Jaké reformy a proč (72) Videokonference a schůze

17. duben 2014 | 08.00 |

Tento příspěvek navazuje na dva, které jsem zveřejnil před několika dny:

- První byl věnován přípravě na videokonferenci s jednou moskevskou univerzitou o současné situaci, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/1220-jake-reformy-a-proc-68-videokonference-s-ruskem.html

- Druhý byl o tom, co chci říci na schůzi ČSSD, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/1221-jake-reformy-a-proc-69-co-rici-na-pude-cssd.html

Obě akce byly poměrně zajímavé a určité podněty přinesly:

Pokud jde o videokonferenci s moskevskou univerzitou, nejvíce se v souvislosti s tezemi, se kterými jsem vystoupil, diskutovaly dvě otázky:

- Jednak to, zda je možný trvale udržitelný ekonomický růst s (v průměru) exponenciální dynamikou. Potvrdilo se, že ti, co si ho neumí představit, vidí budoucí vývoj světa ve velké konfrontaci. Proto názorný výklad toho, jak lze takový růst zajistit v rámci ekonomiky založené na produktivních službách, je klíčem k pochopení toho, co je zdrojem současných problémů a jak se z nich dostat.

- Jednak otázka toho, do jaké míry je akademická sféra (u nás i v Rusko) informována o tom, co se vlastně odehrává (např. v souvislosti s děním na Ukrajině). Zde jsem hájil názor, že informací z různých zdrojů je dost, nutné je umět je správně vyhodnotit. A k tomu je potřeba mít vhodné "čtecí prizma" (to jsem stručně prezentoval v intencích tezí publikovaných mj. v článku, na který odkazuji). Vyslovil jsem názor, že ti, co si ztěžují na "nedostatek informací", by si měli spíše přiznat, že nevěnovali dostatečné úsilí pochopení logiky současného vývoje na základě trpělivého porovnávání konceptu vytvářeného s oporou dobré teorie a reality, vyhodnocení odlišností, následnému doplňování a rozvíjení konceptu. Dobrý koncept, který může sloužit jako "čtecí prizma" je výsledkem dlouhodobé práce tohoto typu.

Pokud jde o schůzi ČSSD, zde byla diskuse k tomu, co jsem uvedl (viz druhý článek na který odkazuji) jen velmi stručná (mj. i proto, že se schůze protáhla a spěchal jsem na další akci). Přítomen byl i J. Dienstbier a na začátku i M. Tominová (ta musela odejít předčasně, protože vystupovala v televizním pořadu). Reakce byla na toto moje tvrzení: "Pro ČSSD je v současné době nepřijatelné prosazovat financování "koncových" stupňů vzdělávacího systému (tj. těch jejichž produkce se uplatňuje přímo na příslušných profesních trzích) podle toho, jak se tato produkce na těchto profesních trzích uplatňuje, a to nikoli vyhodnocením situace nějakým arbitrem a návazným přidělením prostředků, ale vytvořením příslušných mechanismů." Jedním z účastníků, který pracuje na MŠMT, mně bylo sděleno, že právě o to se tým ministra školství M. Chládka snaží. Pokud je to pravda, tak je to jen a jen dobře. Obávám se však, že jde o nepochopení toho, co považuji za zásadní. Nejde o stanovení nějakých kritérií, která pak někdo vyhodnotí a na základě toho přidělí prostředky. To nikdy nebude fungovat dostatečně motivačně a "přerozdělovatel" vždy podlehne tlakům vzít peníze výkonnějším a dát je těm méně výkonným. Jde o to, aby koncové stupně vzdělávacího systému byly financovány přímo podle toho, kolik si vydělají jejich absolventi. Aby systém takového financování byl průhledný a - obrazně řečeno - "zpětného toku peněz se nedotkla lidská (úřednická) ruka". Vytvořit, nastavit a uvést do života takový systém není jednoduché, ale pokud se má povznést úroveň našeho školství, bude to nutné. Bude nutné nastartovat motor konkurence i (či právě v) této oblasti, jinak jsme odsouzeni k postupné degeneraci a úpadku.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře