REFORMY (138) Evoluce finančních trhů 15

V rámci diskuse o reformách uveřejňuji ještě další pokračování analýzy evoluce finančních trhů prostřednictvím teorie kooperativních her. Jedná se sice o problematiku velmi abstraktní, nicméně klíčovou z hlediska logiky vývoje finančního trhu a možností realizovat reformy v dané oblasti.

Druhá část pokračování:

Maximální výplaty hráčů, tj. _maxy(1) a _maxy(2), nemusejí být dosaženy při stejné ceně investičních prostředků, která se pohybuje (jak jsme si již ukázali) v intervalu ⟨g(x₁), f(x₁)⟩.

Pak ale vzniká mimořádně zajímavá situace, viz následující obrázek:

Zde:

y_p1je cena investičních prostředků, při které dosahuje první subjekt maxima výnosu

y_p2 je cena investičních prostředků, při které dosahuje druhý subjekt maxima výnosu

x_p1 je množství investičních prostředků, které bude prvním subjektem využito při ceně y_p1

x_p2 je množství investičních prostředků, které bude prvním subjektem využito při ceně y_p2

Vyjednávání o ceně za investiční prostředky se pohybuje v intervalu ⟨ y_p1, y_p2⟩.

Významnou roli zde hraje cena investičních prostředků, kterou jsme v obrázku označili y*_p1. A to z následujícího důvodu.

Pokud by výsledná vyjednaná cena a tím i rozdělení výnosů (výplat) bylo v jiném bodě než y_p1, nebo v intervalu ⟨y*_p1, y_p2⟩, pak by si mohli oba hráči polepšit, a to nezávisle na tom, co udělá druhý hráč, viz následující obrázek:

Tj. pokud by cena byla v intervalu ⟨ y_p1, y*_p1⟩, pak by si každý z hráčů nezávisle na tom druhém (tj. jen "puzen" individuální racionalitou) mohl polepšit.

(Pokračování - zase nás čeká hodně zajímavého)