Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
COVI-kávička 27.6. ČR +0,068 Rusko +21,7. Co dál?
Česká republika: +0,068 tisíc nových případů. Pozor! O 5 více než minulý týden v sobotu. To není moc, ale takto někdy začínají velké problémy.
Rusko +21,7 tisíc nových případů. Zase o kousek vzrostlo.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
21,7 : 2,2 |
Británie +18,3 nových případů.
Tolik by v tak pročkované zemi být nemělo. A to je léto.
Rozjelo se to i v Indonézii +21,1 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Bacha na supersetrvačnost epidemie!
Pokud dojde k synergii důsledků rozvolňování a další etapy zdivočení viru, pak budeme míst zase špatný podzim a "veselé Vánoce". Zatím s námi náš virus spolupracoval a choval se v režimu postupného útlumu. Pokud neprokážeme obezřetnost a důslednost, přejde do režimu rychlejší replikace a budeme mít velké komplikace.
Z hlediska počtu potvrzených případů za poslední týden na 100 000 obyvatel je nyní metropole nejhorším regionem Česka.
"Asi to není tak, že bychom z toho dělali teď nějaké zásadní závěry, ale je to třeba zmínit,” řekl poslancům Vojtěch.
I když se stále jedná "jen" o desítky nově odhalených případů denně, zhoršení je patrné. Zatímco mezi prvním a druhým červnovým týdnem byl pokles téměř 40 procent, o týden později to bylo 27 procent navíc.
Praha je nyní nejhorším regionem ČR. V půlce června měla metropole 12 potvrzených případů za poslední týden na 100 000 obyvatel, nyní jde o 17 případů.
Všechny ostatní regiony mají nyní v této statistice pod 10 případů, druhý nejhorší je Liberecký a Jihočeský kraj (9 případů), naopak jednoznačně nejlépe je na tom Karlovarský kraj (0,7). Celostátní průměr je 7 případů.
Reprodukční číslo, tedy průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, se v Praze odhaduje na asi 1,22.
"Za ten nárůst v Praze jsou zodpovědné zejména mladší ročníky,” řekl šéf ÚZIS Dušek.
Ve skupině 16 až 19 let je incidence na 100 000 obyvatel v Praze 31,5 a v celé ČR 12,9, u starší skupiny 20 až 29 let je to v Praze 59,9 a v celé zemi 15,6.
"Je to trochu déjà vu. Takhle přesně se ta Praha chovala i minulé léto,” řekl Dušek.
"Každý má hned prvoplánovou interpretaci, že v Praze se otevřelo velké množství barů a nakazí se tam lidé. Možná je to pravda, ale potvrdit to v tuto chvíli nemohu,” dodal.
Už loni byla Praha několikrát nejhorším regionem, odborníci ale upozorňovali, že hlavní města všude na světě mají i při poklesu víc případů než jiné oblasti.
Z dlouhodobého pohledu virová zátěž podle Duška ve všech regionech klesá. Řada okresů zachytí jednotky pozitivních případů denně. Další prudký pokles podle něj nelze očekávat, protože hodnoty jsou velmi nízké. Krátkodobě může v regionech narůstat i reprodukční číslo.
"Připravme se na to, že virus nezmizí, v populaci zůstane, takže přes léto budeme vidět nějaká ohniska a lokální nákazy. Je potřeba to jenom sledovat, abychom si nevyrobili do podzimu někde nějaký potenciální problém nekontrolovaného šíření nákazy,” dodal.
Ve metropoli s 1,3 milionu obyvatel v úterý hygienici zaznamenali 35 nových případů nákazy (o týden dřív 36), v pondělí 31 (o týden dřív 19), ale třeba ve čtvrtek minulého týdne jich bylo 52 (o týden dřív 27).
Na konec trendu klesajících čísel v Praze upozorňovaly Novinky už dříve. Šéfka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová k tomu uvedla, že nesouvisí s nějakým jednotným zdrojem nákazy.
"Praha je prostě specifická, má spoustu kontaktů, velkou mobilitu u lidí. Takže nelze předpokládat, že zde bude takový pokles jako v jiných krajích,” uvedla s tím, že taková situace bude podle ní trvat celé léto.
Poznámka:
O "supersetrvačnosti" epidemie jsem psal již vícekrát, viz např.:
https://radimvalencik.pise.cz/8690-spicka-ledovce-a-supersetrvacnost-epidemie.html
https://radimvalencik.pise.cz/8691-spicka-ledovce-a-supersetrvacnost-epidemie-2.html
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Nekatastrofický scénář udržení stability penzijního systému/1
Doporučuji promyslet si tuto pasáž z letošní "Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí" Národní rozpočtové rady zveřejněné tento týden, která pochopitelně reaguje na narůstající schodek veřejných rozpočtů.
"Uvažujeme při tom, že by ke zvýšení daňové zátěže došlo od roku 2025, tedy hned po dosažení hranice dluhové brzdy. Vezmeme-li v úvahu pouze generačně specifické příjmy a výdaje, muselo by dojít ke zvýšení daňové zátěže o 40 %, a to buď přímo prostřednictvím zdanění příjmů fyzických osob, nebo v kombinaci s pojistným na sociální či zdravotní zabezpečení. V tomto případě by vzrostlo čisté inkaso všem generacím od roku 1950, přičemž zátěž by se zvýšila pro generace narozené po roce 1990. Ve druhém případě bereme v úvahu všechny příjmy a výdaje včetně generačně nespecifických položek, které přepočítáme na jednotlivé generace. V tomto případě by bylo zvýšení daňové zátěže menší (okolo 20 %), avšak týkalo by se všech daní, nejen daní odváděných z příjmů, ale i například daní ze spotřeby. Zvýšení daňové zátěže by tak dopadlo i na dřívější generace, které nejsou v roce 2025 ekonomicky aktivní.
V obou případech je však z porovnání základního scénáře, ve kterém k žádné změně nedojde, s alternativním scénářem udržitelných financí zřejmé, že největší břemeno ponesou budoucí generace, zejména pak ty, které se narodí později než ve 40. letech tohoto století. V době, kdy budou právě tyto generace ekonomicky aktivní, dojde k výraznému stárnutí obyvatelstva, které povede jak ke zvýšení celkových výdajů na důchody, tak i ke zvýšeným výdajům ve zdravotnictví a na sociální dávky."
Celá i s grafy je zde:
Vsadím se, že na tuto pasáž se bude hrát velmi intenzivně v předvolební kampani.
Existuje způsob, jak problémy řešit způsobem, o kterém nemá Národní rozpočtová rada představu, protože je v zajetí toho, jakým způsobem je "zaúkolována" (nebudu se k tomu vyjadřovat podrobněji, ale kdo nechce vidět řešení, tak ho nevidí). Částečně jsem řešení prezentoval zde:
https://radimvalencik.pise.cz/9523-narodni-rozpoctova-rada-zase-mimo-misu.html
Je dobře, že Národní rozpočtová rada dělá a zveřejňuje propočty vývoje veřejných rozpočtů na 120 a dokonce i více let. V následujících úvahách budu poněkud skromnější a budu uvažovat poloviční či ještě kratší perspektivu, ovšem s tím, že se začnou realizovat komplexní reformy zaměřené na prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka.
Moje základní tvrzení je, že administrativní, nucené, paušální prodloužení doby odchodu do starobního důchodu je neefektivní, kontraproduktivní, protilidské, nic neřeší, ale především by znemožnilo jít cestou vycházející z individuálních motivací a solidarity mezi těmi, kteří mohou a chtějí být produktivně činní, a těmi, kteří produktivně činní být nemohou či nechtějí.
To, co vyčítám NRR je, že když hovoří o prodloužení doby odchodu do starobního důchodu, má automaticky na mysli administrativní, paušální řešení. S bujnou fantazií uvažuje o tom, jak to bude za sto let, ale nezbyl jí ani kousek představivosti, pokud jde o možnost komplexní reformy, která by motivovala všechny zúčastnění subjekty (vedla by i k ekonomicky zainteresované účasti těch, kterých se to nyní zdánlivě netýká) na prodloužení doby produktivního uplatnění podle individuálních možností každého člověka.
O tom, jak to udělat konkrétněji i s nástinem kvantifikací zítra. Vše je potřeba si promyslet, proto dáváme po dávkách.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)