Jaké reformy a proč? (18) O roli kontaktů

20. únor 2014 | 08.58 |

Nemyslím, že k tomu, aby bylo líp, musí být nejdřív hodně špatně. A nemyslím, že s tím, kam spěje současný vývoj, nelze nic dělat. Naopak. Jsem přesvědčen, že čím méně lidí podlehne jednomu či druhému z výše uvedených mámení, tím máme větší šanci projít úskalím současné doby s menšími útrapami, tím více se zvyšuje šance, že těmito úskalími vůbec projdeme. To je hlavní důvod, proč reaguji na komentář Karla Procházky ze Žižkova (jak se na Facebooku označuje):

K. Procházka: Velmi snadno napadnutelná teorie produktivních služeb. Světlá plocha údajné narůstající hodnota lidského kapitálu bude ovlivněna více faktory, které nekorelují s investicemi do lidského kapitálu. Například mladí absolventi pocházející z elit budou mít rychlejší start i bez investic. Přeci je při startu nenechají rodiče či tchán na holičkách. Viz většina posametových premiérů. Zvýšení další výkonnosti lze financovat z podnikových zdrojů a opět to více koreluje s novými zbohatlíky s velkými rezervami než s prostou investicí střední třídy. Prodloužení zenitu profesní dráhy je již často okolností náhody. Pokud nemáte dobré styky s předchozí profesní kariery, tak vás kdejaký nadřízená označí za neperspektivního a dodá si na vaše místo svého nepota. Pokud by se tedy měla měřit nějaká pravděpodobnost vztahu mezi investicemi a zhodnocením lidského kapitálu střední třídy, větší pravděpodobnost je při dobré investiční přípravě, že přepadnete banku a policie vás neodhalí.

Viz: https://www.facebook.com/groups/728107677207981/

Vždy poděkuji za každý příspěvek, jakkoli kritický. V tomto případě bych ještě dodal – děkuji za každý příspěvek, námitku, kritiku, zejména pokud budou vycházet z toho, co bylo napsáno, co je černé na bílém, a ne z vlastní představy o tom, co si autor připomínky myslí, že bylo napsáno pod vlivem svých stereotypních představ.

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"">K tomu, co píše K. Procházka:

1. Obecně k přístupu. Samozřejmě platí, že "teorie produktivních služeb je snadno napadnutelná". Někomu postačí něco snadno napadnout. Osobně dávám přednost dobrat se pravdy a zejména pak najít cestu řešení reálného problému. A to už tak snadné není. Je to dřina a hlavně umění nezaujatého vidění, mj. i vnímání toho, co říká ten druhý.

2. Jen pro přesnost k formulaci: "Světlá plocha údajné narůstající hodnota lidského kapitálu..." Uvedená plocha není "hodnotou lidského kapitálu" ale příjmu (tak, jak je rozložen v čase). A ten je skutečně ovlivněn řadou faktorů. Samotný lidský kapitál těmi faktory, o nichž K. Procházka píše, tak významně ovlivněn není. Jinak řečeno – uplatnění lidského kapitálu z hlediska velikosti příjmu je významně podmíněno sociálním kapitálem (pozicí v nejrůznějších sociálních sítích).

(K tomu jen poznámka: V roce 2009-2011 jsem byl řešitelem projektu GA ČR s názvem "Sociální kapitál a efektivnost", jehož řešení bylo hodnocení jako velmi úspěšné. V rámci něj náš tým publikoval i několik impaktovaných článků. Tím chci jen říci, že o tomto problému tak trochu něco vím.)

3. A nyní k tomu nejdůležitějšímu. Třem námitkám z koše "snadné napadnutelnosti" (rozepíšu je zvlášť a příp. upřesním):

3.1.: "...mladí absolventi pocházející z elit budou mít rychlejší start i bez investic. Přeci je při startu nenechají rodiče či tchán na holičkách". – Tj. lidé jsou významným způsobem zvýhodněni pozicí rodiny, ke které patří.

3.2.: "Zvýšení další výkonnosti lze financovat z podnikových zdrojů a opět to více koreluje s novými zbohatlíky s velkými rezervami než s prostou investicí střední třídy." – Zde má K. Procházka patrně na mysli vysoké platy manažerů.

3.3. "Prodloužení zenitu profesní dráhy je již často okolností náhody. Pokud nemáte dobré styky s předchozí profesní kariery, tak vás kdejaký nadřízená označí za neperspektivního a dodá si na vaše místo svého nepota." – Tj. to, jak je schopen se člověk uplatnit na profesních trzích závisí především na známostech (příbuzenských vztazích apod.).

Problém nevidím v tom, že K. Procházka "snadno napadl" koncepci, která vychází z toho, že řešení problémů současné společnosti předpokládá podstatné zvýšení role produktivních služeb. Ale v tom, že ji napadl z pozice velmi zjednodušených argumentů, kterými se snaží vlámat do otevřených dveří. A hlavně ignoruje to, co bylo napsáno. Například k prvnímu bodu jsem ve 12. dílu seriálu "Jaké reformy a proč?" uvedl 10 možných námitek, z nichž 7. Zní takto: "Příjem absolventa vysoké školy nezávisí jen na kvalitě vzdělávacích služeb, které poskytuje (příslušná vysoká škola), ale i na rodinném zázemí absolventa a dalších faktorech."

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/1023-jake-reformy-a-proc-12.html

Námitku obsaženou v bodě 3.1. lze ještě zesílit: Nejen při uplatnění, ale již i při přijetí na vysokou školu (zejména na prestižní obory) je podstatným způsobem zvýhodněn uchazeč z "elit".

No a co? Tak se na všechno vykašleme, budeme číst katastrofické vize, které nám budou přinášet vnitřní uspokojení a čekat na katastrofu, která převrátí svět, a pak bude konečně dobře... Možná, že K. Procházkovi křivdím (a byl bych rád, pokud by tak tomu bylo), ale já v takových reakcích skutečně vidím na jedné straně rezignaci na možnost pozitivně ovlivnit vývoj, na druhé straně nesmírně naivní představu, že nejdříve musí být hodně špatně, aby pak bylo hodně dobře...

Ve všech třech námitkách K. Procházky je přímo či nepřímo obsaženo to, že úspěšnost člověka je podmíněna jeho společenskými kontakty, resp. jeho pozicí v sociálních sítích, v nichž působí. To je samozřejmě pravda a pravda triviální. Návazně je nutné položit si otázky:

- Jak tyto sítě působí?

- Které jsou nejvýznamnější?

- Existuje možnost vytvořit podmínky pro větší rovnost příležitostí oproti predeterminovanosti dané působením sociálních sítí podmíněných majetkovou pozicí?

Apod.

Pokud by K. Procházka šel trpělivě touto cestou, tak by se dobral k tomu, že vše je ještě horší. Dospěl by k následujícímu (protože jsem o tom psal již mnohokrát, zopakuji to jen velmi stručně v bodech):

1. Sociální sítě, které působí přímo proti rovnosti příležitostí a prohlubují ekonomickou segregaci společnosti, mají dva zdroje:

- Je to jednak poziční investování, tj. přeměna majetkové výhody ve výsadu (udržováním prestižní spotřeby, v horším případě formou korupce apod.).

- Je to vznik vazeb založených na porušení toho, co je obecně považováno za správné, kdy ti, co se tohoto porušení dopustili a vědí to o sobě, se vzájemně vydírají, ale i kryjí a následně i vzájemně protěžují v rámci institucionální struktury společnosti.

2. Spojením obojího (získáváním majetku porušováním obecně přijatých zásad a současně vytvářením struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad), což je jedním z dominantních fenoménů současné doby, vznikl současný stav. (Proti tomu jsou nějaké rodinné vazby, standardní nepostismus apod. něčím naprosto nevýznamným, resp. jsou podřizovány systémem vztahů založeným na pozičním investování a vzájemném krytí.)

3. Přirozená selekce (na bázi toho, co skutečně připomíná přirozený vývoj) struktur založených na vzájemném krytí a jejich propojení se zpravodajskými strukturami (které rovněž cíleným způsobem využívají diskreditující informace) vedla k tomu, že současný institucionální systém (lokálně i globálně) je podstatným způsobem těmito strukturami ovládán.

K tomu poznámka: Teď bych se chtěl slovy J. Kroupy staršího (z filmu "Marečku, podejte mi pero") otázat: "To jsem zvědav, co s tím budete dělat..."

Samozřejmě, že cesta k řešení současných problémů existuje. Pochopení toho, jak fungují struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, jak kooperují (vyjednávají svůj vliv a brání se indiskreci) prostřednictvím vyjednávacích jader, jakou roli pro fungování těchto jader hraje globálně sdílené a lokálně modifikované základní ideové paradigma, umožňuje vidět, kde je celý takto vzniklý systém nejzranitelnější.

V čem? – o tom příště. Ale třeba to někdo zformuluje dříve a lépe než já.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře