Jaké reformy a proč (329) Valenčík: Ohlas na LK(1)

31. prosinec 2014 | 07.00 |


V souvislosti s přípravou monografie, která využije poznatky ze 17. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání, zformuluji též několik poznámek k otázce etiky. Nejdříve citace z připravovaného textu monografie:

"Zde se jako jedna z klíčových otázek ukazuje tato: Jak dosáhnout toho, aby člověk dal přednost úsilí vyvinutému k ochraně obecně přijatých zásad před pokušením získat bezprostřední osobní výhodu jejich porušením?

Na tuto otázku s využitím teorie her se pokouší (ne zcela přesvědčivě) odpovědět K. Binmore (1996). Podle našeho názoru nelze řešení najít jen v rovině teorie her a nelze jej nalézt na bázi neoklasického konceptu člověka. Naprosto zásadní roli hraje psychický fenomén potřeby vztažení toho, co člověk dělá, k tomu, co ho přesahuje a co dává smysl jeho konání. Jinými slovy - pokud do modelů založených na teorii her vložíme neoklasický model člověka, nenajdeme odpověď na otázku, proč může dojít k upřednostnění (zjednodušeně řečeno) dobra před zlem, tj. upřednostnění úsilí vyvinutému k ochraně obecně přijatých zásad, před pokušením získat bezprostřední osobní výhodu jejich porušením. Zahrnutí do teorie fenoménu vztažení naopak cestu k příslušnému vysvětlení nabízí.

K tomu několik poznámek:

1. Výše uvedené tvrzení vychází z textu P. Čírtka o vztahu ekonomie a umění:

Pavel Čírtek: Lidský kapitál – ekonomie, štěstí a mlčící většina:

pise.cz/1694-jake-reformy-a-proc-242-cirtek-veda-umeni-1.html" target="_blank">http://radimvalencik.pise.cz/1694-jake-reformy-a-proc-242-cirtek-veda-umeni-1.html
http://radimvalencik.pise.cz/1695-jake-reformy-a-proc-243-cirtek-veda-umeni-2.html
http://radimvalencik.pise.cz/1696-jake-reformy-a-proc-244-cirtek-veda-umeni-3.html

A mé odpovědi:

Radim Valenčík: Ekonomie a štěstí
http://radimvalencik.pise.cz/1709-jake-reformy-a-proc-245-rv-ekonomie-a-stesti-1.html
http://radimvalencik.pise.cz/1710-jake-reformy-a-proc-246-rv-ekonomie-a-stesti-2.html
http://radimvalencik.pise.cz/1711-jake-reformy-a-proc-247-rv-ekonomie-a-stesti-3.html
http://radimvalencik.pise.cz/1712-jake-reformy-a-proc-248-rv-ekonomie-a-stesti-4.html
http://radimvalencik.pise.cz/1714-jake-reformy-a-proc-249-rv-ekonomie-a-stesti-5.html
http://radimvalencik.pise.cz/1715-jake-reformy-a-proc-250-rv-ekonomie-a-stesti-6.html

2. Nebudu opakovat celá koncept pojetí "prožitkového světa" člověka (který je i s grafickým znázorněním vývoje lidských potřeb popsán ve výše uvedených odkazech na mé odpovědi, přičemž velmi cenný je i text P. Čírtka), zdůrazním jen to nejdůležitější:

- Činnost, kterou vyvíjíme k tomu, abychom z něčeho měli potěšení, nám sama přináší potěšení.

- Podobně i získávání či vlastnění prostředku této činnosti nám přináší potěšení.

- Rovněž tak i situace, které – pokud nastanou – nás přibližují k tomu, abychom z něčeho měli potěšení, nám samy jako takové potěšení přinášejí.

(To, že tomu tak je, si každý může ověřit sám na sobě.)

3. Z tohoto přenosu, z přenosu očekávaného na současné, se rodí potřeba vztažení našeho bytí k budoucímu (očekávanému). Potřeba hledání smyslu, potřeba existenciálního naplnění našeho života. Přičemž to očekávané, to budoucí nemá žádné hranice. Uvědomění si hranic znamená jejich překročení. Tj. když naším vědomím reflektujeme, že "něco děláme z tohoto důvodu", okamžitě hledáme další horizont, který dává smysl tomu předešlému.

4. "Maximalizace užitku" v takto uvažovaném (přitom mnohem realističtějším) modelu člověka zcela jinou podobu než v neoklasické ekonomii. Předpokládá dynamický rozvoj prožitků a jejich motivující roli ve vztahu k těm aspektům spotřeby, které otevírají cestu k budoucímu (v prvním přiblížení k budoucímu přijmu, ale i k tomu, co lze nazvat rozvojem a uplatňováním schopností, či konkrétněji projektováním dráhy celoživotního zvyšování kvalifikace a jejího uplatnění, zodpovědnosti za společenský vývoj apod.).

5. Pozitivní odpověď na otázku "Jak dosáhnout toho, aby člověk dal přednost úsilí vyvinutému k ochraně obecně přijatých zásad před pokušením získat bezprostřední osobní výhodu jejich porušením?" nelze najít v rámci neoklasického modelu (maximalizace užitku člověka, kdy užitky považujeme za krátkodobě fixované). V modelu, který vkládáme do konceptu ekonomie produktivní spotřeby, pozitivní odpověď lze najít. Pokud se systém prožitků člověka rozvíjí přirozeným způsobem jako součást rozvoje jeho schopností, splývá naplnění smyslu (řešení existenciální otázky vztažení našeho bytí k tomu, co nás přesahuje) s orientací na rozvoj a uplatňování schopností člověka v podmínkách, kdy se na tomto základě vytváří vztahy vzájemnosti.

6. V konkrétním dobovém kontextu pak tato pozitivní odpověď znamená nalezení a přesné pojmenování toho, co přirozenému naplnění smyslu brání, co blokuje proces neustálého vztahování toho, co člověk dělá, k tomu, co ho přesahuje, co dává jeho konání smysl. Etický problém pak neznamená nic jiného, než identifikování těchto bariér a hledání způsobu, jak je překonávat.

(Pokračování – náměty týkající se pojmenování a odstraňování uvedených bariér)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (329) Valenčík: Ohlas na LK(1) jkaleta 31. 12. 2014 - 16:00