REFORMY (318) Jílková: Návratnost HC investic/4

V návaznosti na 18. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a přípravu monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" uveřejňuji na pokračování podnětný příspěvek P. Jílkové.

Konference proběhla úspěšně, bližší informace viz:

(Čtvrtá část)

Soukromá návratnost investice studenta do vysokoškolského vzdělání – VI. část

Petra Jílková

3. Proč by školné na veřejných vysokých školách mělo být zavedeno - výdaje na terciární vzdělávání v České republice a komparace v rámci OECD

Dle dostupných dat (Education at Glance 2014): "Direct costs for education are in large part payed by the public sector.

An average across OECD countries, the direct costs for a man attending tertiary education are 30% of the total private and public direct investment costs.”^[1] Některé země (Austrálie, Japonsko, UK, USA) aplikují školné, naopak jiné dávají studentům granty, půjčky nebo jinou formu podpory.

Graf 5: Veřejné a soukromé výdaje na žáka na vysoké škole v jednotlivých zemích  (v USD, rok 2010)

Zdroj: OECD: Educationat Glance 2014 – OECD Indicators[online]. Paris: OECD Directorate for Education, 2015, [cit. 2015-11-19]. Dostupné z: www.oecd.org. Chart A7.4. (diskontní sazba je 3%)

V roce 2011 země OECD utratily v celkových výdajích na terciální školství (v průměru 1,6% HDP a více jak u některých zemí (Kanada, Chile, Korea a USA) toto procento bylo dokonce i vyšší jak 2,4%. Naopak například Slovensko, Brazílie, Itálie a nebo Maďarsko neinvestují do tohoto segmentu školství ani 1% HDP. Česká republika je na úrovni 1,4% HDP.^[2]

Graf 6: Výdaje na vysoké školy jako % HDP v jednotlivých zemích  (v USD, rok 2011)

Zdroj: OECD: Educationat Glance 2014 – OECD Indicators[online]. Paris: OECD Directorate for Education, 2015, [cit. 2015-11-19]. Dostupné z: www.oecd.org.

Pokud bychom měli vydefinovat tři největší problémy České republiky v sektoru terciálního vzdělávání, lze konstatovat, že daný sektor je podfinancovaný (v porovnání s průměrem zemí EU/OECD). Za velmi nešťastné také považuji pomalé reformní změny vlády přinášející dodatečné finanční zdroje do veřejné části terciárního vzdělávání a neexistence systému státní finanční pomoci studentům. Dále považuji za velmi nešťastný nesoulad mezi poptávkou po absolventech a počtem studujících v jednotlivých oborech a současně nedostatečné propojení teorie a praxe a nízká ekonomická zainteresovanost vysokých škol na dlouhodobé úspěšnosti absolventů.

4. Návratnost investice do terciárního vzdělání v podmínkách České republiky^[3]

Pro účel výpočtu soukromé míry návratnosti byla z možných metod vybrána metoda zkrácená, která využívá průměrné mzdy dle úrovně vzdělání a platí pro ni vztah PSACHAROPOULOS (1995):

,

kde (W_h, W_h-1) je průměrná mzda (nespecifikovaná dle věku) na h-té (h-1-té) úrovni vzdělání, (S) je doba vzdělávání, (Ch) jsou přímé náklady na vzdělání a (Wh-1 ) jsou nepřímé náklady v podobě odložených výdělků.^[4]

V kalkulaci vycházíme z toho, že školné/zápisné je kalkulováno variantně (veřejná vysoká škola - VVŠ A = 10 000,- Kč, VVŠ B = 20 000,- Kč za akademický rok, soukromá vysoká škola - SVŠ = 51 994,- Kč ), ve dvou typech úhrady (1 = student hradí hned při studiu – tj. nečerpá žádný úvěr, 2 = student hradí odloženě, tj. student neplatí při studiu, ale placení si odloží na moment, kdy vydělává určitou výši příjmu).  Pro účel kalkulace je nutné přijmout několik základních zjednodušujících předpokladů:

Je uvažována standardní délka magisterského studia – tj. 5 let (bude zahrnovat bakalářské a magisterské studium dohromady);

Roční výše výdajů se nebude během studia měnit;

Akademický rok má 10 měsíců;

Je zvažován bankovní typ studentské půjčky nebo státem garantovaný typ studentské půjčky. V níže uvedené tabulce jsou uvedené reálné hodnoty výnosnosti soukromé investice studenta do terciárního vzdělávání pro dvě modelové situace:

Student studuje bez potřeby úvěru;

Student se rozhodne a čerpá bankovní typ úvěru.

Tabulka 10: Reálná návratnost investice

Zdroj: Vlastní zpracování

Pro studenta, který studuje veřejnou vysokou školu a neplatí školné je reálná návratnost 14,3 %. U soukromých vysokých škol je návratnost cca o 2,8 % nižší vlivem nyní existujícího školného, tj. 11,5 %. Po zavedení školného, by se návratnost u veřejných vysokých škol snížila cca o 0,6 – 1 % v závislosti na velikosti školného a typu čerpaného úvěru. Lze konstatovat, že výpočet potvrzuje, že soukromá návratnost investice studenta do vysokoškolského vzdělání je v podmínkách České republiky  výhodná a zavedení školného na veřejných vysokých školách nebude mít na tuto výnosnost výrazný dopad.

5. Závěr

V České republice probíhají jednání nad způsoby zavedení školného (či zápisného) na veřejných vysokých školách a systémem státní finanční pomoci studentům již od roku 2000. Příspěvek se zaměřuje na vývoj terciárního vzdělávání v České republice po roce 1989 a posuzuje současný stav systému v kontextu vybraných zemí EU/ OECD. Dále se věnuje otázce týkající se soukromé návratnosti studenta do vysokoškolského vzdělání v podmínkách České republiky. Velmi složité bude celý systém efektivně nastavit, zvolit vhodnou formu "školného/zápisného" a podpořit jí systémem Státní finanční pomoci.