R2016/241: Diskuse LK: O současném byzantismu

4. říjen 2016 | 07.00 |

Jedním z projevů současné doby jsou spory o budoucnosti EU. Zde je můj článek, který jsem napsal před pár dny a který tímto zařazuji i do seriálu o reformách:

Tady na Rhodosu se dobře přemýšlí. Je tu inspirující příroda, především se tu však po tisíciletí střetaly nejrůznější kultury. Při procházkách jsem i na dálku zaznamenal líté spory o to, zda připomínáme Havlův odkaz dostatečně, komu slouží Zeman apod. A najednou mně to došlo. Na místě, kde byl silný vliv byzantismu, ale také řecké demokracie. Došlo mně, v čem je základní rozdíl mezí příznivci Havla a příznivci Zemana.

Příznivci Havla chtějí vyrobit kult přesně ve stylu byzantismu, tj. nekritického uctívání autority (skutečné či domnělé, živé či mrtvé), kdy i její nedostatky jsou vydávány za přednosti a kdy uctíváním těchto nedostatků (menších i fatálních) si člověka dělá alibi pro svá vlastní selhání.

To je absolutně odlišný přístup od toho, jaký mají vztah k Zemanovi jeho příznivci. Vědí o jeho chybách, nebojí se o nich hovořit. Nikdy by je nenapadlo stavět mu nějaké podmínky. Jeho podporu berou pragmaticky. Vždy v historii, když jsme se pokořili (viz slavná otázka, která padla v Zikmundově předsálí ve filmu "Proti všem"), nám bylo hůř. A když jsme sloužili zlu, bylo nám ještě o mnoho hůř. Zeman je jeden z mála politiků, kteří se nenechali vtáhnout do spárů degenerující, rozpadající, ale o to nebezpečnější globální moci. Takže v jeho podpoře vidí příznivci Zemana obranu tradiční demokracie zrozené právě v antickém řecku.

Příznivci Havla nás vedou do marasmu byzantismu, příznivci Zemana se snaží uchránit základy moderní evropské demokracie.

Teď už mně někteří napadnou, že přeháním. Tak si vezměme 10 důvodů, které Pavel Šafr uvádí pro podporu názoru, že Miloš Zeman nemá být prezidentem české republiky:

1. Miloš Zeman se stal prezidentem na základě kampaně, která neměla transparentní financování a podezření, že jej sponzorovaly ruské bezpečnostní služby a ruské firmy je značné a hraničí téměř s jistotou.

2. Miloš Zeman projevil pohrdání parlamentní demokracií tím, že více než půl roku udržoval při životě svévolně jmenovanou vládu, která neměla mandát svobodně zvoleného parlamentu.

3. Miloš Zeman projevil bezprostředně po svém zvolení pohrdání svobodným tiskem, když paušálně označil novináře za zločince. Tím poškodil povědomí o potřebě svobodné kritické diskuze a svobodného šíření informací, jež jsou zásadní pro demokratické uspořádání společnosti.

4. Miloš Zeman podvrací vztahy s našimi západními spojenci a hraje na zahraničně-politické scéně roli příslušníka ruské páté kolony v EU i v NATO. Takové chování představuje ohrožení národní bezpečnosti.

5. Miloš Zeman navazuje vztahy s autoritativními režimy Východu a demonstruje tak své pohrdání demokratickými principy a lidskými právy. Staví se přitom na stranu silnějších proti slabším, na stranu diktátorské moci proti jejím oponentům a kritikům. Tím znevážil základní hodnoty, na nichž byla po Listopadu 1989 postavená úspěšná a respektovaná zahraniční politika české republiky.

6. Miloš Zeman nese zodpovědnost za policejní akce, které při návštěvě čínského prezidenta potlačily ústavní právo na svobodné shromáždění. Toto potlačení ústavního práva veřejně pochválil.

7. Miloš Zeman šíří v české společnosti nenávist, podporuje temné proudy xenofobie a agresivního nacionalismu. Štve znejistěné lidi proti uprchlíkům a imigrantům.

8. Miloš Zeman buď otevřeně lže, nebo nezodpovědně plácá nesmysly. Tato skutečnost byla potvrzena soudem. Tím jako nejvyšší představitel země podvrací základní povědomí o slušnosti.

9. Miloš Zeman pohrdá rozhodnutím soudu, který uložil jeho kanceláři omluvu za jeho lživé výroky.

10. Miloš Zeman mluví sprostě při svých veřejných vystoupeních.

Viz: http://svobodneforum.cz/deset-duvodu-proc-milos-zeman-nena-byt-prezidentem-ceske-republiky/

S řadou věcí bude příznivec Zemana souhlasit. A určitě by ještě dodal další nedostatky: Nedostatečně dodržuje životosprávu, je unáhlený, samolibý, paličatý, nedovede si vybírat spolupracovníky..., ale – a to je naprosto hlavní – nebojí se čelit globálnímu zlu, které vyrůstá ze samotné podstaty globální moci. Připomenu:

Každá lidská pospolitost je od pradávna ohrožována dvěma neduhy, které, pokud se "vyboulí", pokud začnou "bujet", mohou tuto pospolitost zlikvidovat. Je to:

- Bohatnutí bohatých a chudnutí chudých nad určitou mez, následné oddělování se bohatých od chudých formou investování do společenské pozice s cílem uchránit svá privilegia, a to i za cenu případného obětování či likvidace těch, kteří se ekonomickému a sociálnímu útlaku brání.

- Vytváření struktur, které jsou založeny na vztazích vyplývajících z toho, že někdo na někoho něco ví. Něco difamujícího. A aby ho mohl začít vydírat, kryje ho. Aby měl z vydírání potřebný efekt, protěžuje jej v rámci institucionálních struktur, kterými je vykonávána správa, rozdělování veřejných prostředků, příp. kterými je zabezpečována ochrana dané lidské pospolitosti proti porušování obecně přijatých zásad (morálních norem, zvyklostí, zákonů).

Jedno i druhé, pokud se "vyboulí" či "rozbují", zlikviduje jakoukoli pospolitost či civilizaci. My máme tu smůlu, že žijeme v době, kdy k tomuto rozbujení došlo. A kdy došlo k propojení struktur vzniklých na bázi pozičního investování se strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Pokud jde o zpravodajské služby, tak ty jsou dnes deformovány a degenerovány právě touto reálnou ekonomickou základnou, ze které a na které vyrostly.

Tím se spustila řada her, z nichž upozorním jen na některé:

1. Nejlépe se masivní narušování obecně přijatých zásad (které může mít podobu parazitování na devastaci celých států) kamufluje, pokud je překryto nějakým konfliktem. A tak se jde od jednoho konfliktu k ještě většímu, od jedné lumpárny k ještě větší. A nejde to zastavit, Všem se to vymklo z rukou. – To není "přílišné sebevědomí americké administrativy", to je hra, která se vymkla všem z rukou a kterou nepůjde zastavit bez masového odporu. Ovšem odporu, který vychází z poznání toho, o co jde.

2. Mnozí z těch "zasvěcených", kteří se na hře podílejí a kteří "považují za normální to, co normální není" jako znamení své nadřazenosti či vyvolenosti, již nevěří, že existuje pozitivní řešení, možnost nápravy. A tak spouštějí hru Titanic – hru, při které nejde o to, co nejvíce lidí zachránit, ale naopak, co nejvíce lidí uzavřít v podpalubí a odepsat, aby se zvýšila šance na jejich vlastní záchranu. Součástí této hry je i snaha o destabilizaci zemí EU, aby byl eliminován přirozený a vlivný odpor proti těm největším lumpárnám z pozic kulturně historických tradic, jejichž nositeli tyto země jsou (racionalita, úcta k člověku, vzdělanost, kulturní rozhled, znalost dějin včetně dějin vědy dějin náboženství apod., zkrátka všeho toho, co je prevencí jednostrannosti, nesnášenlivosti, uzavřenosti).

3. Jsou to hry spojené s oživování duchů minulosti, historických animozit.

4. Jsou to hry spojené s různými formami tunelování ve velkém a shora.

5. Jsou to hry spočívající v prestižním prosazování předem avizované vůle (zčásti veřejně deklarované, zčásti poskytované formou in-side informací "vyvoleným" či přesněji figurkám, s nimiž se manipuluje), aby byla udržena autorita devastující moci i v podmínkách, kdy exponenciálně roste nespokojenost a s ní a kdy se houfuje ale i rozkládá (v důsledku síly, kterou tato moc disponuje) odpor proti ní.

Moc, která stojí proti nám (a to i proti těm, co ji svým počínáním reprodukují, stali se v logice této reprodukce jejími figurkami a postupně se mění v zombie – pro viditelné příklady nemusíme chodit daleko), je obrovská. Propojuje zneužití informací (degeneraci zpravodajských služeb, které měly původně společnost chránit), financí (formou tunelování společnosti shora), srůstání majetku a zločinu vzlínající přes nejrůznější formy porušování obecně přijatých zásad, kdy se za normální považuje to, co normální není. Podřídila si i sféru mediální (která se změnila ve zdroj manipulace) a dokonce i vědeckou, která připuštěním postmodernizace spáchala harakiri, na místo vědecké poctivosti, angažovanosti, erudovanosti a historické kontinuity hledání pravdy dosadila slouhovství, zavírání očí, nad tím co se děje, i úst těm, kteří by se o to, co se děje, přece jen pokusili říci.

Neexistují již státy, které by hájili své, byť třeba i sobecké zájmy, a to dobře či hloupě. Existuje jen moc, která státy ovládla a která se projevuje ve stupňujících se iracionalitách. Nikdo ji již neřídí a zatím ji nikdo nedokáže zastavit. A to proto, že reformátoři "shora", kteří se dostali přímo do styku se zlem, uviděli kousek té hrůzy a pocítili potřebu nápravy, jsou prvními oběťmi neobratných pokusů o změnu. A ti "zdola" zatím nepochopili či dokonce nechtějí pochopit, co se "právě hraje".

Velkým nebezpečím pro ty, kteří by mohli svou aktivitou přispět k nápravě, je, že si obrovskou sílu moci, která stojí proti nám všem, proti lidem, neuvědomují, či ještě hůř, nechtějí uvědomit. A to prostě proto, že si příliš brzo dělí kůži medvěda, kterého chtějí ulovit. Ale lov ještě ani nezačal. Medvěd (nemyslím tím v tomto příkladu ruského medvěda) běhá po lese, a my se zatím o jeho kůži pereme v chlívku, a do lesa se nám nechce. Nechceme se opřít o kvalifikovaně poznanou pravdu. A tak pořádáme co nejvíce setkání odporu (kolik jich je s těmi "nejlepšími úmysly" připraveno jen na 28. října tohoto roku?!), aby se každý aspoň kousek zviditelnil, než abychom se snažili s trochou pokory a skromnosti hledat cestu k sobě navzájem, spojit úsilí a konečně se pustit do dlouhého zápasu se skutečným zlem, které ohrožuje nejen naše individuální přežití.

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/2846-podstata-soucasne-moci-uvaha-k-vyroci-28-10.html

V této situaci je logické Zemana pragmaticky podporovat. A ať každý sám rozumem posoudí, které z těch "nedostatků" Zemana tváří v tvář současné globální moci jsou vlastně jeho předností a které představuji riziko. Pragmaticky, věcně, s oporou ve faktech a s důvěrou v kvalifikovanou diskusi.

Byzantské adorování Havla, který se velmi levně vzdal vlastní identity a stal se slouhou globální moci v těch největších selháních EU ("humanitární bombardování" je jen jedním z nich) nutně vede k "zapouzdřenému" vztahování se ke světu. Havel vstoupil do dějin jako vrchol individuální pokrytectví, které je naprosto logickým a neodvratným důsledkem toho, když se někdo ztotožní s použitím dvojího metru jako nástroje globální moci a angažuje se v podpoře tohoto nástroje.

Důsledky byzantštiny importované přes pokus o vypěstování Havlova kultu jsou směšné. Přejmenování "náměstí-nenáměstí" na Havlovo, a to symbolicky v místě jedné z nejsprostších zlodějin (pokrytecky označené za "nápravu křivd") – nic lepšího se nemohlo podařit.

 (Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář