Jaké reformy a proč (270) Wawrosz - Re: Anketa

2. listopad 2014 | 07.00 |

Velmi podrobné a podnětné připomínky k monografii jsem dostal od P. Wawrosze. Myslím, že do února příštího roku, kdy počítáme s odevzdáním monografie do tisku, se s tím, co navrhuje, vyrovnáme.

Připomínám, že pracovní verzi monografie je přístupná v elektronickém časopisu Marathon ve Zvláštním čísle tohoto roku (pod ikonkou Mar14z.doc, 127. číslo tohoto časopisu) na stránce:

http://www.valencik.cz/ (vlevo v horní části).

V současné době vrcholí přípravy na první ze seriálu konferencí a v rámci ní uveřejňujeme i ohlasy na anketu k uvedené monografii, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/1759-jake-reformy-a-proc-265-anketa-k-monografii.html
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/1783-jake-reformy-a-proc-269-co-chybi-putinovi-2.html

Nyní vyplněná anketa P. Wawroszem:

1. Jak je srozumitelná hlavní myšlenka (týkající se přechodu ke společnosti, jejíž ekonomika bude založena na produktivních službách), kterou jsme se snažili do textu monografie vtělit a kterou jsme se řídili při jejím zpracování?
Srozumitelná je částečně. Chybí přesvědčivější vysvětlení (a to chybí i v jiných textech včetně mých) mezi vazbou této společnosti a dlouhodobým trvale udržitelným ekonomickým růstem. Zatím zůstáváme na úrovni domněnek, hypotéz, základních tvrzení. Je nutno danou společnost lépe popsat, analyzovat. Zamyslet se i nad tím, zda daná společnost nemůže mít nějaké nevýhody? Zatím je líčena příliš poziitvně. Historická zkušenost říká, že naděje lidstva, které týkaly nejrůznějších způsobů řešení jeho problémů, se naplnily jen částečně. Příkladem mohou být naděje, které byly vkládány v rozvoj vědy a techniky (VaT). Výsledkem mj. bylo, že prostředky VaT byly zneužity proti člověku (v první, druhé světové válce, atd.). Neexistují nějaké problémy i u dané společnosti?
Doporučují i stále diskutovat o vhodnosti termínu
produktivní služby (sektor produktivních služeb). Logika termínu je zřejmá – dané služby mohou přispívat k růstu produkce. Nicméně, setkal jsem se s námitkou, že to vytváří zdání, že ostatní služby jsou neproduktivní. Co třeba termín sektor přispívající k získání, rozvoji a uchování lidského a sociálního kapitálu?

2. Které části monografie považujete za nejlépe zpracované?
Viz speciální odpověď. Celkově vidím jako problém, že monografie přebírá řadu již zveřejněných textů. Dochází potom k tomu, že texty na sebe ne vždy navazují. I když se týkají stejného (podobného) tématu, věnují se jiné věci (konkrétní příklady viz dále). Některé kapitoly jsou psány pro odborníky (3.1. ,3.2). čtenář, který nemá podrobné znalosti (např. neví, co je podstatou "malé důchodové reformy") se ztrácí.
Celkově považuji za nutnou důkladnou editaci monografie, některé texty přepracovat. Obecně každá kapitola určitou úpravu vyžaduje. Bylo by žádoucí, aby měly jednotný styl, ten teď není. Je otázkou, zda s vydáním monografie spěchat. Proč ji nevydat až na jaře?

3. Které části monografie považujete za problémové?

Viz výše.

4. Co vám v monografii chybí, co doporučuje doplnit?
Nesnažme se chytat příliš zajíců najednou. Doporučuji se zaměřit právě na sektor produktivních služeb, ten důkladněji analyzovat a přesvědčivěji ukázat jeho výhody a nevýhody.

5. Kterého z našich, případně zahraničních odborníků byste doporučovali přizvat ke spolupráci?

Stálo by za to možná navázat větší spolupráci s J. Večerníkem.
Líbilo se mi, co napsal Ladislav Žák.

6. Jaké další odborné zdroje doporučujete využít?

Nic konkrétního, ale jen nápad: stačí dát do ProQuestu (vyhledávací databáze, přes IS máme přístup) slova "human capital" nebo něco podobného, omezit vyhledávání třeba na poslední rok a zdroje projet. Co tím někoho pověřit? Nějakého doktoranda? Nebo někoho, kdo, o to jeví alespoň trochu zájem?

7. V čem vás text monografie inspiroval?

Je to drobnost, ale líbily se mi příklady na str. 59. "- Dívka si pořídí kabelku, má z ní radost, ale tak je tomu mj. i proto, že tím působí na své okolí, otevírá si cestu k úspěšnosti.

- Domácnost si pořídí zahradní gril, členové domácnosti z toho mají radost, ovšem mj. i proto, že se těší, jak budou zvát návštěvy a podvědomě oceňují užitek ze společenských kontaktů, které takto budou nabývat."

Ty jsem neznal, budu používat při výuce. Ostatní, jak se snažím pravidelně číst tvé stránky, už jsem "někde viděl".
Pro zamyšlení je zajímavý příspěvek P. Čírtka. Mimochodem podle mne (alespoň částečně viz dále), na něj neodpovídáš úplně dostatečně.

8. Co ve vás vyvolalo kritickou reakcí, případně s čím principiálně nesouhlasíte?

Není to principiální nesouhlas, ale trochu se bojím "zbožštění" produktivních služeb. Viz výše. Opravdu jsou schopny vyřešit všechny naše problémy? Občas to tak vypadá.

9. Pokud se podaří založit tradici každoročně zpracovaných monografií navazujících na tuto a vycházejících z navrhovaného seriálu čtyř konferencí v následujících tří létech, čím se podle vás bude lišit pojetí a obsah monografie v příštím roce od letošní?
Nedokážu odpovědět. Podle mne je třeba, abychom šli do větší hloubky, abychom (vzhledem ke scénáři konferenci) dokázali přesněji analyzovat problémy současné doby a nacházeli na ně řešení.
V současné monografii je nedostatečně zastoupeno:
- téma provázanosti reforem
- problematika pozičního investování. Sice tam je, ale ne dostatečně. Mimochodem v  angličtině se spíše používá termín "positional goods". Opět by stálo za to najít, co vše se o tom píše.

Konkrétní poznámky:

Lepší příklady, respektive lepší vysvětlení na přímou a nepřímou roli státu (s. 20) – tím, že stát buduje cestu, tak trh nahrazuje, sám rozhoduje o alokaci určitých prostředků. Tj. dle v publikaci užité terminologie se jedná o přímou funkci státu. Zároveň může přispívat ke vzniku trhu s nějakými statky (např. mezi městy, které byla spojena), čili zároveň jde dle terminologie o nepřímou funkci. Zdůrazněme, že může, pokud se jedná o zbytečně vybudovanou cestu, trh se nerozvine.

Obecně pasáž od strany 19 (Zdokonalování trhu obecně a konkrétně prostřednictvím HCC) do strany 22 (začátku kapitoly) 3.2. Dobré, ale chtělo by to ještě jednou projet, možná přeházet odstavce, apod.

Rozbor námitek na straně 27: proč ne školné. Je škoda, že se pokračuje něčím jiným, tj. že námitky nejsou zodpovězeny.

Texty často převzaté, ne vždy srozumitelné, kdo je čte poprvé, neorientuje se. Chybí dovysvětlení. Např. kapitola 3.3.Např. (s. 31): "Zkušenosti s NDC jsou ve světě pozitivní a dostatečné, jsou shrnuty v obsáhlé publikaci Světové banky (Holzmann a kol., 2012). Bezděk se v posledních letech snaží NDC diskvalifikovat odvoláváním se na analýzy Výkonného týmu: "NDC systém jsme zvažovali už v roce 2005. Tento systém v českých podmínkách jednoduše nevychází, protože by dával obrovské rozpětí výše důchodů, a navíc by velkou část lidí odsunul pod hranici životního minima" (Mediafax.cz, 2010). NDC ale nemůže "nevycházet", NDC lze pouze naplnit nevhodnými parametry a doplňky, což se v zásadě stalo při analýzách v roce 2005."

První a druhá věta příliš velký skok. Chtělo by to potom vysvětlit, proč NDC nemůže nevycházet. Jaké nevhodné parametry a doplňky existují. Dostatečně to nevysvětluje ani následující věta: "Připomeňme, že životní minimum bylo u nás v roce 2004 stanoveno jinak než dnes, Výkonný tým pracoval s hranicí chudoby, resp. životním minimem ve výši 24,5 % PM."

Není zřejmé, která výkonný tým (Bezděkův?). Není zřejmé, proč je daná hranice špatně?

Stejné formulace se opakují na straně 38 – 39.

Další příklad: s. 35. České "důchodové pojištění" po malé důchodové reformě

Není řečeno, co je to malá důchodová reforma, v čem spočívá její podstata. Kdo se v tom pohybuje, tak to ví, ale nebudou to vědět všichni čtenáři. Já jsem si to musel např. dohledat.

Celkově jsou kapitoly 3.3.1 a 3.3.2 psány pouze pro ty, kdo v dané oblasti mají dostatek znalostí. Ačkoliv se týkají tématu penzijní reformy, stylově nezapadají. Kapitola 3.3.3 je zase z jiného světa. Sice o penzijní reformě, ale jiný styl, téma pojmuto úplně jinak. Prostě 3.3.1 a 3.3.2 na jedné straně a 3.3.2, i když mají společné téma, spolu nesouvisí, jsou psány výrazně odlišně.

Vím, že chceš monografii a pravděpodobně je to za více bodů. Nicméně text je opravdu značně nesourodý. Např. Kapitola 3.4 je převzatý (asi Mertlův?) článek, bez jasné souvislosti s předcházejícím textem. Po tabulce na straně 50 v dané kapitole navazuje text Dominika Stroukala, který se sice týká podobné problematiky, ale v detailech je "o něčem jiném" a prostě na Mertla bezprostředně nenavazuje. Je to potom takový miš maš.

V kapitole 4 se snažíš zodpovědět Čírtkovy otázky. Určitě ale neodpovídáš na vše. Např. pasáž na str. 56: "A proč že chci spíš libru mršiny, než třikrát tisíc dukátů, aha! Protože proto, pouhý rozmar, stačí? Někdo se štítí pečeného vepře, někdo zas šílí sotva vidí kočku, pro změnu jiný neudrží moč, jak slyší kvílet dudy. Náklonnost, ta paní vášně, řídí se jen tím, co ráda a co nerada a dost... Tak ani já říct nemohu a nechci, proč vedu spor, v němž vyhraju-li, ztratím. Hluboce nenávidím Antonia, vzbuzuje ve mně jenom ošklivost. Já jiný důvod nemám, stačí vám to?”

Opravdu produktivní služby vyřeší danou nenávist? Zmizí?

Mnohdy (např. v této kapitole) je vidět, že jsi přebíral různé své texty. Např. o Friemanovy a Teorii spotřební funkce je psáno na str. 61 a potom prakticky to samé na str. 64.

S. 29, s. 30. Přebíráš de facto věci ze zákona, který byl zamítnut v roce 2002. Nejsme za těch 12-13 let dále? Ptám se, nevím. Nepotřebují dané zásady změnu? Ptám se, nevím. I tak, by dané zásady chtělo rozvést.

Možná bych vyhodil kapitolu 5.3. Je od někoho jiného než od tebe. Jako příspěvek ve sborníku OK, jako součást monografie – spíše nezapadá, neříká nic nového. Tvoje pasáže v kapitole 5 – chtělo by to mnohdy stylisticky upravit, někde rozvést, někde zkrátit.

Celkově: chtělo by to důkladnou editaci. Takhle je vidět, že monografie je šita horkou jehlou. V realitě, pokud to bude vydáno a bude to uznáno jako monografie, bude formálně vše OK, ale z hlediska skutečných cílů – budou naplněny jen málo.

(Příště - další vyplněná anketa)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (270) Wawrosz - Re: Anketa zenobius duřpek 04. 11. 2014 - 12:49
RE: Jaké reformy a proč (270) Wawrosz - Re: Anketa zenobius duřpek 04. 11. 2014 - 12:57
RE: Jaké reformy a proč (270) Wawrosz - Re: Anketa sotiris 05. 11. 2014 - 04:31