produktivní sílu práce jako největší produktivní síla

Text interpretující Marxe vidí to, o co dnes jde, velmi povrchně. Proto říká, že "ke konci kapitalismu" v podstatě už dochází, a to přirozeným technologickým vývojem, přechodem k informační společnosti, "čtvrtou průmyslovou revolucí".

Marxův text velmi konkrétně ukazuje neomezené možnosti rozvoje lidských schopností, jejichž základem je schopnost vykonávat "všeobecnou práci", tj. schopnost vzájemně zprostředkovat, uvádět do vzájemné podmíněnosti přírodní (i společenské) procesy na základě poznání a pochopení jejích zákonitostí. Za určitých společenských poměrů je úspora pracovní doby toho typu práce, která má podobu jen vycvičené přírodní síly, cestou k tomu, aby člověk mohl svobodně rozvíjet svoji schopnost všeobecné práce, kterou pak zpětně působí na ekonomiku jako největší produktivní síly.

O jaké společenské poměry jde? O poměry, ve kterých svobodný rozvoj každého jednotlivce je podmínkou svobodného rozvoje každého jiného jednotlivce, vzájemně se podporující svobodný rozvoj individualit.

K tomu máme ještě hodně daleko. Jedním z hlavních problémů společenských poměrů [které dosud znemožňují efektivní fungování ekonomiky ve smyslu Marxem předvídané možnosti přeměnit úspory pracovní doby (ve smyslu "starého typu práce") v rozvoj schopností člověka jako základu všeobecné práce ("nového typu práce"), která se stává největší produktivní silou] je investování do společenské pozice. Smyslem tohoto investování je omezit možnost využití investičních příležitostí, kterými disponují jiné ekonomické subjekty, a tím zvýšit výnos z vlastních investičních příležitostí. V oblasti tohoto investování probíhá velmi intenzivní konkurence. Investování do společenské pozice má zpětnou vazbu na příjem, přičemž vítězové ve hrách spojených s pozičním investováním zvyšují hodnotu svých investičních příležitostí, zatímco ti, co v těchto hrách prohrávají, nemají možnost své investiční příležitosti využít. To vše má zásadní důsledky na proměny mezilidských vztahů a společenských vztahů vůbec, na povahu sociálního kapitálu. Je tím omezována vertikální mobilita a prohlubována ekonomické segregace.

Problém investování do společenské pozice je o to větší, že v konkurenci o získání prostředků pro toto investování dochází ke stále většímu porušování obecně přijatých zásad. Rozbujely se struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Ty penetrovaly do institucionálního systému a podřídili si jej. Současně s tím se propojily se strukturami založenými na pozičním investování a vedly k tomu, že dochází k prudkému poklesu ekonomické efektivnosti společenského systému.

Co dělat?

Pokud se máme ze současné situace dostat a využít možnost perspektivního vývoje, o kterém hovoří K. Marx, musíme mít ucelenou koncepci pochopení toho, o co v současné době jde. Ta by měla být dostatečně komplexní a tudíž mít určité parametry (moduly). K tomu viz:

https://radimvalencik.pise.cz/2541-co-chybi-hnuti-syriza-budeme-to-mit-my-a-vcas.html

Náš tým se o takovou koncepci pokusil, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/2316-reformy-99-odkaz-na-monografii.html

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Na chvilku přerušuji (a v nejzajímavějším)

V logice věci zařazuji do seriálu o reformách též tento článek, který jsem napsal před několika dny:

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Na chvilku přerušuji (a v nejzajímavějším)

Část 1: Setrvačné myšlení v přelomové době

Jedním se současných hitů, které mají vysvětlit, o co jde v současné době, je myšlenka tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce". Jejím zastánce je např. současný německý ministr financí Wolfgang Schäuble, němečtí sociální demokraté ji vložili do svého Hamburského programu, čeští sociální demokraté zahájili programovou diskusi k přípravě voleb v roce 2016, 2017 a chystají se německé kolegy následovat.

Ve stručnosti lze myšlenku "Čtvrté průmyslové revoluce" charakterizovat takto:

"První průmyslová revoluce propukla koncem 18. století a odehrávala se ve znamení manufaktur, které využívaly energii vodních toků a páry. Druhá proběhla na počátku 20. století. Charakterizovaly ji pásová výroba, využívání elektřiny a spalovací motory. Třetí revoluce odstartovala v 70. letech minulého století s příchodem mikroprocesorů, využitím počítačů a auto matizací jednotlivých výrobních linek. Čtvrtou průmyslovou revoluci představují kyberneticko-fyzikální systémy, díky kterým vzniknou "chytré továrny". Inteligentní zařízení převezmou některé činnosti, které dosud vykonávali lidé. Počítá se s metodami strojového vnímání, autokonfigurace a autodiagnostiky, a s počítačovým spojením strojů a dílů."

Celé viz: https://byznys.ihned.cz/c1-64009970-prumyslova-revoluce-4-0-za-10-let-se-tovarny-budou-ridit-samy-a-produktivita-vzroste-o-tretinu

Otázce tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce" se budu věnovat v sérii několika následujících článků. V nich se pokusím doložit následující tvrzení:

1. Koncept tzv. "Čtvrté průmyslové revoluce" je projevem setrvačného myšlení v přelomové době.

2. Je plytký a nekomplexní. Všímá si jen některých vnějších a nepodstatných jevů, nesnaží se uchopit všechny podstatné aspekty současné doby a ani k tomu není vybaven.

3. V současné době probíhá mnohem zásadnější zlom, který je srovnatelný s původní průmyslovou revolucí, patrně jde však o změnu mnohem zásadnější. Připomeňme si, že průmyslová revoluce zrodila průmysl jako zcela nový fenomén, naprosto zásadním způsobem přeměnila celou společnost za dramatických a někdy i drastických společenských převratů, kdy staré, to co se přežilo, snažilo uhájit svá privilegia proti novému, nastupujícímu.

4. Nejde o vylepšování staré ekonomické základny, ale o zrod nové ekonomické základny společnosti. A to mimo oblast průmyslu, tak jako průmysl vznikl mimo oblast zemědělství.

5. Teoretickým jádrem a hlavním úskalím pochopení toho, o co jde, všemi "udržovateli setrvačného myšlení" je otázka úlohy volného času, což bezprostředně souvisí s pochopením toho, co jsou lidské schopnosti. (Zdá se to být triviální, ale není – ten, kdo si osvojil návyky místo skutečných schopností, velmi obtížně chápe, co to skutečné lidské schopnosti jsou.)

6. V důsledku svých zásadních "konstrukčních" nedostatků bude koncept "Čtvrté průmyslové revoluce" spíš zneužit k matení, ke kamuflování reálných problémů a jejich příčin, k ideovému sterilizování politických sil a politických subjektů, ke zvýšení míry dezorientace lidí. Otázkou je jen to, v jaké míře se jej tímto způsobem podaří zneužít.

Následující příspěvek jsem se chystal napsat

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Na chvilku přerušuji (a v nejzajímavějším)

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Na chvilku přerušuji (a v nejzajímavějším) povídání

V rámci seriálu o reformách uveřejňuji komentář O. Černíka k příspěvku "Zkušenost hnutí SYRIZA a význam teorie", viz:

V logice věci zařazuji do seriálu o reformách též tento článek, který jsem napsal před několika dny:

Následující příspěvek jsem se chystal napsat

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Na chvilku přerušuji (a v nejzajímavějším)

V logice věci zařazuji do seriálu o reformách též tento článek, který jsem napsal před několika dny:

Jednu věc, která se odehrává v souvislosti s problematikou

Další zajímavé vysvětlení toho, co se děje kolem Řecka, nabídl J. Kaleta. Vzhledem k tomu, že pro pochopení toho, co dělat, o jaké reformy jde, je nutné využít řeckou zkušenost, zařazuji jeho pohled do seriálu do reformách.

Částečně s ním rovněž souhlasím. Přesto však trvám na třech tvrzeních, která jsem uvedl v příspěvku "Současná moc a řecký tunel":

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Na chvilku přerušuji (a v nejzajímavějším) povídání

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Na chvilku přerušuji (a v nejzajímavějším) povídání

Jedno z vysvětlení toho, co se děje kolem Řecka, nabídl K. Hušner. Vzhledem k tomu, že pro pochopení toho, co dělat, o jaké reformy jde, je nutné využít řeckou zkušenost, zařazuji jeho pohled do seriálu do reformách.

Částečně s ním souhlasím. Přesto však trvám na třech tvrzeních, která jsem uvedl v příspěvku "Současná moc a řecký tunel":

Jednu

V logice věci zařazuji do seriálu o reformách též tento článek, který jsem napsal včera:

Včera jsem uvedl jeden konkrétní příklad, jak mohla SYRIZA postupovat mnohem

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

V logice věci zařazuji do seriálu o reformách též tento článek, který jsem napsal včera:

Zkušenost

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

V logice věci zařazuji do seriálu článek, který jsem napsal včera:

Ještě před skončením jednání Řecka s "věřiteli" jsem napsal článek "SYRIZA: Poučme se z chyb", viz:

https://radimvalencik.pise.cz/2538-syriza-poucme-se-z-chyb.html

který zaznamenal (k mému velkému potěšení) poměrně velký počet návštěv a ohlasů. Je to dobré znamení. Tímto povzbuzen píšu navazující článek, kde se pokusím odpovědět na otázku, CO CHYBÍ HNUTÍ SYRIZA? Tj., co všechno by mělo být v koncepci, o kterou se může opřít jak SYRIZA, tak jakékoli jiné hnutí, které bude usilovat o nápravu současného stavu. Pokusím se to vyjádřit formou modulů. Můžeme se přít o to, co by mělo být obsahem modulů. Měli bychom se však shodnou, že koncepční přístup musí tyto (a případně i další) modulu obsahovat, jinak bude bezzubý:

Modul 1: Reflexe doby

Zde je třeba odpovědět na otázku, zda se nacházíme v běžné situaci, nebo zda se nahromadily a zauzlily problémy, bez jejichž řešení se budou zvyšovat rizika a ztráty (on je to koneckonců boj o naše přežití). Pokud v současnosti jde o určitý historický exces, je dobré popsat jeho základní parametry. Z čeho by mělo každému normálnímu člověku dojít, že se děje něco výjimečného a že změna (náprava) je nutná, pokud nemá být hůř a hůř.

Modul 2: Historické tendence

Zde je potřeba současnou dobu zařadit do kontextu historického vývoje. Nacházíme se v situaci, která se jednou za čas opakuje např. v důsledku toho, že bohatí bohatnoua chudí chudnou, nebo že degeneruje institucionální systém společnosti – a pak je třeba náprava? Nebo je to dáno tím, že se vyčerpaly možnosti setrvačného vývoje společnosti a že je nutný posun společnosti na vyšší úroveň, na novou kvalitu jejího rozvoje, tak jak k tomu bylo např. v důsledku průmyslové revoluce?

Modul 3: Komplex reforem

Jaké reformy a ve kterých oblastech je třeba realizovat? A jak jsou tyto reformy provázány? Co je v nich rozhodující? Jak souvisejí s historickými tendencemi vývoje?

Modul 4: Subjekt změny

Kdo je nositelem, tj. subjektem nápravy? Jak se tento subjekt rodí a zrodí? Jakou institucionální podobu bude mít? A jakou roli v tom může sehrát samotná teoreticky podložená koncepce změn?

Modul 5: Motivy změny

Jaké pohnutky mohou vést lidi k tomu, aby současné problémy řešili? Jak tyto pohnutky souvisejí s jejich životními podmínkami i existenciálním rozměrem jejich života? V neposlední řadě pak jakou roli hraje samotné kritické myšlení člověka?

Modul 6: Bariéry změn

Co nápravě brání? Komu vyhovuje současný stav a z čeho vyrůstá jeho moc? Jaké mechanismy plodí moc, která způsobila krizi daného stavu?

Modul 7: Reflexe (monitotování) situace

Zde je potřeba popsat konkrétní společenské jevy (na bázi konceptu obsaženého v předcházejících bodech), ukázat, jak jsou rozloženy síly, jak se rodí subjekt změn a jak se prohlubuje společenská krize. Přitom tak, aby odsud vyplývaly krátkodobé a střednědobé prognózy, včetně akční odpovědi na otázku, jak reagovat na vývoj situace, tj., co dělat.

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

Euroreprezentace vycenila zuby: Alexise (Tsiprase) dusili víc než Alexandra (Dubčeka) v Moskvě:

"Do kritické fáze se tak rozhovory dostaly v pondělí kolem šesté hodiny ranní. Když už se oba lídři odebrali ke dveřím, aby jednání definitivně ukončili bez dohody, objevil se tam Tusk, který je zastavil. "Nezlobte se, ale tuto místnost teď v žádném případě neopustíte," řekl jim prý bývalý polský premiér."

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/374935-tuto-mistnost-neopustite-rekl-pry-tusk-merkelove-a-tsiprasovi-a-zachranil-dohodu.html

Další dějství frašky: Třicetiletý odklad dluhů, ale není to bankrot...

"Řecko bude potřebovat mnohem výraznější zmírnění dluhové zátěže, než jeho partneři z eurozóny předpokládali. Důvodem jsou škody, které řecká ekonomika a banky utrpěly v uplynulých dvou týdnech. Vyplývá to podle agentury Reuters z důvěrné studie Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ta doporučuje Aténám poskytnout až třicetiletý odklad splátek evropských dluhů."

https://www.novinky.cz/ekonomika/375012-eurozona-se-pomalu-dozvida-horkou-pravdu-recko-bude-potrebovat-30lety-odklad-splatek.html

K tomu: Docela by mě zajímalo, jak ta aktiva s třicetiletým odkladem splatnosti zaúčtují ti, kterým byla tato toxicita vnucena. A hlavně – jak zúčtují se skutečnými věřiteli rozkrádání Řecka shora – důchodci, kteří drží své peníze v různých penzijních fondech.

K úloze teorie:

Vox populi (V. M. na FB): "A teď se to teprve v Řecku posere věřte nevěřte."

K tomu: Kdyby SYRIZA měla kvalitní koncepci, o které píšu, mohla kontrovat nejméně 12 způsoby (tak jako Cyrano znal 12 způsobů cesty na měsíc). Stačilo například říci, že převede svůj penzijní systém na plně zásluhový a plně uzavřený průběžný (a doporučilo by to i ostatním zemím EU). Pak by se neposralo Řecko, ale EU s Německem v čele. Odpor vůči aktuálně probíhající degeneraci EU je reálný, ale vyžaduje kvalitní teoretické zázemí. Pro úplnost - tady, jako součást ucelené koncepce, je mj. popsáni smysl toho, co je to plně zásluhový a plně uzavřený penzijní průběžný systém:

https://radimvalencik.pise.cz/2316-reformy-99-odkaz-na-monografii.html

návazně pak:

https://radimvalencik.pise.cz/2538-syriza-poucme-se-z-chyb.html

a

https://radimvalencik.pise.cz/2541-co-chybi-hnuti-syriza-budeme-to-mit-my-a-vcas.html

Ještě před skončením jednání Řecka s "věřiteli" jsem napsal článek "SYRIZA: Poučme se z chyb", viz:

https://radimvalencik.pise.cz/2538-syriza-poucme-se-z-chyb.html

který zaznamenal (k mému velkému potěšení) poměrně velký počet návštěv a ohlasů. Je to dobré znamení. Tímto povzbuzen píšu navazující článek, kde se pokusím odpovědět na otázku, CO CHYBÍ HNUTÍ SYRIZA? Tj., co všechno by mělo být v koncepci, o kterou se může opřít jak SYRIZA, tak jakékoli jiné hnutí, které bude usilovat o nápravu současného stavu. Pokusím se to vyjádřit formou modulů. Můžeme se přít o to, co by mělo být obsahem modulů. Měli bychom se však shodnou, že koncepční přístup musí tyto (a případně i další) modulu obsahovat, jinak bude bezzubý:

Modul 1: Reflexe doby

Zde je třeba odpovědět na otázku, zda se nacházíme v běžné situaci, nebo zda se nahromadily a zauzlily problémy, bez jejichž řešení se budou zvyšovat rizika a ztráty (on je to koneckonců boj o naše přežití). Pokud v současnosti jde o určitý historický exces, je dobré popsat jeho základní parametry. Z čeho by mělo každému normálnímu člověku dojít, že se děje něco výjimečného a že změna (náprava) je nutná, pokud nemá být hůř a hůř.

Modul 2: Historické tendence

Zde je potřeba současnou dobu zařadit do kontextu historického vývoje. Nacházíme se v situaci, která se jednou za čas opakuje např. v důsledku toho, že bohatí bohatnoua chudí chudnou, nebo že degeneruje institucionální systém společnosti – a pak je třeba náprava? Nebo je to dáno tím, že se vyčerpaly možnosti setrvačného vývoje společnosti a že je nutný posun společnosti na vyšší úroveň, na novou kvalitu jejího rozvoje, tak jak k tomu bylo např. v důsledku průmyslové revoluce?

Modul 3: Komplex reforem

Jaké reformy a ve kterých oblastech je třeba realizovat? A jak jsou tyto reformy provázány? Co je v nich rozhodující? Jak souvisejí s historickými tendencemi vývoje?

Modul 4: Subjekt změny

Kdo je nositelem, tj. subjektem nápravy? Jak se tento subjekt rodí a zrodí? Jakou institucionální podobu bude mít? A jakou roli v tom může sehrát samotná teoreticky podložená koncepce změn?

Modul 5: Motivy změny

Jaké pohnutky mohou vést lidi k tomu, aby současné problémy řešili? Jak tyto pohnutky souvisejí s jejich životními podmínkami i existenciálním rozměrem jejich života? V neposlední řadě pak jakou roli hraje samotné kritické myšlení člověka?

Modul 6: Bariéry změn

Co nápravě brání? Komu vyhovuje současný stav a z čeho vyrůstá jeho moc? Jaké mechanismy plodí moc, která způsobila krizi daného stavu?

Modul 7: Reflexe (monitotování) situace

Zde je potřeba popsat konkrétní společenské jevy (na bázi konceptu obsaženého v předcházejících bodech), ukázat, jak jsou rozloženy síly, jak se rodí subjekt změn a jak se prohlubuje společenská krize. Přitom tak, aby odsud vyplývaly krátkodobé a střednědobé prognózy, včetně akční odpovědi na otázku, jak reagovat na vývoj situace, tj., co dělat.

V logice věci zařazuji do seriálu článek, který jsem napsal včera. Mezi tím někteří podlehli panice po této a podobných zprávách:

www.novinky.cz/zahranicni/evropa/374935-tuto-mistnost-neopustite-rekl-pry-tusk-merkelove-a-tsiprasovi-a-zachranil-dohodu.html

Žádná skutečná a životaschopná dohoda není. Je to jen cesta k tomu, aby Řeci oslavovali odchod z eurozóny jako pád fašismu. A svým způsobem budou mít pravdu.

Zde je včerejší článek:

V diskusích na FB jsem si povšimnul, že někteří z těch, s nimiž mám blízké názory, už nyní litují hnutí SYRIZA, někteří je dokonce odsuzují. Jednak je to předčasné a jednak jde o něco úplně jiného. SYRIZA (ať už dopadne, jak dopadne, ještě je zbytečné ji odepisovat) je jednou z prvních vlaštovek toho, co nás bude čekat patrně ve všech zemích současné EU. Její hlavní a největší problém od počátku byl, že nedisponovala a nedisponuje dostatečným teoretickým zázemím. Ne, že by v její reprezentaci nebyli lidé dost kvalifikovaní. Ale nevychází z koncepce, která by byla teoreticky podloženou reflexí doby. Současné doby. Historického excesu, ke kterému došlo, který má svoje příčiny a ze kterého vede cesta. K tomu abychom touto cestou prošli, musíme znát, o co jde a co dělat.

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

V diskusích na FB jsem si povšimnul, že někteří z těch, s nimiž mám blízké názory, už nyní litují hnutí SYRIZA, někteří je dokonce odsuzují. Jednak je to předčasné a jednak jde o něco úplně jiného. SYRIZA (ať už dopadne, jak dopadne, ještě je zbytečné ji odepisovat) je jednou z prvních vlaštovek toho, co nás bude čekat patrně ve všech zemích současné EU. Její hlavní a největší problém od počátku byl, že nedisponovala a nedisponuje dostatečným teoretickým zázemím. Ne, že by v její reprezentaci nebyli lidé dost kvalifikovaní. Ale nevychází z koncepce, která by byla teoreticky podloženou reflexí doby. Současné doby. Historického excesu, ke kterému došlo, který má svoje příčiny a ze kterého vede cesta. K tomu abychom touto cestou prošli, musíme znát, o co jde a co dělat.

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

Do seriálu o reformách zařazuji informaci o setkání k řešení problematiky řeckého dluhu, která se konala 8.7.2015:

Na

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na které jsem navštívil místa někdejších velkých střetů, bojů a tragédií, ale i překrásnou přírodu a historické památky.

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé

O současné postmoderní době dost (hodně) vypovídá výkon Jirky Dolejše na FB:

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na

Před zítřejším referendem v Řecku připomínám tento podklad. Zařazuji jej do seriálu o reformách.

Před diskusí o řeckém dluhu ve středu 8.7. (18.00, Pizzerie Padova, Moskevská 20), viz:

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na

Před diskusí o řeckém dluhu ve středu 8.7. (18.00, Pizzerie Padova, Moskevská 20), viz:

Uveřejňuji obrázky s komentářem z velmi zajímavé cesty, na

Během víkendu jsme s přáteli putovali po Východních Čechách. Navštívili jsme řadu zajímavých známých i méně známých míst.

Foto 1: Jiráskova chata s rozhlednou.

Foto 2: Na oběd jsme zajeli do Polska Rybárna v Kudoba zdroj (Lázních chudoba). Moc dobrý pstruh. Mají i kapra.

Uveřejňuji reflexi zkušenosti z návštěvy míst nedávných bojů při rozpadu Jugoslávie, které se bezprostředně dotýkají problematiky reforem:

Po