Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 2: Citace: "Proto je naprosto zásadní, aby závazek nebyl úročen..."

Ano, to je skutečně naprosto zásadní.

A doplnil bych ještě jednu podmínku, která je pro deklarovanou funkčnost rovněž naprosto zásadní: celková výše závazku se musí pravidelně navyšovat. To znamená, že nově nastupujícím studentům musí vzniknout závazek celkově o něco vyšší, než studentům, kteří nastoupili dříve.

Doufám, že je jasné, proč:

Jestli jsem to správně pochopil, tak absolventovi vznikne závazek v určité výši, který bude muset splatit. Bude se splácet nějakým procentem z příjmu, takže absolvent s vyššími příjmy bude splácet kratší dobu, absolvent s nižším příjmem bude splácet déle.

Pokud by se výše vznikajícího závazku nevalorizovala, po určité době náběhu tohoto systému by se příjmy školy z titulu této platby dostaly do ustáleného stavu. Pak by bylo zcela jedno, jaké příjmy by absolventi měli. Za nějaké sledované odbobí, řekněme za rok, by totiž v případě vyšších příjmů přicházely škole v průměru sice větší částky, ale od menšího počtu absolventů (méně absolventů proto, že by závazek splatili v průběhu menšího počtu let). V případě nižších příjmů by pak přicházely sice v průměru nižší částky, ale od většího počtu absolventů.

Je samozřejmě pravda, že dosažení ustáleného stavu by při nižších příjmech absolnetů trvalo o něco déle. Po tomto přechodném období by již ale roční příjmy školy z titulu tohoto poplatku byly u obou scénářů (nižší x vyšší příjmy) stejné.

Jedině při pravidelné valorizaci poplatku lze dosáhnout toho, aby škola obdržela každý rok vyšší platby v případě, že její absolventi mají vyšší příjmy.

Nevím, kdo je to pan Hozna. Jestli jde o studenta, tak se zde nabízí námět ke zpracování: vytvořit matematický model s cílem zodpovědět několik otázek:
1) Jak velké by muselo být procento roční valorizace "absolventského poplatku", aby to školu vůbec k něčemu motivovalo ?
2) Po kolika letech pravidelné valorizace by výše poplatku dosáhla takové výše, že by to už bylo neúnosné a systém by musel být zrušen ? (Exponenciální růst je prevít.)
3) Co by se stalo s mnotivací školy, kdyby byl závazek úročen ?

****

Je otázka, zda by školy měly být motivovány nějak primárně na vyšší příjem absolventů. Příjem sice obecně může vypovídat i o kvalitě vzdělání, ale jak již zde bylo částečně řečeno, výše příjmů závisí i na mnoha jiných faktorech. Například také na oboru, ve kterém člověk působí. Nebo třeba i na místě výkonu práce (v Praze lze čekat na stejné pracovní pozici vyšší příjem, než řekněme, v Orlové.) Na v průměru vyšší příjem může také dosáhnout absolvent, který odejde do zahraničí. A to i v případě, že bude vykonávat méně kvalifikovanou práci. Škola by tak mohla být motivována k takovému směrování absolventů, které by bylo v přímém rozporu s celospolečenskými zájmy.

A jsou zde i další otázky. Např.výuka přírodovědných a technických oborů je v průměru nákladnější, než výuka oborů humanitních a společenských. Měli by tedy absolventi těchto oborů platit také vyšší poplatky ? Pokud ano, pak je na místě otázka, zda by to relativní zájem o tyto obory ještě dále nesnížilo. Opět, bylo by to v rozporu s celospolečenskými zájmy.