Jaké reformy a proč (359) MONOGRAFIE 12. část

30. leden 2015 | 07.00 |

Úvodní poznámka k tomuto textu viz: http://radimvalencik.pise.cz/1991-jake-reformy-a-proc-347-o-monografii.html

Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb (12)

Radim Valenčík a kol.

7. Závěr: Shrnutí a jak dál

V závěru publikace "zneužiji" pozici vedoucího autorského týmu a ze svého pohledu shrnu to nejdůležitější, především se však pokusím odpovědět na otázku, co dál.

Shrnutí: Při zpracování publikace jsme byli vedeni snahou uceleně vyložit problematiku reforem umožňujících přechod ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách tak, abychom v maximálně možné míře respektovali dvojí:

- Využili nejnovější vlastní i převzaté teoretické výsledky.

- Reagovali na konkrétní parametry současné doby z hlediska realistické představy o možnosti "odstartování" reforem, a to i s přihlédnutím k rizikům, která hrozí. (Podle nás právě v důsledku toho, že se příslušné reformy nerealizují včas.)

Proto jsme se věnovali nejen popisu teoretického modelu, ze kterého koncept reforem v oblasti financování vzdělání, zdravotní péče, starobních penzí apod. vychází, ale i společenskému (globálnímu i lokálnímu) kontextu těchto reforem. Platí ovšem i opačný vztah (což sice není na první pohled vidět, ale o to významnější fakt se jedná). Totiž to, že již samotná příprava a prokomunikování reforem může podstatným způsobem pozitivně ovlivnit parametry současné reality.

Proto je v publikaci věnována velká pozornost ideovému aspektu toho, jak je generována současná moc. Ta v podmínkách institucionálního systému oslabeného penetrací struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad podstatným způsobem přechází na spontánně se vytvářející hierarchii jader vlivu uplatňovaného právě prostřednictvím těchto struktur. Klíčovou roli hrají tato jádra zejména v případě projevů indiskrece, konkrétně pak při jejím tlumení. K průběžné a včasné koordinaci struktur založených na vzájemném krytí (toho, co se může formou indiskrece projevit a co je třeba utlumit) se vytváří společně (globálně i lokálně) sdílené základní ideové paradigma. To zajišťuje stabilitu celého globálního systému moci a její uplatňování i v různých lokálních podmínkách. Základní ideové paradigma je přitom současně tím, čím interaguje ideová výbava tohoto systému moci s veřejností. Pokud má být tato interakce účinná, musí být základní ideové paradigma většinově akceptováno. Právě proto může přesná, komplexní a současně srozumitelně vyložená teoretická reflexe doby (jejíž součástí je zejména: proč došlo k problémům, jak jsou tyto problémy strukturovány, jaké jsou možnosti a způsob jejich řešení, jaká je pozitivní vize, v čem spočívá individuální existenciální aspekt "zúčastněného pozorovatele") zpětně základní ideové paradigma ovlivnit. Zvláště v případě, kdy se dostává do krize a kdy si změnu vyžaduje. Tak, jak je tomu nyní. (Neznamená to automaticky, že se bude jednat o změnu k lepšímu, v případě absence vlivné teorie může toto paradigma dále degenerovat směrem ke stupňování animozit mezi lidmi, čehož jsme nyní svědky.)

Vím, že někdo může namítnout: "Toto již do teorie nepatří." - Podle mého názoru začíná skutečná teorie právě tam, kde se její součástí stává teoretická reflexe vztahu mezi ní samotnou a praktickou realizací. A to i z čistě lidského (motivačního) aspektu. Tam, kde člověk vidí problémy, ale nevidí možnost jak svou badatelskou činností zaměřenou na společnost tyto problémy řešit, tam se přechází od vědy k jejímu vykazování. A vykazování vědy znamená smrt skutečné vědy.

Další "dotyky" s realitou jsou v oblasti, kde se v daných podmínkách nabízí možnost některých reformních kroků (dílčích reforem či prvků zabudovaných do komplexnějších reforem), kterými se otevírá cesta ke komplexu reforem podporujících vznik ekonomiky založené na produktivních službách. Z určitých důvodů největší naděje jsou nyní v oblasti penzijního systému, protože oblast reforem financování vysokého školství se patrně podařilo na delší dobu zablokovat. Příkladem je část 3.3.4. Čím začít? - krok, který lze učinit již nyní, která ukazuje, jak zabudovat prvky plně zásluhového penzijního do stávajícího systému (resp. do systému, ve kterém budou provedeny některé dílčí úpravy) již nyní a na základě toho pak zvýšit jeho efektivnost.

Komplexní pojetí problematiky a tah na praktické vyústění podnítil vznik i některých původních metod. Zde se opět spokojím jen s příkladem - část 3.4.4. Matematický model chování Konzumenta a Investora.

Za velmi významnou považuji též část, která rozvíjí model člověka v návaznosti na podnětný vstup P. Čírtka týkající se vztahu ekonomie a štěstí (4. Člověk a jeho potřeby (východiska ekonomie produktivní spotřeby). Jednak proto, že na tuto část před a po konferenci bylo nejvíce ohlasů, přičemž část z nich velmi fundovaných. Jednak proto, že z ní vychází jeden z důležitých pohledů na to, jak překročit koncept neoklasické ekonomie, resp. proč je nutný model člověka zpracovaný v rámci ekonomie produktivní spotřeby.

Co dál: Z obsahového hlediska považuji na nejdůležitější uchovat základní dva parametry přístupu - komplexnost a tah směrem k praktickému vyústění (kdy naplnění obou parametrů se vzájemně podmiňuje). Konkrétně pak:

- Bedlivě monitorovat současné dění z hlediska selhávání institucionálního systému a identifikování příčin tohoto selhávání.

- Sledovat a vyhodnocovat k jakým posunům dochází v rámci základního ideového paradigmatu, kterým je koordinováno působení struktur založených na vzájemném krytí.

- Podrobně vyhodnotit zvrat, ke kterému došlo na začátku tohoto století v oblasti reformních systémů financování vysokého školství (zejména případ Velké Británie, MyRichUncle v USA a HECS v Austrálii s přihlédnutím k tomu, k čemu došlo i v ČR).

- Spolupracovat při návrhu pozitivních reformních změn, a to zejména v oblasti, která propojuje financování péče o zdraví a starobních penzí.

- Poskytovat konkrétní návrhy ke zdokonalování absolventské sítě na VŠFS i na dalších spolupracujících univerzitách s důrazem na to, aby absolventi měli přístup k využívání nejnovějších informací získaných výzkumnou činností "mateřské" univerzity po celé období svého produktivního uplatnění.

- Propracovat model člověka v rámci ekonomie produktivní potřeby tak, aby bylo zřejmé, z jakých motivací lidí lze vycházet, a aby předpoklad těchto očekávání byl realistický.

Řešení současných problémů vyžaduje trpělivé promýšlení toho, co a jak dělat v jednotlivých oblastech současně s konkretizací a rozvíjením celkové vize. Ta by měla dát odpověď na to, co za specifickou dobu (podle mě historický exces) prožíváme a co dělat, resp. jak z toho ven. Pokud budeme mít hodně štěstí, pak možná v dohledné době přijde určité uklidnění globální situace a jejích průmětů k nám, které může trvat i dva až tři roky, kdy možná bude čas připravit, prokomunikovat a návazně odstartovat nutné reformy.

Z organizačního hlediska považuji za moc a moc důležité navázat spolupráci ve výzkumu toho typu, o jaký se pokouší tato publikace, s obdobnými institucemi u nás i v zahraničí. Jsem přesvědčen, že výzkum tohoto typu je nejen možný, ale i nezbytný, pokud má věda sehrát tu úlohu, kterou před ni staví současná realita.

Radim Valenčík

Slovníček původních pojmů

Produktivní služby bezprostředně působící na nabývání, uchování a využití lidského kapitálu (zkráceně - produktivní služby): Služby, které bezprostředně napomáhají nabývat lidský kapitál (formou vzdělání, výchovy, tréningu, předávání zkušeností apod.), uchovávat jej (zdravotní péče, lázeňská péče, rehabilitace apod.) a vhodně či lépe jej uplatnit (pracovní či profesní poradenství apod.).

Ekonomika založená na produktivních službách: Ekonomický systém, ve kterém hrají produktivní služby dominantní roli, zvyšují inovační schopnosti člověka a inovační potenciál společnosti. Rozvoj a uplatňování lidských schopností se v tomto ekonomickém systému stává hlavním faktorem dynamického ekonomického růstu, který neustále snižuje svou závislost na množství využívaných přírodních zdrojů, předpokládá rovnost příležitostí pro společenský vzestup a umožňuje naplnění kvality lidského života. Zrod ekonomiky založené na produktivních službách je obdobným přelomem jako zrod průmyslové společnosti.

Exponenciálně dynamický a současně trvale udržitelný růst: Model ekonomického růstu, při kterém má exponenciální dynamika podobu konstantně poměrných přírůstků ke zvyšujícímu se základu a který v důsledku působení inovací nenaráží na omezení související s vyčerpáním přírodních zdrojů či saturace lidských potřeb. Při analýze dlouhodobého ekonomického vývoje se ukazuje, že reálný ekonomický růst má (až doposud) ještě větší dynamiku než exponenciální, resp. že v dějinách došlo ke zvýšení poměrných přírůstků a jejich zvýšená poměrná velikost se uchovává. Uvedený model slouží též k formulování hypotézy, že přechodem k ekonomice založené na produktivních službách může dojít k dalšímu výraznému zvýšení poměrných přírůstků.

Human capital contracts (zkráceně - HCC): Smlouvy o rozdělení efektů (příjmů) vznikajících na základě nabývání, uchování či uplatnění lidského kapitálu mezi poskytovatelem a nabyvatelem (případně i zprostředkovatelem) produktivních služeb.

Přenesená cena: Cena přenesená z trhu, na kterém jsou oceňovány efekty vznikající nabýváním, uchováním či uplatněním lidského kapitálu, do HCC.

Zprostředkované uplatnění přenesené ceny: Cena přenesená z trhu, na kterém jsou oceňovány efekty vznikající nabýváním, uchováním či uplatněním lidského kapitálu, do smlouvy, která pojišťuje vlastníka lidského kapitálu před ztrátou tohoto lidského kapitálu či možností jeho uplatnění.

Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (zkráceně -struktury založené na vzájemném krytí): Jedná se typ sociálních sítí, které mají podobu vzájemného vydírání, vzájemného krytí i vzájemného protěžování v institucionálním systému společnosti těch, co na sebe vědí něco takového, zveřejnění čehož by v daných společenských podmínkách vedlo k jejich difamaci a potrestání. Vazby v těchto strukturách jsou mimořádně pevné, mají tendenci propojovat se s vazbami založenými na investování do společenské pozice a ovládat částečně či za určitých podmínek i plně institucionální systém společnosti.

Jádro vyjednávání vlivu struktur založených na vzájemném krytí (zkráceně - jádro vyjednávání vlivu): Spontánně se utvářející skupina osob zastupujících různé struktury založené na vzájemném krytí, která vyjednávají společný vliv uplatňovaný prostřednictvím těchto struktur a zejména pak způsob reakce na případnou indiskreci v rámci těchto struktur, ke které dochází v případech, když se některá osoba či skupina osob v těchto strukturách cítí nedoceněna či ohrožena.

Základní ideové paradigma jádra vyjednávání vlivu (zkráceně – základní ideové paradigma): Souhrn postojů a postupů (toho, co se musí uznávat a dodržovat) při vyjednávání vlivu uplatňovaného koordinovaným postupem struktur založených na vzájemném krytí, zejména pak při řešení problémů spojených s indiskrecí. Základní ideové paradigma na jedné straně ospravedlňuje ty, kteří ve strukturách na vzájemném krytí působí, v očích jich samotných, na druhé straně orientuje na aktivity, které jsou pro uplatňování efektivního vlivu struktur a překrývání jejich praktik i důsledků uplatňování těchto praktik nezbytné. Umožňuje globální koordinaci vlivu struktur založených na vzájemném krytí a v případě potřeby koncentrování jejich vlivu do lokálních podmínek. Základní ideové paradigma má klíčový význam pro stabilitu moci generované působením struktur založených na vzájemném krytí. Modifikace a proměny tohoto paradigmatu jsou jedním z faktorů, který nejvíce ovlivňuje globální dění.

Investování do společenské pozice (zkráceně - poziční investování): Pořizování pozičních statků za účelem vytvoření nerovnoprávného postavení lidí hlediska využívání investičních příležitostí (jak těch, které jsou spojeny s nabýváním schopností, tak těch, které jsou spojeny s jejich uplatněním). Má celou řadu forem od prestižní či okázalé spotřeby až po spotřebu související s rozhráním her, v nichž vítězí ten, kdo disponuje většími finančními prostředky (právní spory, omezení bezpečnosti apod.).

Struktury založené na pozičním investování (zkráceně – poziční struktury): Spojování osob, které disponují velkými finančními prostředky, do skupin či sociálních sítí, které se (z hlediska využívání investičních příležitostí, ale i každodenních společenských styků, místa bydlení, trávení volného času apod.) oddělují od ostatního obyvatelstva.

Přenos prožitků na zprostředkování uspokojení potřeb (zkráceně - přenos prožitků): Schopnost psychiky reagovat na reflexi toho, že určitá činnost (návazně pak i prostředek této činnosti či situace) zprostředkovává (podmiňuje) uspokojení určité potřeby tím, že nikoli jen finální uspokojení potřeby, ale i to, co jejímu uspokojení předchází (vykonávání činnosti, vlastnění prostředku, nalézání se v příslušné situaci) přináší člověku potěšení (je spojeno s pozitivním prožitkem). Vzhledem k tomu, že jedna a tatáž činnost (prostředek, situace) mohou přibližovat uspokojení více potřeb, může v důsledku přenosu prožitků dojít k jejich syntéze a vzniku relativně stálého nového prožitku, který fixuje nově vzniklou potřebu. S tím souvisí fenomén pociťované potřeby vztažení našeho jednání k přesahu (k tomu, co dává našemu jednání smysl), který je jedním z podstatných aspektů našeho přítomného bytí (naší existence).

Literatura:

D'Addio, A., Seisdedos, J., Whitehouse, E. (2009). Investment Risk and Pensions: Measuring Uncertainty in Returns. OECD Social, Employment, and Migration Working Papers, No. 70. Paris: OECD Publishing. http://www.oecd.org/officialdocuments/publicdisplaydocumentpdf/?doclanguage=en&cote=delsa/e lsa/wd/sem(2009)7

APF ČR (2011). Penzijni připojištěni se statnim přispěvkem. Supplementary Pension Insurance with State Contribution. Vyročni zprava Asociace penzijnich fondů ČR – duben 2011. http://www.apfcr.cz/publikace/2010/cz_verze.html

Barr, N., 2012, Economics of the Welfare State, 5th edition, Oxford University Press, Oxford.

Barták, J. Skryté bohatství firmy.Praha, Alfa Publishing, 2006

80-86432-23-8

Becker, G., 1993, Human Capital: A Theoretical and Empirical Analysis with Special Reference to Education, 3th edition, The University of Chicago Press, Chicago.

Becker, G.: Preference a hodnoty. Grada Publishing, Praha 1997., s. 24-25).

Bőhm-Bawerk, E.: Základy teorie hospodářské hodnoty statků. Academia, Praha 1991., s. 30.)

Cyhelský, L, Mihola, J. &Wawrosz P, 2012,‘Quality indicators of development dynamics at all levels of the economy‘, Statistika (Statistic and Economy Journal), vol. 49, no. 2, pp. 29-43.

Černík, O., Valenčík, R.: Von Neumann-Morgenstern Modified Generalized Raiffa Solution and its Application. Contributions to Game Theory and Management. Vol. VII. 2013.St. Petersburg State University. St. Petersburg, pp. 393-403.

Drucker, P.F: Výzvy managementu pro 21. století. Management Press 2000

Durdisová, J., Mertl, J. (2008). Možnosti zmírnění důsledků demografického vývoje ve zdravotnictví. Demografie. č. 2

Edvinson, L, Malone, M.S.: Intellectual Capital: Realizing Your Company´s True Value by

Gannon, B., Nolan, B. 2004. Disability and Labour Market Participation. Dublin: The Equality Authority.

Grossman, H., 1972, ‚On the Concept of Health Capital and the Demand for Health‘, Journal of Political Economy, vol. 80, no. 2, p. 223.

Grossman, H., & Herschel, I., 1998, Human capital and predation: a positive theory of educational policy, National Bureau of Economic Research.

Hájek, M., & Mihola, J., 2009, ‚Analysis of total factor productivity contribution to economic growth of the Czech Republic‘, Politická ekonomie (Political economy), vol. 57, no. 6, pp. 740-753.

Hayek, F.: Cesta do otroctví. Academia, Praha 1990, s. 72.)

Holman, R.,: Dějiny ekonomického myšlení, C. H. Beck, Praha 1999, s. 164.)

Holzmann, R., Palmer, E., eds. (2006). Pension Reform: Issues and Prospects for Non-Financial Defined Contribution (NDC) Schemes. Washington: The World Bank.

Holzmann, R., Palmer, E., Robalino, D., eds. (2012). Nonfinancial Defined Contribution Pension Schemes in a Changing Pension World. Volume I: Progress, Lessons, and Implementations. Washington: The World Bank.

Hurley, J. An overview of the normative economics of the health care sector. In: Culyer, A. Newhouse J. (ed.) Handbook of Health Economics, Amsterdam: Elsevier 2000

Chłoń-Domińczak, A. (2003). Evaluation of the Notional Defined Contribution Option for the Reform of the Pension System in the Czech Republic. Report prepared for the Czech Ministry of Labor and Social Affaires. Washington: World Bank.

Inglehart, R., 1977, The Silent Revolution, University Press, Princeton.

Jirásek, J.: Souboj mozků. Praha, Alfa 2004

Johnstonoe, D., 1972, New patterns for college lending: Income contingent loans, Columbia University Press, New York.

Johnstonoe, D., 1986, Sharing the costs of higher education: Student financial assistance in the United Kingdom, the Federal Republic of Germany, France, Sweden, and the United States, College Entrance Examination Board, New York.

Johnstonoe, D., 2006, Financing higher education: Cost-sharing in international perspective, Boston College Center for International Higher Education, Boston.

Klusoň, V. 2005. O ekonomické odpovědnosti. Politická ekonomie. 2005., Vol. 52, No. 4. pp. 436-458

Lindholm, C., Burstrom, B., Diderichsen, F. Does chronic illness cause adverse social and economic consequences among Swedes? Scandinavian Journal of Public Health, Vol 29, 2001.

Marx, K., 1973, Grundrisse, Penguine, London,

online http://www.marxists.org/archive/marx/works/download/Marx_Grundrisse.pdf

Marx, K., 1974, Rukopisy "Grundrisse" II, Svoboda, Praha.

Matějů, P., Schneider, O. & Večerník, J. 2003, Proč tak těžko...?, ISEA, Praha.

Matějů, P. & Simonová, N. 2005, České vysoké školství na křižovatce, Sociologický ústav, Praha.

Mihola, J., 2007, ‚Aggregate Production Function and the Share of the Influence of Intensive Factors‘, Statistika (Statistic and Economy Journal) vol. 44, no. 2, pp. 108-132. 

Mládková, L.: Management znalostí v praxi. Professional Publishing, Praha 2004

Mühlpachr, P. Gerontopedagogika. Brno: MU, 2004

OECD, 2011, Health at the glance, Organisation for Economic Co-operation and Development, Paris.

OECD, 2011, Pensions at a Glance 2011, Retirement-Income Systems in OECD and G20 Countries, OECD Publishing, Paris.

OECD 2012,Health Data: Health expenditure and financing, OECD Health Statistics (database), Paris.

OECD 2013, Health: Key Tables from, OECD, iLibrary, Organisation for Economic Cooperation and Development. Paris.

OECD (2013). Pensions at a Glance 2013. OECD and G20 Indicators. Paris: OECD Publishing. ISBN 978-92-64-20392-1.

OECD Health Data. 2010. "OECD Health Data: Health expenditure and financing", OECD Health Statistics (database).

OECD Health Data. 2013. "OECD Health Data: Health expenditure and financing", OECD Health Statistics (database).

Orszag, P. & Stiglitz, E., 1999, Rethinking Pension Reforms: Ten Myths about Social Security Systems, The World Bank, Washington.

Palacios, M., 2004, Investing in Human Capital, Cambridge University Press, Cambridge.

Poniščiaková, O.: Lidský faktor jako tvůrce rozvoje firemních hodnot. Brno, EDMAN 2004

Radovan Richta & An Interdisciplinary Research Team, 1969, Civilization at the crossroads; social and human implications of the scientific and technological revolution , 3rd Edition , International Arts and Sciences Press 1969, UK.

R. Reich v knize Dílo národů  - Příprava na kapitalismus 21. Století (Praha, Prostor 1995

Rohrich, M.: K čemu je dobrý Intellectual Capital, Knowledge Management a emoční inteligence? Deloitte, WS Praha, 15.9.2004

Sörlin. S. &Vessuri, H., 2011, Knowledge Society vs. Knowledge Economy: Knowledge, Power, and Politics, Palgrave Macmillam, Hampshire.

Stehr, N. & Böhme, G., 1986, The Knowledge Society: The Growing Impact of Scientific Knowledge on Social Relations, Springer, Heidelberg.

Špalek J.: Veřejné statky. Teorie a experiment. Nakladatelství C H Beck, 2011. 204 s.

Urbánek, V., 2007, Financování vysokého školství, Oeconomica, Praha.

Vossensteyn, J., 2009, ‚Challenges in student financing: State financial support to students, worldwide perspective‘, Higher Education in Europe, vol. 34, no. 2, pp. 183-199.

Ústavní soud (2010). Rozhodnutí Ústavního soudu ČR: Nález ÚS 8/07. http://www.asocr.cz/addons/files/stare/110107rozhodnuti.pdf

ÚZIS, Ekonomické informace ve zdravotnictví 2010. Praha: ÚZIS, 2011

Veblen, T. Zahálčivá třída, Praha. Sociologické nakladatelství 1999

Valenčík, R., Černík, O. (2014) Von Neumann-Morgenstern Modified Generalized Raiffa Solution and its Application. Contributions to Game Theory and Management, Vol. VII, 2014, St. Petersburg State University, pp. 393-403.

Whitehouse, E. R., D'Addio, A. C., Reilly, A. (2009). Investment Risk and Pensions: Impact on Individual Retirement Incomes and Government Budgets. OECD Social, Employment, and Migration Working Papers, No. 87. Paris: OECD Publishing. http://www.oecdilibrary. org/docserver/download/fulltext/5ksgq0xtx1vc.pdf?expires=1344894197&id=id&accname=g uest&checksum=028D2329B0D66A4817E38F128FBE2345

WHO. 2014. Disability-Adjusted Life Year (DALY). Online:

<http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/metrics_daly/en/>, cit. 10.12.2014

Willmore, L. (2011). Universal Pensions and Universal Minimum Pensions: Mexico City, Chile and Norway. Symposium "The International Experience of Universal Pensions”. Polytechnic University of Hong Kong. http://larrywillmore.net/HongKongPPT.pdf 

Yoo, K.-Y., de Seres, A. (2004). Tax Treatment of Private Pension Savings in OECD Countries and the Net Tax Cost per Unit of Contribution to Tax-Favoured Schemes. OECD Working Paper No. 406. Paris: OECD. http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=607185

(Pokračování přehledem celé monografie)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář