Jaké reformy a proč (138) Katastrofismus IV

23. červen 2014 | 07.58 |

V předcházejícím dílu jsme uvedli jakým směrem se bude modifikovat stávající základní globálně i lokálně sdílené ideové paradigma, pokud nedojde k jeho ovlivnění tím, které je založeno na pozitivní vizi řešení současných problémů. Současně jsme se pokusili o nástin paradigmatu, které na pozitivní vizi založeno je. V tomto pokračování se pokusíme uvést, co možnosti pozitivních proměn základního globálně i lokálně sdíleného paradigmatu nahrává a co jim brání. To je důležité mj. proto, abychom byli na základě poznání logiky současného dění schopni číst, o co jde, co nás čeká a co lze ovlivnit.

Ještě před tím několik poznámek, z nichž vyplývá, proč je pochopení role a alternativ proměn základního globálně i lokálně sdíleného paradigmatu tak významné:

1. Jakýkoli typ moci (a platí to i pro ten současný), se neobejde bez určitého ideového paradigmatu. Současný typ moci založený na propojení pozičního investování a vzájemného krytí porušování obecně přijatých zásad je se svým ideovým paradigmatem nerozlučně spjat, nemohl by bez něj existovat. Jeho základní ideové paradigma totiž umožňuje:

- Jednak průběžně a efektivně dosahovat konsensus "zasvěcených", tj. těch, co na sebe něco vědí a vzájemně se vydírají, kryjí a protěžují, umožňuje jim efektivně koordinovat svůj vliv a přiměřeně si dělit to, co získávají.

- Jednak (současně a totéž paradigma - v tom je jeho kouzlo) umožňuje efektivně zakrývat a překrývat podstatu toho, co se odehrává (tj. to, že reálná moc vyrůstá z porušování obecně přijatých zásad a tomuto porušování obecně přijatých zásad slouží), a to právě vytvářením nepřátel a vyvoláním konfliktů.

2. Toto paradigma vzniklo spontánně, reprodukuje se v prostředí intenzivní komunikace v celém globálním prostoru a na každé lokální úrovni. Běžná komunikace je jeho živnou půdou. Vše, co se "předpřipraví" na různých vrcholových méně veřejných fórech a projednává (již jako do značné míry předurčené) na více viditelných či oficiálních fórech neexistuje izolovaně od běžné komunikace a musí být v rámci běžné komunikace přijatelné (být schopné sdílení). To je:

- Na jedné straně příčinou toho, proč má základní globálně i lokálně sdílené ideové paradigma takovou moc a proč tak efektivně působí na vědomí lidí.

- Na straně druhé i tím, co toto paradigma otevírá možným změnám založených na pochopení toho, o co v dnešní době jde; základní ideové paradigma žije a je účinné jen potud, pokud je otevřené komunikaci. K tomu poznámka na konci (1).

Nyní si můžeme položit otázku, co nahrává pozitivním proměnám základního ideového paradigmatu a co jim brání.

Co nahrává možnosti pozitivních proměn základního ideového paradigmatu:

1. Stávající základní globálně i lokálně sdílené základní ideové paradigma se stalo ekonomicky kontraproduktivní. Přitom tendence k neefektivnosti bude pokračovat. Je to typ správy, který lze stručně charakterizovat jako "Od Iráku 2004 k Iráku 2014 - s velkými obětmi, za velké peníze a se záporným výsledkem". "Irácký" (bylo by možné dodat afgánský, libyjský, syrský, ukrajinský)  typ správy se stává univerzálním modelem vývoje všude kolem nás a nyní i bezprostředně vedle nás. Model je ekonomicky, vojensky, politicky i komunikačně (pokud jde o uchování jeho přijatelnosti pro veřejnost) neudržitelný.

2. Řízené konflikty přerůstají v neřízené a nekontrolovatelné. A co hůř - bude postupně sílit jejich sociální rozměr. Neexistuje žádná záruka toho, že se bude nadále dařit sociální rozměr překrývat vyvoláváním náboženské, etnické, rasové, národnostní apod. nevraživosti.

3. Probíhá generační obměna hlavních tvůrců základního ideového paradigmatu, což bude znamenat střety mezi těmi, co budou usilovat o větší radikalismus či ortodoxii v intencích stávajícího paradigmatu, resp. jeho námi dříve popsané modifikace, a těmi, kteří usilují o nějakou rozumnou perspektivu (a mezi tupci a kvalifikovanými lidmi).

4. V globální soutěži se bude velmi výrazně projevovat tendence k vícepolárnímu světu a své postavení budou posilovat státy, které si uchovají určitou míru odolnosti své státnosti (funkčnosti státních institucí) vůči působení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (podepřených pozičním investováním a samozprivatizovanými enklávami zpravodajských služeb).

Co brání možnosti pozitivních proměn základního ideového paradigmatu:

1. Neschopnost překonat setrvačné vidění ekonomického vývoje, kdy dobře míněné katastrofické vize, o kterých je v této sérii řeč, slouží negativní modifikaci základního ideového paradigmatu.

2. Averze k reformám obecně a zejména pak k averze reformám podněcujícím motivace, reformám které se snaží motivovat k naplnění reálného bohatství lidského života (rozvoji a uplatňování schopností).

3. Obliba katastrofických vizí, které slouží jako dobré alibi vlastní rezignace na hledání cest řešení problémů.

4. Vidění společnosti jen jako v podstatě neměnné zásoby pozic více či méně přijatelných či žádoucích z hlediska vlastního uplatnění. Nepochopení (a někdy i nechtění pochopit) to, že naprosto zásadní roli při vytváření příležitostí k uplatnění schopností má šíření inovačních vln.

Poznámka (1)

Právě v tyto dny, kdy byl připravován uvedený příspěvek, byla uveřejněna na více serverech tato zpráva:

http://svobodnenoviny.eu/usa-vlada-zavira-lidi-kteri-na-facebook-umistuji-prispevky-proti-obamovi/

Považujeme ji spíše za součást informační (či spíše dezinformační) války. Jakékoli omezování komunikace tímto způsobem by narušilo schopnost stávajícího základního globálně i lokálně sdíleného ideového paradigmat reprodukovat se v komunikačním prostoru a vedlo by k rychlé ztrátě jeho vlivu.

Poznámka: Zpracováno ve spolupráci s J. S., který se připravuje zveřejnit uvedenou problematiku formou vlastních tezí.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší