R2016/038: Všetečka - problém zaměstnanosti

Uveřejňuji příspěvek L. Všetečky a moji reakci na něj:

Průmyslová revoluce nejen ze strany výroby

Libor Všetečka

Průmyslová revoluce jako taková nemusí být příčinou pouze automatizace výroby a modernizace výrobních zařízení.

Moderním trendem je nakupování po internetu. To nutí veškeré drobné podniky k založení internetových stránek, ovšem ne každý podnik je založení schopný (z finančních důvodů, časových důvodů nebo je občan starší a hůře se přizpůsobuje).

Dobrá, berme tedy v potaz to, že časem postupně zmizí drobné prodejny, budou existovat jen výdejní místa a fyzický trh ovládnou nadnárodní korporace a jejich obchodní řetězce se spotřebním zbožím. Dostáváme se tedy do okamžiku, kdy se konkurenční boj odehrává na internetu. Jak ale průzkumy ukazují, přes 70 % lidí (převážně mladá generace a toto číslo roste) nakupuje a vyhledává zboží od nejlevnějšího. To znamená, že je na tom podstatně lépe ten, kdo má lepší podmínky. Začne tedy docházet i k vytlačování drobných podnikatelů z internetu. Nemají šanci diferenciace, protože to je dnes již těžká záležitost a i když se to někomu podaří, jak si to asi někdo prohlédne, když nebudou prodejny a na sklad by musel jet z Aše do Ostravy (další faktor – lidé začínají být pohodlnější). Jsme nuceni prodávat stejné zboží, nuceni snižovat marže a bývalé nadstandardní služby jsou dnes již samozřejmostí.

Tím chci říci, že začnou přicházet o práci drobní podnikatelé, kteří činí také podstatnou část naší ekonomiky a řekl bych tu nejkreativnější, nejzajímavější.

Ale jak si pak najdou práci, když již zmíněné fabriky je chtít jako zaměstnance také nebudou?

K tomu několik mých poznámek:

Nepovažuji za opodstatněné obavy ani z toho, že se velké množství lidí ocitne bez práce, ani z toho, že bude decimováno drobné podnikání. Pokud se ovšem prosadí nezbytné změny ve způsobu produkce a charakteru ekonomického růstu.

Obdobu jsme zde měli v případě průmyslové revoluce. Dnes jsou díky ní zaměstnány v sektoru zemědělství ani ne 4 % těch, co tvoří zásobu práce při současném zásadním zvýšení množství zemědělské produkce. Hlavním zaměstnavatelem se stal nejdříve průmysl a po něm sektor služeb. To vše bylo umožněno zvýšením dynamiky toku inovací a šíření inovačních změn.

Nejdůležitější je uvolnit prostor pro přirozenou expanzi sektoru produktivních služeb umožňujících nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu, tj. těch služeb, které si na sebe vydělají. Klíčové je vytvořit institucionální rámec pro takové kontrakty, které by umožnily přímé financování těchto služeb z efektů těchto služeb, z toho, jaké jsou tyto efekty oceňovány na profesních trzích. Takové kontrakty o lidském kapitálu (HCC) jsou možné prostřednictvím přenesené ceny a zprostředkovaného uplatnění přenesené ceny v oblasti financování vzdělání, zdravotní péče, lázeňství apod.

Mj. to je i cesta k zásadnímu zvýšení platů těch, kteří pracují v odvětvích produktivních služeb. Dnes jsou tyto platy v podstatě zmraženy v důsledku toho, že tato odvětví jsou financována administrativně, přídělově. Proto se třeba J. Mertl domnívá, že prostor pro expanzi těchto služeb není příliš velký. Je. V podstatě neomezený. Patrně to chce ještě lépe vyložit představu o perspektivách ekonomiky založené na produktivních službách.

Poptávka po těchto službách mj. dramaticky roste už nyní a poroste ještě dynamičtěji i v souvislosti s tím, že úpadek a křeče setrvačného ekonomického systému spojeného s pozičním investování, ekonomickou segregací a patrně i rozehráním her typu TITANIC si vyžádá trpělivé, ale intenzivní řešení problému vyloučení různých skupin obyvatelstva z aktivní účasti na ekonomickém i společenském vývoji vyspělých zemí. Základem začleňování vyloučených skupin obyvatelstva je právě nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu.

(Pokračování dalším příspěvkem)