Jaké reformy a proč? (14) D.V., Absolventské sítě

5. únor 2014 | 10.01 |

Ke 12. a 13. pokračování tohoto seriálu napsal na Facebook známý diskutér D. Vyhlídal: "až bude čas, popíšu, v čem je celý Tebou navrhovaný model principiálně špatný!"

Běžně na jeho výpady ke všemu, co napíšu, nereaguji. Tentokrát jsem se těšil. Každá kritická námitka je pro rozpracování komplexního programu reforem velmi cenná.

O dvanáct hodin později od D. Vyhlídala přišly první připomínky. A musím říci, že jsem byl velmi zklamán. Nejdříve je uveřejním celé tak, jak přišly a pak se vyjádřím k jednotlivostem. Zde jsou připomínky D. Vyhlídala v plném znění (opravil jsem tam jen nějaké drobné překlepy):

Samozřejmě zásadně by nemělo projít přímo placené školné, to by bylo pro mnohé rodiny likvidační. Rozhodně by se mělo něco udělat s liberálním přijímáním studentů na VŠ nehledě na možnosti příštího uplatnění ...

základní protimluv, jedno nesouvisí s druhým.

Pokud by půjčky na školné zajišťovaly studentům banky (student by byl povinen, bez ohledu na výši příjmů začít splácet) garantovaný státem, které by v případě neplacení tlak na dlužníka převzal a současně byl zaveden systém stipendií, systém by se v krátké chvíli srovnal sám.

Studenti by sice mohli studovat jakýkoliv obor, ale současně by museli hledat způsob obživy. stipendia by pak mohly na základě smlouvy, poskytovat firmy na základě poptávky na trhu práce.

0pt; font-family:"Times New Roman","serif"">bod po bodu by se toto dalo rozebírat je tam toho daleko víc!

... nutné diferencovat zpětné platby (tj. odvody procentuálně stanovené části výdělku) dle sociální situace rodičů.

to je špatně, nic pak studenta nenutí opravdu studovat, ani si, přednostně, vybírat obor, ve kterém je uplatnitelnější na trhu práce.

Tak nějak jsi zapomněl, že vzdělání je především individuální statek, ač si jako socialista (nebo jako Vostatek?), asi myslíš něco jiného.

Ad tato část:

Samozřejmě zásadně by nemělo projít přímo placené školné, to by bylo pro mnohé rodiny likvidační. Rozhodně by se mělo něco udělat s liberálním přijímáním studentů na VŠ nehledě na možnosti příštího uplatnění ...

základní protimluv, jedno nesouvisí s druhým.

Pokud by půjčky na školné zajišťovaly studentům banky (student by byl povinen, bez ohledu na výši příjmů začít splácet) garantovaný státem, které by v případě neplacení tlak na dlužníka převzal a současně byl zaveden systém stipendií, systém by se v krátké chvíli srovnal sám.

Tj. D. Vyhlídal navrhuje místo splácení odvozeného od výše příjmu splácení standardní půjčky od banky garantované státem. To by byl tunel! Jen velmi stručně k problémům, které by vznikly (a všude na světě, kde je takový systém mají fatální dopady):

1. Půjčky od bank jsou nutně úročeny a velká část studentů je není schopna splácet. Mají zničený celý život a bankám musí z peněz daňových poplatníků dorovnat garantovaný ušlý příjem stát. Ten z nešťastníků stejně nic nevymůže.

2. Tento systém odrazuje zájemce o studium z chudších vrstev (doložitelně a prokazatelně).

3. Pokud je nějakým způsobem úrok z půjček poskytovaných bankami snížen s pomocí státu (částečné dotování úroku nebo garantování půjček, aby se snížilo riziko), je to typickým příkladem negativního přerozdělování, kdy chudí platí bohatým. Systém je totiž velmi nákladný a chudému stejně nepomůže (riziko, kterému je vystaven, je velké), zatímco bohatý si rád takovou půjčku vezme, protože ji snadno splatí i z jiných zdrojů než ze svého příjmu.

4. Především však systém přes normální bankovní půjčky vůbec nemotivuje vysoké školy ke zvyšování kvality vzdělávacích služeb.

(Takže ne, že by se systém "v krátké chvíli srovnal sám", ale nadělal by, tak jako všude, kde byl praktikován, pěknou paseku, aniž by cokoli pozitivního přinesl.)

Ad tato část:

Studenti by sice mohli studovat jakýkoliv obor, ale současně by museli hledat způsob obživy. stipendia by pak mohly na základě smlouvy, poskytovat firmy na základě poptávky na trhu práce.

To vše vůbec nesouvisí s tím, zda student bude v "mém" systému s platbami na základě "sdíleného úspěchu" či "přenesené ceny", nebo ve "Vyhlídalově" systému státem garantovaných a jinak normálních půjček od banka na studium.

Ad tato část:

... nutné diferencovat zpětné platby (tj. odvody procentuálně stanovené části výdělku) dle sociální situace rodičů.

to je špatně, nic pak studenta nenutí opravdu studovat, ani si, přednostně, vybírat obor, ve kterém je uplatnitelnější na trhu práce. Tak nějak jsi zapomněl, že vzdělání je především individuální statek, ač si jako socialista (nebo jako Vostatek?), asi myslíš něco jiného.

Tak tady už D. Vyhlídal úplně ujel. Ale to se stává těm, co mají klapky zideologizovaného vidění světa na očích. Kritizuji totiž přesně to, co on a v otázce "diferencovat zpětné platby (tj. odvody procentuálně stanovené části výdělku) dle sociální situace rodičů" mám naprosto shodný názor (že by to bylo principiálně špatné řešení). Pro jistotu, aby nikdo neměl pochybnosti, ocituji to, co jsem napsal v reakci na F. Mlejnka, to nejdůležitější zvýrazňuji červeně):

František Mlejnek: Jedno souvisí s druhým, těžko objektivně určit nejvýznamnější bod. Samozřejmě zásadně by nemělo projít přímo placené školné, to by bylo pro mnohé rodiny likvidační. Rozhodně by se mělo něco udělat s liberálním přijímáním studentů na VŠ nehledě na možnosti příštího uplatnění. Možná také by se měly možnosti plateb diferencovat podle sociální situace rodičů. Z čistě osobního hlediska mě ovšem psychicky deptá fakt, že dcera by měla příští rok nastoupit na magisterské studium (jazyků), ale příjem rodiny v druhém pololetí t. r. bude cca 14 000 Kč a až po Novém roce dostanu předčasný důchod, tak to bude 17 000 Kč... Čili - taky úplně něco opačného - podívat se na problém sociálních stipendií.

K tomu moje poznámka: V systému, který navrhuji, byste problém se studiem své dcery neměl, resp. jen v podobě nákladů obětované příležitosti (výdělečné činnosti dcery). Lze ovšem předpokládat, že v daném oboru by mohla dcera vydělávat peníze jako překladatelka a dokonce by měla na vysoké škole více příležitostí získat zakázky. Určitě by vznikly i vysoké školy, které by se v některých oborech specializovaly na studenty, kteří by mohli vykonávat určitou (s oborem související) výdělečnou činnost již během studia. Jinak – v systému, který navrhuji, není vůbec nutné diferencovat zpětné platby (tj. odvody procentuálně stanovené části výdělku) dle sociální situace rodičů.
Viz: http://radimvalencik.pise.cz/1026-jake-reformy-a-proc-13-k-otazce-skolneho-na-vs.html

(Ach jo. Když už někdo ztrácí schopnost číst...)

Role absolventských sítí univerzit

K představě o tom, jaké možnosti radikálního zvýšení efektivnosti univerzitních vzdělávacích služeb, je vhodné uvést něco o absolventských sítích univerzit. Pokud totiž říkáme, že hlavním produktem univerzit by měl být kvalitně vzdělaný student (jako lidský kapitál), opomíjíme, že nejde jen o studenta jako jednotlivce, ale o možnost spojenou s vytvářením kooperující absolventské sítě (jako sociálního kapitálu). K tomu uvádím pár řádek z dříve napsaného článku:

Od doby přijetí absolventa k jeho nástupu do prvního zaměstnání uplyne zpravidla pět let. Za tu dobu se hodně změní a vysoká škola jej proto připravuje na budoucí situaci v oblasti  profesních trhů, nikoli na tu, jaká je v době zahájení jeho studia. Nejde jen o vstup do prvního zaměstnání, ale o jeho připravenost reagovat na měnící se požadavky profesních trhů dlouhou dobu po absolvování vysoké školy.

Z hlediska trendů v oblasti sektoru terciárních vzdělávacích služeb platí, že jsme stále více vystaveni globální konkurenci, která nás nutí srovnávat se s úrovní odpovídající světové špičce. A nejen to. Vzhledem k tomu, jak  dynamický vývoj zde probíhá, nestačí napodobovat jen to nejlepší. Než by k tomu došlo, bylo by už pozdě. Měli bychom umět odhadnout, kam v dohledné době způsob poskytování vzdělávacích služeb dospěje a zaměřit se na dosažení komparativních výhod z hlediska toho, co bude standardem za několik málo let.

Z tohoto hlediska je nepřehlédnutelným faktem, že výrazně roste role absolventských sítí špičkových světových univerzit. Jde o zásadní změnu finálního produktu, kterým byl dosud lidský kapitál – člověk se svými schopnostmi nabytými prostřednictvím vzdělávacího servisu. Nyní se jím stává sociální kapitál – lidský kapitál, který nachází své uplatnění a je využíván prostřednictvím sociálních sítí.

Dnes již klasickou  koncepci sociálního kapitálu vypracoval Pierre Bourdieu v 80. a 90. letech. Podle něj se jedná o "kapitál sociálních konexí, počestnosti a vážnosti". (U nás vyšla v roce 1998). Na něj  navázal Manuel Castells svou prací "Informační věk – ekonomika, společnost a kultura", která vyšla v roce 1999. Její stěžejní myšlenkou je idea síťové společnosti, čili společnosti sítí (network society): "Sítě konstituují novou sociální morfologii našich společností a difúze síťové logiky podstatně modifikuje postupy a výsledky výrobních, zkušenostních  mocenských a kulturních procesů. Zatím co síťová podoba sociální organizace existovala v jiných dobách a prostorech, nové informačně technologické paradigma poskytuje materiální základnu pro její expansivní proniknutí veškerou sociální strukturou. Kromě toho... tato síťová logika indukuje sociální determinaci vyšší úrovně, nežli logika specifických  sociálních zájmů vyjadřovaná sítěmi: moc toků získává nadřazené postavení nad toky moci. Přítomnost nebo nepřítomnost v síti a dynamika každé sítě vis-a-vis jiným sítím jsou rozhodujícími zdroji vlivu a změny v naší společnosti: společnosti, kterou proto můžeme, jak se sluší a patří, nazývat síťovou společností ..."

Je pozoruhodné, a v dějinách vědy o společnosti se to nestává často, jak teoretické řešení problematiky sociálního kapitálu a sociálních sítí koresponduje s výrazně rostoucí rolí špičkových univerzit při produkci absolventských sítí. Ukazuje se a potvrzuje, že klíčovou roli při tom mají informační toky. Vztah absolventa k jeho "mateřské vysoké škole” není jen záležitostí přirozených sympatií, vzpomínek na spolužáky, s nimiž se lze při různých příležitostech organizovaných univerzitou setkat. Špičkové univerzity poskytují svým absolventům celoživotní a informační servis, který je vybavuje nejnovějšími poznatky z oboru jejich uplatnění. Současně si tím univerzity  zabezpečují zpětnou vazbu z hlediska ověření relevance výsledků poznání v praxi. Mnohem lépe se jim pak odhadují budoucí požadavky profesních trhů, pro které mohou připravovat svoji produkci.

Absolventské sítě hrají důležitou roli při uplatnění absolventů univerzit. Prostřednictvím absolventů, kteří již zastávají významná místa, se uplatňují noví absolventi. Přitom schopnost získávat špičkové odborníky v budoucnu zvyšuje hodnotu stávajících absolventů ve firmě. Firma nekupuje "zajíce v pytli”, ale toho, koho ti, co se ve firmě osvědčují, již znají z týmové práce na univerzitě. Firmy si navíc uvědomují, jak zcela zásadní význam (při realizaci jejich investiční a odbytové strategie) pro ně má spolupráce s univerzitami schopnými tvořit globální absolventské sítě.

Z hlediska našich "malých českých poměrů” však v této souvislosti vystupuje do popředí spíše otázka: Proč tyto tendence  nepozorujeme u nás doma? Proč se u nás naše univerzity nejenže nesnaží o něco podobného, ale hrají spíše mrtvého brouka, který nevidí a neslyší? Odpověď je jednoduchá. Funkční absolventské sítě s výše popsanými atributy začaly vznikat tam, kde byly univerzity zainteresovány pozičně i finančně na uplatnění svých absolventů. Uplatnění absolventů bylo prvotním a nejdůležitějším stimulem, který vedl a vede k zásadní proměně finálního produktu. V našich podmínkách však zainteresovanost vysokých škol na uplatnění svých absolventů v podstatě neexistuje, rozhodně ne finanční a rozhodně ne v tom smyslu, že by si vysoké školy z tohoto hlediska konkurovaly. A tak jen nárokují více a více peněz, ignorují to, co se odehrává ve světě a produkují stále větší procento nezaměstnaných. Za zmínku stojí, že  možnost a nutnost využití výše uvedených možností si u nás uvědomují některé soukromé vysoké školy

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (8x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč? (14) D.V., Absolventské sítě protopopov oleg 06. 02. 2014 - 20:02
RE: Jaké reformy a proč? (14) D.V., Absolventské sítě dr.solfernus 12. 02. 2014 - 11:58