Jaké reformy a proč (161) Ještě k HCC

16. červenec 2014 | 08.36 |

Potěšilo mě, že jsem dostal větší množství ohlasů na článek "Jaké reformy a proč (152) Kritika HCC", viz:

http://radimvalencik.pise.cz/1433-komentare.html#514122

Je to patrně tím, že uvedená problematika se bezprostředně týká samotné podstaty problému. Pokusím se na ně stručně reagovat. Autory příspěvků uvádím pod jmény, která sami uvedli.

Strigi:Přenesená cena mi připadá jako forma společného investičního podniku, tedy společného sdílení rizika a podílení se na výnosech z této investice. A kontrakty na společné investice jsou z podnikatelské sféry běžně známé. Paralelně však existuje při financování podnikatelských investic také možnost dluhového financování, které poskytovateli zdrojů dává nižší riziko a jistější výnos. Je zajímavé, že např. v islámském bankovnictví jsou fixní úroky považovány za nepřijatelné, proto se pro financování investičních projektů vyvinuly různé formy kontraktů, kdy se strany společně podílejí na výsledném zisku, ale i ztrátách.
Je třeba se proto zamýšlet např.: Dívají se lidé na statky jako je vzdělání či zdravotnictví jen jako na spotřební? Nebo to zatím nikoho nenapadlo takové kontrakty sestavit? Anebo tomu brání nějaké právní, daňové apod. překážky? Domnívám se, že hlavním faktorem je neochota poskytovatelů nést takové riziko v dlouhodobém horizontu, proto smlouvy nenabízejí, a také musí z něčeho žít už dnes. Poskytovatelé by museli dostat zaplaceno již na počátku tak, aby alespoň pokryli svůj provoz, a mít zajištěnu i dostatečnou vymahatelnost a průkaznost případných budoucích podílů na výnosech formou přenesené ceny.

K tomu:
- Jak analogie s financováním firmy, tak zejména připomenutí obdobného principu, na kterém je založeno islámské bankovnictví je zcela na místě.

- Nejen na vzdělání a zdravotnictví, ale i na řadu dalších statků (včetně zahradního grilu či značkové kabelky) se lidé dívají jako na statky investiční, i když si to ne vždy neuvědomují. Očekávají od nich peněžní i nepeněžní výnosy a teprve v důsledku toho vzniká potěšení při jejich pořízení. Ale to je podrobně zdůvodněno v teoretických pasážích o reformách.

- Pokud by např. byly kontrakty na bází HCC uzavírány přímo s univerzitami, byly by to pro ně peníze "navíc" a žádné překážky by zde nebránily. Univerzity však dávají přednost vymáhání peněz s odůvodněním své potřebnosti, protože se obávají konkurenčního prostředí, které by se vytvořilo a které by je nutilo k vyšším výkonům. (Je to dáno mj. "vnitřní strukturou moci", kterou na univerzitách generuje prostředí, ve kterém nejsou dostatečně účinná kritéria pedagogické a vědecké výkonnosti.)

- Hlavní překážkou však je, že se svět vydal cestou pozičního investování místo vytváření rovnosti příležitostí pro nabývání a uplatnění lidských schopností. Tj. vydal se do slepé uličky cestou narůstajících konfliktů. Právě toto směrování vývoje je nutné zvrátit a právě tomu, je věnován celý seriál o reformách.

Ferdinand Kokoška:Článek nepřináší nic nového - už jednou to tu všechno bylo napsáno - samozřejmě, že myšlenka "odloženého školného", kterou tak vehementně Valenčík propaguje, by dopadla v našich zemích naprosto stejně jako podobné(/my rich uncle/, o čem píše "Abhoul"...to jest přeměnu na systém půjček, následné zadlužení, vydíratelnost atd.... proto nesmí být zavedeno školné v ŽÁDNÉ PODOBĚ, ano v podobě odložené. Zrušit všechny soukromé školy, které vybírají školné a provozovat jen státní školy. nebo soukromé školy musí poskytovat vzdělání BEZPLATNĚ...

K tomu: Podobný fundamentalismus bez seriózních argumentů se bude vyskytovat znovu a znovu. Bude přehlížet i doložitelný fakt dlouhodobého úspěšného fungování obdobného systému v Austrálii. A fakticky tím nositelé těchto názorů nahrávají a budou nahrávat posilování pocitu bezvýchodnosti, nadvládě pozičního investování, oligarchizaci současné moci.

Abhoul: Ohledně přenesené ceny. Školy jak vysoké školy a střední školy by mohly argumentovat tím jejich cílem a posláním není primárně připravovat lidi na zaměstnání ale vzdělávat. (Aspoň jejich primárním cílem) Takže nevidí důvod proto. Aby byli oceňování z toho a podle toho co jejich absolventi vydělají. Učební obory by asi takhle argumentovat nemohly. Ale i ty se snaží učně vzdělávat. Navíc proč se tomu říká učební obory, když jsou většinou stejně s maturitou? (Například v USA žádné učební nebo maturitní obory nejsou.) Takže nevím, proč skoro každý ministr chce, abychom měli víc učňů, protože údajně máme málo řemeslníků. Stejně hodně myslím, že i většina lidí co se něčím vyučí stejně dělá něco jiného.

Nevkládejte mi do úst, co jsem neřekl, děkuji

K tomu:

- Střednědobá či dlouhodobá uplatnitelnost absolventa je jasné a měřitelné kritérium. Bezkriteriální prostředí vždy bude plodit ty, kteří se proderou k moci a budou obhajovat stav bezkriteriálnosti. S tím je nutné počítat.

- Pokud jsem v článku, ke kterému je tato diskuse, autorovi Abhloul vložit do úst něco, co neřekl, velmi se omlouvám. Nevím, o který výrok jde, nebylo to mám úmyslem. Celý jeho názor jsem uveřejnil.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (161) Ještě k HCC abhoul 16. 07. 2014 - 11:59