Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autorem je Václav Leinweber:
Lidský kapitál EU v ohrožení
Václav Leinweber
Lidský kapitál z hlediska vzdělávání – důležité jsou samozřejmě i praktické dovednosti, které absolventům pomohou najít snáze uplatnění, je ale hlavně třeba být zakotven z hlediska paradigmatu, které bude mít v budoucnu určující vliv na životy dnešních studentů.
Z tohoto hlediska lze konstatovat, že systém, vytvořený poté, co padla železná opona, je založen na Fukuyamově paradigmatu "konce civilizace". Podle Fukuyamy vznikl ve Spojených státech ten nejideálnější systém, jaký může existovat a dle něho tedy již není kam se vyvíjet. Globalizace je pak procesem, který umožní, že tento (dle Fukuyamy) nejdokonalejší systém se rozšíří na celém světě. Kultury jsou k sobě navzájem tolerantní a jejich koexistence je přínosem.
Huntington poukázal již před delší dobou na neudržitelnost Fukuyamovy koncepce, již v době války v Jugoslávii bylo vidět, že globální "Fukuyamův svět" se začíná hroutit a štěpí se dle tradičních civilizačních kultur.
Důležité je si uvědomit, že jde o střet dvou různých paradigmat, Fukuyamova paradigmatu dosažení dokonalého globálního řádu a Huntingtonova paradigmatu návratu ke kořenům, což vede k obnovení nacionalismu a posilování tradičních kultur i tradičních náboženství. Tento střet paradigmat dosud, až do doby tzv. Uprchlické krize, neprobíhal na jednom území, kde by se nositelé obou paradigmat mísili mezi sebou. Nicméně, situace v Evropě, zejména v Německu nebo ve Francii je taková, že otevřená a tolerantní společnost, založená na Fukuyamovi, je prakticky bezbranná proti svým odpůrcům, kteří se chovají podle Huntingtonova pojetí střetu civilizací.
V Evropě rovněž sílí národní uvědomění a příklon k tradiční evropské kultuře, nicméně jsou zde nejméně dva faktory, které tyto huntingtonské procesy dosud zpomalovaly:
1. Paralýza dvou nejdůležitějších zemí na evropském kontinentu, Německa a Francie, v důsledku několik desetiletí trvající propagace globalistické ideologie (která později vyústila ve Fukuyamovu koncepci)
2. Skutečnost, že Evropa je z hlediska svých tradic velice oslabená
Nicméně, i v Evropě sílí huntingtonské síly, a to za situace střetu obou paradigmat. Příznačné je, že procesy mají snahu se realizovat podobným způsobem, jako tomu bylo v historii; z tohoto důvodu dnes vidíme jakési znovuoživování Rakousko-Uherska, což by nás nemuselo překvapovat, protože tento útvar se v minulosti dobře osvědčil při hájení zájmů středoevropských zemí.