R2016/079: TITANIC - jak vypočítat "sluníčkáře"/1

19. duben 2016 | 07.26 |

V rámci seriálu o reformách jsem se pod názvem "TITANIC - jak vypočítat "sluníčkáře"" rozhodl na pokračování uveřejnit sérii článků, která ukazuje jednu z možných aplikací analýzy komplexu her, které jsme nazvali "hry typu TITANIC" (asi ne úplně přesně, protože se jedná o hry hrané v rámci vzájemně provázaného komplexu her). Pohybujeme se však v novém, neprobádaném terénu, a tudíž musíme postupně vylepšovat i terminologii.

Zveřejnění výsledků tak trochu urychluji. Ještě nejsou dostatečně vyzrálé a mohou obsahovat i podstatné nepřenosti. K tomu, že je zveřejňuji již nyní, mě vedou dvě okolnosti:

1. Byl akceptován příspěvek, který jsme v našem týmu zpracovali pro významný mezinárodní workshop, viz:

"We are pleased to tell you that your paper "Titanic-type games as a possible socio-economic phenomenon" has been accepted for presentation at the 2016 LabSi Lab2 Workshop on Game Theory and Experimental Methods, to be held in Capua the 6 th and 7 th of June, 2016."

To zavazuje a tak se vrámci krátkého času, který do konání akce ještě zbývá, se pokusíme posunout hranici zpracování tématu ještě o kus dál a alespoň naznačit možné relevantní aplikace.

2. K urychlenému zveřejnění mě vyprovokoval i článek J. Dolejše "Ožije levice tváří v tvář civilizační výzvě?", viz:

http://denikreferendum.cz/clanek/22751-ozije-levice-tvari-v-tvar-civilizacni-vyzve

Jirkův článek je slabý po mnoha stránkách. Levice půjde od debaklu k debaklu, pokud nebude mít oporu v kvalitní teorii. Vezměme si třeba jeho formulaci: "Umělý spor mezi takzvanými xenofoby a sluníčkáři se neumenšuje, naopak sílí. Spouští se proces vnitřní fragmentace na "my, a oni"." - Ten spor přece vůbec není umělý. Kdo aspoň trochu chápe podstatu současné moci - viz:

http://radimvalencik.pise.cz/2846-podstata-soucasne-moci-uvaha-k-vyroci-28-10.html

tak ví, že tzv. sluníčkáři jsou zvláštním typem lidí, kteří se pokoušejí svým slouhovstvím zachránit se prostřednictvím "vyvolených" na úkor normálních lidí, v důsledku čehož dochází k omezování jejich schopnosti vnímat realitu a "zapouzdřují se". To, jak fungují příslušné mechanismy, se pokusím ukázat právě prostřednictvím následující série článků uveřejněných v rámci seriálu o reformách s úvodní indikací R2016.

Budu postupovat tako:

1. Nejdříve zopakuji koncept základní hry typu TITANIC, resp. určité množiny her, které v současné době považuejeme za elementární. A dám standardní analýzu této množiny her. Jsou to hry, kdy rozdělíme všechny zúčastněné na jednoho z jedinců (hráč A) a všechny ostatní jedince (hráč B), přičemž hráč A se rozhoduje, zda bude prosazovat kooperativní, nebo nekooperativní řešení. Výsledek rozhodování hráče B závisí na tom, zda se v daném systému prosadí kooperativní, nebo nekooperativní strategie. Výplaty odpovídají pravděpodobnosti přežití při jednotlivých kombinacích použitých strategiích, přičemž u hráče B je to průměrná pravděpodobnost toho, že náhodně vybraný hráč přežije.

Poznámka: Jakkoli je tato hra velmi zjednodušená, nejsem si v této době jist, zda se jedná skutečně o elementární, tedy základní hru, resp. množinu her. Ale je dobrým základem pro další úvahy.

2. Návazně na to ukážu hru (podle hodnot parametrů se jedná o více her, tedy určitou množinu her), které na základní hru navazují. Zde se jeden z účastníků hry (hráč AS) rozhoduje, zda bude či nebude sloužit vyvoleným (skupině hráčů, kteří jsou vzájemně spojení herní strategií zachránit se formou použití nekooperativní strategie), a skupina VYVOLENÝCH (hráč BV) se rozhoduje, zda ho přijme či nepřijme mezi sebe. Předpokládáme přitom, že pokud bude hráč A sloužit VYVOLENÝM, může určitým způsobem zvýšit pravděpodobnost přežití každého z VYVOLENÝCH. Na druhé straně v důsledku jeho přijetí mezi VYVOLENÉ vznikají VYVOLENÝM určité náklady na jeho záchranu, které se projevují ve snížení pravděpodobnosti přežití každého z VYVOLENÝCH.

3. Další navazující a z našeho hlediska nejzajímavější množinou her je hra, při které se skupina VYVOLENNÝCH (hráč BV) rozhoduje, zda hráče, který jí slouží (AS) skutečně přijme mezi sebe, nebo mu jen vytvoří fikci přijetí, aby zvýšila pravděpodobnost své záchrany prostřednictvím prosazení nekooperativního řešení, ale ve skutečnosti s jeho přijetím mezi sebe vůbec nepočítá (aby snížila náklady, které by vznikly jeho přijetím). Skupina VYVOLENNÝCH (hráč BV) tak řeší dilema (vybírá mezi strategiemi), zda hráče AS skutečně přijme, nebo zda mu vytvoří jen fikci přijetí. Pokud se vytvoří jen fikce přijetí, může danou situaci hráč AS rozpoznat a vzepřít se. Z ocenění této možnosti pak vyplývají nerovnosti, které je nutné respektovat při zadání hodnot výplatní matice.

Poznámka k uvedeným třem krokům:

Sestavení funkčních modelů, jejich analýza standardními prostředky teorie her i jejich experimentální testování jsou nesmírně pracnou záležitostí. Nakolik se model daří rozpracovat, natolik je prostřednictvím něj možné interpretovat reálné situace. Uvedu jeden příklad. Skupina VYVOLENNÝCH (hráč BV) vůbec nemusí usilovat o to, aby přijala všechny, kteří nepatří mezi VYVOLENÉ, jako své SLOUHY. Stačí, pokud přijme či dokonce pokud jen vytvoří FIKCI PŘIJETÍ určitého procenta SLOUHŮ. A může ty, kteří uvěři FIKCI ZÁCHRANY prostřednictvím SLOUHOVSTVÍ vyselektovat prostřednictvím různých postupů a s využitím různých kritérií. Podle mého názoru lze řadu kritérií i jejich hodnoty vypočítat, pokud máme vhodný model. S trochou nadsázky lez říci, že lze vypočítat parametry "sluníčkářství". Tak, aby každému, kdo se bude dívat "zvenku", bylo zřejmé, o co jde. Aby vše bylo jasné a průhledné. Těm, co propadli "sluníčkářství", to asi moc nepomůže. Ale jako prevence pro ty, kteří ještě nejsou nakaženi memplexem "sluníčkářství", to může docela dobře fungovat. Tak se do toho pusťme.

(Pokračování dalším dílem série)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář