Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

honza: OK, samozřejmě lze absolventskou platbu chápat jako success fee, tedy podíl školy na úspěchu studenta. Na tom, že se tak bude hradit část nákladů studia, se ale nic nemění. Úročení skutečně není nutné, případně může být ve výši inflačního cíle ČNB - 2 procenta. Pokud úročen nebude je v tom trochu i sociální aspekt - lidé s nižšími výdělky zaplatí celkově o něco méně.

Ano, žádné banky (zejména směrem ke studentům) nejsou potřeba.

Samozřejmě že jde "udělat" financování škol i bez přímého podílu studentů na jejich financování (ať už tomu tedy budeme říkat jakkoli).
Nicméně v současné době je poptávka financovat vysoké školy částečně z produktivního uplatnění jejich absolventů. To má určitou logiku a proto jsem popsal systém, jak to udělat co nejlépe, sociálně citlivě a bez dalších nákladů na zprostředkovatele.
Ano, během studia jistě studenti mohou mít brigády a praxi, ale to co si vydělají, by jim mělo zůstat nebo to použít na zvýšení své životní úrovně při studiu, nikoli aby to donesli do školy a neměli zase nic.

Ano, výši příjmu neurčuje pouze "výkon a investice do lidského kapitálu", ale také řada dalších věcí včetně konexí. To ale není zásadní problém, pokud bychom zpochybnili příjem (mzdu) jako tržní ukazatel, tak se můžeme jít klouzat zcela (podobné to je s ukazatelem HDP který má také řadu nevýhod a přesto se používá).

honza: Jinak na celý systém absolventských plateb se lze podívat také z "průběžného" hlediska - de facto úspěšní absolventi zaplatí studium svým následovníkům. Když to trochu přeženu, tak jsou to vlastně takové obrácené penze - starší s výdělkem platí školu mladším co studují. A takto to může spolehlivě fungovat, bez bank, bez úroků a s vazbou škola - výdělek absolventa.

maxim 2: Citace: "Proto je naprosto zásadní, aby závazek nebyl úročen..."

Ano, to je skutečně naprosto zásadní.

A doplnil bych ještě jednu podmínku, která je pro deklarovanou funkčnost rovněž naprosto zásadní: celková výše závazku se musí pravidelně navyšovat. To znamená, že nově nastupujícím studentům musí vzniknout závazek celkově o něco vyšší, než studentům, kteří nastoupili dříve.

Doufám, že je jasné, proč:

Jestli jsem to správně pochopil, tak absolventovi vznikne závazek v určité výši, který bude muset splatit. Bude se splácet nějakým procentem z příjmu, takže absolvent s vyššími příjmy bude splácet kratší dobu, absolvent s nižším příjmem bude splácet déle.

Pokud by se výše vznikajícího závazku nevalorizovala, po určité době náběhu tohoto systému by se příjmy školy z titulu této platby dostaly do ustáleného stavu. Pak by bylo zcela jedno, jaké příjmy by absolventi měli. Za nějaké sledované odbobí, řekněme za rok, by totiž v případě vyšších příjmů přicházely škole v průměru sice větší částky, ale od menšího počtu absolventů (méně absolventů proto, že by závazek splatili v průběhu menšího počtu let). V případě nižších příjmů by pak přicházely sice v průměru nižší částky, ale od většího počtu absolventů.

Je samozřejmě pravda, že dosažení ustáleného stavu by při nižších příjmech absolnetů trvalo o něco déle. Po tomto přechodném období by již ale roční příjmy školy z titulu tohoto poplatku byly u obou scénářů (nižší x vyšší příjmy) stejné.

Jedině při pravidelné valorizaci poplatku lze dosáhnout toho, aby škola obdržela každý rok vyšší platby v případě, že její absolventi mají vyšší příjmy.

Nevím, kdo je to pan Hozna. Jestli jde o studenta, tak se zde nabízí námět ke zpracování: vytvořit matematický model s cílem zodpovědět několik otázek:
1) Jak velké by muselo být procento roční valorizace "absolventského poplatku", aby to školu vůbec k něčemu motivovalo ?
2) Po kolika letech pravidelné valorizace by výše poplatku dosáhla takové výše, že by to už bylo neúnosné a systém by musel být zrušen ? (Exponenciální růst je prevít.)
3) Co by se stalo s mnotivací školy, kdyby byl závazek úročen ?

****

Je otázka, zda by školy měly být motivovány nějak primárně na vyšší příjem absolventů. Příjem sice obecně může vypovídat i o kvalitě vzdělání, ale jak již zde bylo částečně řečeno, výše příjmů závisí i na mnoha jiných faktorech. Například také na oboru, ve kterém člověk působí. Nebo třeba i na místě výkonu práce (v Praze lze čekat na stejné pracovní pozici vyšší příjem, než řekněme, v Orlové.) Na v průměru vyšší příjem může také dosáhnout absolvent, který odejde do zahraničí. A to i v případě, že bude vykonávat méně kvalifikovanou práci. Škola by tak mohla být motivována k takovému směrování absolventů, které by bylo v přímém rozporu s celospolečenskými zájmy.

A jsou zde i další otázky. Např.výuka přírodovědných a technických oborů je v průměru nákladnější, než výuka oborů humanitních a společenských. Měli by tedy absolventi těchto oborů platit také vyšší poplatky ? Pokud ano, pak je na místě otázka, zda by to relativní zájem o tyto obory ještě dále nesnížilo. Opět, bylo by to v rozporu s celospolečenskými zájmy.

honza: Student už nejsem

Absolventska platba může být naopak stejna na všech školách. Rozdil do plných nákladů zaplatí stát z veřejných rozpočtů. Tím zde zajistí i nákladnější obory.

Úročení má význam pokud chceme aby hodnota platby byla srovnatelná v case. Pokud urocit nebudeme lidé s nižšími výsledky na tom budou trochu lepe. Pro fungování AP ale neni zásadní zda úrok bude 2 procenta nebo zda nebude vůbec. Problém by byly vyšší úroky a to nenastane.

maxim 2: O.K. Omlouvám se, že jsem Vás považoval za studenta.

Je otázka, k čemu by mělo zavedení "absolventské platby" vlastně sloužit.

Domníval jsem se, že cílem by mělo být motivovat školy, aby produkovaly absolventy s lepším uplatněním na trhu práce. A to se má dít zainteresováním na výši příjmu, který absolventi dosáhnou.

Je-li tomu tak, pak by systém musel být nastaven takovým způsobem, aby finanční tok od absolventů byl větší, pokud budou mít vyšší příjmy.

Je chyba uvažovat pouze případ jednoho absolventa a říci si, že je výhodnější peníze od něj dostat dříve a že už tím je motivace dosaženo.

Po určité době provozu systému se totiž finanční toky od absolventů ustálí a pak by nás mělo zajímat, kolik penez celkově za nějaké období (např.ročně) škola z tohoto zdroje dostane.

Právě proto je nutno poplatek valorizovat, aby byla škola motivována na příjmech.

Pokud by úrok šel škole (jak předpokládám), pak je jeho existence a výše v tom systému velmi důležitá. Mohl byste totiž dosáhnout velmi snadno toho, že pro školu by bylo naopak výhodnější produkovat absolventy s nižšími příjmy (protože od nich dostanou celkově více penez).

karel mayer:
Myslím, že míra „nepochopení“ není až tak veliká. Myslím, že nejde o žádnou setrvačnost v myšlení. Jde, možná na rozdíl od akademické obce, o schopnost dívat se na problém více z praktického hlediska a nepodléhat jednoduchým zidealizovaným řešením.
Faktem totiž zůstává, že se bavíme o penězích, a ještě jednou o penězích (ať se to někomu líbí nebo nelíbí) a o závazku, a ještě jednou o závazku tyto peníze v nějaké formě někomu uhradit, tzn. povinně si snížit svá aktiva (celý systém musí být ukotven v nějaké právní normě definující co, z čeho, od koho, komu, na co a se sankcemi, jinak je to charita).
Pokud budeme navrhovaný systém mlžit jakýmisi neurčitými pojmy jako „success fee“ (podíl vysoké školy na úspěchu studenta) apod., nikam se nedostaneme a je celkem jedno, kdo koho obviňuje z nepochopení.
Takže ještě jednou a jasně – školné je primárně politický problém a může být požadováno jen před zahájením studia (jako podmínka pro přijetí ke studiu). Představa, že škola někoho honí po světě, aby jí zaplatil „success fee“, a že dochází k trvalému porušování určité konkrétní právní normy, je asi to nejhorší, co se může stát. Výsledkem by bylo pouze to, že škola by skoro nic nezískala a ty nejschopnější studenty bychom vyhnali do ciziny, kam za nimi škola se svým „success fee“ nemůže.

radimvalencik: To jsou takové "trucy" - samozřejmě, že může i od zahraničních.
Domácí - normální odvod jako placení např. zdravotního pojištění, tj. prakticky nulové náklady. Snadno lze zajistit i v EU. Právně se dá ošetřit i pro USA a další země, protože se jedná o normální, právně vymahatelný závazek.

---
radimvalencik.pise.cz

karel mayer: A ještě malý dovětek: Aby bylo jasné, nemám nic proti tomu, aby vysoké školy byly bonifikovány za kvalitní výuku, dokonce se mi tato myšlenka líbí. Je však třeba si uvědomit, že i ty největší vědomosti absolventa s červeným diplomem jsou jemu i celé společnosti na nic, pokud nepracuje v entitě, která dokáže tyto nadprůměrné znalosti využít a transformovat do produktů a služeb lépe uspokojujících společenskou potřebu. Systém by měl být budován na vztahu škola – entita. Entita (výrobní podnik, výzkumné pracoviště apod.) by měla poskytovat tento bonus škole a měla by naopak být z druhé strany tlačena k tomu, aby tyto znalosti studenta využívala. Teorie by tedy měla více směřovat k objasnění vztahu škola – skutečný uživatel/konzument vědomostí absolventa než ke hledání způsobu, jak jakoby bezbolestně získávat bonus od studentů, kteří vůbec nejsou schopni ovlivnit, zda jejich znalosti jsou efektivně a smysluplně využívány pro společnost.

radimvalencik: Dík za tento podnět - k tomu zítra uveřejňuji 4. pokračování. Je to právě o tom, o čem píšete - o absolventských sítích.

---
radimvalencik.pise.cz

radimvalencik: A ještě upozorňuji na tento příspěvek M. Kroha:
http://michaelkroh.pise.cz/35-k-diskusi-o-financovani-vysokeho-skolstvi-ii.html
V něčem to posunuje, v něčem mimo. Pořád nechápu že nechápe, proč jeho výtka s převedením plateb z budoucích příjmů na nezletilé je nesmysl. Neexistuje žádný právní ani ekonomický instrument, který by to umožnil. Jinak - přiznejte se - kdo říkal, že námi navrhovaný způsob platby NENÍ ZÁVAZEK? Já to nebyl. Samozřejmě, že je to závazek.

---
radimvalencik.pise.cz

honza: Nikdo nikoho zvlášť honit nemusí, je tu standardní nástroj - daňové přiznání.
Pokud bude absolventská platba hrazena procentem z příjmu (do stropu sumy požadované) pak ano od těch co budou mít vyšší příjmy získá škola peníze rychleji a ve vyšší částce.
Celá diskuse se zbytečně stáčí k dílčím pochybnostem.
Absolventská platba funguje dobře, jednoduše a v podstatě bezúročně (či se zachováním časové hodnoty peněz pomocí úroku 2 procenta - sazba ČNB).
Pokud by se chtělo lze ji zavést, a ještě "propojí" absolventa a jeho školu.
Výhrady či pochybnosti mohou být ale podstatu nemění a funkčnost nenarušují

honza: Zdanění příjmů funguje i do (civilizovaného) zahraničí, tj. ani práce v cizině není pro absolventskou platbu žádný velký problém. I tam budou mít absolventi daňový základ.