R2016/203: Diskuse LK: Konečně vášnivá!/6

25. srpen 2016 | 07.00 |

6. pokračování diskuse

K článku M. Kroha:

http://radimvalencik.pise.cz/3746-r2016-198-diskuse-lk-kroh-ad-produktivni-sluzby.html

vypukla vpravdě vášnivá diskuse k přístupu vyloženém v monografii "Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?", Radim Valenčík a kol., VŠFS, Edice EUPRESS Praha, 2015, ISBN 978-80-7408-126-2, plný text online viz:

http://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2015_ctvrta_prumyslova_revoluce.pdf

Diskuse je součástí přípravy 19. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Publikuji nejvýznamnější části diskuse:

Michael Kroh:

0001pt;line-height: normal" class="MsoNormal">Ad "Plně zásluhový důchodový systém" - Sen všech liberálů. V praxi nerealizovatelný bez základní, na výši odvodů nezávislé částky. Já se spíše přikláním k všeobecnému základnímu příjmu – nikoli absolutně nepodmíněnému, protože se vždy jedná o nepodmíněnost něčeho vůči něčemu. Základní příjem by byl vyplácen na základě ochoty pracovat určitý čas dobrovolnicky pro stát, například i ve sféře produktivních služeb. Ve zbylém čase může osoba pracovat pro sebe – jako zaměstnanec, podnikatel apod. Občané se ale mohou základního příjmu i (dočasně či trvale) vzdát, pokud jej nepotřebují a nejsou ochotni pracovat dobrovolnicky pro veřejný sektor. Pak si ovšem budou muset platit soukromé důchodové pojistné, protože by na stáří nedostali nic (pokud by se ovšem "na stará kolena" nezapojili do veřejně prospěšných prací).
Jan Mertl:

A jakou větší solidaritu penze potřebují? Maximálně ještě jednu redukční hranici ale to je při současné existenci základní rovné penze velmi diskutabilní. Sociální pojištění se od soukromého až tolik neliší, to máte pravdu. Demografický problém se případně může vyřešit malým rezervním fondem. Nic více potřeba není. Jinak starobní penzijní pojištění řeší "pouze" riziko dožití. Na jiné sdílení rizik jsou tady jiná pojištění (klidně i sociální), a navíc to sdílení rizika dožití je v sociálním i soukromém.

Zásluhovost v penzích stačí doplnit solidaritou tam, kde člověk nebyl z uznaných důvodů výdělečně činný (náhradní doby).

Michael Kroh:

Pokud to má být skutečně pojištění, tak je "plná" zásluhovost iluzí. Pojištění je založeno na sdílení rizik - někomu se něco stane, někomu ne. A přesto platí všichni. To, co navrhujete, je vlastně státem vynucené individuální spoření na stáří, které se svojí podstatou příliš neliší od spoření soukromého. Kdybych si státem nařízenou částku ukládal doma do sejfu, bylo by to stejné, ba dokonce lepší, protože bych nemusel přispívat na udržování systému. O míře solidarity je samozřejmě nutné diskutovat, ale váš návrh je podle mne až extrémně individualistický.

K tomu moje poznámky:

Zase mě trochu mrzí, že si nedokážeme vzájemně dostatečně naslouchat a být dostatečně přesní. Mnohokráte jsem zdůraznil, o jakou solidaritu v penzijním pojištění jde, resp. co je onou pojistnou událostí. Tou není to, že se někdo dožije vysokého věku. Pojistnou událostí je ztráta schopnosti získat prostředky výdělečnou činností v důsledku stárnutí. Z toho pak vyplývá, mezi kým a kým je tato solidarita. Mezi těmi, u kterých tato pojistná událost nastala, a těmi, u kterých nenastala. Tj. mezi těmi, kteří v důsledku zvyšujícího se věku ztrácejí schopnost uživit se výdělečnou činností, a těmi, kteří tuto schopnost neztratili (fyzickou, duševní schopnost i sílu motivací).

Systém penzijního pojištění není projevem mezigenerační solidarity, a to ze zásadních důvodů. I když se mnozí domnívají, že je, a tím se dopouští sice obecně oblíbeného, ale zásadního omylu, který nutně vede ke zcestným úvahám.

Plně zásluhový a plně uzavřený průběžný penzijní systém s jednotnou sociální dávkou je tím nejvíce solidárním systémem, jaký může být. V takovém systému má totiž každý zájem, aby nejen on sám, ale i každý druhý, byl co nejvíce a co nejdéle fit. (Žádný zločinný "liberalismus" v tom nevidím.) Pochopitelně je zde otázka toho, co se velmi nepřesně nazývá "náhradní dobou". To by bylo na další diskusi.

Zítra v návaznosti na tento svůj příspěvek uvedu ilustrativní příklad toho, jak se může postgraduální plně zásluhový a plně uzavřený průběžný penzijní systém ufinancovat a jakou reálnou ekonomickou základnu pro financování odvětví produktivních služeb nabízí. (Mj. bude to první propočet tohoto druhu.)

(Pokračování zítra výše slíbeným)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: R2016/203: Diskuse LK: Konečně vášnivá!/6 honza 25. 08. 2016 - 07:41