R2016/262: Diskuse LK: Jak odstartovat reformy?/9

25. říjen 2016 | 07.00 |

Odkud se bere to "navíc" a kam se ztrácí nyní?

Ukázali jsme, že plně zásluhová a plně uzavřená průběžná nadstavba systému penzijního pojištění by podstatným způsobem zvýšila jak příjmy těch, kteří mohou a chtějí působit na profesních trzích po dosažení důchodového věku (který budeme uvažovat v předpokládaném limitu 65 let), tak vytvořila i nemalé prostředky (podle výpočtu 6,4 miliardy ročně), které by po dobu 10 až 20 let mohy být využívány k posílení systému stávajícího penzijního pojištění a jeho reformě. Zvýšení souhrnných důchodů (ze stávajícího systému a z jeho postagraduální nadstavby by bylo přitom velmi výrazné a s vysokou progresí navýšení každým rokem.

Pro ilustraci uvedu jen progresi navýšení dodatečného důchodu v prvních třech létech v případě, že by člověk mohl pobírat (ale nepobírá) důchod ze stávajícího systému 15 ticís korun a 15 korun odváděl společně se svým zaměstnavatelm do stávajícího průběžného systému:

Po prvním roce navýšení důchodu o 1,71 tisíc kroun.

Po druhém roce navýšení důchodu o 3,67 tisíc kroun.

Po třetím roce navýšení důchodu o 6,14 tisíc kroun.

Oprávněně proto vzniká otázka: Odkud se bere to "navíc" (to, co dostanou k výplatě ti, co vstoupí do postgraduálního systému, i to, co vznikne odkladem plateb a bude využitelné k navýšení důchodů i reformě stávajícího penzijního systému) a kam se ztrácí nyní?

Neztrácí se. V důsledku dysfunkčnosti a demotivujícího působení současného systému tyto prostředky prostě nevznikají. A to ze dvou důvodů:

1. Lidé nejsou dostatečně motivováni k tomu, aby svů život (již od útlého věku) uvažovali v celé své perspektivě a aby si rozumně projetovali dráhu svého celoživotního uplatnění i s ohledem na možnost prodloužení jají aktivní části. Ve vyšším věku se pak mohou dostat do stresových situací a unikat do oblasti svých zálib, a to i za cenu tráty společenských kontaktů a významané části příjmu. To ovšem není ten hlavní důvod.

2. Nejvýznamnější příčinou obrovských ekonomických ztrát, které působí současný systém, je ani ne tak jeho motivační selhání, ale selhání alokační. K prodložení doby produktivního uplatnění by mohla pomoci celá řada produktivních služeb, tak jak jsme je pojednali v dřívějších článcích, zejména:

http://radimvalencik.pise.cz/3789-r2016-212-diskuse-lk-cesta-k-reformam-otevrena-3.html

http://radimvalencik.pise.cz/3796-r2016-213-diskuse-lk-cesta-k-reformam-otevrena-4.html

http://radimvalencik.pise.cz/3798-r2016-214-diskuse-lk-cesta-k-reformam-otevrena-5.html

Jenže v současné době neexistuje zpětná vazba mezi efekty těchto služeb a jejich financováním. Tj. není vytvořena ekonomická základna pro jejich financování. Není nastartován mechanismus konkurence v těchto odvětvích, který by tlačil na efektivní alokaci, inovace zvyšující efektivnost v dané oblasti, zejména pak nejsou vytvořeny podmínky pro akumulaci kapitálu v těcho odvětvích tak, aby se do nich přesunulo těžiště ekonomického růstu.

Vím, že mnozí tuto část nepochopí a odmínout. Vím, že se mnozí domnívají, že do oblasti produktivních služeb, jejichž podstatnou součástí je vzdělání a zdravotnictví, tržní financování nepatří a lze se spoléhat na stát. – Ale to je omyl. Budu trpělivě vysvětlovat, že právě zde se otevírá cesta k trvale udržitelnému ekonomickému růstu založenému na přeměně lidských schopností v nejvýznamnější faktor tohoto růstu. To samozřejmě neznamená, že bych odmítal roli státu tam, kde má své opodstatnění. Ale stát není schopen nahradit konkrurenci tam, kde je významná pro podněcování inovací a zabezpečení alokace finančních prostředků do těch oblastí, které inovace posunou směrem k vyšší efektivnosti. A touto oblasti se nyní stává právě část produktivních služeb, a to právě těch služeb, které mohou napomoci k prodloužení doby produktivního uplatnění (preventivní lékařství, lázeňství, celoživotní vzdělání, služby šetřící čas apod.).

(Pokračování dalším příspěvkem této série)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: R2016/262: Diskuse LK: Jak odstartovat reformy?/9 honza 25. 10. 2016 - 14:53