R2016/178: Diskuse LK: Byčánková: Zdravotnictví/1

30. červenec 2016 | 06.04 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autorem je Dagmar Byčánková  (první část):

ÚVAHY O INFORMAČNĺCH TOCĺCH VE ZDRAVOTNICTVĺ/1

Dagmar Byčánková

Výkon zdravotnictví je kontroverzní téma, měříme-li tento výkon počtem případů plného vyléčení a délkou k vyléčení potřebnou. Pokud připustíme, že zdravotnictví může být ekonomicky motivováno (rovněž) tím, aby pacienti setrvávali ve stavu nemoci či nezdraví, pochopíme, že podíl, jejž výdaje na zdravotnictví zaujímají na HDP, je zavádějící údaj o kvalitě zdravotní péče. Ta by měla být měřena nákladovou efektivitou, která se však bez možností porovnání léčby provedené v konkrétním případě s možnými alternativami zjišťuje špatně.

Současně lze tvrdit, že na trhu zdravotní péče přetrvává mj. vlivem regulace informační asymetrie. Nevládne plná informovanost o vedlejších účincích určitých léků, vakcín či způsobů léčby, regulován je způsob informování o léčivých účincích např.

léčivých bylin a preparátů z nich[1].  Není třeba se pouštět do úvah o znevýhodnění časem ověřených systémů, např. tradiční čínské medicíny, které chronická onemocnění dokáží vyléčit nezřídka lépe než medicína západní a bez vedlejších účinků a jejichž výkony zdravotní pojišťovny neproplácejí[2]. I tento jev je totiž důsledkem zmíněné informační asymetrie.

Lze souhlasit s tím, že má-li být zdravotnictví orientováno na co nejefektivnější navracení pacientů do stavu zdraví a na udržování je v tomto stavu, je žádoucí posílit a komplexněji pojmoutprevenci[3]. Tímto směrem jde přístup, o němž hovoří monografie (2014)[4], tedy realizace vládní strategie Zdraví 2020 z r. 2014 za pomoci 15 skupin akčních plánů opatření. Domnívám se však, že stávající zákon o zdravotních službách nebrání adresnější, administrativně méně náročné, individuální prevenci, kdy jsou pacientovi na jeho přání[5] zjištěna specifická zdravotní rizika, podle nichž je následně sestaven individuální plán prevence. Lze si představit, že na komplexnějším a celostnějším pojetí preventivní péče by měly mít zájem i zdravotní pojišťovny s ohledem na související potenciální úspory.

Společným jmenovatelem výše uvedených úvah je tok informací ve zdravotnictví, jemuž by mohly prospět tyto kroky: 

1. Zavéstjednu internetovou stránku, na níž by lékaři / zdravotnická zařízení zveřejňovali statistiky a na níž by pacienti těchto pracovišť zveřejňovali svoje ratingy

Lékaři / zdravotnická zařízení by na zvláštní internetové stránce např. 1x za rok aktualizovali jednoduché statistické údaje o své praxi. Praktičtí lékaři by mohli uvádět např.:

- nejčastěji léčené diagnózy,

- počty a interval věku pacientů s těmito diagnózami,

- průměrnou dobu léčby u vyléčených pacientů s těmito diagnózami,

- případná specifika svého přístupu (dobrá zkušenost s konkrétním preventivním programem, preference léků se slabšími vedlejšími účinky apod.),

- specifika své praxe (vysoký podíl geriatrických pacientů apod.).

V témže záznamu by se nacházel prostor pro rating, jímž by tyto lékaře/zařízení hodnotili jejich pacienti, např. podle

- přístupu lékaře (zohledňování potřeb pacienta a reakcí jeho organismu na léčbu, informování pacienta o možnostech a rizicích léčby),

- výskytu a počtu recidiv či komplikací během léčby.

Naopak kritériem ratingu by neměla být ochota lékaře předepsat léky na základě přání pacienta apod.

Tímto jednoduchým krokem by si pacienti mohli snáze vyhledávat vhodné lékaře, kteří při léčbě jejich diagnózy dosahují dobrých výsledků. I pacienti s konzumním přístupem by zřejmě byli motivováni vyhledávat lékaře, jimž se častěji a rychleji daří vracet pacienty do stavu zdraví. Posílila by se i zdravá soutěž mezi lékaři, mezi nimiž by si ti schopnější nacházeli více pacientů.

2. Zavést pilotní projekt k otestování nákladové efektivity programů prevence

Informovanost pacientů o riziku propuknutí konkrétních diagnóz, která je základem efektivní prevence, v kombinaci s monografií (2014) předestřeným návrhem, že by jednotlivci měli po dosažení určitého věku možnost vstoupit do progresivní, na prevenci orientované součásti systému veřejného pojištění[6], je základem úvahy otestovat efektivitu preventivní péče a její financovatelnost na bázi HCC v pilotním projektu.

Lze si představit např. následující: U skupiny dobrovolníků by byl zdokumentován zdravotní stav a aktivity na podporu či k újmě zdraví (např. počet hodin sportu týdně, abstinence/rozsah konzumace alkoholu, rozsah kouření, zastoupení ovoce a zeleniny ve stravě, preference přírodních léčivých přípravků apod.). Tito dobrovolníci by byli rozděleni do podskupin podle aktuálního zdravotního stavu a podle přístupu k péči o zdraví (sportovci, vyznavači zdravé stravy, alternativních léčebných technik, konzumenti alkoholu, kuřáci atd. a vzájemné kombinace). Následně by podstoupili vyšetření na zdravotnickém pracovišti s prokazatelnými úspěchy na poli prevence. Při tomto vyšetření by byla zjištěna rizika konkrétních diagnóz, jejichž výběr by mohl být v zájmu snadné zpracovatelnosti výsledků omezen např. na 6 nejčastějších příčin úmrtí v ČR[7]: i) chronická ischemická choroba srdeční, akutní infarkt myokardu nebo selhání srdce, ii) rakovina plic, iii) mozkový infarkt nebo mrtvice, iv) diabetes mellitus, v) chronická plicní nemoc, vi) rakovina tlustého střeva. Na základě zjištěných rizik by byly sestaveny individuální plány prevence, jež by byli dobrovolníci povinni dodržovat. Jejich zdravotní stav a případné změny v aktivitách na podporu, nebo k újmě zdraví by byly průběžně zaznamenávány. Po uplynutí vhodně nastaveného období dostatečně dlouhého na to, aby se mohla zjištěná rizika eventuálně naplnit, by bylo provedeno srovnávací vyšetření ke zjištění rizik sledovaných diagnóz a vyhodnocení zdravotního stavu. Náklady vynaložené za sledované období na prevenci či léčbu konkrétních diagnóz v konkrétní podskupině dobrovolníků by byly porovnány s odhadem výdajů na standardní léčbu týchž diagnóz.

Závěry by posloužily jako vstup do diskuse o možných úpravách v ceně zdravotního pojištění pro osoby zapojené do podobných programů (viz bod 3), o obsahových úpravách vlastních preventivních programů apod. Zpřesnilo by se porozumění interakci životního stylu a úspěšnosti prevence a léčby a určilo se, u kterých diagnóz je prevence nákladově nejefektivnější. Projekt by se mohl stát základem k rozpracování komplexnějších preventivních programů a nastartovat širší diskusi o odstupňování cen zdravotního pojištění.

Lze předpokládat, že preventivní péče by u účastníků projektu snížila rizika i jiných, v projektu nesledovaných chorob.

Z hlediska nákladovosti lze předpokládat, že výdaje na preventivní plnění by byly plně hraditelné na bázi HCC u osob, které za sledované období úspěšně odvrátí riziko konkrétní diagnózy (neboť zdravotní pojišťovně generují alespoň po určitou dobu úsporu, z níž lze preventivní plnění pokrýt), a osob, u nichž rizika zjištěna nejsou (neboť lze předpokládat, že do systému pojištění budou více přispívat než z něj odčerpávat). U osob, u nichž diagnóza navzdory preventivnímu programu propukne, by léčba musela být hrazena standardním způsobem z pojištění, avšak ve vhodných případech by se nabízelo podpůrně použít méně nákladné podpůrné alternativní postupy s tím, že léčebný efekt a náklady takovéto kombinované léčby by byly porovnány s případem uplatnění standardního postupu.

Lze vycházet z toho, že o podporu projektu a následnou cílenější prevenci u pojištěnců by mohly mít zájem zdravotní pojišťovny, tím spíše, že v necílené podobě vybrané preventivní programy (např. snižování nadváhy) již nabízejí[8].


[1]Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí, http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1467531738380&uri=CELEX:02012R0432-20160620.

[2] Např. Centrum tradiční čínské medicíny při Fakultní nemocnici v Hradci Králové https://www.fnhk.cz/tcm/informace-pro-pacienty/cenik, srv. číselník výkonů VZP https://webevzp.blob.core.windows.net/media/Default/dokumenty/ciselniky/ostatni/vykony_01114.pdf

[3] Preventivní péče jako jedna z 9 druhů zdravotní péče členěných dle účelu je vymezena v § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotní péči).

[4] Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb, 2014.

[5] Pacient má právo informace o svém zdravotním stavu odmítnout a tato informace může být v jeho zájmu i zadržena (§ 32 zákona o zdravotních službách).

[6] Monografie (2014), s. 21.

(Dokončení zítra)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší