Ukrajina: Jak to začalo a kam to došlo

26. březen 2014 | 17.15 |

Ozývají se a budou se ozývat hlasy, že by ti, co se podíleli na lumpárně zvané "ukrajinská krize" měli přestat žvanit a jít tam, kam patří. Někteří z nich ještě mají drzost říkat, že nemohli tušit, jak to bude. A dokonce mají tu drzost připisovat vlastní selhání chybám druhých. Tak jsem dal dohromady několik svých komentářů, které připomínají, jak to začalo a kam to došlo (z doby od 25. ledna tohoto roku do 3. března). Vybral jsem jen nejdůležitější pasáže, doporučuji přečíst celé i s materiály na které reaguji (odkazy připojuji):

25. ledna.

Zdá se, že se na Ukrajině uplatňuje stejný scénář jako v Sýrii. - V opozici vůči stávajícímu režimu se prosazují extrémistické síly, což se zpočátku tají a dokonce jim je poskytována nejen skrytá, ale i veřejná podpora. V důsledku toho tyto síly plně ovládnou opoziční pole, vytlačí tzv. demokratickou opozici na okraj, což vede k neřešitelné situaci a posouvá svět do ještě horší situace, než byla před podporou boje proti nedemokratickému režimu.

Pokud jde o Ukrajinu, zde se "vyznamenala" zejména eurounijní diplomacie. Vůbec nedala Janukovyčovi šanci podepsat takovou přístupovou smlouvu k EU, která by nezruinovala Ukrajinu a poté nekriticky podpořila krajní nacionalisticko-konzervativní síly reprezentující globální restaurační proces a hrozbu revanše. Mediální obraz dění na Ukrajině je v zemích EU podáván tak jednostranně, že vnímavý divák i bez vyvážených informací pochopí, v jaké míře je s ním manipulováno. To je standardní projev situace, kdy je institucionální systém zemí vytvářen dosazováním na bází globálního špiclování a kdy se takto otevře prostor pro nejperverznější globální hry. Za povšimnutí stojí i to, kdo v případě Ukrajiny nejvíce koketuje s těmi silami, které se otevřeně hlásí k nacionálně fašistickému odkazu.

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/990-ukrajina-syrie-ii-tentokrat-uz-dost-blizko-nas.html

27. ledna

Víkendové dění na Ukrajině ukázalo, že V. Janukovyč již patrně nemá moc pod kontrolou. Nemají ji však ani představitelé opozice typu V. Klička. A to nikoli z důvodu síly, kterou mají demonstranti, ale prostě proto, že bezpečnostní síly rozehrály svoji hru. V jejich roli se propojuje dvojí - jednak vysoká míra korupce, která vzlíná až do nejvyšších vrstev státního aparátu, a to i do nejvyšších vrstev těch složek, které by proti korupci měly bojovat, jednak globální špiclování, které umožňuje ovlivnit dosazování mocenských garnitur v jednotlivých zemích v souladu s geopolitickými zájmy. Přesněji zájmy lobby (struktur založených na vzájemném krytí poručování obecně přijatých zásad v lokálním i globálním měřítku), která geopolitickou hrou překrývají jak prosazování svých vlastních zájmů, tak i důsledky prosazování svých vlastních zájmů.

Zde již nejde o otázku, "kdo vyhraje?", ale "z jakých prostředků dojde k sanaci ekonomického propadu, který bude výsledkem narušení hospodářských vztahů, ještě více rozbujelé korupce a nestability?". Příslušné prostředky totiž nikdo nemá k dispozici. A tak do popředí vyvstává otázka: "Jaké síly současné dění tím budou vyvolány v život?"

Na to pak navazují další otázky:

- Kdo s těmito silami již nyní počítá?

- Jaký má scénář?

- Proč zvolil toto řešení?

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/998-dojde-k-ukrajinizaci-evropy.html

19. února

Zvrat ve vývoji na Ukrajině, která měla nakročeno ke klidnějšímu řešení (mj. i pod vlivem zkušenosti přenesené do povědomí většiny ukrajinské veřejnosti z toho, jak euroatlantická politika "pomohla" a "pomáhá" Bosně, z toho, co se tam děje v současné době) je důsledkem naprostého selhání erounijní politiky, která:

- Eurounijní politika plně podlehla zájmům, které v této oblasti sledují USA (pokračovat v politice "obkličování Ruska" za cenu spojení s jakýmikoli politickými silami, včetně těch, které budou destabilizovat situaci i v bezprostřední blízkosti EU či uvnitř ní).

- Eurounijní politika nedokázala podpořit (původně) demokratickou opozici nabídnutím přijatelné, průchodné a realistické ekonomické pomoci, tím ji posílit oproti silám radikálního nacionalismu a historického atavismu.

- Následně pak eurounijní politika nedokázala vyvinout tlak na (původně) demokratickou opozici, aby tato odmítla spolupráci s extrémními silami či spíše těmto silám nepodlehla. Ta se tak dostala do jejich vleku. Nyní již ne jako "neposkvrněná", protože to, co předvádí, je ustupování extrémním silám v naivní víře, že v dané situaci převládne demokratizační proces, který ji s pomocí eurounijní politiky vynese opět do čela.

(Osobně mě velmi mrzí, s jakou naivitou či spíše ve snaze nevidět, o co jde, aby se mohl zavděčit, podlehl této eurounijní politice L. Zaorálek.)

Jaké budou důsledky? Chtěl bych se mýlit, ale s největší pravděpodobností se jako střednědobé projeví následující tendence:

1. Oslabování integrity Ukrajiny – diametrálně odlišná rozhodování soudů a to i v otázkách organizované kriminality, státní bezpečnosti, velkých majetkových operací, oslabování role centrální moci (všech jejich složek), pronásledování (zejména na Západní Ukrajině) "nedostatečně národně uvědomělých" a tím vyvolaná migrace i plná politická divergence. Tento proces se střednědobě nepodaří zastavit.

2. Východní Ukrajina se dostane pod výraznější vliv Ruska.

3. Dojde k posílení tendencí k polarizaci světa.

4. EU se nebude moci zříct odpovědnosti za dění na Západní Ukrajině, jejíž ekonomická situace se stane prakticky neřešitelnou a která ani nedisponuje významnějším ekonomickým potenciálem.

5. Tzv. či "původně" demokratická opozice se dostane úplně mimo jakýkoli vliv a extrémní ukrajinský nacionalismus spojení s historickým atavismem bude destabilizovat situaci v zemích, které se Západní Ukrajinou bezprostředně souvisejí.

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/1082-ukrajina-debakl-eurounijni-politiky.html

1. března

Mnohým začíná docházet, že to, co se děje na Ukrajině, není zcela normální. Pokud by někdo používal fašistické symboly u nás nebo v Německu, jak se tomu masově děje na Ukrajině, už by byl (obrazně řečeno, pochopitelně nejdříve musí proběhnout trestní stíhání) za mřížemi. To navozuje otázku, zda se jedná "jen" o pokus o hnědý puč na Ukrajině, proti kterému se eurounijní politici nedokážou ozvat. Však ono to nějak dopadne, říkají si snad někteří z nich... A nedochází jim, že jsme svědky předem připraveného pokusu o hnědý puč v EU přes ukrajinskou rozbušku. Překvapuje mě, že to ještě nedošlo lidem jako je Luboš Zaorálek a že sežrali i s navijákem "ukrajinskou návnadu". Nejde už o Ukrajinu. Jde o legitimizaci hnědých symbolů a hnědých praktik. Jde o zřetelný nástup sil krajního konzervativismu a historického atavismu k zásadní revizi dějin. Tento skrytý (nejdříve postupný, ale brzy bude gradující) pokus o hnědý převrat v EU má hodně silné mocenské zázemí. Teď se uvidí, jak rychle to dojde zejména demokratickým a protifašistickým silám v Německu, zda se nedostanou pod nejdříve mediální a následně mocenský tlak dříve, než jim začne docházet, o co jde. Možná se mýlím, ale věřím, že to zvládnou. Mj. u nás už čistka v mediích začala a nikdo jí nevěnuje pozornost. Zatím se nám zdá, že je to všechno příliš absurdní, než aby to mohlo být reálné...

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/1107-pokus-o-hnedy-puc-na-ukrajine-ne-v-eu.html

3. března

Vím, že pozornost je v současné době upřena k dění na Ukrajině. Přesto, či přesněji právě proto je na místě uvažovat - a to v nejobecnější rovině - o těch proměnách současné společnosti, které by otevřely cestu dalšímu "normálnímu" či "pozitivnímu" vývoji. Myslím tím - věnovat pozornost právě tomu, o co se pokouším: Přípravě komplexních reforem na základě dobré teorie.

Problémy, jaké se teď vyhrotily velmi blízko nás v souvislosti s děním na Ukrajině, nejsou náhodné. Mají svou příčinu v tom, že se naší společnosti (teď nemyslím jen v naší zemi, ale globálně) nepodařilo a nedaří změnit charakter ekonomického růstu. Myslet, si, že se dnes mohou problémy řešit tím, že jedna ze stran zvítězí, je naivní. A kdo některé ze stran začne nekriticky fandit či dokonce věřit, že jejím vítězstvím se problémy vyřeší, může z toho i zhloupnout. Postupné narůstání intenzity a rozsahu konfliktů i jejich přibližování k nám je dáno tím, že se setrvačný vývoj naší civilizace dostal do slepé uličky.

Ve 100. pokračování seriálu "Superaféra" (ze dne 24. září 2013, kdy jsem pochopitelně neměl ještě tušení, že se právě na Ukrajině něco semele), který jsem loni psal od 13. června (počátku pádu minulé vlády) do vzniku vlády nové (18. února tohoto roku) jsem se pokusil stručně vystihnout, o co jde:

Koncept, ze kterého vychází analýza a komentování událostí, se opírá o vymezení toho, co jsou struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, jak tyto struktury vznikly a vyvinuly se v globálně provázaný systém, jak si podřídily zpravodajské služby (formou privatizace jejich enkláv), jak penetrovaly institucionální systémy jednotlivých zemí a jaké mají lokální modifikace. Pro fungování těchto struktur jsou mimořádně významná jádra vyjednávání vlivu, přičemž k vyjednávání vlivu dochází v rámci určitého globálně sdíleného základního ideového paradigmatu. To je založeno na následujícím:

- Prosazování silových řešení doslova "za každou cenu".

- Pěstování obrazu nepřítele a výroba reálného nepřítele (právě uplatňováním silových řešení).

- Používání dvojího metru k demonstrování moci a možnosti využívat in-side informace při ovlivňování chování osob.

- Kontrola chování osob v oblasti politické reprezentace vlastní země i ostatních zemí (jejich monitorování, výroba kompromitujících materiálů, vydírání, protěžování i "měkké" řízení formou poskytování in-side informací, přičemž to poslední je bezprostředně spojeno s prosazením silového řešení za každou cenu).

Právě takovéto základní ideové paradigma totiž umožňuje efektivně zastírat a překrývat činnost struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad působících v globálním i lokálním měřítku, viz např.:

http://radimvalencik.pise.cz/295-70-4-thbu-o-co-se-oprit.html

http://radimvalencik.pise.cz/311-70-4-3-hra-odkud-kam-jdu-a-kam-se-snazim-dojit.html

http://radimvalencik.pise.cz/318-71-1-hra-co-prinesl-1-6-2013.html

Pokud chceme v našem světě změnit něco k lepšímu (a je nejvyšší čas, protože teď už začíná jít o přežití), pak je především nutné zformulovat a rozšířit do všeobecného povědomí jasnou a nosnou alternativu ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu. Platí totiž následující:

- Bez omezení vlivu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (které se naven projevují jako různá kořistnická lobby, klientelistické sítě, mafie působící v různých složkách státu apod.) se nepodaří řešit žádný významný úkol podmiňující pozitivní vývoj, nepodaří řešit žádný problém, v důsledku kterého vznikají civilizační rizika.

- Bez alternativy ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu se nepodaří omezit vliv struktur založených na vzájemném krytí, proto ty mají obrovskou regenerační schopnost.

V současné době je stávající globální sdílené základní ideové paradigma v krizi a tudíž změna je možná. Klíčovou úlohu (a to v pravém smyslu slova - úlohu klíče k řešení současných problémů) hraje právě a zejména zformulování a rozšíření do všeobecného povědomí jasné a nosné alternativu ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu. Kdo si nezapne dobře první knoflík, ten se už dobře neobleče; kdo se pouští do řešení dílčích problémů, aniž by si vyjasnil jejich obecný základ, ten na neřešení těchto problémů v obecné rovině bude narážet na každém kroku, narážet slepě a to ho bude odsuzovat k bezzásadovosti, příštipkaření, k tomu, aby se stal figurkou se kterou se manipuluje, aby byl vtažen do her, kterým nerozumí.

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/617-71-112-hra-co-prinesl-20-9-13-superafera-100.html

K seriálu o reformách, který píšu, "Jaké reformy a proč", viz:

blog: http://radimvalencik.pise.cz/archiv/

diskusní skupina na FB: https://www.facebook.com/groups/728107677207981/

dostávám řadu námětů i kritických poznámek. Nejčastěji se mně namítá, že realita je horší, než se domnívám, a tudíž jsou moje návrhy nerealizovatelné. Ale ono je to naopak. Jak ukážu po skončení teoretické části seriálu (bude to brzy - 8. března 18. dílem série "Elegantní teorie"), situace je mnohem a mnohem horší, než pokud jde o problémy, které oponenti uvádějí. Ale právě proto potřebujeme silnou a elegantní teorii a návazně podrobně rozpracovaný koncept komplexních reforem, abychom "prolomili" globálně sdílené paradigma (viz červeně zvýrazněné). A teď je ten pravý a nejvyšší čas ho připravit a prokomunikovat. Během příštích cca tří let.

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/1114-bez-reseni-pricin-nas-cekaji-dalsi-ukrajiny.html

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.67 (57x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Ukrajina: Jak to začalo a kam to došlo lubomír Šmuk 27. 03. 2014 - 11:18
RE: Ukrajina: Jak to začalo a kam to došlo jkaleta 06. 09. 2014 - 13:22