REFORMY (141) Co dělat?

19. červen 2015 | 07.00 |

V rámci seriálu o reformách uveřejňuji článek "Lidi, pojďme do nich..., ale jak?" ze 16.6.2015. Zaznamenal rekordní počet ohlasů. Na některé z nich budu reagovat po zveřejnění pokračování tohoto článku.

Vývoj u nás i ve světě se dostal do kritické fáze. Jak jsem už před časem napsal - jedna lež je překrývána ještě větší lží, jedna lumpárna je zastírána ještě větší lumpárnou. A tak není divu, že se stále častěji objevuje volání po změně. Typickým příkladem je vznik veřejné skupiny s příznačným názvem "Lidi, pojďme do nich!!!".

Na jedné straně je tento pokus (i jemu podobné) sympatický, na druhé straně jej vnímám s určitými obavami. Pojďme do nich, ale jak (s kým a proti komu...? Podobných otázek vztahujících se k uvedenému výroku by bylo možné položit více.

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-font-kerning:16.0pt;mso-fareast-language: X-NONE;mso-bidi-font-weight:bold">Jsem velmi skeptický k aktivitám, které nevycházejí z pochopení toho, co se ve skutečnosti děje. Mohou být právě tak provokací jako levnou snahou se zviditelnit. Vzhledem k tomu, co stojí za současným děním, jsou spojeny se značnou dávkou naivity.

Kdo se snaží dnes o změnu, musí mít nejen odhodlání a vůli něco udělat, ale také odhodlání a vůli pochopit, o co jde. Třeba proto, aby věděl, "Co dělat?" Zkrátka musí mít odhodlání a vůli učit se:

- Učit se z toho, co přináší život.

- Učit se ve vzájemné komunikaci s lidmi z nejrůznějšího prostředí a s nejrůznějšími názory.

- Učit se z různých pokusů více či méně komplexně a kompetentně objasnit, o co jde.

- Učit se z vlastních i cizích omylů.

- Učit se tak, abychom nebyli zaskočeni tím, že ten, kdo vyvolal lavinu současných problémů, je stále o dva kroky před námi.

Dokážeme to? To je základní otázka dneška a také základní předpoklad toho, abychom zvládli situaci, do které jsme se dostali. Bez toho, abychom konali s jistotou a převahou pochopení toho, o co jde, nic nedokážeme. A hlavně - bude nás neustále rozdělovat odlišné vidění problémů a od toho se odvíjející rivalita i neschopnost efektivně spolupracovat. Právě to je jednou z hlavních příčin toho, proč se nedaří zastavit destrukční proces, který byl spuštěn.

Ti, co ho spustili před necelými třemi roky vedeni snahou překrýt důsledky toho, co napáchali v Sýrii, odstartováním destrukce na Ukrajině, se nezastaví před ničím. Někteří z nich jsou ochotni zajít tak daleko, že klidně nechají devastovat sociální a institucionální infrastrukturu EU (ať už budou lidské, ekonomické a kulturní oběti jakkoli vysoké) s použitím migračních zbraní, jen aby nebylo veřejně odhaleno, jak to všechno začalo, čemu sloužili a v čem selhali. Ano. "Pojďme do nich", ale musíme vědět jak. A také musíme umět ty, co stojí proti nám, rozdělovat, nikoli houfovat a tlačit k ještě větší ztrátě jakýchkoli zábran.

Mimo jiné - všimněte si, že ti, co se nejvíce angažovali ve spuštění destrukčního mechanismu přes dění na Ukrajině, jsou prakticky titíž, co se snaží preventivně převálcovat sociální odpor vůči destrukční politice použitím migračních zbraní.

Pokud ovšem budeme jen upozorňovat na problémy, pokud budeme odhalovat skandální postupy, budeme stále o dva kroky zpět za darebáky, kteří vedou nás vět do katastrofy. I jim se totiž vymklo z rukou to, co se odehrává. I oni jsou už jen pouhými figurkami. A jako pouhé figurky vše překryjí ještě většími problémy a ještě skandálnější postupy. Nejen, že se nic nezmění, ale dostaneme se ještě do horší situace. (S tím přece už máme zkušenosti, nebo ne?)

My proti nim potřebujeme postavit nejen odhalení toho, odkud problémy pocházejí, co selhalo a kdo selhal, ale i pozitivní vizi. Vývoj již nelze vrátit zpět. Naše společnost (v širším eurosmyslu) už nikdy nebude taková, jaká byla. A tak buď můžeme asistovat u jejího úpadku (pasivně či vzdorujíc s poukazováním na to, co vše zcela nepochopitelného a skandálního se odehrává), nebo můžeme vyjít z pochopení toho, proč k současné situaci došlo a jak lze dojít dál. Dál ke společnosti, která se zrodí na bázi překonáním současných problémů. A k tomu potřebujeme realistickou pozitivní vizi, která vychází z historického nadhledu (odpovídá na otázku, proč právě v naší době došlo k tomu, k čemu došlo) a která obsahuje i návrh konkrétních kroků, tj. skutečných reforem.

Pokud budeme schopni takovou koncepci rozpracovat a osvojit si ji, získáme na svou stranu i část těch, kteří se dnes pod tíhou destrukčního procesu stávají jeho autodestrukční součástí - mj. i proto, že nevidí východisko ze současné situace. A tak se přidávají k těm, co považují za normální to, co normální není.

Proto jsem se s naším týmem pokusil takovou vizi dát. První pokus jsme udělali loni. Ve formátu pdf je v plném znění i s komentářem ke stažení na

http://radimvalencik.pise.cz/2316-reformy-99-odkaz-na-monografii.html

Koncipovali jsme ji jako ročenku a v plném proudu je příprava vylepšené verze za rok 2015.

K tomu:

- Nikdo nemá patent na rozum a jsme si vědomi toho, že k dokonalosti má daleko. Již proto, že některé pasáže mohou být pro širší veřejnost příliš náročné. Uvítáme připomínky.

- Řešení musí být komplexní a to komplexní v několika směrech (nejde jen o vzájemnou provázanost reforem, ale i o reflexi realizační problematiky, dále pak i o komplexnost spojenou s využíváním různých úrovní abstrakce).

- Nelze spoléhat jen na akademickou sféru - její podstatná část je stále ještě více či méně "zdravá", ale je pod velkým tlakem a určitě od ní nelze očekávat heroické výkony.

- "Laická" pozice vůbec nemusí být "nekvalifikovanou" pozicí - proto uvítáme ochotu každého napomoci ve vyjasňování toho, o co jde.

Úplně na závěr: Od zveřejnění tohoto článku budu upozorňovat na bezzubost či dokonce škodlivost kritiky současného stavu, která jen houfuje ty, co uvízli v síti bezmocnosti vůči stupňování lumpáren a stali se figurkami v této hře.

(Zítra pokračování konkrétními příklady)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář