Tento podkladový materiál, který jsem zpracoval k monografii Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem, navazuje na příspěvek Františka Zicha, který jsem uveřejnil na šest pokračování v předcházejících dílech našeho seriálu:
Motivace a hodnotové orientace lidí
Při odpovědi na otázku, KDO PROVEDE NEZBYTNÉ ZMĚNY, je důležité znát, jak se vyvíjejí motivace lidí. Touto otázkou jsme se podrobně zabývali již v předcházejících dvou monografiích (Valenčík a kol., 2014, s. 66-77), (Valenčík a kol., 2015, s. 87-90). V první monografii šlo o subkapitoly "Jak funguje a jak se vyvíjí náš systém prožitků či požitků" a "Existenciální základy ekonomie produktivní spotřeby", ve druhé o subkapitolu "Existenciální rozměr teorie a jeho souvislost s ekonomií produktivní spotřeby".
0pt; font-family:"Times New Roman",serif;mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; color:#243E4A;mso-fareast-language:CS">https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2014_perspektivy.pdf
https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2015_ctvrta_prumyslova_revoluce.pdf
Hlavní pozornost jsme věnovali problematice přenosu prožitků z finálního uspokojení finální potřeby na činnosti, prostředky a podmínky, které k uspokojení dané potřeby vedou, a vzniku nových prožitků fixujících nové potřeby. V této monografii porovnáme standardní pojetí hodnot a hodnotových orientací doplněné rozborem původního empirického materiálu s dalšími poznatky v oblasti ekonomie produktivní spotřeby.
Z hlediska příspěvku F. Zicha, který jsme uveřejnili na šest pokračování, popředí se dostala otázka: Je nutné ekonomický pohled na lidský kapitál doplnit o exogenní sociologický pohled na lidské hodnoty, nebo dobrá ekonomická teorie v sobě obsahu dostatečná endogenní teoretická východiska pro adekvátní pojetí hodnotových orientací, v jejíchž konkretizaci jí napomáhá i sociologie?
Z hlediska ekonomie produktivní spotřeby platí druhé: Dobrá ekonomie chápe problém hodnotových orientací jako problém plného využití investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatňováním lidských schopností (zde se ekonomický i etický pohled vzájemně podporují, nerozcházejí se). Ekonomickou podmínkou toho je vytvoření rovných příležitostí (jako jeden ze základních atributů ekonomického systému), přitom:
- Dominantní individuální hodnotovou orientací, od které se odvíjejí všechny ostatní, je snaha o plné využití vlastních investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatňováním lidských schopností.
- Dominantní společenskou hodnotovou orientací člověka je jeho snaha o to, aby ekonomický systém co nejvíce vytvářel rovnost příležitostí pro rozvoj, uchováním a uplatňování schopností všech ostatních lidí (každého jednotlivce), tj. aby v něm byla minimalizována role bariér či diskriminací pro rozvoj, uchováním a uplatňování lidských schopností.
Ekonomie produktivní spotřeby z tohoto hlediska:
1. Považuje vznik užitků (psychických prožitků či požitků) za nikoli cílotvorný (ve smyslu orientace spotřebitele na maximalizaci užitku), ale za rozhodovací, sloužící k naplňování hodnotové orientace člověka, jejíž vývojovou tendencí je směřování k dlouhodobé dominantní individuální a společenské hodnotové orientace člověka.
2. Odlišnosti aktuálních hodnotových orientací lidí od těch, které odpovídají výše popsaným dlouhodobým dominantním orientacím, jsou dány dobovými společenskými poměry, vyjadřují úskalí a rozpory společenského vývoje. Ekonomie produktivní spotřeby v návaznosti na další společenské disciplíny je schopna tato úskalí identifikovat a formulovat na základě toho závěry týkající se jak prognózy společenského vývoje, tak i odpovědi na otázku, kdo a jak může dobové problémy řešit.
Empirický materiál prezentovaný v příspěvku F. Zicha ukazuje mimořádně významnou roli působení na hodnotové orientace lidí, a to i v souladu s přirozenými vývojovými tendencemi, které v sobě spojují etický i ekonomický rozměr. Plné využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem uchováním a uplatněním schopností každého člověka je jak naplněním základního etického požadavku, tak současně i zabezpečením maximální efektivnosti ekonomického systému. Proto každý komplexní přístup k řešení společenských problémů musí být vztažen až k této rovině obecného řešení. Bez toho uvízne ve spleti dílčích problémů a ztratí orientaci.
(Pokračování dalším příspěvkem)