R2016/277: Diskuse LK: Pavlát o vědě/7

Uveřejňuji na pokračování (celkem sedm dílů) příspěvek nestora vědy na VŠFS doc. Vladislava Pavláta. Obsahuje nejen cenné metodologické poznatky, ale jejich propojení s dlouhodobou životní praxí. V. Pavlát aktivně působí jako vedoucí několika doktorských prací a neúnavný organizátor vědeckých konferencí v oblasti teorie finančních trhů. (Kromě jiného potvrzuje nikoli jen odbornou prací, ale celým svým životem moji hypotézu o možnosti podstatným způsobem prodloužit období produktivního uplatnění člověka, a to plně v souladu s naplněním reálného bohatství tohoto života.). Pro snazší orientaci uveřejňuji seznam zdrojů v první části.

Jsou dnešní choroby vědy a badatelů nevyléčitelné? – 7. část

(Je čas "probudit se" – dříve než bude pozdě – i ve vědě)

Vladislav Pavlát

3.4 "Nemoci" z přeorganizovanosti studia

Je zcela nezbytné doktorandovi narýsovat cesty, po nichž má kráčet, a z nichž nemá sejít. Ani talentovaný doktorand nemusí mít smysl pro povinnost a není-li kontrolován, stane se lajdákem (pokud ovšem jím již dříve nebyl).

Zájmem školicích pracovišť přirozeně musí být snaha doktorandům zpříjemňovat studium např. pořádáním různých diskusí, dodatečných přednášek i speciálních konferenci pro doktorandy. Avšak i zde s mírou, protože všeho moc škodí.

3.5 Kvalita konferenčních příspěvků a (ne)kvalita posudků anonymních posuzovatelů

Problém odborných konferencí na vysokých školách, kde jsou neoddělitelnou součástí dění, jehož se obvykle zúčastňují také doktorandi z různých pracovišť, zde zredukuji jen na jedinou poznámku: požadavky na kvalitu příspěvků v posledních letech značně rostou; dnešním standardem pro posuzování předložených příspěvků na kvalitních konferencích je tzv. double blind review – dvojí oponentura anonymními oponenty. Většinou to ale lze jen velmi obtížně plnit, nevěnujeme-li se soustavněji výběru oponentů a jejich instruování.

36. Má pro doktoranda platit” publish or perish?” ve všech fázích jeho doktorského studia?

Velmi stručně: nikoliv. Doporučoval bych, aby doktorand začínal publikovat až tehdy, když se mu podaří vytvořit např. hodnotnou zkouškovou práci vztahující se k tématu jeho disertace. Jinak často vznikají polotovary, které v konečných důsledcích (když se před obhajobou začnou sčítat publikace) někdy mohou doktorandovi spíše v očích oponentů uškodit než pomoci. "Boj o čárky" patří mezi dosti vážné nakažlivé choroby, které by se včas měly léčit.

3.6. Komercializace doktorského studia

Bylo by zajímavé, porovnat, jak je na tom doktorand v Česku, pokud jde o relaci náklady instituce/ náklady doktorandovy. Je to hodně složité, ale bylo by to zajímavé (i v mezinárodním srovnání.)

Místo závěru

Jsem rád, že zde mohu potvrdit – hlavně díky diskusím s kolegy z různých pracovišť naší university i jiných universit – svůj určitý, byť omezený optimismus co do léčení chorob alias překonávání různých barier jak ve vědě, tak i v oblasti přípravy mladých vědeckých generací. Ač některé optimistické zvěsti ze zahraničí – např. o blížícím se konci absolutní nadvlády "impaktistů" nebo o bojkotu aligátorů - k nám ještě nedolehly, zdá se, že nebude trvale možné nadále neotvírat okna a nevětrat.

(Pokračování dalším příspěvkem)