R2016/004: Změny v charakteru práce/1

4. únor 2016 | 07.00 |

Do úvodních dílů letošního seriálu o reformách zařazuji vyjádření svého názoru na jednotlivé problémové okruhy, tak jak byly uveřejněny 2. února, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/3115-r2016-002-nacrt-vychozich-problemovych-okruhu.html

Začnu druhým problémovým okruhem, který považuji pro rok 2016 a pro třetí díl monografie-ročenky za klíčový. Věnuji mu dvě části seriálu. Toto je první:

Ke 2. problémovému okruhu: Změny v charakteru práce/1

O tom, co je to všeobecná práce

Jednou ze změn, která bezprostředně souvisí s přechodem ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách, tj. službách umožňujících nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu je změna charakteru práce (či jakékoli formy produktivní profesní aktivity) na činnost specificky lidskou, tvůrčí, všeobecnou práci (jak ji kdysi pojmenoval K. Marx).

Všeobecná práce (či jakákoli podoba produktivní profesní aktivity) je založena na schopnosti vzájemně zprostředkovat, uvádět do vzájemné podmíněnosti procesy probíhající v oblasti výkonu všeobecné práce na základě odhalení souvislostí mezi těmito procesy.

Tato práce je tím efektivnější, čím více vychází ze znalosti toho, jako se procesy v přírodě i společnosti vzájemně ovlivňují. Z toho vyplývá, že předpokladem všeobecné práce je rozvoj lidského poznání jako uceleného systému.

Technologie z tohoto hlediska pak můžeme chápat jako přírodní procesy, které jsou člověkem uvedeny do relativně stabilního vzájemného zprostředkování či do vzájemného působení tak, aby v nich probíhala transformace látek, energií či informací bez přímé účasti člověka (tj. bez jeho výjimečné schopnosti poznávat nové a reagovat na nové).

K tomu doporučuji podrobně přečíst obsáhlé Marxovy pasáže, které jsem vybral a prezentoval v příloze k monografii-ročence z roku 2015, které jsou on-line dostupné zde (s. 98-101):

http://www.vsfs.cz/?id=1685-pracovni-materialy

Čím jsou technologie rozvinutější, tj. čím více využívají lidské poznání, tím více jsou schopny nahradit ten typ lidských schopností, který nevyžaduje poznávání nového. A to nového nikoli jen v podobě vědy, ale také životních či profesních zkušeností, schopnosti jednat nestandardně v kritických situacích apod.

Základem výjimečné lidské schopnosti poznávat a vytvářet nové je schopnost přesahu. Schopnost přesahu vychází z toho, že pro realitu, ve které žijeme, platí, že "vše, co se má tak a tak a nejinak, se může mít i jinak". Základem této schopnosti přesahu je umět zformulovat či jinými prostředky vyjádřit alternativu stávajícího poznání a nalézt její interpretaci, tím překročit stereotyp vládnoucí v dané oblasti. V běžném životě, v oblasti profesní či společenské angažovanosti. Právě tím se rozšiřuje rozsah procesů, které ovlivňujeme na základě znalosti jejich vzájemné podmíněnosti.

Konkrétní příklad standardní tvůrčí činnosti:Ve filmu "Marečku, podejte mi pero!" Kroupa starší okamžitě odhaluje, proč secí stroj neseje – byl naplněn obilím ještě před tím, než zaschla barva. Primitivní? Stejnou příčinu měla první tragická kosmická havárie v dějinách. Komarovovi se nerozvinul padák v závěrečné části letu, po té, co se on sám dokázal vyrovnat s neuvěřitelnými problémy. A proč se mu nerozvinul? Byl uložen do pouzdra ještě před tím, než zaschla barva. Kritické myšlené (znalost předpokladů, schopnost přesahu, nepodléhání stereotypům) má nejrůznější podoby. Například i řemeslné fortelu založeného na profesních zkušenostech.

Tvůrčí myšlení bezprostředně souvisí se schopností kritického myšlení, tj. se schopností vše přijímat a chápat jako podmíněné, jako platné jen za určitých předpokladů s tím, že nikdy nebudeme znát všechny předpoklady, že mnohé z předpokladů pro nás zůstávají skryté a v jejich postupném odhalování spočívá nejvýznamnější část lidského poznání.

Výjimečná lidská schopnost tvořivosti, přesahu stávajícího poznání je významná:

- Při poznávání možnosti technologických i jiných inovací.

- Při technické realizaci technologických inovací.

- Při přenášení mezigenerační profesní zkušenosti v oblasti ovládání a zavádění technologických inovací.

- Při šíření inovacích všech typů v tržním prostředí.

- Při pěstování, uchovávání a využívání výjimečné lidské schopnosti tvořivosti, přesahu stávajícího poznání.

Čím více se budou technologie rozvíjet, čím více budou nahrazovány "nahraditelné lidské schopnosti", tj. ty schopnosti, které nejsou založeny na tvůrčí aktivitě, tím více bude stoupat poptávka po tvůrčích schopnostech člověka a po lidech, kteří ji v sobě díky výchově a vzdělání dokážou probudit ve všech typech zaměstnání. Čím více lidí s probuzenými či nastartovanými tvůrčími schopnostmi bude, tím větší poptávka po nich a výkonech, které dokážou, bude, tím bude ekonomický růst dynamičtější a tím více bude zajištěna jeho trvalá udržitelnost.

(Pokračování dokončením poznámek ke 2. problémovému okruhu)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář