Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Neděle 8.12.2013 přinesla několik důležitých informací o hře, kterou hraje M. Zeman v souvislosti se sestavením nové vlády. Šlo především jednak o uveřejnění informací o tom, jak hodlá postupovat v případě A. Babiše, jednak o dlouho očekávané vystoupení M. Zemana v Hovorech z Lán.
Obávám se, že jak informace sdělené ze zákulisí o hře s A. Babišem na motivy "lustrace a služební zákon", tak i pečlivě připravené vystoupení samotným M. Zemanem v Hovorech z Lán zestárly ještě před tím, než byly zveřejněny. M. Zeman má totiž smůlu na nejbližší spojence. První nadějnou hru mu překazil svou nedočkavostí a nešikovností M. Hašek, druhou, připravenou promyšleněji, ovšem v již složitější situaci mu nyní pokazil J. Rusnok.
Ve velmi intenzivní diskusi, která se rozpoutala na internetu, si někteří uvědomují, že zveřejnění rozhovoru J. Rusnoka a M. Picka na téma, kdo pojede na Mandelův pohřeb, velmi výrazně oslabuje pozici M. Zemana. Snaží se proto celou záležitost omlouvat či bagatelizovat. Jenže ono to moc nejde. J. Rusnok tak jasně definoval své priority, že dostal svou nešikovností do pasti jak sebe, tak patrně i M. Zemana, viz:
Ještě před tím, než se pokusím odhadnout další vývoj, uveřejňuji oba články, o nichž jsem hovořil (jsou z Novinky.cz):
Prezident Miloš Zeman rozehrál šachovou partii týkající se jmenování šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí v Sobotkově koaliční vládě. Prý mu nebude házet klacky pod nohy a jako gesto dobré vůle ho jmenuje. Ale jen tehdy, pokud poslanci do konce roku v prvním kole projednají zákon o státní službě. Těžko splnitelná podmínka. Zeman totiž musí vědět, že taková rychlost v předložení a prvním projednání klíčového zákona je z říše snů. Parlamentní procedury totiž tak bleskové projednání téměř neumožňují. Podle kuloárových spekulací Zeman svým "projevem dobré vůle", jak to sám označil ve čtvrtek, sleduje něco jiného. Jednak chce zařadit zpátečku v případě Babiše, jemuž zpočátku vystavil kvůli lustracím důraznou stopku do vlády. Jednak prý potřebuje udržet svou, tedy Rusnokovu vládu co nejdéle u kormidla. Třeba kvůli přípravě prolomení těžebních limitů, které prosazuje Zeman i premiér Jiří Rusnok. Fakt, že první čtení zákona o státní službě do konce roku je nereálné, potvrdili Právu zástupci rodící se koalice. "Řekli jsme jasně, a chceme to dodržet, aby novela zákona o státní službě byla předložena ještě do konce letošního roku. Pak se k ní bude muset vyjádřit vláda a teprve pak bude možné zahájit její projednávání na půdě Sněmovny," řekl Právu šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka. "Prvním čtením může změna projít na přelomu ledna a února a my bychom chtěli, aby zákon začal platit v polovině roku 2014," dodal. Obdobně se vyjádřil místopředseda lidovců Marian Jurečka. "Pokud chceme kvalitní zákon, pak to nelze uspěchat," sdělil Právu. Lidovci podle něj budou chtít projednat změnu také s opozicí, protože zákon by se neměl měnit vždy se změnou vlády. "Je třeba návrh dobře připravit, a reálný je tudíž spíše leden," podotkla pro Právo právnička Helena Válková (ANO), kandidátka na ministryni spravedlnosti. O znění zákona přitom ještě stále jednají expertní týmy soc. dem., ANO a KDU-ČSL a dosud jejich zástupci nevychytali všechny sporné body. Týkají se např. toho, kolika zaměstnanců se bude zákon týkat, zda se bude týkat celé státní správy, nebo jen ústředních orgánů, tedy ministerstev. Podle Jeronýma Tejce (ČSSD) coby člena expertního týmu, který se novelou zákona zabývá, nad zněním stále není shoda. Zástupci budoucí koalice přitom vzali za základ jednání už sepsanou změnu z dílny soc. dem., která kvůli předčasným volbám spadla pod stůl. "Pokud se shodneme, tak to předložíme do konce letošního roku," řekl Právu. A tady přicházejí na řadu parlamentní procedury, které jasně naznačují, že jeho projednání, byť v prvním čtení, nelze do konce roku stihnout. Sněmovna totiž od chvíle navržení zákona musí počkat na stanovisko vlády. Ministři na to mají třicet dnů. Jeho znění by mělo vyřešit mj. i to, zda by Babiš coby ministr financí potřeboval lustrační osvědčení. Právě novela zákona počítá s tím, že se nebude vztahovat na ministry, jejich poradce ani náměstky ministrů, na vedoucího Úřadu vlády, jeho zástupce a poradce. Odpolitizování státní správy, po kterém se nejvíce volá, by mělo zajistit zavedení funkce státních tajemníků. Na rozdíl od ministrů a jejich náměstků, kteří by byli nominováni politickými stranami, na jmenování státního tajemníka, kterému by byly podřízeny všechny útvary, by politici neměli mít přímý vliv. Celkem by se zákon vztahoval na zhruba 17 tisíc státních zaměstnanců. Krajských a obecních úředníků se týkat nemá. Zákon počítá se vznikem Generálního ředitelství státní služby. Zatímco je jisté, že v jeho čele bude stát generální ředitel, není rozhodnuto o tom, kdo by ho měl jmenovat a odvolávat. Podle současného platného, ale neúčinného zákona tuto pravomoc má prezident, jemuž návrh dává vláda. Nový návrh zákona by prezidenta ze jmenování vyšachoval a rozhodovala by pouze vláda. Odvolání by pak mohl i do budoucna prezident ovlivnit tím, že se bude k vyhazovu vyžadovat jeho předchozí souhlas. "V tomto bodě zatím ke shodě nedošlo," uvedl Tejc. Připravovaný návrh si dal za cíl snížit finanční náročnost zákona, na kterou již v době vzniku jeho kritici poukazovali. Mimo jiné snižuje výši odchodného z trojnásobku až dvanáctinásobku platu maximálně na šestinásobek. Na ten dosáhne úředník, který službu opustí po víc než třech letech práce. Zavést by se měla odpovědnost úředníka za škodu způsobenou z nedbalosti. Již by neměl platit pro stanovení výše náhrady zákoník práce, ale provinilec by měl zaplatit škodu až do výše osmi svých platů. Nový zákon by měl také umožnit větší snížení platu úředníka, který porušil své povinnosti až o čtvrtinu, nyní je to 15 procent. Nový zákon má rovněž omezit výši odměn, které byly v minulosti kritizovány, neboť mnohdy několikanásobně převyšovaly příjmy úředníků. Napříště by odměny v jednom roce nesměly přesáhnout 25 procent ročního platu.
Viz: novinky.cz/...
Prezident Miloš Zeman v nedělním pořadu Radiožurnálu Hovory z Lán prohlásil, že do sestavování nové vlády se bude vměšovat. Bude chtít, aby kandidáti na ministry měli pro danou funkci dostatečnou kvalifikaci. Zmínil Martina Stropnického z ANO, kterého by pro jeho zkušenosti jmenoval ministrem zahraničí i kultury, ale nikoliv obrany. "Úkolem prezidenta je starat se o to, aby zde nebyla nová Karolína Peake," řekl Zeman v narážce na šéfku strany LIDEM a vicepremiérku v Nečasově vládě, která vedla ministerstvo obrany pouze několik dní, než ji po kontroverzních personálních krocích tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) odvolal. Spekulace o možné nominaci Stropnického na ministra obrany se objevily v uplynulých dnech v médiích, která sledují jednání o vytvoření nové vlády složené ze zástupců ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Podle Zemana ale není úkolem hlavy státy diktovat koaličním stranám, která ministerstva budou mít ve své kompetenci. "Důležitější je, jakou funkci má konkrétní jméno zastávat. V některé je zcela přijatelné, v jiné, pokud nemá odborné zázemí a znalosti, zcela nepřijatelné," řekl Zeman. Stropnického prý respektuje jako herce, ředitele Vinohradského divadla i někdejšího diplomata, nemá ale nic společného s ministerstvem obrany. Horké téma případného odmítnutí jmenovat ministrem zahraničí kandidáta ČSSD Lubomíra Zaorálka nebo ministrem spravedlnosti Jiřího Dienstbiera z téže strany Zeman odmítl komentovat. Přitom právě o těchto dvou jménech se hovoří jako o kameni sváru mezi prezidentem a předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Konkrétně v případě Zaorálka se objevily informace, že jej Zeman nikdy nejmenuje a spekuluje se o osobní motivaci. Ústavní právníci se většinou shodují na tom, že prezident kandidáta navrženého premiérem bez závažného důvodu odmítnout jmenovat nemůže. Kandidáty na ministry chce nová koalice začít probírat v druhé polovině prosince. Do té doby chce mít hotovou koaliční smlouvu. Zeman ve čtvrtek ČTK řekl, že předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku jmenuje premiérem v době, kdy bude jasné, že má zajištěnou sněmovní většinu pro svůj kabinet.
Viz: novinky.cz/...
M. Zeman doplácí na své bezprostřední okolí. Vždy se obklopí těmi, kdo se ho snaží "privatizovat pro sebe" a neumožnit mu komunikaci ani s těmi, které považuje za nejbližší přátele, pokud tito projevují schopnost nezávislého a racionálního myšlení. Nedávno to krásně popsal Ringo Čech. A tak není divu, že v kritických chvílích dochází k trapnému selhání těch, na které sázel.
Nyní lze očekávat velmi silný tlak medií, prakticky všech politických stran a podstatné části veřejnosti na urychlený odchod Rusnokovy vlády, což ovšem současně znamená i tlak na urychlené jmenování vlády nové. Nejsem si jist, nakolik tomuto tlaku dokáže M. Zeman odolávat. Na druhé straně jsem si téměř jist, že v rámci tohoto tlaku dojde i k pokusu o zneužití situace a o prosazení podstatných prvků jak programu tak i způsobu vládnutí "bývalé stojedničky". Uvidíme to v nejbližších dnech, snad i hodinách. Např. v otázce transparentnosti, která by zabránila masivnímu zneužití nedostatků zákona o tzv. církevních restitucích. Ostatně příznačné je, že v námi sledovaném dni, tj. neděli 8.12.2013 nepadla v pořadu Otázky Václava Moravce, kde celou hodinu povídal B. Sobotka o tom, že koaliční program je již téměř u konce, ani zmínka o tzv. církevních restitucích. A to ani přes velmi kontroverzní vyjádření D. Duky nedlouhou dobu před tím, viz:
(Pokračováních)