První odpověď na anketu týkající se monografie jsem obdržel od M. Blahouta. Obsahuje řadu zajímavých postřehů. Ty nejdůležitější dávám větším písmem:
1. Jak je srozumitelná hlavní myšlenka (týkající se přechodu ke společnosti, jejíž ekonomika bude založena na produktivních službách), kterou jsme se snažili do textu monografie vtělit a kterou jsme se řídili při jejím zpracování?
Přijde mi dobře srozumitelná. Vyjadřuje konkrétní myšlenku, ale zároveň umožňuje obšírnější obsah problematiky.
- Máte k této myšlence nějaké výhrady?
Spíše takový sémantický problém. Ta formulace "Bude" je moc definitivní. Zatím nevíme, zda to tak opravdu bude, či nikoliv. Snad mi rozumíte, J
- Chtěli byste ji něčím doplnit?
Nikoliv.
2. Které části monografie považujete za nejlépe zpracované?
Osobně se necítím kvalifikován, oprávněn, či hoden toto hodnotit, což platí i pro 3. Otázku.
3. Které části monografie považujete za problémové?
- Navrhujete je vypustit z monografie.
- Navrhujete je podrobit diskusi a následně přepracovat.
- Stylisticky upravit, zpřehlednit a zkrátit.
4. Co vám v monografii chybí, co doporučuje doplnit?
Momentálně se zabývám Behaviorální ekonomií, která není zastoupena a jistě by se do konference hodila. Ale může jí být věnován příští ročník konference. J
5. Kterého z našich, případně zahraničních odborníků byste doporučovali přizvat ke spolupráci?
Nevím
6. Jaké další odborné zdroje doporučujete využít?
Dle mého názoru jsou zdroje dostatečné.
8. V čem vás text monografie inspiroval?
V tom, že cílem ekonomie nemusí být nutně maximalizace zisku, ale kvality života.
9. Co ve vás vyvolalo kritickou reakcí, případně s čím principiálně nesouhlasíte?
Zatím jsem nenarazil na nic takového
10. Pokud se podaří založit tradici každoročně zpracovaných monografií navazujících na tuto a vycházejících z navrhovaného seriálu čtyř konferencí v následujících tří létech, čím se podle vás bude lišit pojetí a obsah monografie v příštím roce od letošní?
Monografie by se měla zaměřit spíše na pozitivní pohled, než na normativní. V současné době příspěvky popisují spíše ideál, kterému se chceme přiblížit, než cestu, kterou bychom se měli vydat.
- Příliš ne, půjde jen o drobné úpravy a zkvalitnění některých pasáží.
- Podmínky ve společnosti (u nás a zejména v globálním kontextu) se natolik změní, že jako prioritní vyvstanou zcela jiné problémy; otázkou je, zda při jejich řešení bude moci teorie napomoci.
K tomu pár mých poznámek:
Ad 4: Vhodně začlenit pohled behaviorální ekonomie určitě ano. Je to určitá protiváha důrazu na racionální základ lidského chování. V určitých situacích či rolích se lidé standardně mýlí (dopouštějí chyb). Bylo by dobré tyto situace analyzovat s využitím teorie her a našeho konceptu utváření prožitkové struktury. Např. problematiku skupinové konformity.
Ad 8: Důležité či přesněji zcela zásadní je pochopit dvoujedinnost "zisku a kvality života", tj. ekonomických a lidských efektů či ještě přesněji působení rozvoje schopností člověka (jako naplnění kvality života, jeho smyslu, lidského aspektu) jako faktoru ekonomického růstu. Od otázky, "Za jakých podmínek k tomu může dojít?" a "Co tomu brání" je pak třeba odvíjet další uvažování o tom, co bude a co dělat.
Ad 10: Normativní pohled (jako apel na něco) je nutné maximálně vytěsnit z uvažování. Není to tak jednoduché. Záleží především na tom, jak silnými nástroji analýzy vztahu mezi rozvojem teoretického poznání a jeho praktického uplatnění disponujeme.
(Pokračování)