Jaké reformy a proč (353) MONOGRAFIE 6. část

24. leden 2015 | 07.00 |

Úvodní poznámka k tomuto textu viz:http://radimvalencik.pise.cz/1991-jake-reformy-a-proc-347-o-monografii.html

Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb (6)

Radim Valenčík a kol.

3.4. Ke vztahům mezi penzijním a zdravotnickým systémem

3.4.1. Model synergického uspořádání programů prevence a podpory zdraví jako aplikace efektu HCC

Podpora zdraví úzce souvisí s prevencí chorob a dalšími postupy využívanými k ovlivnění vztahu mezi zdravím a nemocí. Návaznost jejich vzájemného působení lze vyjádřit podle následujícího schématu (Kebza, 2009):

podpora zdraví → prevence chorob → léčba → rehabilitace → resocializace

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"">Úspěšná a efektivní prevence a podpora zdraví odstraňuje ze života léčbu i následnou rehabilitaci a resocializaci se všemi z toho plynoucími mimořádně příznivými sociálně ekonomickými důsledky, protože nemoc u jednotlivce vůbec nenastane. Zdraví znamená schopnost vést sociální a ekonomicky produktivní život. (WHO, 1977) Zdravotní prevenci zajišťuje obor Preventivní lékařství, jehož náplní je "předcházení nemocem a posilování zdraví." Podpora zdraví je proces, umožňující lidem zvýšit kontrolu nad jejich zdravím a jeho determinantami a tím posílit jejich zdraví (Bangkokská Charta WHO, 2005). Neznamená pouze odpovědnost zdravotnictví za úspěšnou zdravotní prevenci v populaci, ale vyjadřuje především individuální ovlivnitelnost zdraví a odpovědnost každého prostřednictvím přijetí zdravého životního stylu a jeho reflexe v osobní pohodě (well-being) a v chování jednotlivce (Ottawská charta, 1986) V této souvislosti je třeba zdůraznit, že základem podpory zdraví je přijetí zdravého životního stylu, který lze charakterizovat následujícími faktory, které determinují chování každého, kdo se rozhodne jít cestou zdravého životního stylu: a) pravidelný zdravý pohyb, b) dodržování zásad zdravého stravování, c) abstinence kouření, požívání drog a nadměrného požívání alkoholu, d) pěstování osobní pohody (well-being) a odolnosti vůči stresu, e) zajištění dostatku spánku.

Využívání všech uvedených faktorů zdravého životního stylu jako celku, jeho přijetí jako způsobu života, jsou podmíněny individuálním rozhodnutím každého přijmout uvedené zásady a s výhodou zachování celoživotního pevného zdraví je trvale dodržovat a rozvíjet jako formu chování – pozitivní zvyk, návyk

Prevence a podpora zdraví je ovšem nejen významným nástrojem zvýšení úrovně veřejného zdraví, ale současně i významným faktorem hospodářského růstu, (EU, Bílá kniha, 2002), prevence a podpora zdraví tím, že předchází nemocem, zkracuje v průběhu života významně celkovou dobu neproduktivně strávenou v pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, tedy prodlužuje dobu života ve zdraví (HLY). Zejména ve vyšším produktivním věku (45+) je tak prevence a podpora zdraví součástí a základním předpokladem (osobního) rozvoje a zhodnocování lidského kapitálu na trhu práce. Přijetí zásad PPZ v podobě vypěstování zvyku dodržovat pravidla zdravého životního stylu je však silně determinováno individuálním přístupem každého jednice k podpoře vlastního zdraví, který se primárně projevuje v jeho chování.

Strategie Zdraví 2020 jako programový a institucionální rámec programů prevence a podpory zdraví

Strategie Zdraví 2020, přijatá vládou ČR (8. 1. 2014), podle dokumentu WHO a EU, vymezuje zaměření a obsahový rámec programové podpory PPZ v ČR do roku 2020, která je považována za hlavní nástroj zlepšení veřejného zdraví jako významného faktoru rozvoje produktivity, nabídky práce, vzdělání a tvorby kapitálu včetně lidského kapitálu. Zdraví 2020 zdůrazňuje zdraví jako základní společenskou i ekonomickou hodnotu, jako důležitý faktor pro ekonomický a sociální rozvoj společnosti se zásadním významem jak pro život každého jednotlivce, tak i pro rodiny a všechny společenské skupiny. V rámci Priority 1 "Realizovat celoživotní investice do zdraví a prevence nemocí, posilovat roli občanů a vytvářet podmínky pro růst a naplnění jejich zdravotního potenciálu" je zdůrazněna role programů ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, které posilují roli i schopnosti občanů a motivují je k aktivnímu zapojení. Strategie Zdraví 2020 bude rozpracována do 15 skupin akčních plánů opatření, zahrnujících především programy prevence a péče, včetně finanční podpory pro jejich realizaci.

Neřešena však dosud zůstává otázka procesního zvládnutí koordinace mezi resorty a subjekty, (zdravotnictví, hygienická služba, školství, vnitro, ostatní resorty, města, obce, atd.) které se budou podílet na programové péči s cílem co nejefektivnější realizace programů zaměřených na prevenci a péči, které budou finančně podporovány z veřejných rozpočtů.

Z hlediska lidského kapitálu tedy finanční podpora programů PPZ v rámci Zdraví 2020 bude představovat dlouhodobou investici ve prospěch zdraví celých generací. Pro populaci v produktivním věku (18 – 64) bud znamenat významný příspěvek k rozvoji a využívání lidského kapitálu v hospodářském růstu a zvyšování prosperity Česka v období po roce 2020. Významným společenským efektem takto vynaložených prostředků z veřejných rozpočtů tedy bude zlepšení zdravotního stavu české populace v budoucnosti. Současně je úspěch strategie zdraví 2020 významným faktorem úspěchu vládní strategie prodlužování věku pro odchod do důchodu.

Ekonomickým efektem tedy bude nejen významná úspora léčebných výdajů zdravotních pojišťoven v příštích letech, ale především dodatečné příjmy veřejných rozpočtů (daně a příspěvky na zdravotní a sociální zabezpečení) od zaměstnanců ve věku nad 60 let, kteří budou moci být déle zaměstnáni namísto odchodu do důchodu s ohledem na zlepšení jejich zdraví. Obecně se tedy jedná o strategii podstatného zlepšení veřejného zdraví ve věkové kategorii 60 – 69 let.

Z hlediska návratnosti výdajů na PPZ do roku 2020 se jedná (alespoň zčásti) o formu HCC, které uzavře poskytovatel (provider) programu prevence a podpory zdraví s každým účastníkem. Ten, aniž by se musel konkrétně smluvně zavázat k úhradě své účasti v programu podílem ze zlepšeného výdělku v příštích letech dosaženým v důsledku svého zlepšeného zdraví a prodloužení ekonomicky aktivního věku a zaměstnanosti, vyrovná v budoucnosti část současných výdajů z veřejných rozpočtů na podporu programu prevence a podpory zdraví, který mu v uplynulých letech napomohl přijmout zdravý životní styl a v důsledku toho udržet dobré zdraví a výdělek zaměstnaneckého typu do vyššího věku.

Využití možností, které nabízí strategie Zdraví 2020, závisí na tom, jak se podaří nastartovat konkrétní mechanismy založené na HCC nejen v oblasti samotné péče o zdraví, ale také v dalších oblastech, zejména ve vazbě na systém penzijního pojištění, tak jak jsme o tom hovořili v předcházející části.

Ekonomická interpretace chování z hlediska podpory zdraví

Z hlediska ekonomické interpretace chování lidí a možností, které se nabízejí v oblasti prodloužení období produktivního uplatnění člověka, lze přístup k podpoře vlastního zdraví vymezit v rozsahu dvou protichůdných krajních typů chování

1/ Chování typu Investor, který je charakteristický tím, že si uvědomuje rozhodující roli pevného zdraví pro zajištění vlastního ekonomicky produktivního života a protože chápe nezastupitelnost a výhody vyplývající z prevence a podpory zdraví, aktivně investuje vlastní prostředky do využití všech příležitostí k pěstování zdravého životního stylu, zejména v rámci programových forem prevence a podpory zdraví

2/ Chování typu Konzument, který naopak považuje své zdraví za dar přírody, o který se kvalifikovaně v případě potřeby (léčby nemoci) postará někdo jiný ze systému zdravotní péče, - lékař jako zástupce zdravotnictví jako "bezplatné" zdravotní služby, ekonomicky zajištěné ze zákona ze zdrojů zákonného zdravotního pojištění, které má v ČR charakter zdravotní daně.

S pomocí Grossmanova (1992) modelu poptávky po zdraví můžeme chování obou dvou základních typů jedinců k prevenci a podpoře jejich vlastního zdraví vyjádřit dvěma odlišně konvexními křivkami poptávky jako funkce mezních výdajů na zachování (vrozené) zásoby zdraví.

Investor těží užitek v podobě vyššího počtu dnů ve zdraví využitelných pro produktivní činnosti, především pro zvyšování bohatství a osobní spotřeby z průběžného investování veřejných i svých prostředků do prevence a podpory zdraví v průběhu života a zajišťuje si tak vyšší úroveň zdraví zejména v jeho druhé polovině

Konzument "šetří" v průběhu života výdaje na prevenci a podporu zdraví. Teprve když mu ve vyšším produktivním věku (+45) začne zdraví výrazně ubývat, pokouší se zachovat alespoň zbytkovou, minimální úroveň zdraví výrazným zvyšováním poptávky po zdraví a výdajů na léčbu nemocí. Teprve zdlouhavá a ne vždy účinná léčba zejména chronických neinfekčních nemocí (NCD), které Konzumenta zejména ve vyšším produktivním věku (45+) diskvalifikuje z hlediska pracovního uplatnění tím, že brzdí růst a znemožňuje využívání jeho lidského kapitálu, jej vede ke zvýšení zájmu a odpovědnosti za své vlastní zdraví. Jeho chování se vyznačuje podstatně vyšší hodnotou diskontování budoucnosti ve smyslu poklesu významnosti užitku v budoucnosti, jak jej v exponenciálním diskontním modelu navrhl Samuelson (1994), jako funkce okamžitého užitku závislé na čase. Takto definované diskontování znamená menší význam budoucích důsledků jednání před současnými (Houdek, 2008).

Zdraví je však nenahraditelný, zvláštní a individuální statek, jehož ztrátu nelze nahradit jakýmkoliv substitutem. Proto chování Konzumenta nelze posuzovat jen z hlediska ekonomických teorií středního proudu ekonomického myšlení, například podle teorie racionální volby (Becker, 1998). Každý, kdo se z hlediska zachování vlastního zdraví chová výrazně podle typu Konzument, ignoruje zcela přirozenou podstatu zdraví jako základního předpokladu nejen produktivního života, ale života bez utrpení, strádání a hrozby jeho zkrácení v důsledku nemoci. Ignoruje tedy vlastní, bazální, sebezáchovný zájem. Na základě těchto zjevných skutečností můžeme z hlediska ekonomického přístupu k prevenci a podpoře zdraví konstatovat silný prvek iracionality v chování tohoto typu, které lze s pomocí aparátu a přístupu behaviorální ekonomie označit jako anomálii racionality.

Zanedbávání prevence a podpory zdraví je ukázkou efektu rámování, kdy (méně edukovaný a motivovaný) jedinec namísto přijetí odpovědnosti za své vlastní zdraví jako vzácný, individuální statek, s jehož celoživotní zásobou byl (podle Grossmana) zrozen, svěřuje obnovu svého zdraví jen v případě nemoci do odpovědnosti zdravotnictví, zastoupeného lékařem. Prokrastinace je u chování typu Konzumenta dalším výrazem iracionality v případě, kdy člověk sice uznává nezastupitelnost zdravotní prevence a podpory vlastního zdraví, ale aktivní přijetí a využívání tohoto konceptu pod různými záminkami stále odkládá, a odkládá tak přijetí odpovědnosti za své zdraví v podobě dodržování zásad zdravého životního stylu.

K překonání iracionální pozice Konzument" potřebuje každý kromě impulsu pro potřebné rozhodnutí přijmout zdravý životní styl v podobě behaviorálního efektu "nudge" i explicitní podporu svého okolí. Nejúčinnější formou je aktivní zapojení do vhodného programu prevence, nebo podpory zdraví (WHP, zdravé město, zdravá škola, atd.). Vstup do programu prevence a podpory zdraví tak znamená dobrovolný a časově neomezený závazek každého jedince přijmout a dodržovat pravidla zdravého životního stylu v jeho každodenním chování. Programový rámec prevence a podpory zdraví zajišťuje kromě kvalitního obsahu a zaměření změny v chování i nezbytný a silný prvek dobrovolného osobního závazku, podpory okolí a neformální kontroly dodržení v důsledku snížení osobní reputace. Cenným a nezastupitelným prvkem programů prevence a podpory zdraví je jejich režim spočívající v opakování (drill) žádoucích aktivit (kondiční pohyb). Jedná se o jeden z nejúčinnějších nástrojů nenásilného a dobrovolné změny chování dospělých lidí cestou vypěstování žádoucích návyků nezbytných pro dodržování zdravého životního stylu. Přináší i významnou podporu potlačení prokrastinace, nebo překonání rezignace na zdravý způsob života v důsledku působení vnitřních i vnějších negativních faktorů životní reality každého z nás.

Matematický model chování Konzumenta a Investora

Chceme tedy najít model, který umožní jednoznačnou interpretaci a doporučení, podloženou čísly a určí, do jaké míry (a pro koho) je výhodná rozšířená péče o zdraví a zdravý životní styl. Vyjdeme z původního Grossmanova modelu a křivky mezní efektivity kapitálu. Hledáme dvě funkce, které budou popisovat chování dvou rozdílných strategií, které nazvu konzument a investor. Konzument do svého zdraví neinvestuje, jen konzumuje v případě potřeby zdravotní péči poskytovanou na základě zdravotního pojištění. Investor k tomu navíc investuje do zdravého životního stylu, prevence atd.

Dalšími předpoklady jsou

-kvalitu zdravotnictví hodnotím podle finančních nákladů na pacienta a rok.

-předpokládá se maximální efektivita (vynaložený dolar nelze použít efektivněji)

Další parametry, které se podílejí na celkovém zdravotním stavu jednotlivce (vliv genů, životní prostředí atd.) neuvažujeme.

Matematické odvození

Hodnotu z získáme ze statistik. Alternativním způsobem získání parametru A je jeho vypočtení ze vztahu

Výše uvedené funkce můžeme zakreslit do grafu (obrázek 3.9), na kterých potom názorně uvidíme rozdíly, které chování Konzumenta a Investora přináší při péči o jejich zdraví a jeho náklady. Poptávku po zdraví Konzumenta symbolizuje červená čára, Investora pak modrá. Jak je vidět, po většinu života investuje Konzument méně, o své zdraví se nestará a až v poslední části života je péče o jeho zdraví nákladnější. Dalo by se odhadnout, že velká část těchto nákladů je hrazena ze solidárního zdravotního pojištění. Investor oproti tomu v průběhu života utrácí nad rámec svého zdravotního pojištění a tato investice se mu vrací v podobě vyšší zásoby zdraví v posledních letech života.

Obrázek 3.9: Obecný tvar funkcí

Vlastní výpočet (Kosička)

Důležitou otázkou pro praktickou použitelnost modelu je, zda všechny body ležící mezi modrou a červenou čárou (tedy mezi konzumentem a investorem) jsou lineární kombinací funkcí f1 a f2.

Tento model vysvětluje výši nákladů na delší život a poměrně přesně umožňuje vypočítat utracené versus ušetřené prostředky v závislosti na čerpání zdravotní péče.Snadnou změnou parametrů při vylepšení zdravotnictví, životního prostředí atd. lze model pravidelně aktualizovat. Vzhledem k provázanosti mezi věkem a zdravím by to mohl být podpůrný argument pro sloučení zásadních reforem (penzijního i zdravotního systému – otázkou je i pracovní trh a školství) do jedné. Ukazuje se, že v rozvinutých zemích, které mají své zdravotnictví na vysoké úrovni, jsou náklady na konzumenta v pozdějším věku velmi vysoké, přičemž již nedochází k adekvátnímu zlepšení zdravotního stavu (nicméně dojde k výraznému prodloužení jeho života). Dalo by se říci, že vyspělé zdravotnictví dokáže (za vyšších nákladů) prodloužit život i lidem, kteří se o své zdraví nestarali. Také je vidět, že u investora je délka jeho aktivního života (s dostatečnou zásobou zdraví) výrazně delší. Proto je potřeba při reformě zdravotnictví akcentovat i myšlenku zdravého životního stylu, neboť případné náklady na zdravotní péči pro konzumenty při jejich zvyšující se době dožití by mohly celý systém dovést do kritického stavu. Považuji za vhodné formou různých pobídek a vzdělávání přesvědčit občany, aby se přiklonili více k investorskému rozhodování. V tomto by měl významnou roli sehrát sociální systém, který by, byť za cenu tvrdě nastavených pravidel, vyžadoval plnění určitých, předem daných, kritérií. To by ovšem chtělo nastavit zdravotní a sociální pojištění tak, aby se opravdu stalo pojištěním a nebylo jen jinak nazvanou daní.

Synergické efekty programové PPZ jako faktor zvýšení jejich účinnosti

Efekty programů PPZ, včetně míry zájmu a účasti lidí v programech jsou silně závislé na synergických efektech z hlediska spolupráce subjektů – gestorů, nositelů programů. Optimální je spojovat programy a realizovat je ve spolupráci vždy nejméně dvou subjektů, které mají osobní, odbornou autoritu, nebo jinou formu vlivu na potenciálního účastníka. Jako nejefektivnější se osvědčily společné programy měst, obcí a škol, zaměstnavatelů a zdravotních pojišťoven atd.

V zájmu zvládnutí efektivního procesního řízení toku finanční podpory z veřejných rozpočtů je možné využít pro posuzování a poskytování finanční podpory nositelům programů postup podle následujícího modelu synergického uspořádání programů prevence a péče, vycházejícího z členění subjektů potenciálně nabízejících programy z hlediska blízkého okolí každého jedince, potenciálního účastníka programu.

Tvůrci a nositelé programů prevence a podpory zdraví (PPZ) jsou rozdělení podle zaměření jejich zájmů na efektivním zapojení každého jednotlivce a v souhrnu co nejširší veřejnosti do jejich programů do následujících skupin:

- Autority PPZ, (Odborné lékařské autority v oblasti PPZ včetně praktických lékařů)

- Zdravotní pojišťovny

- Subjekty pracovního, sociálního a osobního okolí účastníka (zaměstnavatel, škola, municipalita, rodina)

- Tržní nabídka produktů podporujících programy a zdravý životní styl (lázně, fyzioterapie, doplňky stravy, rekreační sport a cestovní ruch, atd.)

Na základě uvedeného přístupu lze znázornit vzájemné uspořádání vztahů mezi základními skupinami modelu synergie podle následujícího obrázku:

Obrázek 3.10:

       Autority

                                       PZP

                                      

                                         ZP

                                           

                        Škola               Tržní

                        Město              nabídka

                        Práce
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/1918-jake-reformy-a-proc-319-klesla-zdravi-ii.html

Vlastní výtvor (Klesla)

Funkčnost modelu je dána skutečností, že každá ze zúčastněných skupin, každý subjekt této skupiny má otevřeny přímé, nezprostředkované vztahy se všemi ostatními skupinami. Synergické efekty, zesilující významně působení programů na populaci, je tak možno dosahovat kombinacemi dosud izolovaných programů subjektů z uvedených skupin, vyhlašovaných dosud s minimální, nebo krátkodobou účinnosti (tzv. intervencemi). Příkladem může být například marketingová akce nábytkového řetězce na prodej kvalitních matrací bez účasti například zdravotních pojišťoven, nebo odborných autorit (posouzení ergonomické kvality jako zesílení efektu reklamy na cílovou skupinu zákazníků), nebo naopak izolované tzv. intervence, typu zdravotní osvěty, realizované lékařskými autoritami bez účasti zdravotních pojišťoven, nebo sociálního a pracovního prostředí cílových skupin obyvatelstva, atd. Za přínosy modelu můžeme z hlediska procesního přístupu považovat zejména preference kombinovaných, synergicky působících (nikoliv izolovaných, neopakovaných intervencí) programů do životního stylu cílových skupin populace, preference programových aktivit a nabídky produktů zajišťujících zafixování návyku na zdravý životní styl (drill effect) a efektivnější alokace zdrojů podpory programů PPZ z hlediska dlouhodobého působení, včetně efektu HCC.

(Pokračování příspěvkem dalšího autora)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář