R2016/181: Diskuse LK: Byčánková : Mertl (zdraví)

2. srpen 2016 | 07.00 |

Včera jsem uveřejnil shrnutí červencové přípravné diskuse k 19. ročníku mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Jako první poznámku, resp. kritickou výtku k dosavadnímu průběhu diskuse jsem uvedl: "Stále jsme se ještě nenaučili vnímavě na sebe navzájem reagovat, důsledně prokomunikovat to, o co jde, pochopit přínosné i zavádějící názory tohoto druhého, silné i slabé stránky jeho argumentace a vyjádřit se k tomu, co ten druhý říká, resp. píše. Snažme se překročit práh vlastních pohledů a pochopit, že poznání posuneme dopředu jen společně, tj. když přínos každého bude zesilován a umocňován tím druhým i dalšími, kdo do řešení dané problematiky vstoupí."

Dnes s potěšením uveřejňuji velmi korektní a obsažnou diskusi k jednomu z příspěvků, které byly nedávno uveřejněny, konkrétně k příspěvku "R2016/178: Diskuse LK: Byčánková: Zdravotnictví/1", viz:

http://radimvalencik.pise.cz/3644-r2016-178-diskuse-lk-bycankova-zdravotnictvi-1.html

J. Mertl:

0001pt;line-height: normal" class="MsoNormal">Pěkné, ale:

1) Zveřejňování přímých statistik léčby může být pro laiky krajně zavádějící a může vést i k odmítání závažnějších pacientů.

2) Motivace k prevenci je žádoucí, ale může tvořit z finančního hlediska jen část systému všeobecného zdravotního pojištění (např. formou bonusů do určitého stropu), nikoli přímou cenovou segmentaci. A to proto, že zdravotní stav sice prevence ovlivní, ale nikoli nutně kauzálně (většina prevence je nespecifická) a pak také platí, že prevencí jedné choroby nepřímo otevíráme dveře k chorobám jiným.

D. Byčánková:

Rozumím vaší výhradě. Proto:

Ad 1) uvádím, že lékař by měl ve statistice uvádět specifika své praxe (např. právě relativně vysoký podíl konkrétních chronických diagnóz, geriatrických pacientů apod.), aby se srovnávalo srovnatelné.

Ad 2): Můj příspěvek se nepřimlouvá za prevenci nespecifickou, nýbrž individualizovanou.

A dále: Mohl byste prosím uvést příklady, kdy "prevencí jedné choroby nepřímo otevíráme dveře k chorobám jiným"? Vaše tvrzení by implikovalo že: i) naše tělo je složeno ze vzájemně nekompatibilních systémů, z nichž každý potřebuje ke správnému fungování jiné podmínky, anebo že ii) stávající lékařská praxe si se správnou prevencí nezřídka neumí (či nechce) poradit. Domnívám se, že platí ad ii). Jaký je váš názor?

J. Mertl:

I když to bude uvádět, pro laika tahle informace bude ve většině případů nesrozumitelný. Individualizovaná prevence je OK, já jen uvádím, že většina prevence je nespecifická (primární). Určitě nejde podle přístupu k prevenci stanovit základní cenu zdravotního pojištění (soukromého ale ani sociálního/veřejného). Lze případně poskytovat bonusy do výše nějakého stropu, pokud celkově vybereme tolik, aby na ty bonusy byly peníze (systém nesmí být v deficitu).

D. Byčánková:

Jsem za to, aby zdravotní pojištění bylo pojištěním - havarijní pojištění přeci taky nehradíme procentem ze svého příjmu. Ano, toto pojištění musí být sociálně únosné atd., ale v okamžiku, kdy vznikne přímější vazba mezi péčí o zdraví a soukromými výdaji na zdraví, budou se lidé více snažit, včetně předvídavé prevence a možná i hledání účinnějších léčebných alternativ či osvojování svépomocných technik. Viz velmi drahá zubní péče ve Švýcarsku a vzorná péče o chrup mezi Švýcary.

J. Mertl:

Inu - viz můj letošní příspěvek na blogu v červenci t. r. Ano, ve Švýcarsku je pojistné "na hlavu" - tedy nikoli procentem z příjmu, ale mají tam 4x vyšší mzdovou úroveň. Bohužel i ve stomatologii existuje řada stavů, kde prevence nic moc nezmůže - abraze chrupu, vývojové vady skloviny/dentinu, prodlužující se lidský věk, charakter běžné stravy. Tj. prevence je důležitá, ale jen do určité míry. Proto může být motivace prostřednictvím pozitivních bonusů, ale nikoli ex ante změny základní ceny produktu.

Jinak zdravotní pojištění nemůže být nikdy plně komerční ve smyslu individualizace rizika jednotlivce. Už proto, že se toto riziko velmi mezi lidmi liší a rapidně během života mění. Dalším aspektem je pak sociální rozměr - chudí nemají ani na levné pojištění. Analýzy toto musí respektovat, nikoli toužit po tom, aby to tak nebylo - to je dáno podstatou produktu.

A ještě jedna věc - informační asymetrie je v určitých směrech ve zdravotnictví neodstranitelná. Jistě je dobré, když je pacient informován, až na výjimky ale nemůže mít nikdy tak komplexní a dlouhodobou informaci a zkušenost jako lékař. Představa, že si lidé budou plně sami rozhodovat o péči, je nereálná, právě kvůli tomu lékaři studují a mají další praxi, aby mohli lidem pomáhat lépe, než by to dělali oni (většina) sami.

(Zítra a v dalších dnech uveřejním příklad další korektní diskuse)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: R2016/181: Diskuse LK: Byčánková : Mertl (zdraví) honza 02. 08. 2016 - 07:39